KočárkopedieBaby friendly hospital
Baby friendly hospital znamená v překladu nemocnici přátelskou dětem.
Ačkoliv je již dlouhou dobu známo, že kojení70 je nejvhodnější způsob výživy dítěte, řada porodnic24 a nemocnic v České republice používá staré praktiky a postupy, které úspěšnému kojení spíš brání.
V roce 1989 bylo sepsáno společné prohlášení WHO (Světová zdravotnická organizace) a UNICEF Ochrana, prosazování a podpora kojení.
Záměrem tohoto prohlášení bylo hlavně upozornit na velmi důležitou roli zdravotníků v podpoře kojení.
Hlavní zásady byly sepsány do 10 kroků k úspěšnému a dlouhodobému kojení, které by měly porodnice dodržovat.
Tato iniciativa je označována jako BFHI (Baby friendly hospital iniciative) a porodnice či nemocnice, které těchto 10 kroků k úspěšnému kojení dodržují, jsou nemocnice přátelské dětem.
V současnosti je v České republice 69 nemocnic a porodnic, které se mohou pyšnit tímto oceněním.
Doporučených 10 kroků k úspěšnému kojení
- mít písemně vypracovaný postup přístupu ke kojení, který je předáván všem členům zdravotnického personálu
- školit veškeré zdravotnické pracovníky v dovednostech pro osvojení si této strategie
- podávat informace o technice a výhodách kojení všem těhotným ženám
- umožnit kojení maminkám nejpozději do jedné hodiny po porodu29
- poučit maminky o technikách kojení a alternativních způsobech kojení i v případech, kdy nemohou být se svými dětmi
- novorozencům7 nepodávat žádné jiné nápoje ani potravu kromě mateřského mléka7, s výjímkou lékařského doporučení
- umožnit a praktikovat rooming-in - ponechat maminku s dítětem 24 hodin denně
- kojit na požádání, nikoliv podle předem určeného harmonogramu
- nenabízet kojeným novorozencům dudlíky85 a jiná šidítka
- podněcovat zakládání podpůrných skupin kojících maminek pro podporu kojení
Více o porodnicích baby friendly hospital na modrykonik.cz
- Diskuze (CZ a SK): Má kojení význam?
- Diskuze: Laktační poradkyně-zdravotník. Jsem zde pro vás.
- Skupina uživatelek Kojení přirozeně a intuitivně.
- Skupina uživatelek Kojení přes láhev.
Použité zdroje
- https://web.archive.org/web/20150404204244/http://www.kojeni.cz/bfi.php
- https://web.archive.org/web/20160522110824/http://stripky.cz/259-10kroku.html
- https://web.archive.org/web/20160410051204/http://porodnidum.cz/domecek/babyfriendly.html
- https://web.archive.org/web/20150519231248/http://www.mnof.cz/vyznam-baby-friendly-hospital--2112...
Hodnocení a zkušenosti s baby friendly hospital
Baby Friendly Bohunice
Když jsem procházela body, co musí BF porodnice splňovat, tak FN Brno Bohunice je v zásadě splňují, což je v pořádku, protože mají certifikát BF porodnice.
Po porodu jsme měli bonding, sestry mě poučily o kojení, dudlíky byly zakázané, děti jsme měly na pokojích a řekly nám, že máme kojit, kdy si dítě řekne, ALE kdyby se ani po 3 hodinách nevzbudilo, tak máme vzbudit a přiložit a taky to otravné vážení před a po kojení, které k ničemu nebylo, malá se mi na váze mlela, takže jsem váhu stejně odhadovala.
Představovala bych si také věnování více času technice přisávání a kojení, aby pak maminky neodcházely z porodnice s bolavými prsy. Když jsem za sestrami přišla, aby mi ukázaly, jak přikládat, tak mi malou přiložily velmi rychle k prsu a bylo. Víc by mi vyhovovalo to, co pak udělala laktační poradkyně, kterou jsem si týden po propuštění musela pozvat kvůli bolestivému kojení, totiž ona mi sama vedla pomalu ruku a k tomu ještě říkala, co a jak. Taky mi ukázala, jak to spravit, když se malá přisaje špatně a mě to bude bolet. V porodnici mi na bolestivé bradavky poradili Bepanthen. :-/
Po porodu jsme měli bonding, sestry mě poučily o kojení, dudlíky byly zakázané, děti jsme měly na pokojích a řekly nám, že máme kojit, kdy si dítě řekne, ALE kdyby se ani po 3 hodinách nevzbudilo, tak máme vzbudit a přiložit a taky to otravné vážení před a po kojení, které k ničemu nebylo, malá se mi na váze mlela, takže jsem váhu stejně odhadovala.
Představovala bych si také věnování více času technice přisávání a kojení, aby pak maminky neodcházely z porodnice s bolavými prsy. Když jsem za sestrami přišla, aby mi ukázaly, jak přikládat, tak mi malou přiložily velmi rychle k prsu a bylo. Víc by mi vyhovovalo to, co pak udělala laktační poradkyně, kterou jsem si týden po propuštění musela pozvat kvůli bolestivému kojení, totiž ona mi sama vedla pomalu ruku a k tomu ještě říkala, co a jak. Taky mi ukázala, jak to spravit, když se malá přisaje špatně a mě to bude bolet. V porodnici mi na bolestivé bradavky poradili Bepanthen. :-/
Spokojenost
Rodila jsem po dlouhém rozmýšlení v Kroměříži a rozhodně nelituji. Malou mi sice hned po krátkém přiložení na tělo po porodu odnesli k vyšetření, ale s tím jsem vzhledem k její vývojové vadě musela počítat. Poté, co se lékaři ujistili, že malá je v pořádku, mi ji přinesli zpět a strávily jsme více než dvě hodiny úžasným bondingem, nikdo nás nerušil, jen sestra jednou přišla zkontrolovat, zda už se malé podařilo přisát se k prsu. Okolo jedné hodiny ráno nás obe z porodního sálu odvezly na šestinedělí, mne na pokoj, malou na zbytek noci k sestričkám. Ještě tu noc mi ji na kojení několikrát přivezly.
Hned ráno po vizitě přišla sestra s malou, vysvětlila mi techniku kojení, ukázala všechny možné polohy při kojení a celé první kojení strávila se mnou, pokud bych potřebovala s něčím pomoci. Musím konstatovat, že ač jsem měla načteno, že různé sestry si pravděpodobně co se týká kojení budou protiřečit, nebylo to tak a za celou dobu mého pobytu jsem se setkala pouze s jednou sestrou, která mi byla ne úplně ku pomoci.
Domů jsem odcházela rozkojená a vybavená spoustou materiálů týkajících se kojení.
