Pojmem rizikové těhotenství jsou myšlena veškerá těhotenství24, kdy je oprávněné podezření, že nastávající maminka nebo miminko je zdravotně ohroženo. Jedná se např. o hrozící potrat13, předčasný porod20, placentární9 dysfunkce, nízko uloženou placentu17, krvácení v těhotenství3, Rh inkompatibilitu nebo podezření na vývojovou vadu miminka.
Pokud lékař nastávající maminku shledá jako rizikovou, je pak nutné, aby nastoupila na nemocenskou - neschopenku v těhotenství.
Šest týdnů před plánovaným termínem porodu74 je pak lékařem neschopenka ukončena a těhotná žena nastupuje na mateřskou dovolenou (Peněžitou pomoc v mateřství- PPM)2. V případě, že nárok na PPM nevznikne, je možno nemocenskou čerpat až do 6. týdne po porodu29 - šestinedělí10. V době čerpání nemocenské není přípustný žádný přivýdělek.
Jestli má či nemá budoucí maminka nárok na nemocenskou a následně i PPM záleží nejen na formě, ale i délce zaměstnání. Záleží také na tom, zda žena pracuje jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) nebo jestli se jedná o nastávající maminku bez zaměstnání.
Výplata nemocenské dávky se vypočítává (podobně jako PPM) z 60% denního vyměřovacího základu za posledních 12 měsíců před nástupem do pracovní neschopnosti. Šest až osm týdnů před plánovaným termínem porodu nastupuje zaměstnaná budoucí maminka na mateřskou dovolenou - PPM.
Budoucí maminka, která nebyla zaměstnána a účastna posledních 270 kalendářních dní na nemocenském pojištění, nemá nárok po dobu těhotenství ani po porodu na žádné dávky související s nemocenským pojištěním.
Nastávající maminky OSVČ, které aktivně pracují, potřebují stanovit po dobu čerpání dávek nemocenského pojištění odpovědného zástupce, tzn. že po dobu čerpání těchto dávek nesmí osobně vykonávat svou práci. Je-li budoucí maminka OSVČ účastna nemocenského pojištění, dávky jsou následně řešeny stejně jako u zaměstnaných těhotných žen. Avšak jednou z podmínek pro vyplácení nemocenských dávek je účast na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů v posledních dvou letech (před nástupem na PPM) a účast na nemocenském pojištění po dobu 180 dnů v jednom kalendářním roce (opět před nástupem na PPM).
Těhotná maminka, která nastupuje na PPM z rodičovské dovolené má na mateřskou nárok pouze v případě, že na ni nastupuje do 3 let věku předcházejícího dítěte. Nastupuje-li na PPM později, tedy více než po třech letech věku předcházejícího děťátka a v mezidobí nepracovala, a nebyla tedy účastna nemocenského pojištění (270 dnů), nárok na další PPM nevzniká.
Nastávajícím maminkám, kterým nevznikne nárok na Peněžitou pomoc v mateřství, je ode dne porodu vyplácen Rodičovský příspěvek2.
Právní úprava v platném znění §56 odst. 6 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění mluví o tom, že vycházky těhotným ženám může ošetřující lékař stanovit a povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu budoucí maminky a který nebude narušovat "léčebný" režim. Lékař může povolit vycházky nejvýše na 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou.
Výjimku může udělat lékař v případech mimořádných náročných léčebných plánů, při probíhající intenzívní léčbě, při nepříznivých vedlejších účincích léčby nebo při celkově závažném stavu nemocného, který neumožňuje pacientovi, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek. Lékař však může na popud pacienta zažádat příslušný orgán nemocenského pojištění o udělení výjimky, aby si pacient (těhotná žena) volil dobu vycházek dle svého aktuálního zdravotního stavu. V případě souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění lze povolit úpravu vycházek po dobu 3 měsíců, a to i opakovaně.
Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že neomezené vycházky lékař povolit nemůže, lze jej však požádat o rozšíření vycházek na maximální výši 6-ti hodin denně a/nebo jejich úpravu tak, aby budoucí mamince vyhovovala.