Mateřská dovolená je překážka v práci na straně zaměstnankyně, kterou je zaměstnavatel povinen strpět v souvislosti s těhotenstvím, porodem29 a péčí o narozené dítě. Na mateřskou dovolenou (MD) nastupuje těhotná žena dle své volby mezi počátkem 8. týdne a počátkem 6. týdne před očekávaným termínem porodu74.
Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů či 37 týdnů (porodí-li dvě a více dětí).
Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu (tj. jakýkoliv jiný důvod, než že porodila dříve. Obvykle proto, že se tak sama rozhodne.), přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů (v příp. dvojčat a vícerčat).
Během MD má matka (či otec), splní-li pro to podmínky, nárok čerpat peněžitou pomoc v mateřství (PPM).
Pokud nejsou splněny podmínky pro čerpání PPM, náleží rodičům rodičovský příspěvek (RP), a to ode dne narození dítěte.
Pokud poslední zaměstnání trvalo dobu kratší než 180 dnů, je ochranná doba jen tak dlouhá, jak dlouhé bylo toto poslední zaměstnání.
Pokud je těhotná žena po skončení práce nezaměstnaná (např. je na úřadu práce), tak může mít na mateřskou dovolenou nárok jen v případě, že k zahájení pobírání PPM dojde ještě během ochranné doby (až 180 dnů od skončení zaměstnání).
Žena, která otěhotní jako nezaměstnaná (po skončení zaměstnání), obvykle nemá nárok na PPM. Vzniká jí ale nárok na rodičovský příspěvek2 ode dne narození dítěte. V roce 2023 je rodičovský příspěvek v celkové výši 300 000 Kč na jedno dítě (nebo 450 000 Kč na dvojčata či více dětí).
Podobné je to i u studentek. Pokud těhotná studentka před porodem nikdy nepracovala (v zaměstnání, kde by jí vznikala účast na nemocenském pojištění), tak nemůže mít nárok ani na PPM.
Nárok by jí mohl vzniknout jen v případě, že by již během studia, nebo po jeho skončení, pracovala (a byla by tak účastníkem nemocenského pojištění). V takovém případě je pak možné i započíst část doby úspěšně ukončeného studia jako dobu účasti na nemocenském pojištění.
U těch, kdo pracují na DPP nebo DPČ, je podstatné to, zda jim vzniká účast na nemocenském pojištění. U práce na DPP vzniká účast na nemocenském pojištění při příjmu převyšujícím 10 000 Kč měsíčně (pak zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění). U práce na DPČ je to při příjmu od 3 500 Kč měsíčně.
Peněžitá pomoc v mateřství je vyplácena maximálně po dobu 28 týdnů. U žen, které porodily více dětí je tato doba 37 týdnů. Délka čerpání PPM pro muže je 22 týdnů (nebo 31 týdnů u více dětí).
Nejméně je možné čerpat PPM 14 týdnů a toto čerpání nesmí skončit dříve než 6 týdnů od porodu.
Při narození mrtvého miminka či úmrtí miminka má matka nárok na PPM po dobu 14 týdnů a čerpání opět nesmí skončit dříve, nežli 6 týdnů od porodu. Zemře-li miminko po vyčerpaných 14 týdnech PPM, náleží matce ještě nárok čerpat PPM další 2 týdny.
Od začátku roku 2023 se pro výpočet všech nemocenských dávek (mezi které spadá i peněžitá pomoc v mateřství) používají nové redukční hranice.
Výši redukčních hranic platných od 1.1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, na kterou máte nárok, pokud se vám narodí dítě, je rozhodující to, jaký máte příjem před narozením dítěte.
Výpočet výše PPM u zaměstnanců vychází zpravidla z jejich příjmů v posledním zaměstnání, za posledních 12 měsíců (pokud v posledním zaměstnání pracujete kratší dobu, pak se to případně počítá z této kratší doby).
U OSVČ se při výpočtu PPM vychází z jejich vyměřovacího základu pro sociální pojištění a z toho, jak vysoké nemocenské pojištění se platí.
Pro výpočet PPM se nejprve určí denní vyměřovací základ. To je součet všech vašich hrubých příjmů ze zaměstnání, vydělený počtem kalendářních dnů. V nejjednodušší podobě by to tedy byl součet hrubé mzdy za posledních 12 měsíců vydělený počtem dní (365). V praxi to ale může být složitější (vylučují se dny v pracovní neschopnosti apod.). Vypočítaný denní vyměřovací základ (DVZ) se redukuje (viz. redukční hranice). A vy pak dostáváte 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Při hrubé mzdě do cca 36 000 Kč je to 70 % z hrubé mzdy (nedojde k přesáhnutí redukční hranice). Maximální PPM za jeden kalendářní den je v roce 2023 ve výši 1 648 Kč.
Abyste získali takto vysokou PPM, museli byste mít poměrně hodně vysokou výplatu. Odpovídalo by to hrubé mzdě cca 122 600 Kč měsíčně. Obdobně u OSVČ by to odpovídalo zisku z podnikání ve výši cca 2,8 milionu korun za rok.
Text po odborné stránce zkontrolovalo:
Aperio
Společnost pro zdravé rodičovství
Právní a psychologická poradna pro rodiče 👇