Hned ráno po vizitě přišla sestra s malou, vysvětlila mi techniku kojení, ukázala všechny možné polohy při kojení a celé první kojení strávila se mnou, pokud bych potřebovala s něčím pomoci. Musím konstatovat, že ač jsem měla načteno, že různé sestry si pravděpodobně co se týká kojení budou protiřečit, nebylo to tak a za celou dobu mého pobytu jsem se setkala pouze s jednou sestrou, která mi byla ne úplně ku pomoci.
Domů jsem odcházela rozkojená a vybavená spoustou materiálů týkajících se kojení.
1 člověk považuje za užitečné
Má negativní zkušenost s certifikovanou porodnicí
O kojení jsem slýchala jen samé hrůzostrašné historky. Po pravdě jsem spíš počítala s tím, že taky kojit nebudu. Nikdo v mém okolí totiž nekojil. Dnes už se tomu ani nedivím, s takovým přístupem sester v porodnici, co jsem zažila i já!
V porodnici mi ihned po převozu na pokoj přivezla sestra televizi a pustila film o kojení. Z něj jsem ale měla prd, jelikož přivezla taky oběd, měla jsem si vybalit, vykládala jsem se spolubydlící, odpovídala na sms... No měla jsem úplně jiné starosti. :-N Později mi ho pustit odmítla. A měla jsem si nastudovat materiály, které byly na okně.
Až po víc jak !!čtyřech!! hodinách po porodu (bonding jsme bohužel neměly) přišla sestra, že ji zkusíme přiložit. Navíc stylem, že v jaké poloze chci kojit? Já přitom VŮBEC nevěděla jak na to! Tak mi ji přirazila k prsu vleže. Malá se naštěstí hned sama přisála. Sestra, že přijde za 10 minut a zkusíme druhou stranu (zapomněla na mě!). Došla jsem za ní tedy, jestli by mi mohla jít ještě pomoct, že nevím jak na to. Zas mi ji akorát ona přistrčila k prsu. Sama jsem to tedy pořád neuměla. Jak bych taky mohla, když vše za mě vlastně dělala ona?!
Malá křičela hlady, úplně jsem slyšela, jak jí kručí v bříšku. Mléko jsem ale ještě neměla. Vzala mi ji tedy na dokrm (jak ji dokrmovala vlastně ani netuším!). Takových sester tam bylo několik. Chodila jsem za nimi a doslova je pořád otravovala. Bylo smutné, že mi s kojením spíš pomáhala spolubydlící na pokoji a ony mi malou jen braly. Byla jsem zoufalá, malá skoro pořád brečela, ale ani dokrmovat mi ji pořádně nechtěly, že mám přikládat a kojit. Tudíž jsem s nimi i o UM musela bojovat. :-(
Pouze jedna jediná sestra mě ji naučila přikládat, protože se chodila dívat, jak to dělám já a naváděla mě, jak na to. Nebrala mi ji na dokrm, ale naučila mě dokrmit si ji sama. Ukázala mi, jak ji zvážit, abychom zjistili, jestli a kolik toho vypila. Chodila, zajímala se, pomáhala sama od sebe, nemusela jsem ji "nahánět" a doprošovat se pomoci. Byla opravdu velice milá, vstřícná, ochotná... a já začala kojit!! Jen díky ní kojím ještě dnes a kojit ještě dlouho chci, protože kojení opravdu zbožňuji! Je to něco nádherného. x-) A když už jsme byly připraveny o bonding, tak alespoň tím si to vynahrazujeme každý den. :-p
Je smutné, že z certifikovaných porodnic odcházejí maminky s UM a nemají tam více takových sester, které kojit opravdu naučí! A mají zájem to maminky naučit! |-|
Já přípravu na kojení rozhodně podcenila! Proto určitě doporučuji najít si dobrou LP a připravovat se s ní ještě před porodem. Nespoléhat jen na "certifikát" v porodnici. A když už, nenechat se odbýt!
V porodnici mi ihned po převozu na pokoj přivezla sestra televizi a pustila film o kojení. Z něj jsem ale měla prd, jelikož přivezla taky oběd, měla jsem si vybalit, vykládala jsem se spolubydlící, odpovídala na sms... No měla jsem úplně jiné starosti. :-N Později mi ho pustit odmítla. A měla jsem si nastudovat materiály, které byly na okně.
Až po víc jak !!čtyřech!! hodinách po porodu (bonding jsme bohužel neměly) přišla sestra, že ji zkusíme přiložit. Navíc stylem, že v jaké poloze chci kojit? Já přitom VŮBEC nevěděla jak na to! Tak mi ji přirazila k prsu vleže. Malá se naštěstí hned sama přisála. Sestra, že přijde za 10 minut a zkusíme druhou stranu (zapomněla na mě!). Došla jsem za ní tedy, jestli by mi mohla jít ještě pomoct, že nevím jak na to. Zas mi ji akorát ona přistrčila k prsu. Sama jsem to tedy pořád neuměla. Jak bych taky mohla, když vše za mě vlastně dělala ona?!
Malá křičela hlady, úplně jsem slyšela, jak jí kručí v bříšku. Mléko jsem ale ještě neměla. Vzala mi ji tedy na dokrm (jak ji dokrmovala vlastně ani netuším!). Takových sester tam bylo několik. Chodila jsem za nimi a doslova je pořád otravovala. Bylo smutné, že mi s kojením spíš pomáhala spolubydlící na pokoji a ony mi malou jen braly. Byla jsem zoufalá, malá skoro pořád brečela, ale ani dokrmovat mi ji pořádně nechtěly, že mám přikládat a kojit. Tudíž jsem s nimi i o UM musela bojovat. :-(
Pouze jedna jediná sestra mě ji naučila přikládat, protože se chodila dívat, jak to dělám já a naváděla mě, jak na to. Nebrala mi ji na dokrm, ale naučila mě dokrmit si ji sama. Ukázala mi, jak ji zvážit, abychom zjistili, jestli a kolik toho vypila. Chodila, zajímala se, pomáhala sama od sebe, nemusela jsem ji "nahánět" a doprošovat se pomoci. Byla opravdu velice milá, vstřícná, ochotná... a já začala kojit!! Jen díky ní kojím ještě dnes a kojit ještě dlouho chci, protože kojení opravdu zbožňuji! Je to něco nádherného. x-) A když už jsme byly připraveny o bonding, tak alespoň tím si to vynahrazujeme každý den. :-p
Je smutné, že z certifikovaných porodnic odcházejí maminky s UM a nemají tam více takových sester, které kojit opravdu naučí! A mají zájem to maminky naučit! |-|
Já přípravu na kojení rozhodně podcenila! Proto určitě doporučuji najít si dobrou LP a připravovat se s ní ještě před porodem. Nespoléhat jen na "certifikát" v porodnici. A když už, nenechat se odbýt!
