KočárkopedieNočník
Jedním z kousků výbavičky pro dítě18 je i nočník, které bude dítě využívat jak k malé, tak velké toaletě v době, kdy bude svou potřebu kontrolovat a bude v procesu odplenkování8. Nočník pak dítě využívá až do té doby, než začne používat splachovací WC, které je pro něj do té doby ještě vysoko a velké.
Dětské nočníky jsou tvarovány tak, aby v nich dítě pohodlně sedělo a jsou vyrobeny z barevných plastů, potisknuty různými obrázky, které děti zabaví a rozveselí. V současnosti je ale nočníků taková řada, že některé například i hrají, svítí, blikají atd.
Typy dětských nočníků
- Klasický nočník
- Ergonomicky tvarovaný nočník - zajišťuje dítěti pohodlné sezení během použití nočníku
- Hrající nebo zpívající nočník - po vykonání potřeby odmění nočník dítě melodií a to je tak díky "odměně" motivováno k užívání nočníku
- "Dospělácký nočník" s opěrátkem - nočník podobný opravdovému WC, kdy opěrátko slouží k rovnováze nočníku a zabraňuje jeho převrácení
- Nočník s anatomickým sedákem a držáčky - tzv. dětské WC
- Nočník s vyjímatelnou plastovou částí, díky které se nočník snadněji udržuje a vymývá.
- Nočníky ve tvaru zvířátek, autíček, aj.
- Víceúčelový nočník - slouží jako nočník a zároveň jako židlička. Nočník lze ze stoličky vyjmout.
- Protizápachové nočníky
Jak vybrat dítěti nočník?
- Při výběru nočníku je třeba rozdělit, zda se jedná o nočník pro holčičku a nebo chlapečka. Nočníky pro chlapečky jsou totiž v přední části jinak tvarované - vyvýšené, a to z důvodu směru čůrání, které je spíše do vrchu, do oblouku a lehce tak může moč skončit mimo nočník. U holčiček se tak na tyto věci ohled brát nemusí.
- Výběr nočníku může být zaměřen i na jeho protiskluzovou spodní část, díky které je nočník vždy na jednom místě, neujíždí a nepoškrábe povrch, na kterém se nachází.
- Nočník by měl být stabilní, praktický a pro dítě pohodlný.
- Je vhodné, když rozměry nočníků odpovídají velikosti dítěte.
- Protože je nočník součástí výbavičky, často s ním rodiče budou muset i cestovat, proto se hodí nočník skladnější, vhodný k cestování.
- Nočník je potřeba pravidelně čistit a vylévat, proto by se měl pohodlně držet.
- Dítě si nočník může vybrat spolu s rodiči, ale o konečném výběru by měl rozhodnout vždy rodič.
- Je na místě zvážit, zda dítěti pořídit hrající a blikající nočník, protože jakmile si na něj dítě zvykne, může být přechod na běžné wc, které nehraje a nebliká, složitější.
- Hrany nočníku nesmí být ostré, ale zaoblené.
- Materiál nočníku musí být ověřen a atestován.
Učit dítě na nočník?
Existují dva názory na to, zda dítě učit používání nočníku a nebo ne. Někteří rodiče čekají na úplnou zralost svého dítěte, kdy si o nočník řekne samo, protože už nebude chtít užívat plenky (pocit nepohodlnosti v mokré plence, aj.). Jiní rodiče naopak na samostatnost dítěte nečekají a udělají toto rozhodnutí za něj tím, že dítě budou na nočník každou chvilku posazovat.
Video: Jak naučit dítě na nočník? (CZ) - záznam z pořadu Sama doma
Jak dítě učit na nočník?
- Vybrat společně nočník, umístit ho v domácnosti na místo, které si dítě samo pro svého nového kamaráda vybere.
- Zkusit na nočník posazovat panenky, plyšáčky a vysvětlovat, o co na nočníku jde a co se na něm dělá.
- Zpočátku zkoušet dítě posazovat na nočník hned po ránu, po jídle, kdy může cítit zvýšenou potřebu.
- Vyžaduje-li si to dítě, být mu na nočníku na blízku - držet ho za ruku, povídat si, prohlížet knížku, zpívat si atp.
- Za každý úspěch ho pochválit a popř. i odměnit.
- Pokud se po 5-ti minutách na nočníku nic nestane, odebrat dítě z nočníku a dále pokračovat v běžných aktivitách. Nenutit dítě větou, že prostě musí čůrat, či kakat.
- Oblékat dítě do takového oblečení, které je mu pohodlné a rychle ho dokáže samo svléknout.
- Po každém užití nočníku by rodič měl ukázat i pokračování, což jsou hygienické návyky: utření zadečku a následné umytí rukou
Čemu se vyhnout?
- Rozhodne-li se rodič tedy přeci jen dítě na nočník učit, nemělo by to probíhat pod záštitou odměn a trestů, ale jen pochval za "dobře odvedenou práci". Rodiče se tak vyhnout stresování dítěte, které na jednu stranu jejich aktivitu nechápe a na druhou stranu to může vést k častějšímu pomočování.
- Dítě, pokud samo necítí potřebu nočník používat, nemusí každou chvilku slyšet otázku: "Chce se ti na nočník?". Bez rodičovské trpělivost dítě tento převratný krok ve svém vyprazdňování nezvládne tak dobře, jako za jejich podpory a trpělivosti.
- Pokud na učení na nočník nemá rodič dostatek času, pohody a klidu, neměl by se do něj spolu s dítětem pouštět. Rozhodující je domácí pohoda, kdy je na vše čas a v životě dítěte neprobíhá žádná jiná změna. Tou může být například přechod z postýlky22 do postele7 nebo stěhování se do jiné domácnosti, či příchod nového sourozence na svět.
Kdy je pravý čas na nočník?
Ideálním obdobím, kdy dítě na nočník učit, je léto, protože s nočníkem rodiče mohou vyrazit do zahrady, mají-li k tomu příležitost. Dítě by k celému procesu přechodu na nočník mělo být připraveno jak fyzicky, tak psychicky a proto jakési nucení užívání nočníku před 1.narozeninami nemusí být dítěti přínosem, ba naopak. Používání nočníku je v životě dětském zlomovou záležitostí a důležitým milníkem, proto by si na něj rodiče měli vyhradit dostatek času, pohody, klidu a prostoru, aby dítě nebylo stresováno, nuceno a nebo dokonce vydíráno.
Kdy dítě poprvé začne používat nočník je individuální záležitostí. Některé děti začnou nočník používat zcela bez problémů klidně i v prvním roce života, jiné mu přijdou na "chuť" až v druhém roce života, či dokonce později. Neexistuje ale žádná správná doba, kdy by dítě už mělo nočník používat a rozhodně nejde o žádný závod, proto je k tomu potřeba i tak přistupovat. Při používání nočníku nejde o věk, ale o zralost dítěte, které je už na takový zlomový moment ve svém životě samo připraveno. Pokud nervový systém dítěte ještě zralý není, nepomůže ani noční buzení, ani odměňování, ba dokonce ani trestání.
Rodiče mohou správnou dobu poznat tak, že dítě zcela samo dokáže svou potřebu nějakou dobu udržet. Tzn., že po příchodu z delší procházky je plenka suchá, dítě rozumí běžným pokynům a chápe jejich význam, samotnému se mu nelíbí, že musí být nějakou dobu v pomočené plínce, k vykonání potřeby do plenky si hledá tichý koutek v domácnosti, atd. Dítě tak rodičům dává zcela jasné signály, kdy je připraveno učit se novou věc. Pokud se dítěti zpočátku potřebu nebude dařit vykonat zcela správně, není dobré dítě za to kárat a trestat, protože tím může být zablokována další spolupráce v této oblasti. Chlapci se na nočník mohou učit delší dobu, než dívky.
Více o nočníku na modrykonik.cz
- Diskuze: Ako malú naučiť chodiť na nočník?
- Diskuze: Tři měsíce bez plen a najednou se počůráva?
- Diskuze: Jaký nočník vybrat? Nějaký hrací, zábavný?
- Prodej nových nočníků a jiných hygienických potřeb
- Prodej použitých nočníků a jiných hygienických potřeb
Použité zdroje
Hodnocení a zkušenosti s nočníkem
Hrací nočník - už ne
Mimochodem bez pleny na noc je cca 14 dní, jsou jí 3 roky a 2 měsíce. Neměla jsem to srdce s ní několikrát za noc třást a dávat na nočník, nehledě na to, že s námi v ložnici spí ještě 16 ti měsíční dcera, která se při každém zvuku budí. Nějak to přišlo samo a je v pohodě :)
Naša skúsenosť
Keď mal 2 a pol, tak som skúsila znova. Ale nočníčky veru ani za svet. Tak sme skúšali rovno záchod a veľmi sa mu páčilo. Ale žiaľ, nič nešlo, tak zas sme prestali na 2 týždne. Po dvoch týždňoch sme šli mojej krstnej dcére, čo mala rok na narodeniny a som pripravovala malého. Hučala doňho celý deň, že nesieme plienky malej, lebo on už je Big Boy a že už len slipy budeme mať. Nakúpila som 5 balíkov rôznych slipov. Prišla párty, tak sme dali malej do ruky plienky s úsmevom. Na druhý deň veru sa pustil troška plač, že chce plienky... ale vždy, keď začal plakať, tak som mu niečo ukázala, prečítala, vždy pozornosť od plienky preč.... Na druhý deň sám sadol na záchod a pískal... chválila som ho celý deň, na tretí deň už úplne sám, akoby bol profi. Takže všetky 4 nočníky sme odniesli do krabice pre nadáciu. Boli čisto nové, ani raz nepoužité a mi veľkáci chodíme na záchod.
Som rada že som netlačila, nestresovala, že má 2,5 a ešte stále plienky. Keď príde čas, tak to pôjde samo. Deti sú deti, tak nech si užívajú pokiaľ sa dá....
Chce to čas
Ta starší si ochotně na nočník sedala od roka, u prohlížení knížek vydržela na nočníku i 20min, "něco" vždy udělala, takže spotřeba plen klesla, ale nebylo to nic cíleného, prostě jen tak mimochodem. Kakání do pleny odbourala teda celkem brzo, ale to i proto, že jsem věděla, kdy časově toto provádí, takže jsem jí v tu dobu dávala na nočník.
Jednoho dne, v květnu, v pondělí, ve 20 měsících, jsem se rozhodla, že jí tu plenu prostě už nedám. Nooo - a za dopoledne jsem jí převlékala 5x. Netušila, která bije.
Druhý den už to bylo jen 3x , ale stále jsem na to myslela já, stále jsem se ptala, často posazovala na nočník (jedináček, kopa času, tak aby se matka nenudila).
A pak v sobotu už se nepočůrala ani jednou a i hlásila, že potřebuje. A od té doby byla bez plen, ani jedna nehoda. Co se týká noci, tak tam stále pokračovala v plenách, pokus vzít jí je byl, ale vždy jsem ráno převlíkala postel.
Přes denní spaní si to pak odbourala sama. Prostě se pár dnů vzbudila se suchou plínou, takže jsem jí nic pak už nedala a v pohodě. Na noc byla bez plen na třetí pokus, ve 26 měsících, sama, naučit to nešlo. A od té doby se nepočůrala nikdy.
Mladší dcera je úplně jiný případ. Je beran, což mluví za vše.
Snaha posadit ji v roce na nočník byla totálně lichá. "Prostě matko ani za mák, trhni si ploutví" a jelikož vzhledem k přítomnosti starší dcery nebylo tolik času, nechala jsem to být a čekala a čekala...
Přes prázdniny jsem byla s dcerkami na chatě. Tam vesele běhala s nahým pozadím, ale ani to jí nepřesvědčilo, že nočník není nepřítel. Ale po návratu domů se děly věci - v necelých 18 měsících si prostě jen tak na nočník sedla a asi to i pochopila.
Denní odplenění trvalo 2 měsíce, za bdělého stavu byla bez plen ve 20 měsících (tudíž ve stejném věku jako její starší sestra). Co se týká spánkové odplenkování, tak zde u našeho beránka je to komplikovanější. Plenu na denní spaní jsem jí vzala v létě, ve chvíli, kdy jsem věděla, že dcerka půjde v necelých 2,5 letech do školky a já do práce.
Tudíž nutnost být bez plen na denní spaní. Nervy to byly, převlíkala jsem tolikrát, nadávala, vyčítala si, že do té práce jdu. No ale naučila se to. Občas teda má nehodu i teď, ale tak holt není tak mozkově dovyzrálá jako její sestra v tomto věku.
Nyní je dcerce 2 3/4 let a má stále plenu na noc, stále ráno mokrou, neprobudí jí ani stádu volů. No prostě zatím do té konečné fáze nedospěla. A já, líná matka, chodící do práce, opravdu nemám sílu a energii několikrát na noc vstávat a budit jí. Nehledě na to, že chytré knihy hlásají, že buzení nenapomáhá odpleňování, neb tělo není nuceno se budit samo, ale je buzeno vnějšími vlivy, takže se možná naučí udržet moč na tyto budící intervaly, ale samo od sebe by takto nefungovalo. Tak čekám a čekám a doufám, že to přijde.
Synovec nosil pleny do tří let a pak je ze dne na den odložil i přes noc.
Neteř se ve spánku počůrávala ještě v pěti letech, chodila i k psychologovi, na akupunkturu atd.
Prostě každé tělo a každý mozek je jiný, nic nelze uspěchat a hlavně nelze tlačit na pilu.
