V současné době je na trhu nespočet různých druhů dětských postelí. Firmy či výrobci, kteří nabízejí dětské postele, se předhánějí v nabídkách jak klasických, tak i atypických nebo originálně řešených postelí určených dětem. Jakou postel tedy dětem vybrat?
Dětská postel je bezesporu nejdůležitějším kouskem nábytku v dětském pokojíčku. Děťátko tráví v posteli poměrně velkou část dne, proto je nutné věnovat jejímu výběru velkou pozornost. Při výběru dětské postele jsou nároky ve srovnání s výběrem pro dospělé mnohem větší a to zejména v oblasti bezpečnosti.
Ani vzhled vybrané dětské postele není zanedbatelný, zvláště, pokud dítko chodí nerado spinkat nebo raději spinká se svými rodiči29. I zde může pomoci vhodný výběr dětské postele. Následně možná nebude stát rodiče tolik úsilí přemluvit dítko ke spánku ve vlastní postýlce.
Například taková dětská postel ve tvaru auta nemusí nadchnout pouze chlapečky, ale rády v ní budou spinkat i holčičky, které mají spíše chlapecké zájmy.
Pro děti mladší dvou let není problém vybrat jakoukoliv z menších dětských postelí, je však nutno mít na paměti, že děti ve věku 4-5 let by měly spát nejlépe v posteli klasických rozměrů.
Dětská postel může být také patrová, kterou ocení zejména rodina žijící v menších prostorech. Je to velmi praktický zařizovací prvek sourozeneckých pokojíčků. Palandy však nejsou určeny pouze jako sourozenecké postele, vyvýšené konstrukce představující hrad, zámek nebo domek a pod. jistě potěší každé dítko. Na současném trhu jsou k mání i vyvýšené konstrukce pod nimiž je umístěn psací stůl, druhé lůžko nebo jiný úložný prostor.
Mnoho rodičů, kteří s obrovským nadšením zařizují pokojíček pro své batole2 nebo předškoláčka se dopouští jednoho velmi "neekonomického" prohřešku a to, že svému děťátku v dobré vůli koupí postel (někdy i celou sadu nábytku), ze které děťátko v průběhu jednoho nebo dvou let vyroste. Jistě, postel lze dál prodat nebo ji ponechat mladšímu sourozenci.
Velmi důležitým faktorem u patrových postelí je výška bočnic, která by měla být dostatečná. Je nutné dát také pozor na ostré hrany, ty by se neměly na dětské posteli vyskytovat vůbec. Schůdky je třeba vybírat tak, abych jejich poloha byla spíše placatá, důležitá je také jejich rozteč. Toto je třeba zohlednit na věk dítěte, jak starému dítku je postel vybírána, jak dlouhý krok je schopno udělat, aby byl bezpečný.
Pomineme-li dětské postýlky22, určené miminkům od narození přibližně do dvou až tří let věku, které jsou běžnými postelemi jen obtížně nahraditelné, vyplatí se spíše uvažovat o koupi postele určené dospělým, tedy postel klasických rozměrů.
Více o patrových nebo-li poschoďových postelích naleznete v hlavním článku: Poschoďové postele.
Dětská postel by neměla být klasická úzká válenda, ač se se to může jevit jako chytrý kompromis mezi palandovou (patrovou) a klasickou postelí. A to z jednoduchých a prostých důvodů - šířka, která není dostatečná, může být značným zdrojem nepohodlí, dále pak válenda není vhodná pro vývoj dětské páteře.
Optimálním řešením je nákup postele, která je vybavena nastavitelným roštem a matrací. Matraci je potřeba samozřejmě čas od času vyměnit, zpravidla by se tak mělo dít cca po 6-7 letech užívání.).
Materiál, ze kterého je dětská postel vyrobena, by měl být kvalitní, nejlépe masiv z borového nebo smrkového dřeva. Dalším velmi požadovaným faktorem dětských postelí je úložný prostor, ve kterém je možno uchovávat prakticky cokoliv, od dek, peřin, oblečení či hraček.
Dětská postel se zpravidla prodává bez matrace a pro rodiče je tedy velmi nutné si spočítat, jakou plochu bude matrace zabírat. Klasické provedení matrací se prodává ve výšce 22 cm, u dětského provedení matrací je to pouhých 15 cm. Tyto dětské matrace jsou převážně vyráběny z polyuretanové pěny.
Neexistuje správný čas, kdy by se dítě mělo přemístit z dětské postýlky do "velké" dětské postele. Nejčastěji se rodiče rozhodnou pro změnu místa spánku mezi 1,5 a 3,5 roky věku dítěte.
Dětská postel je určena dětem, jejichž rodiče si myslí, že dítě dětskou postýlku už přerostlo a nebo se blíží příchod mladšího sourozence. Má-li se rodičům narodit další dítě, měli by rodiče začít se změnou postele u staršího dítěte zhruba 8 - 6 týdnů před plánovaným termínem porodu u druhého dítěte. Dítě by mělo vědět, že mu byla koupena nová dětská postel a nemělo by se cítit dotčené, že v jeho dětské postýlce spí jeho mladší sourozenec. Doba přechodu do dětské postele se dá také posunout tím, že novorozenec spí první měsíce v proutěném koši nebo v kolébce.
Nad přechodem do dětské postele rodiče uvažují také v případě, že je dítě velmi aktivní a snaží se vyšplhat nebo přelézt z postýlky ven. Přesunutí dítěte do dětské postele má své klady i zápory. Rodiče nemusí mít strach o dítě, že by spadlo a ublížilo si, ale bude je trápit skutečnost, že dítě může z postele kdykoliv odejít, v noci se může libovolně pohybovat po pokoji nebo po bytě. Výhodou je také to, že dítě si může v noci zajít na nočník3 nebo na záchod kdykoliv, když cítí potřebu.
Některé děti se přesunu do dětské postele snadno přizpůsobí, jiným může přechod dělat problémy. Prvorozené dítě bude mít se změnou postele problém v době, kdy do rodiny přichází další dítě. V té době může velmi lpět na svém lůžku a spínač protestů může přijít právě v době příchodu novorozence. Změna postele bude jedna z mnoha změn v životě, které ho právě čekají, začíná chodit na nočník, chodit do školky apod. U mladších dětí je přechod do dětské postele snazší, neboť se snaží být stejní jako jejich starší sourozenec a postýlku berou jako místo, kde spí "malé děti".
Aby se přechod dítěte do dětské postele usnadnil, je dobré umístit ji na stejné místo, kde původně stála dětská postýlka. Dítě tak snáze najde uklidňující prostředí, ve kterém usínalo a je dobré zanechat mu také původní peřinu a polštář. Při koupi postele je dobré vzít dítě s sebou a promluvit si s ním, že nastává den, kdy se bude muset s postýlkou rozloučit. Některé děti zvládají přechod velmi lehce a rodiče nemusí vyvíjet žádné zvláštní úsilí, aby dítě přesvědčili, že budou spát nově v dětské posteli.
Dětská postel by měla být chráněna z boku nějakou zábranou či zábradlím, které dítěti zabrání, aby z nové postele spadlo na zem a ublížilo si. Vhodné je také umístit pod postel hromadu dek a peřin, kdyby náhodou dítě spadlo, tak ať se neudeří o tvrdou podlahu a spadne tak do měkkého.