Papír snese vše
Rodila jsem ve Zlíně. Nejen že o přirozeném porodu nemohla být ani řeč, ale ani následný bonding neproběhl. Ihned mi syna vzali, a ač jsem se na něj ptala asi tak každé 3 minuty a chtěla, ať mi ho dají, tak mi syna dali po víc jak 2 h a to pouze asi na 5 min na jakože přisátí. Poté mi ho zase vzali, že mi ho dají hned na 6 N. Tam jsem si ho ale po dalších 2 h vyloženě vyhádala s noční sestrou. Prý si mám odpočinout. Už tohle nemá s Baby friendly porodnicí společného absolutně nic. Navíc jsem zde narazila na laktační poradkyni, která mi suverénně oznámila, že s velkými prsy nikdy kojit nebudu...
Nezáleží na certifikátech, ale na lidech
Porodnici jsem podle certifikátu nevybírala, protože kvůli pojištění jsem neměla možnost volby a musela do nejbližšího špitálu. Ale nelituji.
Porod proběhl jen s porodní asistentkou a do vody, dceru jsem od prvního okamžiku měla u sebe, měření a vážení a oblékání malé po bondingu provedl otec. Měla jsem nádherný porod!
Po společném převozu na oddělení (vezli mě na posteli s malou v náručí) se mě sestra jen zeptala, jestli chci dát malou do postýlky, nebo nechat u sebe v posteli. Za celý pobyt jsme postýlku používali jen jako kočárek na procházky do nemocniční kavárny. S kojením dokázaly poradit všechny sestry, které byly navíc kdykoli ochotně k dispozici. Měřilo a vážilo se jen jednou denně a velké drama nevzniklo ani z toho, že malá nepřibírala (porodní váhu měla až asi po 14 dnech). Prostě ji jednou zvážili před i po kojení a zjistili, že se napila dost. Stejně tak k tomu, že malá celé noci prospala, mi řekli jen to, že to není úplně dobře a že ji mám zkusit vzbudit. Jedna sestra mi s tím dokonce zkoušela pomoci, ale když zjistila, že to zkrátka nejde a malá se chce napít až ráno, nikdo z toho nedělal problém.
V nemocnici jsem se cítila opravdu jako na dovolené, sestry při každém začátku směny obešly oddělení a se všemi se pozdravily, doktory jsem viděla jen na vizitě, na vyšetření jsem chodila do vyšetřovny, když se to hodilo mně, nikdo neměl sebemenší problém s tím, že chci být s dcerou neustále, tedy i při veškerých vyšetřeních, všichni byli ne jen profesionální, ale skutečně milí, ochotní a evidentně dělali svou práci rádi (sestra se pokaždé před odchodem potěšila pohledem na miminko a řekla něco mazlivého).
Domů jsem odcházela s perfektně rozjetou laktací, spokojeným miminkem, s brožurkou o kojení se všemi informacemi a s pozváním, ať kdykoli přijdu nebo zavolám, když budu mít jakýkoli problém. Nebyl, spokojeně kojím dodnes. :-)
Jen musím dodat, že to celé nebylo v Česku...
Porod proběhl jen s porodní asistentkou a do vody, dceru jsem od prvního okamžiku měla u sebe, měření a vážení a oblékání malé po bondingu provedl otec. Měla jsem nádherný porod!
Po společném převozu na oddělení (vezli mě na posteli s malou v náručí) se mě sestra jen zeptala, jestli chci dát malou do postýlky, nebo nechat u sebe v posteli. Za celý pobyt jsme postýlku používali jen jako kočárek na procházky do nemocniční kavárny. S kojením dokázaly poradit všechny sestry, které byly navíc kdykoli ochotně k dispozici. Měřilo a vážilo se jen jednou denně a velké drama nevzniklo ani z toho, že malá nepřibírala (porodní váhu měla až asi po 14 dnech). Prostě ji jednou zvážili před i po kojení a zjistili, že se napila dost. Stejně tak k tomu, že malá celé noci prospala, mi řekli jen to, že to není úplně dobře a že ji mám zkusit vzbudit. Jedna sestra mi s tím dokonce zkoušela pomoci, ale když zjistila, že to zkrátka nejde a malá se chce napít až ráno, nikdo z toho nedělal problém.
V nemocnici jsem se cítila opravdu jako na dovolené, sestry při každém začátku směny obešly oddělení a se všemi se pozdravily, doktory jsem viděla jen na vizitě, na vyšetření jsem chodila do vyšetřovny, když se to hodilo mně, nikdo neměl sebemenší problém s tím, že chci být s dcerou neustále, tedy i při veškerých vyšetřeních, všichni byli ne jen profesionální, ale skutečně milí, ochotní a evidentně dělali svou práci rádi (sestra se pokaždé před odchodem potěšila pohledem na miminko a řekla něco mazlivého).
Domů jsem odcházela s perfektně rozjetou laktací, spokojeným miminkem, s brožurkou o kojení se všemi informacemi a s pozváním, ať kdykoli přijdu nebo zavolám, když budu mít jakýkoli problém. Nebyl, spokojeně kojím dodnes. :-)
Jen musím dodat, že to celé nebylo v Česku...
5 lidí považuje za užitečné
Certifikát kontra realita
Moja nedávna skúsenosť, skôr sprostredkovaná, bolo priznanie sa personálu v neformálne anonymnej diskusii na školení, že nemocnica (nebudem menovať), ktorá má ísť príkladom všetkým ostatným funguje nasledovne: "bfhi je len od času a po čas, kedy personál vie, že príde lekárka (nemenujem), ktorá na to dohliada, na kontrolu. Vtedy sa schovávaju všetky cumlíky a fľaštičky a keď doktorka odíde, zas sa vráti všetko späť do zabehnutých koľají" 8-( .
Takžem čo môžem povedať je, že všetko stojí na presvedčení podriadeného personálu a riadnom plnení ich povinností. Samotné zaškolenie nestačí a pokiaľ sa v ich hlavách niečo nezmení, tak personál-sestry (česť svedomitým inteligentným výnimkám-bojujúcej menšine!) si to budú budú zjednodušovať, deťom dávať cumlíky, aby ich neotravovali revom, a prepichovať odsávačku, aby si ušetrili čas a do dieťaťa to rýchlo naliali a poslali maminku domov čím skôr, miesto trpezlivosti a dlhšieho času, než sa maminka rozkojí a dostane aspoň nejakú zručnosť (sebavedomie) so svojim mimi...
