Mnoho žen si od gynekologa vyslechne, že má na děloze myom. Jde o nezhoubný nádor, který dokáže nasekat paseku hlavně v případě snažení se o početí miminka. Pokud se tě tato diagnóza týká, nebo tě zkrátka jen zajímají bližší informace o děložním myomu, přečti si následující řádky.
Vlevo zdravá děloha, vpravo děloha s myomy.
Co je děložní myom?
Děložní myom (někdy také zvaný leiomyom nebo fibroid) je nejznámějším a nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského pohlavního ústrojí a jedním z nejčastějších ženských onemocnění vůbec.
I když jde o nádor, je nezhoubný a nevytváří metastázy.
Vyrůstá z děložní stěny tvořené hladkou svalovinou. Může být drobný – v rámci několika milimetrů, nebo větší – v řádu decimetrů.
Myom a polyp – jaký je mezi nimi rozdíl?
Rozdíl spočívá především v jejich struktuře:
Myom je většinou tuhý svalový nádor, který se může i nemusí hlásit příznaky komplikujícími menstruační cyklus či každodenní život ženy.
Polyp je měkká sliznicová tkáň, která není uložena na povrchu či ve svalovině dělohy. Často se vyskytuje přímo v děložní dutině, na děložním čípku nebo v pochvě. Stejně jako u myomů, také v tomto případě jde ve více než 99 % nálezů o nezhoubný nádor. Je viditelný buď při vaginálním vyšetření ženy, nebo na ultrazvuku – nachází-li se v děložní dutině. Většina polypů nezpůsobuje ženě žádné potíže.
Jaké jsou typy myomů?
Myom může být jeden nebo vícečetný.
Vyrůstá-li z jednoho místa více myomů (tzv. vícečetný myom), hovoříme pak o tzv. děložní myomatóze.
Typy myomů podle umístění s ohledem na děložní stěnu
Subserózní myom – vystupuje pod vnější povrch dělohy, směrem k břišní dutině. Obecně mohou subserózní myomy narůst do velkých rozměrů, a přesto nezpůsobovat žádné příznaky. Rovněž nezpůsobují problémy spojené se změnou krvácení a ve srovnání s ostatními typy myomů nemívají téměř žádný vliv na plodnost ženy.
Submukózní myom – je těsně pod povrchem sliznice a směřuje do děložní dutiny. Tyto myomy již při malých rozměrech mohou způsobit potíže spojené s bolestivou a silnou menstruací. Rovněž mají často negativní dopad na plodnost.
Intramurální myom – přesahuje celou šířku děložní stěny a bývá umístěn v jejím středu. Ve většině případů se intramurální myomy nehlásí žádnými příznaky. Sice mívají negativní vliv na plodnost a schopnost otěhotnět, ale v mnohem menší míře než submukózní myomy.
Proč a jak myomy vznikají?
Pokud ti lékař oznámil, že máš myom, nejspíš tě napadne, proč asi vznikl? Příčiny ale nejsou tak úplně známé. Určitou roli hrají ženské hormony, protože myomy se objevují pouze v reprodukčním věku ženy. Dále může hrát roli také dědičnost a životospráva (hlavně kouření a nadváha).
Hodně se spekuluje o vlivu užívání hormonální antikoncepce na vznik myomů. neexistují však žádné vědecké studie, které by potvrdily, že by hormonální antikoncepce3 myomy způsobila.
Častěji se myomy objevují u žen, které nebyly těhotné. Porod do 30. roku snižuje riziko vzniku myomu.
Jaké jsou příznaky myomů?
Některé myomy příznaky vyvolávají a jiné jsou bezpříznakové. Není jasné, proč tomu tak je, ale nejspíš se tato skutečnost vztahuje k uložení, velikosti a počtu myomů.
Malé myomy většinou nemají žádné příznaky, ale nelze určit, od jaké velikosti můžou způsobovat problémy. Známé jsou i případy, kdy myom dosahující až k pupku byl zcela bez příznakový.
Pokud se potíže objeví, nejčastěji jde o:
prodloužené a silnější menstruační krvácení, které často vede k chudokrevnosti (anémii)
bolesti až otoky třísel či dolních končetin (nejméně typický příznak).
Jaká vyšetření zjistí myom?
Děložní myom je obvykle odhalen na základě běžného gynekologického vyšetření.
V některých případech může tvůj gynekolog využít i podrobnější zobrazovací metody, jako je:
Magnetická rezonance – odhalí počet, umístění, velikost a prokrvení myomů.
Hysteroskopie5 – vyšetření děložní dutiny nebo hrdla pomocí hysteroskopu (tenký optický kovový nástroj, na jehož konci je umístěna kamera a světlo). Provádí se v leže na gynekologickém křesle. Gynekolog zavede do vagíny zrcátko (stejné, jaké se používá při stěru z děložního čípku) a tenký hysteroskop.
Sonohysterografie – ultrazvuková zobrazovací metoda dutiny děložní a vejcovodů, při které je pomocí tenkého katetru do dělohy zavedeno malé množství fyziologického roztoku. Díky tomu lze prohlédnout struktury v děloze, děložní sliznici atd. Sonohysterografie je přitom méně invazivní alternativou ambulantní hysteroskopie.
Jak se myomy léčí?
Myomy, které nezpůsobují obtíže a nezvětšují se, stačí většinou sledovat a ponechávají se tedy, alespoň dočasně, bez léčby.
Pokud jsou myomy velmi objemné, výrazně se zvětšují nebo mají příznaky, je léčba nutná. Způsob závisí na jejich velikosti a uložení a také na obtížích, které způsobují, na věku, plánech ženy na těhotenství a na některých dalších faktorech.
Tvůj lékař ti navrhne vhodnou léčbu po zvážení konkrétní situace, s ohledem na:
Obvykle bývá jen dočasným řešením. Nejde totiž o léčbu samotných myomů, ale pouze příznaků, které způsobují. Používají se různé formy hormonální terapie, léky tišící bolest, zmírňující krvácení, proti anémii a další.
I při nejúčinnější možné formě hormonální léčby, která u ženy přechodně navozuje klimaktérium (menopauzu), se myomy zmenšují jen dočasně a je třeba navázat léčbou chirurgickou.
Chirurgická léčba
Hysterektomie neboli odstranění dělohy
Až jedna třetina hysterektomií ročně je prováděná z důvodu myomatózní dělohy. Jde o nejčastější operaci pro děložní myom vůbec, zejména u žen nad 40 let.
Taková operace je nejenom velkým zásahem do organismu, ale samozřejmě i koncem možnosti na další, nebo dokonce první těhotenství.
Jedná se o chirurgický výkon, při kterém je odstraněna celá děloha.
Operace se provádí v celkové narkóze, je spojená s asi 3 až 7denní hospitalizací a 3 až 6týdenní rekonvalescencí.
Přečti si víc o hysterektomii v samostatném článku 👇
Dochází při ní k zavedení hadičky (katetru) přes stehenní tepnu a pomocí aplikace mikroskopických částí zneprůchodnění hlavních kmenů děložních tepen. To omezí průtok krve myomy, díky čemuž se zmenší. K ohrožení prokrvování dělohy přitom nedochází, protože má i jiné zdroje.
Myomy sice nezmizí úplně, ale dojde k výraznému snížení intenzity příznaků.
Vzhledem sice nízkému, ale existujícímu riziku nástupu předčasné menopauzyse tento zákrok nedoporučuje u pacientek, které touží otěhotnět a je u nich možnost chirurgické léčby se zachováním dělohy (myomektomie).
I po embolizaci však jsou známy případy těhotenství.
Propojuje použití magnetické rezonance a ultrazvuku, který v tomto případě neslouží k diagnostice, ale pro samotný zákrok.
Ultrazvukové vlnění je ve tkáni přeměněno na tepelnou energii, které má na myom destruující účinek.
Magnetická rezonance je využívána pro správné zacílení ultrazvukové energie a ke sledování aktuální teploty v ložisku i v jeho okolí. Celý výkon je tak maximálně bezpečný a komplikace po výkonu jsou minimální.
Pacientka je po celou dobu výkonu při vědomí, jen v mírné analgosedaci. Vlastní zákrok je pro pacientku nebolestivý a na rozdíl od embolizace děložních tepen se bolest nedostavuje ani po zákroku.
Výkon trvá 2 až 4 hodiny v závislosti na velikosti a lokalizaci myomu.
Vzhledem k tomu, že není přesně jasné, proč myomy vznikají, není ani možné se před nimi chránit. Lékaři se, ale shodují, že pravidelné gynekologické prohlídky a včasné odhalení myomu může značně pomoci pro případné plánování těhotenství. Neléčené myomy mohou totiž způsobit i neplodnost3.
Pokud se u tebe myom objevil a plánuješ miminko, nejspíš ti lékař doporučí, abys co nejdřív otěhotněla. Malý myom totiž většinou není pro bezproblémové těhotenství překážkou.
Myom na děloze a otěhotnění, těhotenství i porod
Myomy dokáží v závislosti na svém typu a velikosti zkomplikovat jak proces otěhotnění, tak i těhotenství a samotný porod či hojení dělohy v šestinedělí. Ve většině případů však jeden menší myom výrazné problémy nenadělá a žena je například během těhotenství jen důsledněji sledována lékaři.
Myom na děloze a otěhotnění
Jelikož myomy představují útvary, které nejsou ženskému reprodukčnímu systému přirozené, ovlivňují v neléčených stavech plodnost z těchto hledisek:
Změna anatomie dělohy – mohou zdeformovat dutinu dělohy či narušit celistvost výstelky dělohy, důsledkem čehož ztěžují podmínky pro uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze.
Změna funkce dělohy – ať už se jedná o změnu prokrvení děložní výstelky, nebo částí její stěny, také to může vést ke komplikacím při uhnizďování vajíčka.
Hormonální změny – v jistých případech dochází důsledkem růstu myomů k lokálním změnám hormonálních hladin, které nejsou pro proces otěhotnění žádoucí.
Myom na děloze a těhotenství
Větší myomy mohou zkomplikovat těhotenství následujícími způsoby:
Jsou častou příčinou předčasného porodu20, tedy porodu před 37. týdnem těhotenství.
Mnohokrát zapříčiňují nepřetočení dítěte v děloze – tedy způsobí tzv. patologickou polohu plodu36, která je indikací buď k císařskému řezu81, nebo porodu koncem pánevním.
Důsledkem předčasného porodu se dítě může narodit s nižší porodní váhou.
Výjimečně se stávají příčinou předčasného odloučení placenty1 (tzv. abrupce).
Myom na děloze a porod
Pokud je myom velký a zároveň je umístěn v blízkosti tzv. vnitřní branky (vrchní části děložního čípku), znemožňuje porod přirozenou cestou. Děťátko by totiž důsledkem této překážky nemělo možnost projít porodními cestami. Myom se tedy i z důvodu své lokalizace může stát indikací k císařskému řezu.
Video: Lékařka o myomech: Co se bude dít, když vám je najdou?
Nikdy jsem neměla žádné závažnější problémy, takže i když jsem chodila na pravidelné gynekologické problémy, nikdy jsem nebyla poslána na ultrazvuk. Otěhotněla jsem po 5 měsících od vysazení HA. Jaké překvapení pak bylo, když při prvním ultrazvuku v 11tt byl zjištěn myom o velikosti 7 cm.
Moje těhotenství bylo z tohoto důvodu bráno jako rizikové. Chodila jsem do rizikové poradny, měla jsem se dost šetřit, aby se předešlo tvrdnutí břicha. Naštěstí jsem neměla žádné větší problémy, kromě občasného pobolívání břicha v místě myomu.
S tím jak bříško rostlo, tak se myom posunul a tvořil porodní překážku. Z toho důvodu jsem měla plánovaný CS. Rodila jsem v Praze u Apolináře a během porodu byl myom odoperován. Nakonec měl v průměru téměř 10 cm. Po porodu jsem měla komplikace - hodně jsem krvácela, celková ztráta cca 1800 ml. Po třech hodinách od CS jsem musela znovu na sál a na revizi. Po operaci už ale bylo všechno v pořádku, jen jsem měla špatný krevní obraz a dostala jsem transfúze.
V současnosti jsem půl roku po CS a dle ultrazvuku by mělo být vše v pořádku. Nicméně občas mě pobolívá břicho v místě, kde byl myom. Za dva roky bychom chtěli druhé dítě, tak doufám, že vše bude v pořádku. :-)
Mám bohužel také pozitivní nález na výskyt myomů v děloze, ale už několik let a jejich stav ani velikosti se naštěstí nemění.
Navíc jsem nyní těsně před porodem a neměla jsem v souvislosti s myomy vůbec žádný problém, takže pokud Vás doktor vystrašil taky nálezem myomů a všemi komplikacemi jako před několika lety mě, nemusíte se obávat hned nejhoršího.
když mi řekli že mám myomy v děloze, a že mi ji vezmou, byl to pro mne šok. Stále jsem totiž doufala, že najdu toho pravého a pořídíme si potomka. Tímto to vše padá. Šla jsem za odborníkem. Ten mi sdělil, že pokud silně nekrvácím, nic mne nebolí, nemám problém s močením a mám normální stolici a také pokud se myomy nezačnou zvětšovat, není třeba nic dělat, jen sledovat. Žádné potíže nemám. Operace se bojím z důvodu nebezpečí trombózy a poranění okolních orgánů. Jedné známé se to stalo. Při operaci ji poranili močovod a musela na další tři operace.
Také jsem našla, že pomáhá nějaká speciální jóga a bylinky. Budu po tom pátrat a zkusím, co se dá. Prý také pomáhá zdravá strava, pohyb a pozitivní myšlení. To pomáhá na vše. Stále doufám, že nakonec na operaci nebudu muset.
Děkuji moc za váš čas a za přečtení příspěvku. Katka
2 lidé považují za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu