Náušnice jsou šperk, který v současnosti s oblibou nosí jak ženy, tak i někteří muži. Je-li tento šperk správně zvolen, pomůže rozzářit nebo dotvarovat obličej. Ženy tento šperk začínají nosit již v útlém věku, většina děvčátek dostane své první náušničky v době, kdy je jim teprve několik málo týdnů. A právě proto je důležité, aby náušničky nebyly jen krásné, ale také vhodné z hlediska zdravotního.
Ovšem ucho je také centrem mnoha citlivých bodů, jejichž propíchnutí může vést k mnoha nepříjemným zdravotním komplikacím.
Nejvhodnějším obdobím je 3.1- 6. měsíc6 života dítěte. Děťátko v této době již váhově prospívá a jeho psychomotorický vývoj8 jde kupředu. V USA, Latinské Americe a Španělsku se malým holčičkám propichují uši okamžitě po porodu nebo pár dní po něm a posléze se nasadí náušnice. Lidé v těchto kulturách věří, že propichování oušek je pro děti daleko bolestivější, čím jsou starší, proto tedy s propichováním uší a nasazováním náušnic neotálejí.
Mnozí rodiče váhají s propíchnutím oušek v důsledku možných zdravotních komplikací. Někteří chtějí nechat rozhodnutí na své dcerce, až dospěje do věku, kdy bude sama schopná uvážit všechna rizika. Na druhou stranu, proběhne-li aplikace náušnic po poradě s odborníkem na akupunkturu, lze se těmto rizikům bezpečně vyhnout. Malé děti také snáší lépe bolest a velice rychle na nepříjemný okamžik zapomenou. Dojde-li tedy k propíchnutí oušek v útlém věku, předejdeme pozdějšímu stresu děvčátka, které si bude náušnice přát třeba už jen z toho důvodu, že drtivá většina jejích vrstevnic už je dávno má.
I přesto, že je propichování oušek otázkou pár vteřin, jde o bolestivou záležitost, která se provádí bez použití anestezie. Chtějí-li rodiče ušetřit novorozence nebo kojence od bolesti, mohou se zkusit zeptat svého lékaře na lokální umrtvení před propíchnutím ušního lalůčku.
Kompetentní osobou pro aplikaci dětských náušnic je vždy lékař - pediatr, specialista ORL nebo chirurg.
TIP: Pro klid na duši je možné před aplikací náušnic navštívit specialistu na akupunkturu, který vhodné a bezpečné místo pro aplikaci označí tečkou.
Ve většině případů se ranky po propíchnutí hojí rychle. Riziko přináší propichování oušek v nesterilních podmínkách, zde pak hrozí vážnější zánět, který může malé dítko velice potrápit. Aplikace náušnic z nevhodných materiálů (alergenních kovů) může vést ke vzniku ganulomu (lidově zvaný tuková buňka).
Po propíchnutí oušek by se neměla náušnice po dobu 6-ti týdnů odstraňovat. Místo kolem ušního boltce se může potírat troškou alkoholu dvakrát denně. Jednou denně by se mělo otáčet opatrně náušnicemi. Na dětské ouško by rodiče neměli tlačit, může to u dítěte vyvolávat bolest. Po každém koupání se musí místo opatrně vysušit, aby nezůstalo místo vpichu vlhké.
Rodiče musí dávat pozor také na vznik jakýchkoliv infekcí, které se vyznačují bolestí, výtoky, záněty nebo krvácením. Objeví-li se u dítěte jakákoliv známka infekce, měla by maminka náušnice dítěti sundat, vyčistit je alkoholem a zeptat se pediatra, zda je nutno nasadit dítěti léky. Dětský lékař může doporučit antibiotickou mast nebo krém k potírání ušního lalůčku předtím, než maminka navrátí náušnici zpět do dětského ouška.
Lékaře by měla maminka kontaktovat také v případě, že má dítě horečku1 nebo je jeho ušní lalůček červený a oteklý. Po 6 týdnech od propíchnutí by se měly ušní lalůčky zahojit. Všechny náušnice, které maminka dává své holčičce, by měly být vyrobeny z chirurgické oceli nebo z minimálně 14-ti karátového zlata. Pozlacené náušnice nebo jakékoliv jiné mohou u dítěte vyvolat alergickou reakci.
V dnešní době, kdy se vyskytuje nespočet alergií, si výběr materiálu náušnic zaslouží velkou pozornost. V každém případě je dobré vybraný typ materiálu konzultovat s pediatrem, zejména pokud se u dítěte již jakékoliv alergické reakce vyskytly.
Z jakých materiálů lze tedy vybírat:
Nabídka náušnic pro miminka a malé děti je velice pestrá. Je ovšem nutné myslet na to, že dětská ouška jsou citlivější a náchylnější k různým infekcím, které mohou značně znepříjemnit a prodloužit dobu hojení po propíchnutí nebo nástřelu. Primárně se tedy doporučují tradiční zlaté náušnice. Zlato je velice odolné proti běžným okolním vlivům a většina populace jej velice dobře snáší. Proto je také nabídka dětských zlatých náušnic velmi bohatá v porovnání s náušnicemi ze stříbra nebo chirurgické oceli, u kterých je výběr nesrovnatelně užší.
Ačkoliv, jak už bylo výše zmíněno, je zlato většinou jedinců velmi dobře snášeno, může se i ve výjimečných případech stát, že se alergická reakce objeví. Tuto reakci ale nevyvolává zlato jako takové, nýbrž některá z příměsí obsažená ve slitině náušnice, nejčastěji se jedná o nikl. Výrobci toto ovšem vědí a proto záměrně množství niklu ve slitině zlata omezují a nahrazují jej paladiem nebo rhodiem. Někteří jedinci jsou ovšem citliví i na tak malé množství obsaženého niklu a mohou reagovat negativně. Další z vlastností niklu je, že žluté zlato barví do bíla, proto lidé mohou dobře snášet zlato žluté, ale zlato bílé jim způsobuje na kůži reakci. Bílé zlato však bývá často potaženo ještě vrstvou rhodia, které odpovídá barvou bílému zlatu, v tomto spojení již pak žádná alergická reakce nehrozí.
Vhodné dětské náušničky by měly splňovat několik kritérií, proto by neměly být pouze krásné, ale zejména bezpečné.