KočárkopedieMateriály pevných šátků
Materiály pevných šátků jsou tvořeny speciálně pro účel nošení dětí49 tkanou látkou z jednoho nebo více druhů vláken čistě rostlinného (bavlna, len, konopí, bambus, kapok) či s příměsí vláken živočišného původu (vlna, kašmír, hedvábí).
Keprová vazba je poměrně hustá, odolná proti otěru, více drhne, šátek je tedy obtížnější dotáhnout, za to je ale vysoce nosný. Žakárové tkaniny jsou o něco tenší, ale stále velmi nosné, také jsou více kluzké, lépe se tedy úvazy šátků dotahují. Kanafasové šátky (plátnová vazba) nejsou úplně dobrou volbou, protože jsou hrubé, špatně se dotahují, nošení v nich není příliš pohodlné. Diamantová vazba je při tkaní šátků používána relativně krátkou dobu, tkaní do vzoru malých kosočtverců se provádí v obou směrech z dvojitého vlákna, takové šátky jsou sice drsnější, ale tenší, odolnější a nosnější.
Na trhu jsou také šátky vyrobené z běžné obšité metráže (např. kanafasu, ubrusoviny), tyto šátky ale nemají pro nošení ideální vlastnosti, velmi špatně se dotahují, od nošení spíš odradí. Jejich jedinou výhodou je velmi nízká cena, ale prakticky nejsou na nošení použitelné.
Bavlněné šátky
Bavlna je nejčastěji používaným vláknem nejen při výrobě oblečení, ale i při výrobě nosicích šátků. Šátky ze 100% bavlny jsou použitím univerzální, jsou poměrně nosné, ale přesto nepříliš silné. Péče o ně není složitá, obvykle snesou praní až na šedesát stupňů, mírnější odstředění, použití sušičky při nižší teplotě i to, že nebudou po každém nošení vyžehleny. Nejvhodnější na praní šátků je menší množství tekutých či gelových pracích prostředků28, protože ze sypkých pracích prostředků se na vláknech tkaniny mohou usazovat nerozpustné zbytky a šátek se tak stává tvrdším a méně pružným. Kvůli zanášení vláken je nevhodné používat na šátky aviváž, na změkčení tkaniny je možné místo aviváže použít trochu octa nebo kyseliny citrónové. Je-li voda na praní tvrdá, doporučuje se přidat změkcovadlo vody (např. sodu na praní).
Směsové šátky
Šátky se lněnými a konopnými vlákny vynikají nosností a savostí, jsou tedy vhodné i pro nošení těžších dětí a zlepšují komfort nošení v teplém počasí. Materiály s příměsí vlny dobře udržují teplotu, naleznou tedy své uplatnění jak v zimě, tak i v létě. Hedvábné tkaniny jsou známé především pro svou lehkost, vzdušnost, hladkost a vynikající pevnost, jsou vhodnější spíše pro nošení menších dětí, při větší zátěži se mohou zařezávat nosiči do ramen a prokluzovat. Bambusová vlákna nabízejí jemnost na omak a vysokou nasákavost, hodí se tedy především pro nošení v létě, nejsou ale tolik nosné, takže jsou použitelné pro nošení spíše menších dětí.
Směsové šátky již vyžadují větší péči než šátky ze 100% bavlny, tato péče je specifická pro každý z druhů příměsových vláken. Šátky obsahující i jen z části živočišná vlákna, jako je vlna, kašmír a hedvábí, je nutné prát při nízké teplotě (do třiceti stupňů) a není možné je sušit v sušičce, ty s vlnou či kašmírem se navíc nesmí ani ždímat a žehlit, hedvábí je možné odstřeďovat při nízkých otáčkách, je třeba ho nesušit na přímém slunci a žehlit jedině bez napařování a při nízké teplotě. Šátky, v nichž je přítomen len a především konopí, se mohou prát sice při vyšší teplotě než živočišná vlákna, ale pouze v tekutých a gelových pracích prostředcích28 a je nutné je po každém praní a nejlépe i po každém nošení vyžehlit, aby nedocházelo k vzniku dlouhodobých skladů a ztenčování tkaniny v těchto místech. Na šátky, do jejichž tkaniny byl přidán bambus, se nedoporučuje používat do máchání ocet ani kyselinu citrónovou, je vhodné je take prát při nižších teplotách, bambusová vlákna mají jinak tendence se srážet.
