KočárkopedieDruhý porod
Každý porod29 je individuální záležitost, jen s tím rozdílem, že u druhého porodu nastávající maminka ví co může očekávat, nervozita a stres z nadcházející události nebývají tak veliké jako poprvé a je větší možnost se na tento okamžik připravit.
U spousty maminek první porod neproběhl přímo podle představ, proto s druhým porodem přichází další šance mnoho věcí prožít znovu a třeba i lépe.
Druhé těhotenství
Nedílnou součástí druhého porodu je druhé i těhotenství24. Stejně tak jako je porod jedinečná záležitost, nelze říct, co bude a nebude platit v dalším těhotenství.
První příznaky106 na sobě maminka pozná většinou ještě dříve než přijde na řadu těhotenský test56, což má na svědomí jakýsi šestý smysl, který v ženě zanechává mateřství.
Mohou se vyskytnout ranní nevolnosti, i když v prvním těhotenství je nastávající maminka téměř nezaznamenala, podobně je to s chutěmi na různé potraviny a také pocit únavy může být rozdílný. Nelze očekávat, že příznaky budou totožné jako v první graviditě.
Na bříšku bývá druhé těhotenství zpravidla vidět dříve, je to následek ochablejších břišních a děložních svalů. Svalová ochablost může také způsobit bolesti zad3 a proto je dobré dbát na správné držení těla a hodně odpočinku.
Světlejší stránkou této záležitosti je fakt, že pohyby druhorodička ucítí zpravidla již mezi 16.29 - 18. týdnem těhotenství19, samozřejmě s ohledem na uložení placenty9.
Nevynechejte další zajímavé video rozhovory s odborníky na YouTube kanálu Modrého koníka týkající se porodu:
🎞️ Maminka Lucie: „V průběhu porodu se musíte uvolnit a nebýt v kreči."
Porod
Porod u druhorodiček1 bývá většinou snazší díky připravenějším porodním cestám, uvolněným svalům v oblasti pánve a třísel. Záleží však také na velikosti plodu82. Pokud je plod7 větší nežli první miminko, může být druhý porod delší a bolestivější. Nelze proto tvrdit, že první i druhá doba porodní bude výrazně kratší. Vše záleží na velikosti miminka, zdravotním stavu maminky a samozřejmě také na nenadálých událostech.
Pokud si rodička touží splnit nenaplněné přání z prvního porodu, bude určitě na místě připravit si důkladně porodní plán32 a celý jej probrat s lékařem-porodníkem.
Více o druhém porodu na modrykonik.cz
- Diskuze (CZ a SK): První porod císařem a obava z druhého porodu. Máte zkušenost?
- Otázka: Druhý porod po 12 letech. Má někdo podobnou zkušenost?
- Diskuze (CZ a SK): První porod císařem, druhý chci taky. Jaké máte zkušenosti?
Použité zdroje
Hodnocení a zkušenosti s druhým porodem
Druhý porod - sice rychlovka, ale nestálo to za to
Po prvním porodu jsem prohlásila, že druhé dítě už nechci (teď mám čtyři, ale to je jiný příběh :), protože porod byl dlouhý a já nezkušená.
U druhého porodu už jsem měla jasno, že si nenechám nic píchnout, zvláště oxytocinu jsem se chtěla vyhnout. Malá se měla narodit na konci srpna, nakonec měl v 35tt začala v noci bolet záda.
Bolesti při kontrakcích mi při prvním a druhém porodu šly do zad. Byl večer, tak jsem si šla lehnout s tím, že je to pravděpodobně tím, jak běhám za synem a zaspím to. Bolesti se stupňovaly, ale přesto jsem čekala do bodu, kdy už jsem málem křičela bolestí, místo toho jsem byla na všechny okolo trochu sprostá, naštěstí to manžel přežil. Kolem jedenácté už jsem šla vzbudit manžela, že mě strašně bolí záda a chci jet do nemocnice raději se nechat zkontrolovat, vůbec mě nenapadlo, že rodím.
Babičku jsme vzbudili, naštěstí byly prázdniny a ona je učitelka, tak mohla přijít, dorazila cca v půl dvanácté a my vyrazili na pohotovost. S tím, že mě snad pošlou domů. Cesta autem byla příšerná, záda mě brala nonstop a v té tmě manžel pořádně neviděl výmoly na cestě, jel totiž zkratkou, abychom tam byli dřív.
Na příjmu byla naštěstí sestra, která měla dost rozumu a místo natáčení monitoru nás poslala na porodní sál. V té chvíli jsem měla ještě i celkem radost, že budu mít porod už za sebou. Na porodním sále mi chtěla porodní asistentka pořád natáčet monitor, já jsem byla ráda, že jsem se dokázala s asistencí manžela vsoukat do noční košile a vylézt na lůžko. Sice mi bylo řečeno netlačit, aby mě mohla asistentka prohlédnout, ale já to nevydržela a zatlačila jsem. Najednou byla venku hlavička a na druhé zatlačení byla malá venku. Dcera se narodila pár minut po půlnoci, ani ne do 20 min po našem příjdezdu do porodnice. I když byla v 35tt a měla 2 650 kg, vypadala naprosto v pořádku, jen byla malinká.
Protože jsem nechtěla kojit přiběhl na porodní sál primář a seřval mě, co si to dovoluju a vyžadoval souhlas od mého manžela s tím, že opravdu kojit nebudu. To, že smrděl po cigárech, nebudu radši komentovat.
Nicméměně porod proběhl rychle, miminko vypadalo v pořádku a já měla jen 2 stehy uvnitř. V nemocnici jsme zůstaly tři dny. Po příchodu domů začala dvoudenní noční můra, kdy dcera neustále řvala hlady, a to pila každé dvě hodiny dvojnásobnou dávku toho co v nemocnici, nezvracela, jen měla po každém jídle šílený průjem. Díky velké ochotě lékařky, která nás prohlédla ve své službě v neděli mimo pohotovost přímo na neonatologii, zjistili dceři, že nemá správně dovivinutý trávicí trakt. Strávila měsíc na novorozenecké JIP.
Porod byl sice rychlý a relativně bezbolestný, ale ten měsíc na JIP, vojtova metoda a podávání kvanta léků s každým jídlem i doma nestály za to. Jsem ráda, že ty další dva porody bolely a miminka si počkala do 40tt.
U druhého porodu už jsem měla jasno, že si nenechám nic píchnout, zvláště oxytocinu jsem se chtěla vyhnout. Malá se měla narodit na konci srpna, nakonec měl v 35tt začala v noci bolet záda.
Bolesti při kontrakcích mi při prvním a druhém porodu šly do zad. Byl večer, tak jsem si šla lehnout s tím, že je to pravděpodobně tím, jak běhám za synem a zaspím to. Bolesti se stupňovaly, ale přesto jsem čekala do bodu, kdy už jsem málem křičela bolestí, místo toho jsem byla na všechny okolo trochu sprostá, naštěstí to manžel přežil. Kolem jedenácté už jsem šla vzbudit manžela, že mě strašně bolí záda a chci jet do nemocnice raději se nechat zkontrolovat, vůbec mě nenapadlo, že rodím.
Babičku jsme vzbudili, naštěstí byly prázdniny a ona je učitelka, tak mohla přijít, dorazila cca v půl dvanácté a my vyrazili na pohotovost. S tím, že mě snad pošlou domů. Cesta autem byla příšerná, záda mě brala nonstop a v té tmě manžel pořádně neviděl výmoly na cestě, jel totiž zkratkou, abychom tam byli dřív.
Na příjmu byla naštěstí sestra, která měla dost rozumu a místo natáčení monitoru nás poslala na porodní sál. V té chvíli jsem měla ještě i celkem radost, že budu mít porod už za sebou. Na porodním sále mi chtěla porodní asistentka pořád natáčet monitor, já jsem byla ráda, že jsem se dokázala s asistencí manžela vsoukat do noční košile a vylézt na lůžko. Sice mi bylo řečeno netlačit, aby mě mohla asistentka prohlédnout, ale já to nevydržela a zatlačila jsem. Najednou byla venku hlavička a na druhé zatlačení byla malá venku. Dcera se narodila pár minut po půlnoci, ani ne do 20 min po našem příjdezdu do porodnice. I když byla v 35tt a měla 2 650 kg, vypadala naprosto v pořádku, jen byla malinká.
Protože jsem nechtěla kojit přiběhl na porodní sál primář a seřval mě, co si to dovoluju a vyžadoval souhlas od mého manžela s tím, že opravdu kojit nebudu. To, že smrděl po cigárech, nebudu radši komentovat.
Nicméměně porod proběhl rychle, miminko vypadalo v pořádku a já měla jen 2 stehy uvnitř. V nemocnici jsme zůstaly tři dny. Po příchodu domů začala dvoudenní noční můra, kdy dcera neustále řvala hlady, a to pila každé dvě hodiny dvojnásobnou dávku toho co v nemocnici, nezvracela, jen měla po každém jídle šílený průjem. Díky velké ochotě lékařky, která nás prohlédla ve své službě v neděli mimo pohotovost přímo na neonatologii, zjistili dceři, že nemá správně dovivinutý trávicí trakt. Strávila měsíc na novorozenecké JIP.
Porod byl sice rychlý a relativně bezbolestný, ale ten měsíc na JIP, vojtova metoda a podávání kvanta léků s každým jídlem i doma nestály za to. Jsem ráda, že ty další dva porody bolely a miminka si počkala do 40tt.
2 lidé považují za užitečné
O dost kratší a snesitelnější
První dceru jsem rodila ve 41t od 14h do 02:15. Nesnesitelné bolesti, nástřih, šití a poporodní komplikace, hodně jsem krvácela.
U druhého těhu jsem se připravovala (těhujoga, homeo, maliník, kontryhel, masáž hráze). V den termínu v 1 ráno mi praskla voda a slabé kontrakce. Ještě jsem se nadopovala homeo, osprchovala, připravila svačinu do školy, snídani a jeli jsme... v autě už jako jau a do porodky v půl 3. Na monitorech už jsem neposeděla a byla jsem na 3 cm. Ve 4 hodiny už na 8cm, ale hlavička pořád vysoko. Pořád jsem pochodovala a zhluboka dejchala a dle dobrých rad se snažila nic nezatínat, ale naopak uvolňovat. Syn se narodil v 5:02 bez nástřihu a poranění, bez analgetik apod, a to byl větší! Jo, ale pokaždý v jiný porodnici, to taky udělalo svý.
U druhého těhu jsem se připravovala (těhujoga, homeo, maliník, kontryhel, masáž hráze). V den termínu v 1 ráno mi praskla voda a slabé kontrakce. Ještě jsem se nadopovala homeo, osprchovala, připravila svačinu do školy, snídani a jeli jsme... v autě už jako jau a do porodky v půl 3. Na monitorech už jsem neposeděla a byla jsem na 3 cm. Ve 4 hodiny už na 8cm, ale hlavička pořád vysoko. Pořád jsem pochodovala a zhluboka dejchala a dle dobrých rad se snažila nic nezatínat, ale naopak uvolňovat. Syn se narodil v 5:02 bez nástřihu a poranění, bez analgetik apod, a to byl větší! Jo, ale pokaždý v jiný porodnici, to taky udělalo svý.
2 lidé považují za užitečné
Druhý porod - perfektní
Druhý porod diametrálně odlišný od prvního, i když byl po 15-ti letech od prvního, takže svaly, porodní cesty jako u prvorodičky, ale díky množství informací a diskuzí se člověk daleko lépe připraví (masáž hráze, maliník apod.), už jsem také měla představu o bolestivosti kontrakcí (i když přesné vzpomínky mozek vymaže).
Porod začal 22 hodin po prasknutí vody, kontrakce 6 hodin, z toho poslední hodina krušná, kontrakce po půl minutě, vlastní porod jako podle učebnice, bez medikamentů, bez nástřihu a poranění, takže příprava se určitě vyplatí.
Když to srovnám s prvním porodem, tak průběh určitě rychlejší (cca o 3 hodiny) a snazší, váha a míry syna nahlas stejné jako u prvního (tělo si holt pamatuje i po 15 letech) . :-)
Porod začal 22 hodin po prasknutí vody, kontrakce 6 hodin, z toho poslední hodina krušná, kontrakce po půl minutě, vlastní porod jako podle učebnice, bez medikamentů, bez nástřihu a poranění, takže příprava se určitě vyplatí.
Když to srovnám s prvním porodem, tak průběh určitě rychlejší (cca o 3 hodiny) a snazší, váha a míry syna nahlas stejné jako u prvního (tělo si holt pamatuje i po 15 letech) . :-)
1 člověk považuje za užitečné
První porod - druhý nejhorší zážitek v mém životě
Mnooo.. Prvního porodu jsem se hodně bála, protože jsem měla nakoukaná videa atd. Ale skutečnost byla mnohem horší.
První porod trval 15hodin. Celou dobu jsem opravdu trpěla. Radili mi skákat na míči a chodit. To ale opravdu nešlo.
Bylo u mě asi 6 lidí ( doktoři a asistentky). Dostala jsem epidural, po kterém jsem měla při každé kontrakci křeč do nohy. Mezi kontrakcema jsem vyčerpáním "usínala".
Nakonec mi 2 sestry "skákaly" na břicho a já myslela, že umřu, protože mi tlačily i na hrudník a já se nemohla nadechnout ( potom jsem měla obrovské modřiny přez půl břicha a hrudníku ). Odmítla jsem tlačit, pokud na mě budou ještě skákat. Malá se prorvala ven tak, že ze mě něco vyrvala a museli to všít zpět - šili mě 2 doktoři hodinu - 30 vnitřních stehů, 6 natržení ke stehnu a 6 nástřih hráze. Díky Bohu se mnou byl celou dobu přítel. Jinak bych to asi nedala. Byl mi oporou, i když jme posledních cca 60 hodin před tím nespali.
Nakonec jsem kvůli ztrátě krve po přiložení malé zkolabovala. 2 dny jsem byla nepoužitelná - i na WC mě sestry musely v podstatě nosit. Malou jsem dostala až po 2 dnech. Hojení bylo dlouhé a bolestivé.
Když jsem asi po 14-ti měsících zjistila, že jsem těhotná znovu, brečela jsem, ze strachu z porodu. Doktora jsem přemlouvala, při každé návštěvě, že chci císaře - prostě jsem se celé těhotenství bála toho dne D.
Nakonec ale OK. Jela jsem dřív kvůli kapačce, dostala jsem ji, pak klystýr, epidurál jsem nestihla, pak mi praskli vodu a za pár hodin byl malý venku - na 2 pořádná zatlačení. Asi 3 stehy.
Sice jsem pak taky zkolabovala a byla jsem nepoužitelná (zjistili mi špatnou krev a stále se jen taktak vyhýbam transfuzi ), ale nedá se to vůbec srovnat.
Po druhém porodu mám za to, že za špatný průběh prvního porodu může personál nemocnice. Byla jsem otevřená na 5cm a už ji ze mě prostě rvaly. U druhého mě nechala doktorka až do poslední chvíle samotnou ( s přítelem ) jen chodila kontrolovat a pak přišla na 2 zatlačení a bylo hotovo.
No a teď, po 33měsících od druhého porodu, jsem v 7. týdnu těhu. A popravdě, z porodu mám opět strach.
Ale stojí to za to!
První porod trval 15hodin. Celou dobu jsem opravdu trpěla. Radili mi skákat na míči a chodit. To ale opravdu nešlo.
Bylo u mě asi 6 lidí ( doktoři a asistentky). Dostala jsem epidural, po kterém jsem měla při každé kontrakci křeč do nohy. Mezi kontrakcema jsem vyčerpáním "usínala".
Nakonec mi 2 sestry "skákaly" na břicho a já myslela, že umřu, protože mi tlačily i na hrudník a já se nemohla nadechnout ( potom jsem měla obrovské modřiny přez půl břicha a hrudníku ). Odmítla jsem tlačit, pokud na mě budou ještě skákat. Malá se prorvala ven tak, že ze mě něco vyrvala a museli to všít zpět - šili mě 2 doktoři hodinu - 30 vnitřních stehů, 6 natržení ke stehnu a 6 nástřih hráze. Díky Bohu se mnou byl celou dobu přítel. Jinak bych to asi nedala. Byl mi oporou, i když jme posledních cca 60 hodin před tím nespali.
Nakonec jsem kvůli ztrátě krve po přiložení malé zkolabovala. 2 dny jsem byla nepoužitelná - i na WC mě sestry musely v podstatě nosit. Malou jsem dostala až po 2 dnech. Hojení bylo dlouhé a bolestivé.
Když jsem asi po 14-ti měsících zjistila, že jsem těhotná znovu, brečela jsem, ze strachu z porodu. Doktora jsem přemlouvala, při každé návštěvě, že chci císaře - prostě jsem se celé těhotenství bála toho dne D.
Nakonec ale OK. Jela jsem dřív kvůli kapačce, dostala jsem ji, pak klystýr, epidurál jsem nestihla, pak mi praskli vodu a za pár hodin byl malý venku - na 2 pořádná zatlačení. Asi 3 stehy.
Sice jsem pak taky zkolabovala a byla jsem nepoužitelná (zjistili mi špatnou krev a stále se jen taktak vyhýbam transfuzi ), ale nedá se to vůbec srovnat.
Po druhém porodu mám za to, že za špatný průběh prvního porodu může personál nemocnice. Byla jsem otevřená na 5cm a už ji ze mě prostě rvaly. U druhého mě nechala doktorka až do poslední chvíle samotnou ( s přítelem ) jen chodila kontrolovat a pak přišla na 2 zatlačení a bylo hotovo.
No a teď, po 33měsících od druhého porodu, jsem v 7. týdnu těhu. A popravdě, z porodu mám opět strach.
Ale stojí to za to!
3 lidé považují za užitečné
Druhý porod
První a druhý porod nebe a dudy.
Obě děti se narodily císařským řezem, avšak každý byl rozdílný. První s problémy a velkými bolestmi, se zánětem, neustálým brněním v noze ... + laktační psychózou jak hrom.
Druhá sekce byla pohodička od samého začátku do porodu - kojení, zvedání, rekonvalescene a sžívání se s dcerou. Nádhera! Vše bylo báječné, krásné. Sice se vyskytly problémy s jizvou, ale ani to mi mé skvělé pocity z narození druhé dcery nerozházelo.
Obě děti se narodily císařským řezem, avšak každý byl rozdílný. První s problémy a velkými bolestmi, se zánětem, neustálým brněním v noze ... + laktační psychózou jak hrom.
Druhá sekce byla pohodička od samého začátku do porodu - kojení, zvedání, rekonvalescene a sžívání se s dcerou. Nádhera! Vše bylo báječné, krásné. Sice se vyskytly problémy s jizvou, ale ani to mi mé skvělé pocity z narození druhé dcery nerozházelo.
1 člověk považuje za užitečné
Druhý porod - nádherný zážitek
První porod byl pro mě tak trošku drastickou záležitostí. S odstupem času jsem shledala, že se v něm snoubilo několik okolností, které byly závažné a včas neodhalené, tudíž se není co divit, že jsem strávila 2 dny na porodním boxe v bolestech, než se k nám konečně za vydatné pomoci můj syn probojoval. Následná rekonvalescence pro mě, a konec konců i pro něj, byla zdlouhavá, také společné sžívání bylo náročné. Nu co už, řekla jsem si, příště budu lépe připravená, a tak nějak jsem netušila, že příště bude hodně blízká budoucnost. :-D
Takže když opadl prvotní šok ze zjištění, že pod srdcem mám opět človíčka, začala jsem si tak nějak dávat dohromady, co ano a co ne. Vyměnila jsem porodnici a v závěru se to ukázalo jako ten nejlepší tah - i když mě od toho zrazoval i partner. ;-) V den D jsem přijela do porodnice, kde jsem se cítila velmi dobře, mezi ten nejúžasnější personál, co se usmíval, a to i když zrovna měl plné ruce práce. Nabídli mi prostornou vanu, kde jsem v podstatě strávila většinu času. Bylo to úžasně uvolňující a tolik mi to ulevovalo od bolestí! Naše PA k nám chodila velmi pravidelně, vždy zkontrolovat, poradit, a když už jsem byla moc unavená, dokázala mi i mírně ulevit, abych si odpočinula pro následující finále. Moje dcera se narodila za 6 hodin po příjezdu do porodnice naprosto přirozeně. Po porodu jsem jí hned dostala na bříško, zažila jsem to poprvé - krásnější okamžik nepamatuji. A i když jsem se opět nevyhnula masivnější ztrátě krve, doktor byl pohotový a připravený, tudíž jsem byla schopná po pár hodinách vstát (taky jsem neznala) a být k dispozici svému miminku. Úžasné, já za to nikdy nepřestanu děkovat, a tak nějak doufám, že ještě někdy budu mít příležitost zažít tento zázrak znovu. ;-)
Takže když opadl prvotní šok ze zjištění, že pod srdcem mám opět človíčka, začala jsem si tak nějak dávat dohromady, co ano a co ne. Vyměnila jsem porodnici a v závěru se to ukázalo jako ten nejlepší tah - i když mě od toho zrazoval i partner. ;-) V den D jsem přijela do porodnice, kde jsem se cítila velmi dobře, mezi ten nejúžasnější personál, co se usmíval, a to i když zrovna měl plné ruce práce. Nabídli mi prostornou vanu, kde jsem v podstatě strávila většinu času. Bylo to úžasně uvolňující a tolik mi to ulevovalo od bolestí! Naše PA k nám chodila velmi pravidelně, vždy zkontrolovat, poradit, a když už jsem byla moc unavená, dokázala mi i mírně ulevit, abych si odpočinula pro následující finále. Moje dcera se narodila za 6 hodin po příjezdu do porodnice naprosto přirozeně. Po porodu jsem jí hned dostala na bříško, zažila jsem to poprvé - krásnější okamžik nepamatuji. A i když jsem se opět nevyhnula masivnější ztrátě krve, doktor byl pohotový a připravený, tudíž jsem byla schopná po pár hodinách vstát (taky jsem neznala) a být k dispozici svému miminku. Úžasné, já za to nikdy nepřestanu děkovat, a tak nějak doufám, že ještě někdy budu mít příležitost zažít tento zázrak znovu. ;-)
1 člověk považuje za užitečné
Super rychlý porod
První porod: 10 dní po termínu, vyvolávaný, manžel přítomen (a byl mi velkou oporou), porodila jsem přirozeně a bez chemie (krom té první preindukční tablety) asi za 6 hodin po nástupu kontrakcí a odtoku plodové vody. Nástřih minimální, šití asi na 6 minut, ze sálu jsem odešla po svých a ráno si sedla do tureckého sedu.
Druhý porod: překotný, dva dny po termínu, od nástupu kontrakcí (které byly ihned po 2-3 minutách) jsem porodila za 2 hodiny, od odtoku plodové vody to bylo do půl hodiny, bez nástřihu, šití jen kosmetické (2 stehy), ze sálu jsem šla opět po svých a seděla normálně hned po příchodu na šestinedělí. Manžel se mnou nakonec nebyl, hlídal staršího syna doma. Do porodnice mě vezla sanita a oba saniťáci měli fakt strach, že jim porodím už po cestě. Stihli jsme to jen tak tak, porodila jsem do 15 minut od příjmu. :-)
Myslím, že jsem si druhý porod užila víc, mnohem vědoměji, soustředěně, i přesto (nebo právě proto?), že to šlo takovým fofrem. Dokonce jsem sama stříhala pupečník (se synem už na bříšku) a manžela měla vzápětí aspoň na uchu na telefonu. A byla jsem celou dobu neskutečně klidná, věřila jsem Filípkovi i sobě, že to zvládneme krásně a ve zdraví. x-) Určitě k mé pohodě přispělo to, že první porod byl krásný a bez komplikací, také už jsem věděla, do čeho jdu a šlo to tak rychle, že na nějakou paniku prostě nebyl čas.
Klidně bych šla ještě do třetího. ;-)
Druhý porod: překotný, dva dny po termínu, od nástupu kontrakcí (které byly ihned po 2-3 minutách) jsem porodila za 2 hodiny, od odtoku plodové vody to bylo do půl hodiny, bez nástřihu, šití jen kosmetické (2 stehy), ze sálu jsem šla opět po svých a seděla normálně hned po příchodu na šestinedělí. Manžel se mnou nakonec nebyl, hlídal staršího syna doma. Do porodnice mě vezla sanita a oba saniťáci měli fakt strach, že jim porodím už po cestě. Stihli jsme to jen tak tak, porodila jsem do 15 minut od příjmu. :-)
Myslím, že jsem si druhý porod užila víc, mnohem vědoměji, soustředěně, i přesto (nebo právě proto?), že to šlo takovým fofrem. Dokonce jsem sama stříhala pupečník (se synem už na bříšku) a manžela měla vzápětí aspoň na uchu na telefonu. A byla jsem celou dobu neskutečně klidná, věřila jsem Filípkovi i sobě, že to zvládneme krásně a ve zdraví. x-) Určitě k mé pohodě přispělo to, že první porod byl krásný a bez komplikací, také už jsem věděla, do čeho jdu a šlo to tak rychle, že na nějakou paniku prostě nebyl čas.
Klidně bych šla ještě do třetího. ;-)
4 lidé považují za užitečné
Druhý porod jako dokonalý zážitek
První porod, ve velké porodnici, byl velmi náročný, trval dlouho, zažili jsme s manželem mnoho strachu a nejistoty. Od prvních pravidelných kontrakcí trval 14,5 hodiny. Poporodní poranění se hojily dlouho, děloha se zavinovala obtížně a celkově jsem se pak ještě pár týdnů necítila dobře. Z porodnice jsem šla slabá a "jako po nemoci".
Druhý porod, v malé porodnici, byl nádherný, od prvních pravidelných kontrakcí trval necelých 7 hodin, z toho ty silné kontrakce zhruba 3,5 hodiny. Byl to pro mě jeden z nejlepších, ne-li nejlepší, zážitků. Takový ten správný adrenalin v pozitivním slova smyslu. Hned po porodu jsem byla fit a plná elánu.
Druhý porod, v malé porodnici, byl nádherný, od prvních pravidelných kontrakcí trval necelých 7 hodin, z toho ty silné kontrakce zhruba 3,5 hodiny. Byl to pro mě jeden z nejlepších, ne-li nejlepší, zážitků. Takový ten správný adrenalin v pozitivním slova smyslu. Hned po porodu jsem byla fit a plná elánu.
1 člověk považuje za užitečné
Druhý porod
Můj druhý porod. Jak jen to říct? Byl lepší než první, co se týče celkového pohledu. Co se týče bolestí, tak to už bylo horší.
U dcery jsem měla porodní bolesti cca 30 minut. U syna skoro 2 hodiny. Podobný průběh porodu.
Oba porody vyvolávané v 39. týdnu. Ráno v 7. hod. zavedena tabletka, v 8. hod. píchnout vodu, v 9. hod. kapačka. Syn se narodil v 10:10 hod. a oproti dceři byl rychlejší o 10 minut.
Je tedy pravda, že po píchnutí vody cca po půl hodině začaly silné bolesti, které byly po minutě a někdy i kratší. U syna byl průběh bolestivější, ale zato finále na porodním bylo naprosto super. Na druhé zatlačení byl venku. A šití minimální, nějaký ten steh byl, ale z porodního jsem šla po vlastních a na pokoji jsem chodila a dokonce i seděla.
Což u dcery se na porodním porod zastavil. Dávali mi injekce na povzbuzení, tlačili na břicho a pořád nic. Bolesti skoro žádný, kontrakce přestaly. Už to vypadalo špatně. Ale nakonec se nějakým způsobem zadařilo.
Malá měla zlomenou klíční kost. A já velké šití. Sednout jsem si nemohla 14 dní. Chudák malá šla ven s nataženou řučičkou, a tak to všechno hrnula před sebou. Ale zvládly jsme to. Musela jsem dělat cviky pánevního dna a nakonec se vše spravilo.
Tak za mne druhý porod bolestivější, ale rekonvalescence minimální.
Všeobecně další porody jsou časově rychlejší, ale hodně záleží jak je mimi natočené a jak moc se mu chce ven. Syn se nemohl dočkat a dcerka si dávala načas. :-)
U dcery jsem měla porodní bolesti cca 30 minut. U syna skoro 2 hodiny. Podobný průběh porodu.
Oba porody vyvolávané v 39. týdnu. Ráno v 7. hod. zavedena tabletka, v 8. hod. píchnout vodu, v 9. hod. kapačka. Syn se narodil v 10:10 hod. a oproti dceři byl rychlejší o 10 minut.
Je tedy pravda, že po píchnutí vody cca po půl hodině začaly silné bolesti, které byly po minutě a někdy i kratší. U syna byl průběh bolestivější, ale zato finále na porodním bylo naprosto super. Na druhé zatlačení byl venku. A šití minimální, nějaký ten steh byl, ale z porodního jsem šla po vlastních a na pokoji jsem chodila a dokonce i seděla.
Což u dcery se na porodním porod zastavil. Dávali mi injekce na povzbuzení, tlačili na břicho a pořád nic. Bolesti skoro žádný, kontrakce přestaly. Už to vypadalo špatně. Ale nakonec se nějakým způsobem zadařilo.
Malá měla zlomenou klíční kost. A já velké šití. Sednout jsem si nemohla 14 dní. Chudák malá šla ven s nataženou řučičkou, a tak to všechno hrnula před sebou. Ale zvládly jsme to. Musela jsem dělat cviky pánevního dna a nakonec se vše spravilo.
Tak za mne druhý porod bolestivější, ale rekonvalescence minimální.
Všeobecně další porody jsou časově rychlejší, ale hodně záleží jak je mimi natočené a jak moc se mu chce ven. Syn se nemohl dočkat a dcerka si dávala načas. :-)
Nic krásnějšího jsem nezažila
První porod byl zbytečně vyvolávaný a fakt hrozný. Ano, ten den mi dal syna, ale taky trauma nám oboum.
Druhý porod byl úžasný. Dcera mi pár dní předtím ve snu říkala jak to bude, jen jsem tomu tak 100% nevěřila. Ta bolestivá část (nebolely vlny, ale bolelo to, jak se mi rozestupovala pánev) trvala asi 2,5 hod. Plán byl jet do porodnice na poslední chvíli, aby personál nemohl do porodu zasahovat stejně jako se jim to dařilo poprvé. Vlezla jsem do vany a už z ní nevylezla. Byla jsem ve vaně, svíčky, aroma lampa, muž u vany. Teď zpětně si uvědomuju přechod mezi první a druhou dobou porodní, v tu chvíli ale vůbec. Při druhé době mi praskla voda a já už cítila hlavičku skoro venku. No a bylo to jasné, stoprocentně zůstaneme doma, už nedojedeme nikam. Dcera se v tom snu spletla jen o pár metrů, tvrdila ložnici u postele na zemi, narodila se ve vaně.
Druhý porod byl úžasný. Dcera mi pár dní předtím ve snu říkala jak to bude, jen jsem tomu tak 100% nevěřila. Ta bolestivá část (nebolely vlny, ale bolelo to, jak se mi rozestupovala pánev) trvala asi 2,5 hod. Plán byl jet do porodnice na poslední chvíli, aby personál nemohl do porodu zasahovat stejně jako se jim to dařilo poprvé. Vlezla jsem do vany a už z ní nevylezla. Byla jsem ve vaně, svíčky, aroma lampa, muž u vany. Teď zpětně si uvědomuju přechod mezi první a druhou dobou porodní, v tu chvíli ale vůbec. Při druhé době mi praskla voda a já už cítila hlavičku skoro venku. No a bylo to jasné, stoprocentně zůstaneme doma, už nedojedeme nikam. Dcera se v tom snu spletla jen o pár metrů, tvrdila ložnici u postele na zemi, narodila se ve vaně.
12 lidí považuje za užitečné
Podruhé stejně dlouhé jako prvně
Druhý porod probíhal v podstatě dost stejně jako první.
Rodila jsem spontánně v 39+2. Do porodnice jsem dojela otevřená na 4 mm ( stejně jako prvně ), kontrakce trvaly 11 hodin, po prasknutí vody byly nesnesitelné a otevírání se zpomalilo (proto jsem u druhého porodu nechala píchnutí vody až úplně na konec, kdy jsem byla na 9 cm), tlačila jsem jen na 3 kontrakce (první jsem tlačila hodinu). Takže u mě pravidlo rychlejšího porodu platí jen na druhou fázi, ta první rozhodně kratší nebyla.
Rodila jsem spontánně v 39+2. Do porodnice jsem dojela otevřená na 4 mm ( stejně jako prvně ), kontrakce trvaly 11 hodin, po prasknutí vody byly nesnesitelné a otevírání se zpomalilo (proto jsem u druhého porodu nechala píchnutí vody až úplně na konec, kdy jsem byla na 9 cm), tlačila jsem jen na 3 kontrakce (první jsem tlačila hodinu). Takže u mě pravidlo rychlejšího porodu platí jen na druhou fázi, ta první rozhodně kratší nebyla.
Jak se narodila Štěpánka
Byl 1. duben, Apríl a s ním i to pravé aprílové počasí. Jeli jsme k babičce pro Matyáška, ale ta nás přemluvila, abychom ho tam ještě do pondělí nechali. Odpoledne na chvíli vykouklo sluníčko, tak jsme se rozhodli pro procházku, aby už vykoukla i ta naše holčička. Procházka byla v rychlém tempu a mě bylo až neskutečně dobře, jako bych ani nebyla těhotná. Doma jsem si ještě dala horkou vanu, dokončila sobotní úklid, umyla balkonové dvěře a vyžehlila si vlasy :-) Před osmou jsme si lehli k televizi a já jsem měla strašně dobrý pocit, že mám úplně všechno hotové, pobalené a zařízené.
Před desátou hodinou mě začalo bolet bříško jako při MS, ale jaksi pravidelně. Začala jsem to měřit a bylo to v rozmezí 7-10 min, takže vlastně nic pravidelného. V půl jedné jsem skočila do horké sprchy, že rozeženu poslíčky. Bolest se nezvětšila, jen po sprše začala přicházet po 3 min. Říkala jsem si, že počkám do dvou a zavolám do porodnice co a jak, abych nejela zbytečně. Ve dvě jsem zavolala, pořád to byla bolestivější MS a PA poradila vyčkat půl hodiny, hodinu doma a pokud se bolest bude stupňovat, tak vyrazit.
Sotva jsem položila telefon, přišla první kontrakce, která mě donutila pověsit se na žehlicí prkno a bolest už prodýchávat, po druhé a třetí takové kontrakci jsme se rozhodli nečekat a jet rovnou. Bylo něco po čtvrt na tři. Bolesti už mě dostávaly do kolen a jen jsme došli do auta, byly po 2-3 min. Po cestě jsem jen nadskakovala a když se kousek před nemocnicí přidal tlak na konečník, měla jsem pocit, že nestihneme dojet :-D. Jen jsme vjeli do nemocnice, praskla mi voda a na porodní oddělení jsem schody doslova vyběhla mezi kontrakcemi.
Při příjmu se nestihlo ani KTG ani UTZ, jen jsem se převlékla a šla na porodní pokoj. Na hodinách bylo 2.37 a po vyšetření jsem byla otevřená na 9 cm. Jen jsem si lehla na postel, PA ji předělala na porodní lůžko a dostala jsem povel tlačit. Všechno se dělo jakoby samo, tělo si říkalo kdy a jak tlačit, mezi kontrakcemi jsem se dokázala i uvolnit. No a ve 2.55 se Štěpánka poprvé podívala na svět :-) Dali mi ji na bříško a byla tak nádherná.
Manžel to skoro nestihl, než se převlékl a donesl mi věci, bylo skoro po všem. Přestřihl pupeční šňůru a po celou dobu, co mě šili, měl malou v náručí a moc si rozuměli :-D
Mlíčko se mi udělalo hned druhý den a bylo ho tolik, že jsem nechávala i na novorozeneckém oddělení odstříkané. Štěpánka se přisála ještě na porodním sále a zatím pořád pije krásně. Já jsem byla opět s Uherskohradišťskou porodnicí moc spokojená. Nechala jsme tam 7 kg a ve čtvrtek jsme byly obě natolik v pořádku, že nás pustili domů.
Doma nás čekal tatínek a Matyášek a i když si teprve všichni společně zvykáme, je to strašně krásné, být zase o kousek větší rodina :-)
Před desátou hodinou mě začalo bolet bříško jako při MS, ale jaksi pravidelně. Začala jsem to měřit a bylo to v rozmezí 7-10 min, takže vlastně nic pravidelného. V půl jedné jsem skočila do horké sprchy, že rozeženu poslíčky. Bolest se nezvětšila, jen po sprše začala přicházet po 3 min. Říkala jsem si, že počkám do dvou a zavolám do porodnice co a jak, abych nejela zbytečně. Ve dvě jsem zavolala, pořád to byla bolestivější MS a PA poradila vyčkat půl hodiny, hodinu doma a pokud se bolest bude stupňovat, tak vyrazit.
Sotva jsem položila telefon, přišla první kontrakce, která mě donutila pověsit se na žehlicí prkno a bolest už prodýchávat, po druhé a třetí takové kontrakci jsme se rozhodli nečekat a jet rovnou. Bylo něco po čtvrt na tři. Bolesti už mě dostávaly do kolen a jen jsme došli do auta, byly po 2-3 min. Po cestě jsem jen nadskakovala a když se kousek před nemocnicí přidal tlak na konečník, měla jsem pocit, že nestihneme dojet :-D. Jen jsme vjeli do nemocnice, praskla mi voda a na porodní oddělení jsem schody doslova vyběhla mezi kontrakcemi.
Při příjmu se nestihlo ani KTG ani UTZ, jen jsem se převlékla a šla na porodní pokoj. Na hodinách bylo 2.37 a po vyšetření jsem byla otevřená na 9 cm. Jen jsem si lehla na postel, PA ji předělala na porodní lůžko a dostala jsem povel tlačit. Všechno se dělo jakoby samo, tělo si říkalo kdy a jak tlačit, mezi kontrakcemi jsem se dokázala i uvolnit. No a ve 2.55 se Štěpánka poprvé podívala na svět :-) Dali mi ji na bříško a byla tak nádherná.
Manžel to skoro nestihl, než se převlékl a donesl mi věci, bylo skoro po všem. Přestřihl pupeční šňůru a po celou dobu, co mě šili, měl malou v náručí a moc si rozuměli :-D
Mlíčko se mi udělalo hned druhý den a bylo ho tolik, že jsem nechávala i na novorozeneckém oddělení odstříkané. Štěpánka se přisála ještě na porodním sále a zatím pořád pije krásně. Já jsem byla opět s Uherskohradišťskou porodnicí moc spokojená. Nechala jsme tam 7 kg a ve čtvrtek jsme byly obě natolik v pořádku, že nás pustili domů.
Doma nás čekal tatínek a Matyášek a i když si teprve všichni společně zvykáme, je to strašně krásné, být zase o kousek větší rodina :-)
4 lidé považují za užitečné
Můj druhý porod
Můj druhý porod byl rychlejší, ale bolestivější než ten první. Ač bylo mimino o 1,4 kg těžší (4620 g a 55 cm) než to první, dostal se ven na 3 zatlačení. Poporodní kompikace žádné. Bez nástřihu a většího poranění. Druhý prcek se narodil ve 39tt, problémy s novorozeneckou žloutenkou nebyly. Poporodní adaptace a nástup kojení byl též lepší oproti prvnímu porodu.
2 lidé považují za užitečné
Druhý porod byl rychlovka
První porod mi začal prasknutím vody, kontrakce nastoupily po 2,5 h v plné síle a trvaly 10 h, než se syn narodil. Nejhorší bylo, že i přes silné kontrakce jsem se dlouho neotevírala, a to mi na psychice moc nepřidávalo. A závěrečná fáze tlačení byla opravdu dlouhá a bolestivá.
Zato druhý porod jsem měla, jak já říkám, za odměnu. :-D První malé píchnutí (jako MS bolest) v břiše jsem ucítila v 21:15 a měla jsem pocit, že potřebuji na záchod na velkou, ale nic se nedělo. První opravdová kontrakce pak přišla v 21:45 a hned jsem jí musela prodýchávat. Interval se rychle zkracoval, že během chvilky přicházely kontrakce hned po cca 2-4 minutách. Stihla jsem se obléct, dofoukat mokré vlasy, manžel vzal tašku a jeli jsme do porodnice. Tam jsme přijeli po 22:30, vzali mě na příjem, prohlédli, otevřená jsem byla na 4cm (to jsem u prvního porodu byla asi až po 11 h od prasknutí vody), udělali monitor a sestra, co se mnou sepisovala příjem, mi při monitoru říkala, že to vidí tak, že ještě dneska porodím. Na hodinách bylo 22:50 a já jí nechtěla věřit, že bych za hodinu a něco měla nejpozději porodit (po zkušenosti z prvního porodu), no ale měla pravdu.
Zavolala na sál, ať si pro mě přijdou, z příjmu mě na porodní sál převezli na židli, protože já už nebyla schopná pomalu ani vstát z křesla od monitoru, rovnou jsem si na sále lehla na lehátko, sestra mě prohlédla a že prý už jsem úplně otevřená a že jen co se vydýchám a uklidním, že můžeme jít tlačit. Asi první dvě zatlačení jsem špatně dýchala i tlačila, jak jsem byla v šoku z té rychlosti, ale pak jsem se zkoncentrovala a asi na 5. zatlačení byl syn venku. Narodil se ve 23:21, takže od první plné kontrakce za cca 1,5 h. :-)
Byl to úplně jiný zážitek oproti prvnímu porodu, který byl o dost více náročný. A PA mi říkala, že příště mám vyjet do porodnice, hned jak ucítím první kontrakci, že bych to jinak nemusela stihnout. :-D
Druhý porod byl hezčí tím, že mi syna hned položili na břicho, což s prvním hned nešlo, protože ho museli nejdříve odsát, byl nalokaný plodové vody a byl chudák unavený po tom náročném porodu, ani neplakal a hned pospával. Zato druhý syn plakal hned po narození a byl vzhůru celou dobu po porodu.
U obou porodů jsem měla skvělé PA, moc mi pomáhaly (rodila jsem v Podolí), a i doktorky byly příjemné.
Zato druhý porod jsem měla, jak já říkám, za odměnu. :-D První malé píchnutí (jako MS bolest) v břiše jsem ucítila v 21:15 a měla jsem pocit, že potřebuji na záchod na velkou, ale nic se nedělo. První opravdová kontrakce pak přišla v 21:45 a hned jsem jí musela prodýchávat. Interval se rychle zkracoval, že během chvilky přicházely kontrakce hned po cca 2-4 minutách. Stihla jsem se obléct, dofoukat mokré vlasy, manžel vzal tašku a jeli jsme do porodnice. Tam jsme přijeli po 22:30, vzali mě na příjem, prohlédli, otevřená jsem byla na 4cm (to jsem u prvního porodu byla asi až po 11 h od prasknutí vody), udělali monitor a sestra, co se mnou sepisovala příjem, mi při monitoru říkala, že to vidí tak, že ještě dneska porodím. Na hodinách bylo 22:50 a já jí nechtěla věřit, že bych za hodinu a něco měla nejpozději porodit (po zkušenosti z prvního porodu), no ale měla pravdu.
Zavolala na sál, ať si pro mě přijdou, z příjmu mě na porodní sál převezli na židli, protože já už nebyla schopná pomalu ani vstát z křesla od monitoru, rovnou jsem si na sále lehla na lehátko, sestra mě prohlédla a že prý už jsem úplně otevřená a že jen co se vydýchám a uklidním, že můžeme jít tlačit. Asi první dvě zatlačení jsem špatně dýchala i tlačila, jak jsem byla v šoku z té rychlosti, ale pak jsem se zkoncentrovala a asi na 5. zatlačení byl syn venku. Narodil se ve 23:21, takže od první plné kontrakce za cca 1,5 h. :-)
Byl to úplně jiný zážitek oproti prvnímu porodu, který byl o dost více náročný. A PA mi říkala, že příště mám vyjet do porodnice, hned jak ucítím první kontrakci, že bych to jinak nemusela stihnout. :-D
Druhý porod byl hezčí tím, že mi syna hned položili na břicho, což s prvním hned nešlo, protože ho museli nejdříve odsát, byl nalokaný plodové vody a byl chudák unavený po tom náročném porodu, ani neplakal a hned pospával. Zato druhý syn plakal hned po narození a byl vzhůru celou dobu po porodu.
U obou porodů jsem měla skvělé PA, moc mi pomáhaly (rodila jsem v Podolí), a i doktorky byly příjemné.
2 lidé považují za užitečné
Můj druhý porod
Jelikož první porod byl celkem rychlý (od prvních kontrakcí trval 3,5 hodiny) a téměř bezbolestný, neměla jsem důvod se druhého porodu bát. Jediné obavy byly, aby všechno proběhlo bez komplikací a já porodila zdravé miminko.
Byl čtvrtek 5.12. a mě ten den čekala prohlídka s natočením monitoru u mé gynekoložky. Jelikož je ve zlínské nemocnici a já jsem chtěla z důvodu mého bydliště rodit v Uherském Hradišti, poprosila jsem ji, abych na další kontrolu už mohla jít do Hradiště a nebo nejlépe porodit. :-) Na to mě prohlédla a udělala Hamiltonův hmat. Všechno bylo v pořádku, byla jsem otevřená na prst a porod mohl přijít kdykoliv.
Ten den mě ještě čekala návštěva čerta s Mikulášem, kterého jsem nemohla svému 2 letému synkovi odepřít.
Celý den mi tvrdlo bříško a k večeru mi začala pomalu odcházet hlenová zátka. Manžel přijel před půl jedenáctou večer z práce a já jsem ho požádala o "vyvolávací" sex. Už jsem ale nemohla usnout, cítila jsem jakousi nervozitu a převalovala jsem se z boku na bok. Přesně o půlnoci mě silně luplo v podbřišku a odtekla mi voda. Po mých zkušenostech z prvního porodu, kdy mi voda odtékala 12 hodin bez kontrakcí, jsem zůstala v klidu a manžela nechala spát. To jsem ovšem netušila, že než dojdu na WC, začnou mi kontrakce, a to hned pravidelné po cca 3 minutách. Stačila jsem se ještě osprchovat, dobalit tašku a vzbudit tchýni, aby pohlídala Šimonka.
Do porodnice jsme dorazili v 1:15 a šla jsem rovnou na vyšetření, kde jsem byla otevřená už na 8 cm. Hned po zapsání všech údajů jsem odešla na porodní box. Chtělo se mi na malou, ale to už jsem na WC cítila velký tlak. PA mi chtěla ještě natočit monitor, v půlce jsem jí ale řekla, že už prostě musím tlačit, tak mi pásy sundala a šlo se na to. Asi tím, jak bylo všechno rychlé, jsem trošku dostala z tlačení strach. Takže zatímco můj první syn byl na 2 zatlačení venku, u Matyáška jsem musela tlačit 7x, ale pak už krásně vyklouzl a já jsem měla možnost se s ním ve 2:28 hodin setkat tváří v tvář. :-) Bohužel pak nastala menší komplikace, neodloučila se mi placenta, takže jsem musela podstoupit manuální lýzu placenty. Byla jsem uspaná, takže to nebylo nic hrozného.
Druhý porod byl opravdu rychlý, možná o to víc byla bolest intenzivnější, ale dalo se to vydržet. Miminko za to opravdu stojí a bolest, ať už je jakákoliv, je velmi záhy zapomenuta. :-)
Byl čtvrtek 5.12. a mě ten den čekala prohlídka s natočením monitoru u mé gynekoložky. Jelikož je ve zlínské nemocnici a já jsem chtěla z důvodu mého bydliště rodit v Uherském Hradišti, poprosila jsem ji, abych na další kontrolu už mohla jít do Hradiště a nebo nejlépe porodit. :-) Na to mě prohlédla a udělala Hamiltonův hmat. Všechno bylo v pořádku, byla jsem otevřená na prst a porod mohl přijít kdykoliv.
Ten den mě ještě čekala návštěva čerta s Mikulášem, kterého jsem nemohla svému 2 letému synkovi odepřít.
Celý den mi tvrdlo bříško a k večeru mi začala pomalu odcházet hlenová zátka. Manžel přijel před půl jedenáctou večer z práce a já jsem ho požádala o "vyvolávací" sex. Už jsem ale nemohla usnout, cítila jsem jakousi nervozitu a převalovala jsem se z boku na bok. Přesně o půlnoci mě silně luplo v podbřišku a odtekla mi voda. Po mých zkušenostech z prvního porodu, kdy mi voda odtékala 12 hodin bez kontrakcí, jsem zůstala v klidu a manžela nechala spát. To jsem ovšem netušila, že než dojdu na WC, začnou mi kontrakce, a to hned pravidelné po cca 3 minutách. Stačila jsem se ještě osprchovat, dobalit tašku a vzbudit tchýni, aby pohlídala Šimonka.
Do porodnice jsme dorazili v 1:15 a šla jsem rovnou na vyšetření, kde jsem byla otevřená už na 8 cm. Hned po zapsání všech údajů jsem odešla na porodní box. Chtělo se mi na malou, ale to už jsem na WC cítila velký tlak. PA mi chtěla ještě natočit monitor, v půlce jsem jí ale řekla, že už prostě musím tlačit, tak mi pásy sundala a šlo se na to. Asi tím, jak bylo všechno rychlé, jsem trošku dostala z tlačení strach. Takže zatímco můj první syn byl na 2 zatlačení venku, u Matyáška jsem musela tlačit 7x, ale pak už krásně vyklouzl a já jsem měla možnost se s ním ve 2:28 hodin setkat tváří v tvář. :-) Bohužel pak nastala menší komplikace, neodloučila se mi placenta, takže jsem musela podstoupit manuální lýzu placenty. Byla jsem uspaná, takže to nebylo nic hrozného.
Druhý porod byl opravdu rychlý, možná o to víc byla bolest intenzivnější, ale dalo se to vydržet. Miminko za to opravdu stojí a bolest, ať už je jakákoliv, je velmi záhy zapomenuta. :-)
3 lidé považují za užitečné
Blesk byl můj pomalejší brácha :-D
Co k tomu dodat? Snad jen, že na těhu jsem neměla tolik času, jako když jsem čekala první dítě. Bříško jsem si hladila občasně a na mimčo myslela o chlup méně - začátek těhotenství byl mnohem drsnější, než na poprvé. Děti mám po sobě 26 měsíců, takže první mi dával tak zabrat, že nebyl čas řešit břuch ;-) Každopádně, porod byl rychlovka (vyvolávaný, 2,5 hodiny od podání tablety jsem porodila). Bolel více, protože mi nestihli dát epidurál, o který jsem žádala - dokonce byl tak rychlý, že mi ani nestačila začít do žil kapat uklidňující látka, kterou mi nabídli místo epidurálu :-o :-D Všichni v místnosti vypadali, že mi nevěří, že tak rychle opravdu porodím, připravovali se na celou noc a přitom dcera byla do půl hodinky venku ;-)
Druhý porod je lepší v tom, že člověk už ví, do čeho jde. Nebo vlastně horší?? :-D Nedokážu říct, jestli jsem byla raději, že vím, jaké to bude nebo poprvé, když jsem si to neuměla představit :-D Každopádně - u mě to bylo tak rychlé, že jsem neřešila žádné "zážitky", aromaterapie, vany, balóny a podobně - přece jsem nepřijela do porodnice relaxovat, ale porodit dítě ;-) - úkol splněn, za necelé 3 dny jsme šly domů ;-)
Porodnice bylo poslední místo, kde a kdy jsem si pořádně pospala a odpočinula :-D Jak jsem chtěla rychle domů, tak jsem si pak nadávala, že jsem tam nezůstala ještě aspoň týden :-D ;-)
Druhý porod je lepší v tom, že člověk už ví, do čeho jde. Nebo vlastně horší?? :-D Nedokážu říct, jestli jsem byla raději, že vím, jaké to bude nebo poprvé, když jsem si to neuměla představit :-D Každopádně - u mě to bylo tak rychlé, že jsem neřešila žádné "zážitky", aromaterapie, vany, balóny a podobně - přece jsem nepřijela do porodnice relaxovat, ale porodit dítě ;-) - úkol splněn, za necelé 3 dny jsme šly domů ;-)
Porodnice bylo poslední místo, kde a kdy jsem si pořádně pospala a odpočinula :-D Jak jsem chtěla rychle domů, tak jsem si pak nadávala, že jsem tam nezůstala ještě aspoň týden :-D ;-)
4 lidé považují za užitečné
Rychlovka
Druhý porod byl oproti prvnímu více v klidu a mnohem rychlejš í:-) V klidu, protože jsem věděla, co mne čeká a mohla se tak psychicky připravit a zbytečně se nestrachovat co a jak a lépe spolupracovat s vynikajici PA a rychlovka - doma jsem si prodýchávala kontrakce, začátek dokonce strávila pod teplou dekou a do porodky přijela otevřená na 8 cm :-)
Od prvních kontrakcí to do příjmu na porodnici trvalo cca 3 h.
V porodnici jsme jako kindervajíčko strávili necelou 1.5h a pak nsem se stala pyšnou maminkou úžasného syna x-) Opravdu to byla takova rychlovka, že nebyl čas ani na koupání ve vaně (moc jsem si přála se v porodce naložit do horké koupele). PA mi po vyšetření na příjmu dovolila jen rychlou sprchu, že jdeme rovnou rodit a měla pravdu. Voda by se ani nestihla napustit:-)
Od prvních kontrakcí to do příjmu na porodnici trvalo cca 3 h.
V porodnici jsme jako kindervajíčko strávili necelou 1.5h a pak nsem se stala pyšnou maminkou úžasného syna x-) Opravdu to byla takova rychlovka, že nebyl čas ani na koupání ve vaně (moc jsem si přála se v porodce naložit do horké koupele). PA mi po vyšetření na příjmu dovolila jen rychlou sprchu, že jdeme rovnou rodit a měla pravdu. Voda by se ani nestihla napustit:-)
5 lidí považuje za užitečné
Oba porody rychlé a pohodové
Já měla oba porody rychlé a pohodové. Ani nevím, že jsem kdy rodila :-p Akorát těhotenství bylo u druhého dítka mnohem náročnější a ke konci už jsem dost trpěla na bolesti stydké kosti.
Takže rodit klidně budu každý den, ale těch 9. měsíců před tím mě už moc neláká 8-)
Takže rodit klidně budu každý den, ale těch 9. měsíců před tím mě už moc neláká 8-)
4 lidé považují za užitečné
První s humorem, druhý fofrem, třetí potají...
První porod byl fajn, když jsem se po hodině pravidelných kontrakcí po třech minutách, informovala, kdy že by se mělo jet do porodnice, tak mi všichni říkali, že už by to asi i bylo vhodné. Tak jsme zaplatili v restauraci, vysvětlili kamarádce, že už opravdu není ve stavu, kdy může řídit 8-) a vydali se k domovu. Pravdou je, že jsme ty dva kilometry šli dost dlouho, ale došla jsem po svých a doma se rozhodla, že určitě nerodím, protože to není tak hrozná bolest, že nepojedu jak idiot do porodnice, aby mě otočili s tím, že jsem hysterka :-D Pak mě normálně vyhodili, že jedeme, tak jsme tedy jeli a po dalších pěti hodinách bylo dítko na světě a krom toho, že jsem bezprostředně po porodu měla hroznou žízeň a nechtěli mi dát napít, to bylo fajn :-)
Druhý porod byl originál. Netušila jsem do čeho jdu, neb byl vyvolávaný. Po dvou dnech tablet a nachozených kilometrech na schodech jsem se rozhodla, že ráno podepíšu i úpis ďáblu a jdu domů, nebo mi z nemocnice hrábne. Deset minut po tomto rozhodnutí jsem dostala první kontrakci, trvalo to dalších asi deset minut, než se dala pozorovat pravidelnost kontrakcí po dvou minutách a minutu dlouhých, tak jsem se dala na chození po chodbě a když sestra usoudila, že jsem se asi opravdu rozhodla rodit, odvedla mě na sál, kde jsem k vlastnímu překvapení zjistila, že mi prý odtekla voda :-N Cinkla jsem domů, že může manžel dorazit, no nestihl to - deset minut potom byl druhý na světě. Od první kontrakce do porodu uplynulo přesně 138 minut a po porodu mi dali napít 8-)
A třetí, to jsem se v noci sbalila, vysprchovala, zavolala sanitku, dojela do porodnice, porodila tak rychle, že si doktor ani nestihl pořádně natáhnout rukavice a pak jsem volala domů manželovi, že máme třetího syna, tím jsem ho probudila a on chudák netušil, kde jsem, protože poslední, co zaregistroval bylo, že jsem šla na záchod :-D Do dnes mi to vyčítá, že nebyl u porodu. Když on tak hezky spal, bylo mi líto ho budit 8-) Tak prý bude ještě jedno, že si chce ten porod zažít ještě jednou, tak jsem zvědavá jak to bude a kdo za mě dá to těhotenství :-)
Druhý porod byl originál. Netušila jsem do čeho jdu, neb byl vyvolávaný. Po dvou dnech tablet a nachozených kilometrech na schodech jsem se rozhodla, že ráno podepíšu i úpis ďáblu a jdu domů, nebo mi z nemocnice hrábne. Deset minut po tomto rozhodnutí jsem dostala první kontrakci, trvalo to dalších asi deset minut, než se dala pozorovat pravidelnost kontrakcí po dvou minutách a minutu dlouhých, tak jsem se dala na chození po chodbě a když sestra usoudila, že jsem se asi opravdu rozhodla rodit, odvedla mě na sál, kde jsem k vlastnímu překvapení zjistila, že mi prý odtekla voda :-N Cinkla jsem domů, že může manžel dorazit, no nestihl to - deset minut potom byl druhý na světě. Od první kontrakce do porodu uplynulo přesně 138 minut a po porodu mi dali napít 8-)
A třetí, to jsem se v noci sbalila, vysprchovala, zavolala sanitku, dojela do porodnice, porodila tak rychle, že si doktor ani nestihl pořádně natáhnout rukavice a pak jsem volala domů manželovi, že máme třetího syna, tím jsem ho probudila a on chudák netušil, kde jsem, protože poslední, co zaregistroval bylo, že jsem šla na záchod :-D Do dnes mi to vyčítá, že nebyl u porodu. Když on tak hezky spal, bylo mi líto ho budit 8-) Tak prý bude ještě jedno, že si chce ten porod zažít ještě jednou, tak jsem zvědavá jak to bude a kdo za mě dá to těhotenství :-)
5 lidí považuje za užitečné
Druhý porod s humorem :-)
První - nechodila jsem do kurzů a netušila do čeho jdu a jak se má dýchat atd., ale dalo se to :-) Ráno v 7 jsem vzbudila přítele, ať se jde nasnídat, že asi pojedeme, že něco teče :-D Do nemocnice jsme dojeli okolo půl deváté a voda mi úplně rupla až na sesterně :-) Ups :-) Na sál jsme šli po 17.hod a s malým nástřihem na první zatlačení byl venku :-)
Druhý - už ráno jsem tušila, že se něco děje, lehké kontrakce, ale nechtěla jsem jezdit brzo, a tak jsem ještě uvařila a uklidila. Po obědě si přítel ještě zdřímnul a kolem půl páté jsem ho budila, že už by bylo dobré jet a on si v klidu dal kafíčko, naložil věci a hurá rodit :-) Už po cestě začal s rozesmíváním mezi bolestmi :-) Dojeli jsme tam okolo šesté večer, natočili křivku a nevěnovali mi moc pozornosti, protože jim zrovna paní porodila na hekárně. S metrovým papírem z křivky se mě ujala starší paní, na první pohled nepříjemná, ale byla skvělá a úžasná a suprová a všechno nej. Chodila kontrolovat často a dala příkazy na sprchu a zabalila mě a pořád dokola. Pak přítel říká, že počká ještě na jednu kontrolu a půjde na kafe a oná paní už mě píchla vodu a šli jsme na sál. Bylo to úplně nečekaný, protože ty bolesti byly sice hrozný - co 2 minuty, ale asi jenom hodinu, ne jako u prvního asi čtyři. Na sále na dvě zatlačení bez nástřihu a jen s "kosmetickým" šitím. Mimoška hned u sebe a můj stále vtipný partner vedle nás. No takový porod a paní asistentku bych přála všem maminkám!
Druhý - už ráno jsem tušila, že se něco děje, lehké kontrakce, ale nechtěla jsem jezdit brzo, a tak jsem ještě uvařila a uklidila. Po obědě si přítel ještě zdřímnul a kolem půl páté jsem ho budila, že už by bylo dobré jet a on si v klidu dal kafíčko, naložil věci a hurá rodit :-) Už po cestě začal s rozesmíváním mezi bolestmi :-) Dojeli jsme tam okolo šesté večer, natočili křivku a nevěnovali mi moc pozornosti, protože jim zrovna paní porodila na hekárně. S metrovým papírem z křivky se mě ujala starší paní, na první pohled nepříjemná, ale byla skvělá a úžasná a suprová a všechno nej. Chodila kontrolovat často a dala příkazy na sprchu a zabalila mě a pořád dokola. Pak přítel říká, že počká ještě na jednu kontrolu a půjde na kafe a oná paní už mě píchla vodu a šli jsme na sál. Bylo to úplně nečekaný, protože ty bolesti byly sice hrozný - co 2 minuty, ale asi jenom hodinu, ne jako u prvního asi čtyři. Na sále na dvě zatlačení bez nástřihu a jen s "kosmetickým" šitím. Mimoška hned u sebe a můj stále vtipný partner vedle nás. No takový porod a paní asistentku bych přála všem maminkám!
2 lidé považují za užitečné
Oba porody nádherné :-)
První porod : vystrašená, ale největší bolesti cca od 11:30 do 13:45 (příjem do porodnice v poledne), ve 13:47 dcerka na světě.
Druhý porod : věděla jsem do čeho jdu, příjem po 16:00, nej bolesti od 16:15 po prasknutí vody, v 17:08 syn na světě.
Hodně pomohl bezvadný personál v porodnici v Nymburku - skvělý přístup. Snažila jsem se doma být co nejdéle, abych si zkrátila pobyt na hekárně - přeci jen, doma se čeká lépe ;-) Ale vyrazili jsme u prvního porodu jakmile jsem bolesti musela začít prodýchávat, u druhého dříve.
Druhý porod : věděla jsem do čeho jdu, příjem po 16:00, nej bolesti od 16:15 po prasknutí vody, v 17:08 syn na světě.
Hodně pomohl bezvadný personál v porodnici v Nymburku - skvělý přístup. Snažila jsem se doma být co nejdéle, abych si zkrátila pobyt na hekárně - přeci jen, doma se čeká lépe ;-) Ale vyrazili jsme u prvního porodu jakmile jsem bolesti musela začít prodýchávat, u druhého dříve.
4 lidé považují za užitečné
Druhý porod byl mnohem lepší
Před 5-ti lety jsem porodila prvního chlapečka. Byla jsem hodně mladá a roztěkaná. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Porodní bolesti mi začaly 14.5. kolem 17.00 hodin. Kontrakce pravidelné. Myslela jsem, že už to asi horší nebude. Nejenže jsem byla vyjukaná ze všeho a o bolesti ani nemluvim, ale nemocniční personál, kterej na mě asi neměl zrovna náladu, mi zrovna nepřidal.
Když jsem se neotvírala, tak i přes pravidelné kontrakce mě poslali domů. Ráno jsem jela znovu do porodnice. S kontrakcema jako prase jsem tam vydržela až do druhého dne. Bez jediného léku proti bolesti. Na chodbě jsem jim únavou z té dlouhé bolesti omdlela. Nebýt tam manžel tak nevím nevím. Chovali se ke mě jako jen k číslu v tom jejich formuláři. Nadávali mi, že neumim dýchat atd.
Po porodu jsem mého syna ani neviděla pořádně, protože jsem okamžitě usnula jako zabitá. Až druhý den mi ho na chvilku přinesli a já nemohla ani vstát jak se mi motala hlava. Ztratila jsem hodně krve. Po tomhle zážitku jsem si řekla, že v téhle porodnici už nikdy rodit nebudu.
Osud tomu ale chtěl jinak :-)
Před 3-mi měsíci jsem v té stejné, ale vlastně ůplně jiné porodnici, porodila svého druhého chlapečka. A bylo to ůplně jiné. Voda mi praskla 29.12. v 00:35 a já se bez bolestí v klidu odvezla do porodnice, která je asi jen 3 minuty od nás.
S lehoučkou bolestí mě příjímaly velice příjemné sestřičky. Měly sice hodně napilno, jelikož další dvě porodnice v našem kraji byly zavřené kvůli malování a rekonstrukci. Neotvírala jsem se moc rychle a tak jsem dostala nějakou injekci proti bolesti s tím, že to i urychluje. A urychlovalo. Opravdu. Bolesti byly šílené, ale odpoledne ve 12:36 se narodil náš krásný poklad. Nástřih sice byl, ale do staré jizvy. Šití se dalo vydržet díky injekcím a hlavně(!!!) jsem měla malého hned u sebe a už mi ho nevzali.
Hned po porodu jsem byla úplně v pohodě. Nic nebolelo. No snovej porod. Takže je to asi i o vašem těle ale určitě i o přístupu personálu v porodnici.
Když jsem se neotvírala, tak i přes pravidelné kontrakce mě poslali domů. Ráno jsem jela znovu do porodnice. S kontrakcema jako prase jsem tam vydržela až do druhého dne. Bez jediného léku proti bolesti. Na chodbě jsem jim únavou z té dlouhé bolesti omdlela. Nebýt tam manžel tak nevím nevím. Chovali se ke mě jako jen k číslu v tom jejich formuláři. Nadávali mi, že neumim dýchat atd.
Po porodu jsem mého syna ani neviděla pořádně, protože jsem okamžitě usnula jako zabitá. Až druhý den mi ho na chvilku přinesli a já nemohla ani vstát jak se mi motala hlava. Ztratila jsem hodně krve. Po tomhle zážitku jsem si řekla, že v téhle porodnici už nikdy rodit nebudu.
Osud tomu ale chtěl jinak :-)
Před 3-mi měsíci jsem v té stejné, ale vlastně ůplně jiné porodnici, porodila svého druhého chlapečka. A bylo to ůplně jiné. Voda mi praskla 29.12. v 00:35 a já se bez bolestí v klidu odvezla do porodnice, která je asi jen 3 minuty od nás.
S lehoučkou bolestí mě příjímaly velice příjemné sestřičky. Měly sice hodně napilno, jelikož další dvě porodnice v našem kraji byly zavřené kvůli malování a rekonstrukci. Neotvírala jsem se moc rychle a tak jsem dostala nějakou injekci proti bolesti s tím, že to i urychluje. A urychlovalo. Opravdu. Bolesti byly šílené, ale odpoledne ve 12:36 se narodil náš krásný poklad. Nástřih sice byl, ale do staré jizvy. Šití se dalo vydržet díky injekcím a hlavně(!!!) jsem měla malého hned u sebe a už mi ho nevzali.
Hned po porodu jsem byla úplně v pohodě. Nic nebolelo. No snovej porod. Takže je to asi i o vašem těle ale určitě i o přístupu personálu v porodnici.
2 lidé považují za užitečné
Každý porod je jiný
První porod: já vystrašená, bolesti po 5 minutách od 22 do 5 hodin, kdy jsem si vyprosila epidurál a od té doby byl pro mě porod super zážitek (malá se narodila téměř v 8 ráno). Super porod i včetně šití - jelikož jsem to díky epidurálu necítila, je pravda, že hojení bylo delší a šití jsem tedy cítila ještě 2 až 3 dny, takový táhnutí.
Druhý porod: byl neuvěřitelně rychlý, méně bolestivý a komfortnější. Voda mi praskala v půl 3, v půl 4 jsme bez bolestí dorazili do pordnice a v půl 6 byla malá na světě. U porodu byly akorát 2 porodní asistentky, manžel a v povzdálí doktorka. Šití jen kosmetický, takže jsem už 2 hodiny po porodu říkala, že bych šla domů :-D
Druhý porod: byl neuvěřitelně rychlý, méně bolestivý a komfortnější. Voda mi praskala v půl 3, v půl 4 jsme bez bolestí dorazili do pordnice a v půl 6 byla malá na světě. U porodu byly akorát 2 porodní asistentky, manžel a v povzdálí doktorka. Šití jen kosmetický, takže jsem už 2 hodiny po porodu říkala, že bych šla domů :-D
1 člověk považuje za užitečné
Každý porod je krásný a jiný
Rodila jsem už třikrát a porod byl pokaždé úplně jiný. Na podruhé už rodička tuší, co ji čeká, což může být výhoda i nevýhoda. První porod (cca 10hodin od kontrakcí po 3-5minutách) jsem si nezafixovala nijak negativně (přes silné a bolestivé kontrakce po podání syntetického oxytocinu - které byly do té doby "pohodové", nepříjemný nástřih, bolestivé šití, hemeroidy a několikatýdenní hojení.)
Před druhým porodem jsem cvičila s Epinem, abych se vyhnula nástřihu. Druhý porod (cca 5hodin od kontrakcí po 3-5minutách) jsem měla bez zásahu chemie, bez nástřihu i šití a byl naprosto pohodový, úžasný a dokonce "bezbolestný".
Třetí porod byl vyvolávaný od začátku (poloha plodu koncem pánevním) a kontrakce, které začaly hned po podání tablety na intervalu max 5 minut, byly ke konci (po 2 hodinách) doslova nesnesitelné. Skutečně jsem měla pocit, jakoby mě někdo zevnitř kuchal. (Nakonec stejně skončil po 2,5 hodinách sekcí kvůli vyhřeznutí pupečníku, takže nemohu posoudit až do "úplného" konce.)
Já myslím, že když se do porodu nezasahuje (!!!) a maminka je pozitivně naladěná, na miminko se těší (a nejsou žádné komplikace samozřejmě), že je to báječný a s oblibou tvrdím, v podstatě nebolestivý zážitek. Dřív jsem si myslela, že je to možné až u vícerodičky, když už jsou porodní cesty "protáhlé", ale jde to zjevně i u prvního porodu. Znám takových několik. ;-) Nejdůležitější ale zůstává věřit si, že jsme schopné samy porodit! ;-)
Před druhým porodem jsem cvičila s Epinem, abych se vyhnula nástřihu. Druhý porod (cca 5hodin od kontrakcí po 3-5minutách) jsem měla bez zásahu chemie, bez nástřihu i šití a byl naprosto pohodový, úžasný a dokonce "bezbolestný".
Třetí porod byl vyvolávaný od začátku (poloha plodu koncem pánevním) a kontrakce, které začaly hned po podání tablety na intervalu max 5 minut, byly ke konci (po 2 hodinách) doslova nesnesitelné. Skutečně jsem měla pocit, jakoby mě někdo zevnitř kuchal. (Nakonec stejně skončil po 2,5 hodinách sekcí kvůli vyhřeznutí pupečníku, takže nemohu posoudit až do "úplného" konce.)
Já myslím, že když se do porodu nezasahuje (!!!) a maminka je pozitivně naladěná, na miminko se těší (a nejsou žádné komplikace samozřejmě), že je to báječný a s oblibou tvrdím, v podstatě nebolestivý zážitek. Dřív jsem si myslela, že je to možné až u vícerodičky, když už jsou porodní cesty "protáhlé", ale jde to zjevně i u prvního porodu. Znám takových několik. ;-) Nejdůležitější ale zůstává věřit si, že jsme schopné samy porodit! ;-)
4 lidé považují za užitečné
Kdyby byl druhý porod jako ten první :-)
U prvního porodu velký nástřih, 17h s nohama v luftě. Druhý šel sám, bez jakéhokoliv zásahu. Sama jsem si došla z porodního sálu na pokoj a druhý den kojila v tureckém sedu.
2 lidé považují za užitečné
Druhý porod - můj nejkrásnější zážitek
První porod proběhl po několika hodinách zbytečné bolesti císařským řezem... bohužel jsem z tohoto šíleného zážitku nebyla psychicky úplně o.k, proto jsem se velmi obávala, aby i můj druhý porod opět neskončil sekcí. Bála jsem se zbytečně.
Druhý porod se stal mým nejkrásnějším zážitkem v životě. Přes šílenou bolest, hodinu čekání na sále až malá dorotuje či šití... ten pocit kdy vám dají děťátko na břicho... tomu se nic nevyrovná.
Mohu srovnat i přístup personálu. U obou porodů jsem byla bez doprovodu. První: mladý nezkušený doktor a nepříjemná PA. Druhý: Úžasný, milý doktor a hodná, soucitná PA...
Šla bych i do třetího :-)
Druhý porod se stal mým nejkrásnějším zážitkem v životě. Přes šílenou bolest, hodinu čekání na sále až malá dorotuje či šití... ten pocit kdy vám dají děťátko na břicho... tomu se nic nevyrovná.
Mohu srovnat i přístup personálu. U obou porodů jsem byla bez doprovodu. První: mladý nezkušený doktor a nepříjemná PA. Druhý: Úžasný, milý doktor a hodná, soucitná PA...
Šla bych i do třetího :-)
4 lidé považují za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce
