První dítko jsem zkusila nosit v půjčeném kusu látky, ale jelikož jsem nevěděla nic o M poloze, tak mu nohy visely až dolů a vadilo to při jakékoliv činnosti. Řekla jsem si, že to není pro nás, látku vrátila a byl konec. V mezidobí jsem objevila nosítka typu mei tai a litovala, že nemám nošence. Když jsem se rozhodla pokusit se o druhé dítě, nejdřív jsem pořídila šátek, byl to Medley pevný. Pak přišlo dítě. A bylo to úplně jiné. Měla jsem nastudované úvazy a věděla najednou o M poloze i jak na to. Dítě mi tam spalo, já ho ani necítila a byla to paráda. Ale okolo čtyř měsíců už Medley řezal, byla to metráž. A na záda jsem si s tím netroufala. Tak jsem koupila mei-tai Pentelka, nějaké starší, a moc jsem nepochopila, jak mám prostrkávat popruhy (jak bylo starší, bylo bez návodu). A už jsem koukala po lepším, mei tai Minizone. To bylo krásné a šlo jednoduše přehodit na záda.
A tím se spustila závislost, do té doby jsem koukala hlavně na cenu, ale najednou jsem chtěla i značková nosidla, a lovila jsem na bazarech. Přišlo Bondolino, parádní nosítko. Pak německé Cangoo, také ergonomické, ale ne nějak extra široké v sedu, tak jsem ho trochu rozšířila. Na něm jsem poznala, jaká výhoda je tuhý polstr v bederním pásu, že (tou dobou už těžké dítě) vůbec opět necítím, že nesu. Váha spočívala na bedrech a bylo to moc pohodlné, jen ty přezky jsou otravné. Všechno jsem ale prodala, abych měla na Kibi. Záhy jsem ale poznala, že mi Kibi nevyhovuje, a malé také ne. Kibi má bederní pás totiž rozstříhaný na kousíčky a nebyl najednou tak nosný, malé zas vadily přezky pod ručičkama, mne bolely záda. Stýskalo se mi po pohodlí Cangoo babygo, ale nedalo se sehnat. Koupila jsem tedy náhodou Ergo baby, vypadalo podobně. Ergo baby bylo super nosítko, pohodlné pro mne i malou, plně mi nahradilo postrádané Cangoo a mělo lépe ovladatelné přezky. Všude ho doporučuji.
Pak přišel značkový drahý šátek, jen tak, abych vyzkoušela, jaké to je nosit v něm, a jak moc se to liší od nosítek a od metráže, co jsem měla na začátku. No, nechytlo mne to. Vypadalo to moc alternativně, úvaz nebyl tak jistý jako v nosítku, šátek mě hrozně zahříval, bylo léto. Bohužel jsme vyrostli z Erga a tak jsme zapátraly, co je podobného stylu, hlavně co se týče těch pásů pod rukama dítěte, aby na něm nebyly přezky, aby byl tuhý nosný bederák, a aby ramenní popruhy vycházely spíše ke kraji mých ramen. A že už jsme se probojovaly do batolecího období, koupila jsem batolecí Tulu a ta mi dlouho zůstane. Z nostalgie mám ještě Bondolino, i když jinou barvu než původní. Bondolino je roztomilé, vhodné pro novorozence i bez nějakých vložek, dá se vázat snadno na záda, ale popravdě na batole je to už záhul. Kdybych měla nést déle batole, zvolím Tulu. Na druhou stranu batole už se tak pronese, že opravdu se delšímu nošení spíše vyhýbám, když pak vezmete ještě tašky a nákup...nic pro mne.
Nenosím denně, nikdy jsem nenosila celý den, normálně jezdím kočárkem. Ale přesto jsou situace, kdy bez nosítka si život nedovedu představit. Například dvě hodiny v čekárně se dvěma dětma. Nemít možnost dát si malou do nosítka, tak to asi nepřečkám. Musela bych ji dvě hodiny chovat nebo nosit, protože na špinavou zem se mi lezoucí dítě dávat nechce. Nebo když někam jedu autem, a mám v plánu jen vyskočit do dvou třech obchodů a jet domů. Tak namísto tahání kočárku složeného v kufru a dlouhého upravování do pohotovnostní pozice prostě jen zapnu nosítko. A jdu. Nebo když vím, že budu muset někde zdolávat schody, vezmu si ho sebou. Na úřadě, v knihovně, v obchoďáku, ruce máte volné a kočárek musel zůstat někde v přízemí. Nebo např. zaparkované auto bez kočárku.
Co bych udělala jinak? Asi nic. Radím nosítko vyzkoušet, pokud je ta možnost. Kibi spousta lidí miluje, mně nesedlo. Naopak mi sedlo Ergo, a někomu zas nesedne.
Jinak než zkušeností to nezjistíte. Nelituju ani té metráže zpočátku, dobře mi posloužila v prvních měsících a za pár kaček. Lituju jen toho, že jsem na správné nošení nepřišla už při prvním, protože třetí nebude. :-)