Šátek na nošení dětí je nejuniverzálnější pomůckou pro nošení dětí49 již od narození. Je to dlouhý, relativně úzký pruh látky, kterým se dítě uvazuje těsně na tělo nosiče.
Správně uvázaný šátek umožňuje nošení dítěte ve zdravé ergonomické poloze. Díky vysoké variabilitě úvazů a pozic nošení je šátek vhodný pro všechny věkové kategorie dětí a všechny typy postavy nosiče. Ze všech nosicích pomůcek nejlépe roznáší váhu dítěte a je pro nosiče nejpohodlnější.
Na trhu se objevují také levné elastické (z nevhodně zvolených umělých vláken) a pevné šátky (vyrobené z běžné obšité metráže - např. kanafasu, ubrusoviny), tyto šátky ale nemají pro nošení ideální vlastnosti, velmi špatně se dotahují, mají nízkou nosnost, od nošení spíš odradí. Jejich jedinou výhodou je velmi nízká cena, ale prakticky nejsou na nošení použitelné.
Více než polovinu dne nosily či nosí novorozence prakticky všechna společenství lovců a sběračů a více než 50 % přírodních národů. Nejčastěji dítě nosí matka, ale mohou ho nosit i ostatní členové rodiny, např. babička či starší sourozenec, nebo další ženy žijící v daném společenství. Pokud se matka musí více vzdálit od domova, vždy zvažuje, zda unese zároveň náklad i miminko, pokud ho vezme s sebou, nebo zda pro ni bude výhodnější, aby kojence hlídal někdo jiný a zda se pak stihne vrátit včas na kojení. Při usedlém způsobu života se matka pohybuje v těsné blízkosti dítěte, snadno se jí pracuje s dítětem v šátku, v dosahu jsou obvykle i další pečovatelé.
V chladném podnebí bývají děťátka obvykle kojena v intervalech dlouhých až několik hodin, hodně oblečena, zavinuta, odložena do kolébky a pokud jsou nošena, tak až na oblečení nosiče ve vystlaných kožených vacích nebo pevných nosítkách vyrobených např. ze dřeva. V teplém podnebí naopak miminka spí společně s rodiči, jsou kojena i častěji než co hodinu ve dne i v noci jako prevence dehydratace, jsou oblečena jen minimálně či vůbec a nošena přímo na těle nosiče, v šátku, šále či síťovém vaku. V Mexiku se používá šátek zvaný rebozo, v Peru a Guatemale parraje a manta, v Bolívii awayo, v Africe kanga, v Indonésii selendang a na ostrově Nové Guinea sítěný vak Bilum. Děti jsou v těchto zemích obvykle nošeny na boku či na zádech nosiče.
V šátku bývaly děti nošeny i ve středověké Evropě, šátek ale nebyl využíván cíleně jako věc umožňující těsný kontakt s dítětem, byl používán hlavně jako transportní prostředek. Ve Skotsku se děti tradičně nosily v plédu a ve Walesu v teplém šátku siol fagu. Kočárky se více rozšířily až ve 20. století, nejprve byly poměrně drahé a jejich používání se tak stalo módou, projevem movitosti. Šátky tak byly v západních zemích vytlačeny na okraj, staly se symbolem chudoby, v USA i domorodců a hippies.
Koncem19. století, kdy byly také poznány způsoby přenosu infekcí, začali někteří lékaři doporučovat, aby se proto pečovatelé dítěte dotýkali co nejméně. Během 20. století se rozvíjela psychologie i jiné medicínské obory, vědci (obvykle muži) se snažili být lepšími znalci dětí než matky a starší ženy v rodině, radili, jak dítě vychovávat, pronášeli varování před nadbytkem lásky, radili příliš nechovat, učit dítě ležet potichu v postýlce či kočǎrku, nezabavovat ho a nechávat vybrečet, aby nebylo rozmazlené.
Tyto názory ale nemají jakoukoliv oporu v biologicky přirozeném chování člověka a nové výzkumy antropologů, psychologů a neurologů ukazují opak. Nošení dětí usnadňuje reagování na potřeby dítěte, na jeho pláč12 a naplňuje potřebu fyzického kontaktu miminka s rodičem a podporuje tak jeho budoucí nezávislost a stabilní zdravý psychický a sociální vývoj.
V roce 1970 v Německu začala maminka dvojčat používat k jejich nošení šátky, aby si tak usnadnila péči o ně, což vedlo k založení společnosti Didymos. V roce 1981 byl na Hawaii Ranynerem Garnerem vynalezen ring sling, v roce 1985 práva na něj odkoupil americký pediatr William Sears, propagátor kontaktního rodičovství17.
V současnosti se v Evropě i USA opět nošení dětí v různých pomůckách včetně šátků rozmáhá, v řadě měst působí lektorky vázání. Návody na vázání šátků je možné najít i na Youtube, z českých jsou velmi dobrá videa úvazů od vonzino1.
Na trhu jsou k dostání šátky elastické, šátky pevné a také různá nosítka, která se vyrábějí ze stejných materiálů.
Elastický šátek1 je 50 až 70 cm široký a 5 až 5,5 m dlouhý pruh pružného úpletu.
Jeho nosnost je výrazně nižší než pevného šátku, od zhruba 7 až 9kg se může prověšovat a řezat nosiče do ramen. Kvůli své pružnosti se hodí prakticky pouze na vícevrstvé úvazy.
Nevýhodou může být i poměrně značná délka šátku.
Mezi oblíbené značky elastických šátků patří Moby, MaM, Liliputi, Hoppediz, Boba a Babylonia.
Jako pevný šátek1 označujeme nepružný nebo jen minimálně pružný speciálně tkaný pruh z vhodného materiálu široký 70cm a dlouhý 2,7 až 5,2m, má zkosené konce, tedy tvar kosodélníku. Podle délky šátku se odvíjí škála použitelných úvazů. Pevné šátky mají poměrně vysokou nosnost, ale jsou mírně náročnější na kvalitu provedení úvazu než elastické šátky. Prodávájí se ve velmi široké škále barev i vzorů.
Tkanina pevného šátku může mít různé vlastnosti podle použitých vláken a také podle způsobu tkaní. Nejčatěji se na výrobu šátků používá 100 % bavlna. Čistě bavlněné šátky jsou univerzální, dostatečně nosné a při tom nepříliš silné. Péče o ně není složitá, obvykle snesou praní až na šedesát stupňů, mírnější odstředění, použití sušičky při nižší teplotě i to, že nebudou po každém nošení vyžehleny.
Směsové šátky již vyžadují specifickou péči podle typu vláken, za to ale poskytují různé příjemné užitné vlastnosti. Šátky se lněnými a konopnými vlákny vynikají nosností a savostí, jsou tedy vhodné i pro nošení těžších dětí a zlepšují komfort nošení v teplém počasí. Materiály s příměsí vlny dobře udržují teplotu, naleznou tedy své uplatnění jak v zimě, tak i v létě. Hedvábné tkaniny jsou známé především pro svou lehkost, vzdušnost, hladkost a vynikající pevnost, jsou vhodnější spíše pro nošení menších dětí, při větší zátěži se mohou zařezávat nosiči do ramen a prokluzovat. Bambusová vlákna nabízejí jemnost na omak a vysokou nasákavost, hodí se tedy především pro nošení v létě, nejsou ale tolik nosné, takže jsou použitelné pro nošení spíše menších dětí.
Keprová vazba je poměrně hustá, odolná proti otěru, více drhne, šátek je tedy obtížnější dotáhnout, za to je ale vysoce nosný. Žakárové tkaniny jsou o něco tenší, ale stále velmi nosné, také jsou více kluzké, lépe se tedy úvazy šátků dotahují. Diamantová vazba je při tkaní šátků používána relativně krátkou dobu, tkaní do vzoru malých kosočtverců se provádí v obou směrech z dvojitého vlákna, takové šátky jsou sice drsnější, ale tenší, odolnější a nosnější. Kanafasové šátky (plátnová vazba) nejsou úplně dobrou volbou, protože jsou hrubé, špatně se dotahují, nošení v nich není příliš pohodlné.
Mezi nejkvalitnější a nejoblíbenější pevné šátky patří šátky značek Amazonas, Baie, Babylonia, Didymos, Diva Milano, Ellevill, Girasol, Fidella, Hoppediz, KoKaDi, Lenny Lamb, Little Frog, NATIbaby, Neobulle, Oscha, Storchenwiege, Šanami, Tekhni, Vatanai a Yaro. Existují však i další kvalitní značky a ručně, na zakázku tkané kusy. Pevný šátek používáním změkne a lépe se váže. Nový šátek je proto možné smotat do "vánočky" či na něm sedět, spát.
Ring sling je krátký pevný šátek opatřený na jednom konci speciálními kroužky, jimiž se druhý konec šátku protáhne a pak se pomocí kroužků nosítko dotáhne.
Kroužky mohou být napevno přišité, pak se ring sling kupuje jako hotové celé nosítko. Kolem kroužku může být materiál šátku nařasený nebo nůžkovitě poskládaný. Také je možné kroužky pořídit vzlášť a provléci jimi šátek, pak je možné si ring sling připravit z libovolného pevného šátku.
Ring sling je vhodný spíše pro menší miminka a kratší nošení, protože váhu dítěte nese pouze jedno rameno. Neposkytuje širokou škálu úvazů. Na druhou stranu jde ale ring sling snadno a rychle nasadit a dotáhnout.
Jedná se např. o nosítko Caboo, což je vlastně předvázaný elastický šátek, který se dotahuje pomocí kroužků na bocích nosiče, dále pak zavazovací nosítka podobná tradičním asijským nosítků mei tai3 vyráběná z materiálů používaných na pevné šátky, jako jsou DidyTai, FlyTai a Hop-Tye.
Největšími výhodami šátků jsou jejich variabilita (vysoké množství možných úvazů), ideální přizpůsobení se tělu nosiče i nošence, dobré roznášení váhy a u pevných šátků i poměrně vysoká nosnost. Při nošení v zimě šátek poslytuje další vrstvu zateplení. Nevýhodou je, pokud je třeba šátek vázat venku za mokra, že hrozí ušpinění šátku.
Správně vzděláný lektor vázání šátků by neměl sahat rodičům na jejich dítě, ale mě by je naopak podpořit v jejich rodičovských kompetencích. Ukázat jim, jak provádět vázání a jak miminko správně v šátku napolohovat na svém vlastním dítěti či panence, a povzbudit je, ať si sami zkusí nosit svoje dítě a pouze jim radit, jak to mají dělat a případně empaticky upozorňovat na chyby.
V současnosti se z více důvodů preferují vertikální úvazy a již se nedoporučují kolébkové úvazy. Vertikální ergonomická poloha je totiž přirozená a vhodná i pro novorozence. Miminka, stejně jako mláďata opic a lidoopů, jsou do doby, než se sama naučí chodit, silně fixována na matku a mají typické reflexy nošence, při zvednutí i vleže zaujímají abdukčně-flexní polohu neboli polohu "žabičky" podobnou té, jakou měla v děloze, mají úchopový reflex (svírají ruce v pěst), aby se mohla držet matky za srst, o kterou ale moderní člověk přišel a nahradil ji nosicími pomůckami.
V ergonomické vertikální poloze nehrozí utlačení dýchacích cest miminka, jako je tomu při nošení v kolébkové poloze, polohování dítěte je i mnohem jednodušší.
Při kolébkových úvazech je někdy obtížné kojence správně do šátku vložit, pokud má nosič moc široký nebo naopak moc úzký hrudník, maminka velká prsa. Při vázání vertikálně ale tyto problémy odpadají.
Děťátko je navíc v kontaktu s nosičem poměrně velkým povrchem těla, vnímá jeho pohyby a reaguje na ně, udržuje si tak dobrý svalový tonus. Je také podpořen zdravý vývoj kyčlí, jsou ve vhodné poloze a dobře prokrveny, jemně se posilují přilehlé svaly. Nošení v kolébkové poloze není pro vývoj kyčlí vhodné. Nošení ve vertikální poloze snižuje pravděpodobnost slehnutí hlavičky a může pomáhat při refluxu4 či kojenecké kolice25.
Maminka má při vertikálním nošení na břiše hlavičku miminka přímo pod nosem, vůně dítěte je silná a specifická a podporuje vylučování oxytocinu a tím mateřské, pečující chování. Při nošení děťátko i nosič snadněji čtou své neverbální signály, je usnadněna jejich vzájemná komunikace. Kojenec či batole má velký výhled na okolní dění.
Vertikálně je možné dítě vázat nosičovi na břicho, na bok i na záda a to symetricky a nebo na kratší nošení i jednostranně, kdy hmotnost děťátka nese jen jedno nosičovo rameno. Pokud je děťátko vertikálně nošeno v symetrickém úvazu správně, je zátěž rozložena rovnoměrně na obě ramena, obě poloviny nosičova těla, je podpořeno jeho správné držení těla. Tlak na břicho u maminky podporuje zavinování dělohy a udržování pevnosti svalů pánevního dna.
Na záda je možné děti vázat již od narození, ale zajistit tam ergonomickou polohu je složitější, obvykle si proto na to troufnou pouze zkušenější šátkařky. Samozřejmě také záleží na miminku, jestli nebude postrádat pohled z očí do očí, který mu poskytují úvazy na břiše či na boku nosiče.
Dokud se dítě neumí samo posadit z polohy na čtyřech, mělo by se vázat s rukama uvnitř šátku. Novorozence je možné vázat tzv. na žabičku, tedy s nožičkami sice uvnitř šátku, ale aby váha miminka byla rozložena od zadečku podél celé páteře. Při vázání je třeba vždy šátek dostatečně dotahovat a také správně vést, na ramenou dobře rovnat, aby bylo nošení pohodlné pro nosiče i nošence. Vázání usnadňuje značka, která bývá našitá ve středu délky šátku.
Více se o konkrétních vhodných základních úvazech dozvíte ve článcích Úvazy elastických šátků1 a Úvazy pevných šátků.