Kojenecké láhve se používají pro podávaní tekutin kojencům, např. mateřského mléka7 (získaného z prsů ručním odstříkáním nebo pomocí odsávačky25, umělého mléka49, rostlinného "mléka"1, vody, čaje, ovocné šťávy či dokonce řídké kaše22. K ohřívání obsahu lahviček je možné používat jak obyčejnou nádobu s teplou vodou, tak i speciální elektrické ohřívačky kojeneckých lahví.
Ale pro děti kojené70 jsou láhve nepotřebné až škodlivé. Kojené dítě potřebuje být kojeno. Žádná značka kojenecké láhve nemá savičku podobnou prsu (bradavce a dvorci při kojení), kojení nepomáhá a neumožňuje bez rizika bojkotu kojení8 střídat krmení z prsu a z láhve. Kojení a pití z láhve nejsou alternativy, jsou to dva naprosto odlišné způsoby krmení. Někteří výrobci tvrdí, že občasné použití láhve místo kojení kojící maminku "osvobodí" od závislosti dítěte na ní a kojení nemůže poškodit. Takovýto marketing kojeneckých lahví je ale zavádějící až lživý, manipulativní. Problémem nejsou lahvičky jako takové, ale nepravdivá tvrzení o nich, která udávají jejich výrobci či se šíří mezi lidmi.
I děti krmené mateřským nebo umělým mlékem z láhve by se měly během zavádění příkrmů10 učit polykat jídlo ze lžičky, kousat a pít z hrnku, skleničky či kelímku (bez savičky či náustku). Lahvičky a hrnečky s náustky, brčky, tzv. učící hrnečky jsou vlastně jen jinou formou láhve, dítě z nich saje, nepije volně.
Vzhledem ke způsobu toku tekutiny z láhve, sacímu a polykacímu reflexu se mohou děti při pití z láhve překrmovat, sají, i když už nemají tolik hlad či žízeň. Pokud se maminka snaží, aby dítě vypilo celý obsah kojenecké láhve, často to vede k přejídání miminka a později, jak je dítě starší, mohou být podobně narušeny i jeho stravovací návyky (snaží se nic nenechat na talíři a následně tloustne) i chování maminky (nutí dítě sníst vše, co má na talíři). Méně časté a rychlé krmení z lahvičky většími dávkami, a to umělého i mateřského mléka, zvyšuje během prvních měsíců života miminka riziko pylorické stenózy neboli zúžení průchodu ze žaludku do tenkého střeva. Jak žaludek musí uvnitř sebe udržet vyšší obsah, sval kolem vyústění do střev zbytní a blokuje ho tak.
Jestliže má dítě k lahvičce neomezený přístup, může se přepíjet, pití z láhve je pro něj vlastně hrou. Pokud jsou z lahvičky podávány sladké nápoje, zvyšuje se riziko vzniku zubního kazu3. Nejhorší je, pokud je láhev s takovým pitím dítěti volně přístupná, dítě pocucává, často pije, i když zrovna nemá žízeň nebo hlad. Cukry pak na zoubky působí téměř neustále. Podávání sladkých nápojů vznik zubního kazu podporuje ještě více v noci, kdy se snižuje tvorba slin a zoubky tak nejsou jejich působením přirozeně čištěny. Špatně udržované lahvičky a savičky mohou být zdrojem infekcí (např. průjmových1 onemocnění, moučnivky11 - kandidózy, zánětů středního ucha8).
Pro sání z láhve stačí pouze slabé pohyby jazykem, nejsou dostatečně stimulovány nervy pusinky, tváří a obličeje, to dokáže zajistit pouze kojení přímo z prsu (pomoci případně může i orofaciální terapie). Používání kojeneckých lahví negativně ovlivňuje vývoj ústní dutiny a patra, statisticky významně snižuje pohyblivost jazyka, čelistí, rtů, zhoršuje schopnost dýchat nosem, žvýkat a polykat tuhou stravu, prodlužuje potřebu dudlat. Kojenci při sání z lahvičky obtížněji koordinují dech a polykání, pro nedonošené děti je kojení10 méně namáhavé a méně stresující než pití z láhve, i když ještě nemají plně vyvinutý sací reflex, dostatek mléka mohou získat při kojení dohromady z prsu a ze suplementoru4.
Kojenecká láhev má velký potenciál pokazit přisátí děťátka k prsu. Dítě, aby z láhve získalo mléko (či jinou tekutinu), nemusí doširoka otvírat ústa a přisát se tak, aby lahvička byla hluboko v dutině ústní. Tekutina z láhve teče, ať už se dítě přisaje jakkoliv, i když savičku jen tiskne rty či dásněmi (k prsu je takové přisátí často pro maminku velmi bolestivé). Dítě nemusí výrazně používat jazyk jako při kojení, zapojují se i jiné svaly tváří.
Navíc z většiny lahviček tekutina teče snadno, relativně rychlým a nepřetržitým proudem, tedy jinak než z prsu, kdy mléko teče spíše ve vlnách a to pouze při aktivním sátí a tok mléka je ovlivněn i spouštěcím efektem.
Pokud dítě používá láhev, problémy při kojení se nemusí projevit ihned, ale až za několik týdnů či měsíců, kdy laktace a tok mléka zeslábnou natolik, že dítě začne být při kojení nespokojené, kousat či dokonce prs odmítat, preferovat láhev. Postupně se může i zhoršit přisátí a maminku začít bolet bradavky nebo vznikat v prsou zatvrdliny (retence mléka). Používání kojenecké láhve statisticky snižuje míru kojení a zkracuje dobu výlučného kojení i celkovou dobu kojení. Samozřejmě jsou děti, které zvládnou prs a kojeneckou lahvičku střídat bez obtíží, ale není jich mnoho a nikdo nedokáže ani odhadnout, jestli konkrétní dítě toho schopné je nebo není. Ale nevěřte tvrzením, že láhev kojení nemůže uškodit, obzvlášť ne od maminek, které nekojí plně (proč by jinak tu láhev používaly, kdyby se kojení dařilo) nebo mají teprve pár měsíční miminko (problémy se ještě nemusely projevit).
Miminko by mělo být z lahvičky krmeno v pololehu, v poloze podobné té při kojení, kdy je hlavička výše než zbytek těla. Krmení vleže je nevhodné z důvodu vyššího rizika vzniku zubního kazu a infekcí středouší. Během krmení je ideální miminko chovat, hladit, mluvit na něj a dívat se mu z očí do očí, nebude tak ochuzeno o těsný kontakt17 a vývoj děťátka1 podporující jemné stimuly (vůně, dech, tep, dotyky, řeč maminky), které by jinak mělo při kojení. Aby nebyl narušen motorický vývoj8 a vývoj zraku miminka, při držení v náručí a krmení by se měly střídat strany. Dítě by ale mělo být chováno a nošeno49 i mimo krmení, aby byla uspokojena jeho potřeba blízkosti maminky a také aby nevznikla nevhodná asociace "pokud chci pochovat, musím se projevovat hladově a pít".
Aby se děťátko učilo regulovat si příjem potravy, je možné ho i z láhve krmit podle projevů hladu, ne podle časových harmonogramů. Dávat mu lahvičkou menší množství vícekrát za den, tzv. na požádání, samozřejmě je ale potřebné hlídat celkové celkové množství mléka za den. Tento postup může pomáhat u kojeneckých kolik25 i gastroezofageálního refluxu4, častější a pomalé krmení menšími dávkami je i prevencí pylorické stenózy. Dítěti by se kojenecká láhev, raději než dávat rovnou do pusinky, měla podržet tak, aby se k ní mohlo přisát samo, více otevřít ústa a také si samo určit začátek pití. Při krmení je potřeba nespěchat, nechat miminku alespoň 10 až 20 minut, aby si stihlo plně uvědomit pocit plnosti, zasycení. Pokud během krmení potřebuje pauzy, je vhodné to respektovat, děťátko se pak nenaučí potravu rychle hltat. Samozřejmě ho nenutíme lahvičku dopíjet a používáme savičku s co nejnižším možným průtokem.
Pokud maminka miminku dává umělé mléko i odsáté mateřské mléko, je sice možné je v lahvičce smíchat, ale vhodnější je nejprve podat mateřské mléko, aby ho dítě vypilo co nejvíc, a pak teprve umělé mléko.
Kojenecké láhve a savičky je nezbytně nutné dobře umývat (vodou a vhodným mycím prostředkem) a podle potřeby i sterilizovat. K dezinfekci je možné používat vyvaření v horké vodě, sterilizační tablety či různé typy sterilizátorů6. Před přípravou mléka nebo jiné tekutiny do lahvičky je potřeba si umýt ruce.
Pokud se plné kojení kojení70 ani při dodržování správné techniky kojení5 a pomoci laktační poradkyně10 nedaří a je nezbytně nutné kojené miminko dokrmovat, ať již odsátým nebo odstříkaným mateřským mlékem nebo v případě jeho nedostatku umělým mlékem, pak by první volbou měl být suplementor (laktační pomůcka). Jde ho snadno vyrobit právě z kojenecké lahvičky a cévky. Suplementorem4 se miminko dokrmuje přímo po prsu a jeho používání na rozdíl od kojenecké láhve (jakékoliv značky) nekazí přisátí miminka.
Suplementor umožňuje během dokrmování stimulaci dvorců, kontakt miminka s prsem, který má jak pro maminku, tak i pro miminko prospěšný vliv emocionální a zároveň podporující laktaci. Mezi ústy miminka a prsními bradavkami a dvorci probíhá chemická komunikace, mateřské mléko se tvoří miminku na míru, během dokrmování se tvoří v prsu další mléko, které miminko saje. Maminka i miminko se učí kojit kojením. Pokud se miminko nepřisává nebo jsou důvody, proč nemůže být přiloženo, pak by mělo být krmeno z otevřeného pohárku12. Více o této laktační pomůcce naleznete v samostatném článku Suplementor4.
Podle použitého materiálu odlišujeme savičky silikonové a latexové. Silikonové savičky jsou průhledné, hypoalergenní a mají dlouhou životnost. Latexové savičky jsou odolnější vůči prokousnutí, časem ale měknou, někdy se může vyskytovat alergie na latex. Antikolikové savičky mají systém odvzdušňování lahvičky (např. otvory či ventil), miminko si proto při krmení nenasává tolik vzduchu, což může snížit pravděpodobnost koliky25.
Savičky mohou mít různý tvar, od kulatých tvarů po anatomicky tvarované zploštělé, žádná ale není podobná prsu při kojení. Velikost savičky se řídí podle věku a velikosti dítěte.
Průtok savičky je dán počtem a velikostí otvorů a měl by se používat co nejmenší možný. Na vodu či čaj stačí menší otvory, na mléko jsou potřeba menší a střední a na kaši větší. Průtok savičky zjistíme tak, že naplněnou kojeneckou láhev otočíme dnem vzhůru a sledujeme odkapávání tekutiny. Tekutina by měla z lahvičky pomalu kapat, ne kapat rychle nebo dokonce téct proudem.