Jako prvorodička jsem absolutně nevěděla, do čeho jdu a co mě vůbec čeká. Při návštěvách Dr. mi bylo řečeno, že u prvního dítěte mám po prasknutí vody minimálně 6 hodin čas.
Den, kdy to na mě přišlo, probíhal úplně normálně jako každý jiný den. Vstala jsem, namalovala jsem se, uvařila jsem, přišla kamarádka.... od rána jsem měla slabé tlaky v podbřišku.
Kamarádka, která už měla porod za sebou se rozhodla mi ty tlaky zapisovat. Nejdřív to bylo po 20ti minutách, pak 15, 10, 5... no nic, jeli jsme do porodnice. Měli jsme to 40 km... V autě to začalo. Do porodnice jsme dojeli kolem 15 h., doktor mě vyšetřil a řekl, že jsem otevřená na 2 prsty, že to vidí na druhý den, ale že si mě tam už nechají. Tak jsem nafasovala pokoj, pyžamo, pásek na ruku. Poslala jsem si přítele do obchodu, měla jsem hlad. Mezitím jsem se uvelebila do postele a dala si telefon na nabíječku.
Bylo 16:30 h. V tom momentě mi praskla voda, netušila jsem, co se děje a byla jsem vystrašená. Ihned jsem mu volala, aby přijel, že je to tady. Začaly pravé kontrakce, kontrakci jsem měla jednu za druhou, takže jsem nerozpoznala, kdy přichází a odchází.
Ležela jsem na porodním pokoji a umírala bolestí. Mezitím proběhl klystýr, ozvičky, sprcha...18:15 - tlak na konečník a celý spodek - křičím na doktora že rodím, nevěřil a dokráčel si ke mě.
Mrknul, šáhnul a fakt!!! Jednou jsem zatlačila na zkoušku, podruhé špuntík vylezl ven!! 18:23 - byl na světě. Nikdo nechápal, jak může prvorodička tak rychle a bez problémů porodit. Nebyl nutný ani nástřih, prostě žádné poranění. Dostala jsem prcka k sobě, přisál se k prsu.. odvezli mi ho ke kontrole, musela jsem se osprchovat a vyčůrat.
Kamarádky mě strašily, jak to bude pálet...ale ne! I to bylo naprosto v pohodě. Takže z toho plyne, neposlouchejte ''rady'' druhých, každý porod je jiný a od 36tt pijte čaj z maliníkového listí, věřím, že díky němu to bylo takové!