Takže na zoznam by som sa nespoliehala, skôr si zistiť cez známych od známych, ktorý v danej nemocnici- pôrodnici pracujú, ako to tam je v reále zabehnuté a ako to tam naozaj funguje. Tak si maminka ušetrí kopu starostí a nepríjemností s personálom. Smutné a veľká škoda.
Takžem čo môžem povedať je, že všetko stojí na presvedčení podriadeného personálu a riadnom plnení ich povinností. Samotné zaškolenie nestačí a pokiaľ sa v ich hlavách niečo nezmení, tak personál-sestry (česť svedomitým inteligentným výnimkám-bojujúcej menšine!) si to budú budú zjednodušovať, deťom dávať cumlíky, aby ich neotravovali revom, a prepichovať odsávačku, aby si ušetrili čas a do dieťaťa to rýchlo naliali a poslali maminku domov čím skôr, miesto trpezlivosti a dlhšieho času, než sa maminka rozkojí a dostane aspoň nejakú zručnosť (sebavedomie) so svojim mimi...
Takže na zoznam by som sa nespoliehala, skôr si zistiť cez známych od známych, ktorý v danej nemocnici- pôrodnici pracujú, ako to tam je v reále zabehnuté a ako to tam naozaj funguje. Tak si maminka ušetrí kopu starostí a nepríjemností s personálom. Smutné a veľká škoda.
V Ústí nad Orlicí si na něj jen nehrají
S potěšením musím konstatovat, že porodnice v Ústí nad Orlicí si na něj nehrají, ale opravdu všechny body dodržují. S kojením jsem problém neměla, ale přesto se několikrát denně přišla sestra podívat, jak nám to jde - vždy nás pochválila a do začátku dala i pár dobrých rad, které nám začátek kojení opravdu usnadnily.
Od miminka jsem nebyla oddělená ani na chvilku a první přisátí proběhlo v klidu hned na porodním sále a bylo to Skin-to-skin.
Od miminka jsem nebyla oddělená ani na chvilku a první přisátí proběhlo v klidu hned na porodním sále a bylo to Skin-to-skin.
2 lidé považují za užitečné
Baby friendly jsem nepocítila ani já
Rodila jsem v roce 2013 v nemocnici Náchod. Před porodem jsem byla na komentované prohlídce porodnice, kde všechno tak krásně popisovali. Jak se asistentky perfektně věnují ženám při porodu, po porodu, jak nám se vším poradí ohledně péče o dítě a kojení, kdykoliv nám pomůžou a hlavně, že se chlubili tímto "skvělým certifikátem". :-p Byla jsem nadšená a k porodu se moc těšila.
Realita? Hrůza. Nebudu dlouze komentovat, že během 12 hodin, co jsem byla na porodním sále, většinu času nehybně připojená na přístrojích, sestřička nakoukla párkrát jen mezi dveře. Neukázala mi žádné ulevující pozice, nic mi neřekla, ani tu vodu mi nenabídla. Nakonec jsem si zavolala manžela, abych tam měla aspoň nějakou oporu. Po šíleném porodu, kdy jsem si připadala jak pokusný králík, jsem stejně skončila na akutním císaři.
Dceru mi přinesli až po 11 hodinách od provedení císaře. Sestřiček jsem se musela pořád ptát, zda je v pořádku a kdy mi ji přinesou. V pořádku byla ona i já a nebyl důvod, že mi ji nechtěly přinést. Spíš byly líné ty děti vozit o patro níž a zase zpět. Nakonec jsem se dočkala, přiběhla ke mě jedna sestra, vyhrnula mi košili a skoro beze slova mi dceru přiložila. Chudáček malý se nechtěl přisát a ona s ní dost hrubě manipulovala, až jsem z toho všeho brečela. Po 5 minutách marného boje mi ji vzala a odešla. Pak zase dlouhé a dlouhé hodiny čekání.
Dočkala jsem se dcery až po 10 hodinách, co jsem se z pooperačního dobelhala na porodnici o patro výš. Kojení zase nešlo, prý mám malé bradavky, tak jsem vyfasovala kloboučky. Toto byla celá instruktáž ke kojení, které jsem se dočkala. Akorát mi bylo přikázáno budit dítě na kojení každé 3 hodiny a pořád vážit před i po. Já se na to po jednom dni vyprdla. Dcera byla hodná a hodně spala, nechtěla jsem ji násilně budit. Taky jsem skoro nemohla chodit a neustálým svlékáním a oblékáním dítěte jsem se stresovala já i to dítě. Navíc nás vážili každá ráno při vizitě a tam je snad vidět, zda to dítě prospívá nebo ne. K tomu jsem se nějakým zázrakem rozkojila a dcera krásně přibývala. No ale beztak jsem pokaždé dostala vynadáno, že nevážím, že ji musím budit co 3 hodiny atd. atd.
Stejné to bylo i s péčí o dítě, nikdo nám nic neukázal, nikdo neporadil. Jednou jsem se šla zeptat a když mi bylo řečeno, že já jsem snad matka, tak ať se starám, tak už jsem se raději neptala. Byla jsem ráda, když nás po týdnu pustili, obě jsme měly konečně klid a já se učila starat o dítě a správně kojit (bez kloboučků) za pomocí internetu a mé maminky. A šlo to, díkybohu. :-)
Kamarádka ale takové štěstí neměla, měla z kojením problémy, následně zánět. V naší úžasné "baby friendly" porodnici ji neporadili a když se tam stavila z brekem asi 14 dní po propuštění, ještě ji odbili. Našla si tedy laktační poradkyni, ale bohužel už bylo pozdě. :-(
Takže všem maminkám doporučuji, aby na tento certifikát vůbec nespoléhaly. Vše je o lidech, nikoliv o nějakém kusu papíru. Pokud možno si co nejvíc nastudujte ještě před porodem, ať vás to pak nezaskočí. A určitě je dobré mít v záloze kontakt na opravdovou laktační poradkyni a volat ji hned, jak nastanou nějaké problémy. Za to kojení stojí bojovat, je to krásná věc. :-)
Realita? Hrůza. Nebudu dlouze komentovat, že během 12 hodin, co jsem byla na porodním sále, většinu času nehybně připojená na přístrojích, sestřička nakoukla párkrát jen mezi dveře. Neukázala mi žádné ulevující pozice, nic mi neřekla, ani tu vodu mi nenabídla. Nakonec jsem si zavolala manžela, abych tam měla aspoň nějakou oporu. Po šíleném porodu, kdy jsem si připadala jak pokusný králík, jsem stejně skončila na akutním císaři.
Dceru mi přinesli až po 11 hodinách od provedení císaře. Sestřiček jsem se musela pořád ptát, zda je v pořádku a kdy mi ji přinesou. V pořádku byla ona i já a nebyl důvod, že mi ji nechtěly přinést. Spíš byly líné ty děti vozit o patro níž a zase zpět. Nakonec jsem se dočkala, přiběhla ke mě jedna sestra, vyhrnula mi košili a skoro beze slova mi dceru přiložila. Chudáček malý se nechtěl přisát a ona s ní dost hrubě manipulovala, až jsem z toho všeho brečela. Po 5 minutách marného boje mi ji vzala a odešla. Pak zase dlouhé a dlouhé hodiny čekání.
Dočkala jsem se dcery až po 10 hodinách, co jsem se z pooperačního dobelhala na porodnici o patro výš. Kojení zase nešlo, prý mám malé bradavky, tak jsem vyfasovala kloboučky. Toto byla celá instruktáž ke kojení, které jsem se dočkala. Akorát mi bylo přikázáno budit dítě na kojení každé 3 hodiny a pořád vážit před i po. Já se na to po jednom dni vyprdla. Dcera byla hodná a hodně spala, nechtěla jsem ji násilně budit. Taky jsem skoro nemohla chodit a neustálým svlékáním a oblékáním dítěte jsem se stresovala já i to dítě. Navíc nás vážili každá ráno při vizitě a tam je snad vidět, zda to dítě prospívá nebo ne. K tomu jsem se nějakým zázrakem rozkojila a dcera krásně přibývala. No ale beztak jsem pokaždé dostala vynadáno, že nevážím, že ji musím budit co 3 hodiny atd. atd.
Stejné to bylo i s péčí o dítě, nikdo nám nic neukázal, nikdo neporadil. Jednou jsem se šla zeptat a když mi bylo řečeno, že já jsem snad matka, tak ať se starám, tak už jsem se raději neptala. Byla jsem ráda, když nás po týdnu pustili, obě jsme měly konečně klid a já se učila starat o dítě a správně kojit (bez kloboučků) za pomocí internetu a mé maminky. A šlo to, díkybohu. :-)
Kamarádka ale takové štěstí neměla, měla z kojením problémy, následně zánět. V naší úžasné "baby friendly" porodnici ji neporadili a když se tam stavila z brekem asi 14 dní po propuštění, ještě ji odbili. Našla si tedy laktační poradkyni, ale bohužel už bylo pozdě. :-(
Takže všem maminkám doporučuji, aby na tento certifikát vůbec nespoléhaly. Vše je o lidech, nikoliv o nějakém kusu papíru. Pokud možno si co nejvíc nastudujte ještě před porodem, ať vás to pak nezaskočí. A určitě je dobré mít v záloze kontakt na opravdovou laktační poradkyni a volat ji hned, jak nastanou nějaké problémy. Za to kojení stojí bojovat, je to krásná věc. :-)
1 člověk považuje za užitečné
K smíchu
Rodila jsem v porodnici s oceněním BFH. Můj porod bohužel skončil akutním císařským řezem, takže dítě jsem viděla hned po porodu a to jen z dálky.
O nějakém přiložení k prsu do dvou hodin po porodu jsem si mohla nechat zdát. Syna jsem pak viděla až za 16 hodin a ani tehdy se nezkoušelo kojení. Prý mám odpočívat. Takže jen ukázali dítě a zase mi ho vzali.
První přiložení proběhlo až pozdě večer, tedy více než za 24 hodin po porodu. Byla jsem velmi bolavá a byla pro mě potíž se otočit na bok, dítě zase odmítlo spolupracovat. Bylo to šílené kojení / nekojení. Další den se to zkoušelo znovu a znovu. Syn byl podrážděný, nechtěl se přisát nebo mu to nešlo, když už se to povedlo, hned se pustil a řval. Já jsem bohužel neměla ani mlezivo. Vystřídalo se u mě asi milion laktačních poradkyň, ale žádná mi nepomohla. Všechny pracovaly ve spěchu a byly na mě protivné, že mi to nejde a že se málo snažím. Dočkala jsem se akorát toho, že mi na bradavky stříkaly glukózu a dodaly mi kojící kloboučky, se kterými mi aspoň syn vydržel u prsa dýl než 30 sekund.
Pořád jsem neměla ani kapku mlíka, takže mi syna začali pravidelně krmit UM a to rovnou z lahve. Pořád mě separovali od dítěte, ve dne i v noci. Přinášeli mi ho jen na krmení, které stejně neproběhlo, protože mlíčko nebylo a on se nechtěl přisát. Začarovaný kruh. K tomu všemu ještě šílená buzerace od personálu, že se nesnažím. Byla jsem v takovém stresu jako nikdy a začala své dítě téměř nenávidět. Abych to zkrátila. Pobyt stál za prd, odjížděla - utíkala jsem totálně rozhozená, syn byl pro mě jako cizí, bez vlastního mlíka, nerozkojená. Doma v klidu mlíčko přišlo až 14. den po porodu, ale kojení už se prostě nepodařilo. :-( Bohužel.
O nějakém přiložení k prsu do dvou hodin po porodu jsem si mohla nechat zdát. Syna jsem pak viděla až za 16 hodin a ani tehdy se nezkoušelo kojení. Prý mám odpočívat. Takže jen ukázali dítě a zase mi ho vzali.
První přiložení proběhlo až pozdě večer, tedy více než za 24 hodin po porodu. Byla jsem velmi bolavá a byla pro mě potíž se otočit na bok, dítě zase odmítlo spolupracovat. Bylo to šílené kojení / nekojení. Další den se to zkoušelo znovu a znovu. Syn byl podrážděný, nechtěl se přisát nebo mu to nešlo, když už se to povedlo, hned se pustil a řval. Já jsem bohužel neměla ani mlezivo. Vystřídalo se u mě asi milion laktačních poradkyň, ale žádná mi nepomohla. Všechny pracovaly ve spěchu a byly na mě protivné, že mi to nejde a že se málo snažím. Dočkala jsem se akorát toho, že mi na bradavky stříkaly glukózu a dodaly mi kojící kloboučky, se kterými mi aspoň syn vydržel u prsa dýl než 30 sekund.
Pořád jsem neměla ani kapku mlíka, takže mi syna začali pravidelně krmit UM a to rovnou z lahve. Pořád mě separovali od dítěte, ve dne i v noci. Přinášeli mi ho jen na krmení, které stejně neproběhlo, protože mlíčko nebylo a on se nechtěl přisát. Začarovaný kruh. K tomu všemu ještě šílená buzerace od personálu, že se nesnažím. Byla jsem v takovém stresu jako nikdy a začala své dítě téměř nenávidět. Abych to zkrátila. Pobyt stál za prd, odjížděla - utíkala jsem totálně rozhozená, syn byl pro mě jako cizí, bez vlastního mlíka, nerozkojená. Doma v klidu mlíčko přišlo až 14. den po porodu, ale kojení už se prostě nepodařilo. :-( Bohužel.
Porodnice Kadaň
Samotný porod byl skvělý, i přes komplikace, které nastaly. Sestry i doktory můžu jen vynachválit. Akceptují porodní plány, možnost rodit na CAPu, skvělý přístup, následný rooming-in byl samozřejmostí.
Horší to bylo se sestrami z novorozeneckého oddělení. Technika kojení mi byla ukázána tím stylem, že daly malému mé prso do pusy a řekly: "Takhle se kojí." Takže už za dva dny jsem měla bolestivou ragádu, kvůli které jsem málem přestala kojit. O správném přisátí ani nemluvím. Když jsem si stěžovala na bolest, dostala jsem kloboučky a nabídku UM, když to tedy nejde. Zkusila jsem jen kloboučky, dokud jsem si doma nenačetla něco o správné technice. UM mi před odchodem bylo nabídnuto ještě dvakrát.
Sestrám se nelíbilo ani společné spaní. Je prý nebezpečné, i když byla z jedné strany zeď a z druhé přiražená postýlka.
Před porodem jsem si o kojení nic moc nezjistila, protože mi to přišlo tak přirozené. Ale kdybych se o to nezačala po přichodu z porodnice zajímat sama, tak už dávno nekojím.
Horší to bylo se sestrami z novorozeneckého oddělení. Technika kojení mi byla ukázána tím stylem, že daly malému mé prso do pusy a řekly: "Takhle se kojí." Takže už za dva dny jsem měla bolestivou ragádu, kvůli které jsem málem přestala kojit. O správném přisátí ani nemluvím. Když jsem si stěžovala na bolest, dostala jsem kloboučky a nabídku UM, když to tedy nejde. Zkusila jsem jen kloboučky, dokud jsem si doma nenačetla něco o správné technice. UM mi před odchodem bylo nabídnuto ještě dvakrát.
Sestrám se nelíbilo ani společné spaní. Je prý nebezpečné, i když byla z jedné strany zeď a z druhé přiražená postýlka.
Před porodem jsem si o kojení nic moc nezjistila, protože mi to přišlo tak přirozené. Ale kdybych se o to nezačala po přichodu z porodnice zajímat sama, tak už dávno nekojím.
1 člověk považuje za užitečné
Certifikát? Zklamání...
U nás také zkušenost spíše negativní - díte přiložili po porodu stylem, že jí moje prso strčili do pusy až když mi jí vrátili po měření a zase mi ji odnesli, dostala jsem pak zpět balíček utažený v zavinovačce, a tak jsem měla kojit, vyndávání zakázáno, technika kojení - pouze vleže.
Vy vydržíte sedět? Ne? Tak se neptejte na kojení v sedě nebo jiných polohách? Vaše dítě pořád brečí? No my si říkaly, jak dlouho vydržíte nepřijít - tak jí dáme glukozu po prstu. Chcete mít dítě v posteli? Tak to ani omylem - pěkně do postýlky. Šupli jí dudlík do pusy aniž se mě zeptali co já na to a když jsem chtěla vypnout monitor dechu, sklidila jsem přednášku a stejně mi ho zapnuli.
Prosila jsem sestry, aby mi zkontrolovali kojení, že asi něco není dobře - na sesterně jsem pouze zaslechla "ježiš, vdyť už jsem tam byla a ukazovala jí to, tak o co jde". Domů jsem jela streslá, jak kojení půjde - snažila jsem se o stošest, ale za dva nebo tři týdny skončila u laktační poradkyně ubrečená, s uplakaným dítětem a rozžužlanými bradavkami a totálně špatnou technikou. Poradkyně pomohla a všechno se zlepšilo - ovšem za co daná porodnice dostala certifikát fakt nevím, měl by se spíš udělovat na základě doporučení maminek, které mají osobní zkušenost.
Jen na doplnění - o citlivém přístupu k rodící matce si v Pelhřimově člověk může také nechat zdát. Ale abych jen nehanila, tak lékař přítomný u porodu a jedna sestra na šestinedělí byli opravdu fajn.
Vy vydržíte sedět? Ne? Tak se neptejte na kojení v sedě nebo jiných polohách? Vaše dítě pořád brečí? No my si říkaly, jak dlouho vydržíte nepřijít - tak jí dáme glukozu po prstu. Chcete mít dítě v posteli? Tak to ani omylem - pěkně do postýlky. Šupli jí dudlík do pusy aniž se mě zeptali co já na to a když jsem chtěla vypnout monitor dechu, sklidila jsem přednášku a stejně mi ho zapnuli.
Prosila jsem sestry, aby mi zkontrolovali kojení, že asi něco není dobře - na sesterně jsem pouze zaslechla "ježiš, vdyť už jsem tam byla a ukazovala jí to, tak o co jde". Domů jsem jela streslá, jak kojení půjde - snažila jsem se o stošest, ale za dva nebo tři týdny skončila u laktační poradkyně ubrečená, s uplakaným dítětem a rozžužlanými bradavkami a totálně špatnou technikou. Poradkyně pomohla a všechno se zlepšilo - ovšem za co daná porodnice dostala certifikát fakt nevím, měl by se spíš udělovat na základě doporučení maminek, které mají osobní zkušenost.
Jen na doplnění - o citlivém přístupu k rodící matce si v Pelhřimově člověk může také nechat zdát. Ale abych jen nehanila, tak lékař přítomný u porodu a jedna sestra na šestinedělí byli opravdu fajn.
Nejlepší porodní zkušenost
Předem bych chtěla napsat, že moje zkušenost s baby friendly nemocnicí není z České republiky, ale z USA.
Na doporučení kamarádky jsme si vybrali New York University Hospital jednu ze dvou baby friendly certifikovaných porodnic v New Yorku. Chodila jsem tam na všechna vyšetření, absolvovala úžasný předporodní kurz vedený dulou a speciálně vyškolenou sestrou.
U porodu se mnou mohli být přítomni dva lidé, za mě to byla doula a můj manžel. Tímto rozhodně doporučuji každé mamince, která si přeje porod co nejpřirozenější mít u sebe dulu. Po příjmu jsme se dostali do porodního pokoje, kde byla ztlumená světla, míč na skákání a hned vedle postele připravený box na miminko. Pozice jsem bohužel mohla díky monitoru na břiše měnit jen obtížněji.
Hned po porodu mi mého o měsíc dříve narozeného chlapečka nejprve zvážili a zkontrolovali, což trvalo jen pár minut a poté mi ho dali na břicho, aby mohl proběhnout bonding. Po půl hodině mi ho zabalili a díky tomu, že vážil 2000 gramů nemusel jít do inkubátoru a mohl zůstat s námi. Také se nás zeptali, zda si přejeme miminko umýt, což jsme odmítli. Připravený miminkovský box jsme vlastně ani nevyužili, syn byl buď u mě v náručí nebo v manželově či u tchána s tchyní, návštěvy byly puštěné v rozumné míře přímo na porodní pokoj, samozřejmě po všech nutných zákrocích a úklidu. Asi po dalších třech hodinách nás převezli na pokoj. Manžel měl možnost s námi být celou dobu, čehož také využil.
Ještě později odpoledne za námi přišla laktační konzultantka a vysvětlila, co bylo třeba. Hned po ní přišel pediatr, který nás informoval o všem, co se bude dít a testovat.
Druhý den proběhl laktační kurz, dostali jsme telefonní čísla laktační hotline, která funguje v rámci nemocnice 24 hodin denně a kontakt na tzv. kojící kavárnu, kde se scházejí maminky a kde se jednou týdně pořádá poradna s laktační konzultantkou. V této porodnici děti nepřikrmují a miminka berou maminkám jen na nezbytné prohlídky, které nikdy netrvají dlouho.
Já osobně jsem byla nadšená svojí zkušeností s touto porodnicí, mírou informovanosti a neuvěřitelným personálem.
Nutno podotknout, že jsem měla štěstí v tom, že tato nemocnice spadá do mého pojištění, protože když nám potom přišlo vyůčtování, tak jsme nevěřili svým očím. Cena dvou nocí a porodu byla kolem 30,000 dolarů, já platila jen spoluúčast, což bylo asi 200 dolarů. Ale zdravotní pojištění v USA je kapitola sama pro sebe.
Za mě jedině baby friendly!!!
Na doporučení kamarádky jsme si vybrali New York University Hospital jednu ze dvou baby friendly certifikovaných porodnic v New Yorku. Chodila jsem tam na všechna vyšetření, absolvovala úžasný předporodní kurz vedený dulou a speciálně vyškolenou sestrou.
U porodu se mnou mohli být přítomni dva lidé, za mě to byla doula a můj manžel. Tímto rozhodně doporučuji každé mamince, která si přeje porod co nejpřirozenější mít u sebe dulu. Po příjmu jsme se dostali do porodního pokoje, kde byla ztlumená světla, míč na skákání a hned vedle postele připravený box na miminko. Pozice jsem bohužel mohla díky monitoru na břiše měnit jen obtížněji.
Hned po porodu mi mého o měsíc dříve narozeného chlapečka nejprve zvážili a zkontrolovali, což trvalo jen pár minut a poté mi ho dali na břicho, aby mohl proběhnout bonding. Po půl hodině mi ho zabalili a díky tomu, že vážil 2000 gramů nemusel jít do inkubátoru a mohl zůstat s námi. Také se nás zeptali, zda si přejeme miminko umýt, což jsme odmítli. Připravený miminkovský box jsme vlastně ani nevyužili, syn byl buď u mě v náručí nebo v manželově či u tchána s tchyní, návštěvy byly puštěné v rozumné míře přímo na porodní pokoj, samozřejmě po všech nutných zákrocích a úklidu. Asi po dalších třech hodinách nás převezli na pokoj. Manžel měl možnost s námi být celou dobu, čehož také využil.
Ještě později odpoledne za námi přišla laktační konzultantka a vysvětlila, co bylo třeba. Hned po ní přišel pediatr, který nás informoval o všem, co se bude dít a testovat.
Druhý den proběhl laktační kurz, dostali jsme telefonní čísla laktační hotline, která funguje v rámci nemocnice 24 hodin denně a kontakt na tzv. kojící kavárnu, kde se scházejí maminky a kde se jednou týdně pořádá poradna s laktační konzultantkou. V této porodnici děti nepřikrmují a miminka berou maminkám jen na nezbytné prohlídky, které nikdy netrvají dlouho.
Já osobně jsem byla nadšená svojí zkušeností s touto porodnicí, mírou informovanosti a neuvěřitelným personálem.
Nutno podotknout, že jsem měla štěstí v tom, že tato nemocnice spadá do mého pojištění, protože když nám potom přišlo vyůčtování, tak jsme nevěřili svým očím. Cena dvou nocí a porodu byla kolem 30,000 dolarů, já platila jen spoluúčast, což bylo asi 200 dolarů. Ale zdravotní pojištění v USA je kapitola sama pro sebe.
Za mě jedině baby friendly!!!
2 lidé považují za užitečné
Porodnice Pribram
Moje zkušenost s příbramskou porodnicí, která má taktéž tento certifikát a ještě je registrovaná pod Laktačni ligou. S kojením neporadili, když nám nešlo, řekli, že mám špatné bradavky a mám si u nich koupit klobouček a najít si dle sebe vhodnu polohu. Jako prvorodičce mi tohle opravdu moc nepomohlo. Hned druhý den nám vnutili dokrm, naštěstí alespoň stříkačkou po prstu a ne flaškou. Vážení před a po kojení vyžadovali také.
Důvěřujte spíše vlastní laktační poradkyni...
Má zkušenost nevychází přímo z české porodnice, ale z té slovenské, ve které jsem díky místě pobytu rodila a musím říct, že jediné, co bylo na mém porodu super, byl můj předem zaplacený gynekolog - porodník, díky němuž jsem prožla opravdu skvělý porod a předem domluvená laktační poradkyně ze slovenské Mamily, která dokonce napsala i knihu o kojení.
To, co následovalo po porodu, by se hodilo rozepsat do každého článku jako zkušenost zvlášť. Dítě bylo po porodu odebráno a kdybych si sama neřekla, že už bych ho chtěla (asi po 45min.) na kojení a první přiložení (když už to tedy z nějakých důvodů?! nešlo hned po bezproblémovém porodu s Apgarem 10,10, 10), přinesli mi syna zcela zavinutého a jen mi ho nalepili na prso? A to je prý Baby Friendly Hospital... :X
Kojení se v porodnici nerozjíždělo tak, jak mělo. Nikdo mi neřekl jak kojit, až jsem tedy volala své LP z Mamily, co mám dělat, že tady jsou sestry-lékařky totálně mimo a každá říká něco jiného, tak mě odkázala na jednu, co je Mamilou vyškolená. No jo, ale ta měla dovolenou. Takže si mám požádat o cévku CN01 a přes ní krmit malého UM, když ještě nemám své mlíčko. Na toto mi bylo řečeno, že přes cévku tady krmí jen předčasně narozené děti a náš je v termínu, takže ať se snažím kojit. Ale z čeho, když mlíko neteče a vypadá to, že brzy ani nepoteče?!
Syn se často budil, nespinkal, plakal (hladem!!) a já vždy dostala jen odpověď od různých lékařů, sester atd: Kojte.. Nekojte tak často... Vy jste tak vzorná maminka, že ho stále přikládáte... Nemějte ho v té posteli, patří do postýlky... Podívejte se, jaká krásná symbióza matky a dítěte v jednom lůžku.. a mnoho, mnoho dalších informací na jednom pracovišti, které se absolutně lišily, ale hlavně jako tým nesplňovaly v jednom ani náhodou označení Baby Friendly Hospital.
Domů jsem odcházela v totálních nervech. Vlastně jsem až žadonila o to, aby malému dali aspoň na cestu domů z porodnice 20ml mlíčka stříkačkou, protože cestou autem bude chudák jen plakat. Nedali mi ho, prý mám mlíčka dost. :-( Takže syn celých 25 minut autem v kuse proplakal.
Doma jsem ho měla na prsou každou půl hodinu a jediný, kdo mi pomohl, byla laktační poradkyně. Ta odhalia problém, ta se na všechno podívala a díky ní kojím už 18 měsíců.
BFH není jen o kojení, je to o všem, co se týče matky a dítěte a já říkám jen tolik: To, co v porodnici zašlapou, ještě jako poupátko, už nikdy nemusí vyrůst v krásný květ...
Proto opravdu bedlivý pozor na výběr porodnice!! Raději si nasmlouvejte laktační poradkyně (koukněte na článek. www.modrykonik.cz/laktacni-poradkyne/ co má umět a jaká má být), porodní asistentky, sepište plán porodu a vězte, že jste pro to udělaly maximum, než se trápit, že to nebylo tak, jak být mělo. Já na svou volbu porodníka a laktační poradkyně opravdu nedám dopustit. Stálo to za to a to doslova!
To, co následovalo po porodu, by se hodilo rozepsat do každého článku jako zkušenost zvlášť. Dítě bylo po porodu odebráno a kdybych si sama neřekla, že už bych ho chtěla (asi po 45min.) na kojení a první přiložení (když už to tedy z nějakých důvodů?! nešlo hned po bezproblémovém porodu s Apgarem 10,10, 10), přinesli mi syna zcela zavinutého a jen mi ho nalepili na prso? A to je prý Baby Friendly Hospital... :X
Kojení se v porodnici nerozjíždělo tak, jak mělo. Nikdo mi neřekl jak kojit, až jsem tedy volala své LP z Mamily, co mám dělat, že tady jsou sestry-lékařky totálně mimo a každá říká něco jiného, tak mě odkázala na jednu, co je Mamilou vyškolená. No jo, ale ta měla dovolenou. Takže si mám požádat o cévku CN01 a přes ní krmit malého UM, když ještě nemám své mlíčko. Na toto mi bylo řečeno, že přes cévku tady krmí jen předčasně narozené děti a náš je v termínu, takže ať se snažím kojit. Ale z čeho, když mlíko neteče a vypadá to, že brzy ani nepoteče?!
Syn se často budil, nespinkal, plakal (hladem!!) a já vždy dostala jen odpověď od různých lékařů, sester atd: Kojte.. Nekojte tak často... Vy jste tak vzorná maminka, že ho stále přikládáte... Nemějte ho v té posteli, patří do postýlky... Podívejte se, jaká krásná symbióza matky a dítěte v jednom lůžku.. a mnoho, mnoho dalších informací na jednom pracovišti, které se absolutně lišily, ale hlavně jako tým nesplňovaly v jednom ani náhodou označení Baby Friendly Hospital.
Domů jsem odcházela v totálních nervech. Vlastně jsem až žadonila o to, aby malému dali aspoň na cestu domů z porodnice 20ml mlíčka stříkačkou, protože cestou autem bude chudák jen plakat. Nedali mi ho, prý mám mlíčka dost. :-( Takže syn celých 25 minut autem v kuse proplakal.
Doma jsem ho měla na prsou každou půl hodinu a jediný, kdo mi pomohl, byla laktační poradkyně. Ta odhalia problém, ta se na všechno podívala a díky ní kojím už 18 měsíců.
BFH není jen o kojení, je to o všem, co se týče matky a dítěte a já říkám jen tolik: To, co v porodnici zašlapou, ještě jako poupátko, už nikdy nemusí vyrůst v krásný květ...
Proto opravdu bedlivý pozor na výběr porodnice!! Raději si nasmlouvejte laktační poradkyně (koukněte na článek. www.modrykonik.cz/laktacni-poradkyne/ co má umět a jaká má být), porodní asistentky, sepište plán porodu a vězte, že jste pro to udělaly maximum, než se trápit, že to nebylo tak, jak být mělo. Já na svou volbu porodníka a laktační poradkyně opravdu nedám dopustit. Stálo to za to a to doslova!
1 člověk považuje za užitečné
Certifikát k smíchu
Moje zkušenosti z Vyškova, co se týče rad ke kojení, jsou spíš negativní. Že se pyšní certifikátem baby friendly je spíš "mazání medu kolem pusy" - realita, alepsoň před 3 roky, byla jiná. Jak na správné přisátí neporadili, malou nutili k prsu zavinutou a vstrčením prsa do pusy, měli špatné komentáře k dítěti v posteli se mnou, nutili dokrmy (už v porodním plánu jsem odmítla lahvičku, tak dali cévku po prstě, i když nejlepší je suplemetor), půjčili nevhodnou odsávačku mléka (pístovou), chtěli vážit před a po kojení.
Maminky, nespoléhejte se na to, že v porodnicí poradí ke kojení dobře ... a raději si ještě před porodem najděte v okolí dobrou laktační poradkyni a volejte ji co nejdřív, pokud kojení nepůjde ideálně, klidně ještě z porodnice, co se pokazí tam, pak se mnohem hůř napravuje.
Maminky, nespoléhejte se na to, že v porodnicí poradí ke kojení dobře ... a raději si ještě před porodem najděte v okolí dobrou laktační poradkyni a volejte ji co nejdřív, pokud kojení nepůjde ideálně, klidně ještě z porodnice, co se pokazí tam, pak se mnohem hůř napravuje.
6 lidí považuje za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu
Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce
