"To jste si teda na sebe ušili bič, když necháte malou spát s vámi v posteli. Nikdy se jí už nezbavíte, bude z ní rozmazlenec a vaše manželství nebude fungovat." Slyšeli jste od vaší rodiny nebo blízkých něco podobného?
I přesto, že společné spaní rodičů s dětmi je praktikováno již po staletí národy na celém světě, názory na něj jsou velmi protichůdné. Jedni ho bezmezně opěvují a neumí si to ani jinak představit, druzí naopak tvrdě kritizují.
Jedna z maminek na koníkovi to nádherně shrnula ve svém komentáři: "Super je kniha Naše děti, naše světy, ve které se srovnává péče o děti po celém světě. Je tam i kapitola o spánku. Vylézá z toho, že západní kultury jsou jediné, ve kterých děti spí nejčastěji odděleně od rodičů a rodiče jsou přesvědčeni o tom, že separací vychovají samostatné jedince (dovedeno do extrému právě v Americe, kde už novorozenci spí ve vlastním pokojíku). V ostatním světě je naopak tato separace často vnímaná jako selhání rodičovských kompetencí. Spánek je kulturní záležitost a otázka svobodné volby. Obojí může mít pro i proti. Za nás převládla PRO při společném spaní, přestože syn neměl problém v postýlce spát. Prostě jsme se v tom spokojeně našli."
Kojenci a malé děti mají jiný spánkový rytmus než dospělí, mezi hlubokými fázemi spánku se nacházejí mnohokrát za noc, jdou tedy během noci vícekrát v lehké, REM fázi spánku, kdy je pravděpodobnější, že se probudí, zároveň je pro děti složitější znovu usnout. V přítomnosti rodičů je dítě klidnější, cítí se bezpečněji, nemusí se úplně probudit nebo mu kojení pomůže znovu rychle usnout.
"Od té doby, co spíme s Tomáškem společně, se vůbec nebudí. Občas v noci začne kňourat, ale než se stihne probudit, já se k němu přetočím a pohladím ho a hned spíme dál. Když byl ve svém pokojíčku, vždy se probudil a to následné uspávání trvalo skoro hodinu," říká ve facebookové diskuzi maminka ročního chlapečka.
Společné spaní pomáhá synchronizovat spánkový režim matky a dítěte, aby matka mohla reagovat na potřeby dítěte, nemusí vylézat z postele, může kojit v polospánku a při nočním kojení usnout.
To potvrzuje i maminka evaamy v jedné bouřlivé diskuzi. "Syn s námi spí od narození a je spokojený, skoro nebrečí a my jsme taky vyspaní do růžova a já vůbec nejsem unavená! Nedovedu si představit v noci vstávat z postele, JÍT k postýlce, VYTÁHNOUT z ní to dítě, nakojit někde v křesle atd. To se nedivím, že jste unavené. Syn, když dostane hlad, tak jenom začne šmátrat ručičkama, já nemusím ani otevřít oči, jenom si lehnu na bok, v polospánku nakojím a oba zase za chvilku spíme."
Společné spaní podporuje častější a poklidné kojení a pomáhá tak udržovat laktaci, matka se budí často dříve než dítě a může tak lépe reagovat na jeho potřeby, klidné dítě vypije více mléka a tedy lépe přibývá, noční kojení díky vyplavování hormonů do krve matky pomáhá znovu rychle usnout matce, sání zklidňuje a uspává i dítě.
Některé děti mají nižší schopnost se probudit z hlubokého spánku, když u nich nastanou nepravidelnosti či zástava dechu. Při společném spaní se synchronizuje dech dítěte a matky a dítě je méně často ve fázi hlubokého spánku.
Odpůrci společného spaní naopak uvádí, že je riziko zalehnutí miminka, ale většina z maminek, které ho praktikují s tím nesouhlasí. Jako například blandik: "Já mám zase informace, že právě společné spaní miminka s maminkou stabilizuje dech miminka, není tak nepravidelný, a že pokud maminka není pod medikací nebo jiným vlivem, tak v podstatě není možné, aby miminko zalehla. Nemluvě o tom, jaký vliv to má na dobrý emocionální a mentální vývoj dítěte."
Doteky podporují fyzický, emocionální a intelektuální vývoj dítěte, matka i dítě nejsou stresovaní, společné spaní tak podporuje větší příjem mléka dítětem.
Při společném spaní mohou rodiče na potřeby dítěte reagovat rychleji a správněji, dítě ví, že jsou mu rodiče nablízku a v případě potřeby mu pomohou s tím, co ho trápí.
Společné spaní pomáhá udržovat kontaktní vztah i s rodičem, který bývá většinu dne v práci. Je to prospěšné i pro dítě i pro tatínka k prohloubení jejich vztahu.
Většinou se děti samy, když dosáhnou určitého věku (mezi 2. až 5. rokem) rozhodnou, že chtějí být ve svém pokojíčku. Hodně pomáhá, když jim rodiče například kolem 3. roku života udělají nový pokojíček s vlastní postelí, kterou si samy vyberou. Nebojte se, že by s vámi děti spaly do puberty.
Ať už společné spaní praktikujete nebo ne, nenechte se okolím přesvědčit, že je to špatné. Je to jen a jen vaše rozhodnutí a velmi individuální. Velmi výstižně to okomentovala uživatelka krystalka:"Mě vždycky trochu zarazí, když někdo píše, že si řekl, že něco nesmí dopustit, nebo že nikdy nebude to nebo ono dělat. To vůbec nedává smysl, každé dítě je jiné a každé má jiné potřeby, některé je pohodář a spí spokojeně samo v pokojíčku od narození a některé potřebuje blízkost a jistotu a spí do 5 let s rodiči. Ani jedno není špatně. Syn taky spal o hodně líp s námi, než v postýlce, dali jsme pak postýlku s odmontovanou bočnicí těsně vedle naší postele, že si mohl kdykoli přelézt k nám. Část noci spal na svojí půlce a když se probudil a potřeboval nás, tak se překulil k nám. Někdy jsem ho pak zase odsunula do jeho, když tvrdě usnul, někdy jsme spali přitulení až do rána.
Podstatné pro mě bylo, že spí dobře a déle. Pak jsme mu ve 2 letech zařídili pokojíček. Nejdřív tam spal jen po obědě a pak kolem 3 let jednoho večera prohlásil, že bude spinkat v pokojíčku a od té doby spal tam. Žádné přemlouvání a zvykání. Ale asi tak do 5 let ještě chodíval několikrát do týdne nad ránem k nám dospávat. Teď už za námi nechodí, ale zase je rád, když třeba o víkendu brzy ráno zalezu já k němu a ještě spolu dospáváme. Tohle období je tak krátké a tak rychle uteče, že je škoda se o ty pěkné blízké chvilky připravit."
A jak to máte doma vy? Spí s vámi vaše děti? Co si o tom myslíte? Podělte se s námi o váš názor a zkušenost.
Kde se diskutuje:
Spaní miminka a batolete ve společné posteli
Společné spaní - s rodiči je líp jak v postýlce
Zdroje informací:
http://cosleeping.nd.edu/assets/31969/mckenna_et_al_2007.pdf
Dcera s nami v jedne posteli nespala do 2 let. Od 2 let je ve svem pokoji, ale za to se k nam v noci stehuje. Nikde neni receno, kdyz bude dite od narozeni ve svem pokojicku spat, ze se pozdeji nebude stehovat k rodicum.
Malá spí v noci krásně. Je v postýlce a dokonce je zavřená v pokojíčku, aby ji náš 9 kilový kocour nezalehl. U postele mám chůvičku.Cca jednou do týdne malá ráno dospává s námi v posteli, pak vstáváme všichni v 5, nebo ona spí dýl.
No to je opravdu kontroverze, panecku! 😀
15 měsíců spí náš chlapeček spokojeně ve své postýlce u nás v ložnici, ale takovýto článek ve mě vzbuzuje pocit že sem udělala něco špatně 😐
Ze zacatku spala v hnizdecku, ted si spime v naruci, 8 kg kocour nikdy problem, prvni rok se ji vyhybal a ted obcas dojde a spi s nami...
Malá s náma spí od 4 měsíců 🙂 Teď má 1 rok a měsíc a stále s námi a jsme tak všeci spokojení 🙂 Od 4 měsíců se právě začala budívat snad každé 2 hodiny,vytahování s postýlky a následné uspávání bylo na hodinu a někdy i na 2. Od té doby co šla k nám se ani nestihne pořádně probrat. Začne kňourat,dám jí prso a spíme obě dál 🙂 Já jsem daleko více vyspanější a nějaká únava hned po ránu nehrozí 🙂
jakmilespi deti v posteli s nami ja se nevyspím, takže to trpím pouze kdyz jsou nemocní a je jim zle nebo kdyz maji blby usinani a pak prenašim do postylky. Jinak u prarodiců spí syn na gauči v obležení 6 psu a uplne to miluje
znám jednu, která odmítala spát sama až do 12 let 😀 takže až na prahu puberty šla sama do pokojíčku :D
@dadulakk mrzí mě, pokud máte pocit, že článek nějakým způsobem odsuzuje rodiče, se kterými děti nespí v posteli. Já se snažila naopak, aby bylo jasné, že ani jedna volba není špatná a je to čistě individuální podle toho jak to vám nebo miminku vyhovuje!
Nase 9mesicni dcerka ma postylku nalepenou na tu nasi. Tak pul az 3/4 noci je u nas a furt kojim. Nicmene, ja se moc nevyspim, jsem zvykla se rozvalovat a to s malou nemuzu, budime se navzajem. Moc doufam, ze zvladne spat veci cast sama v posteli. Fakt doufam, ze to zvladneme brzy, do dvou let by me asi piclo a byla bych matka zombi 🙂
My to meli stridave, ale vetsinu casu byla s nami v posteli a to do 20, kdy sama a dobrovolne sla do sveho pokoje a do svy uz velky postele, je ji 2,5 roku a spi celou noc sama v posteli bez znamek toho ze by chtela k nam, jen pri nemoci nebo neco neprijemneho spi s nami... Ja si do dnes pamatuji, jak jsem k rodicum lezla do postele uprostred noci a spala s nimi asi do 6 let 🙂
@lusynkova když pustím do postele děti, tak se nevyspíme ani já ani děti, když děti do postele neupustím, ale naopak si tam nechám psy, tak se vyspíme všichni. Ne všem dětem se spí dobře u rodičů v posteli, ikdyž si k nim sami přijdou v noci lehnout - u mě v posteli se převalují 15 minut a pak je nesu zpět do jejich postele, kde mají dost místa. Nejsem superman a také potřebuji spát, takže raději pár hodin v klidu se psem, než pár minut s převalujícím se dítětem, které bude stejně protivné i celý další den, protože se v noci pořádně nevyspalo.
@tomikjoejoe Asi jsem to špatně napsala... Myslela jsem tím ty, kteří si děti do postele nepustí, protože je tam nechtějí. I kdyby se jim to líbilo a spaly tam klidně... Prostě podle nich děti do postele absolutně nepatří.
Se mnou prcek spí, teď má zhruba 20měsíců, zrovna ho zlobí zuby a lehce a rychle ho utěším. Po porodu jsem si ho vzala do postele, protože mě dlouho bolela jizva po císaři a furt vstávat k postýlce to prostě nešlo. Nelituju, po kojení vždycky hned usnul, žádné dlouhé uspávání. Jsem asi jedna z těch, kdo považuje společné spaní za samozřejmou věc❤. Spím normálně, jen jednou se stalo, že jsem ho víc nabrala loktem, jinak prostě vím, kde je a nemám žádné divoké spaní. Prcek taky v pohodě, akorát si myslím, že už v postýlce spát nebude, protože se točí i o 180stupňů a na to je postýlka malá😛 Koupím asi rovnou válendu😉
@newwi my to mame uplne stejne. Syn 7m spi se mnou na moji pulce, u manzela v nohach fenka krysarika a nad ranem nekdy dojde jeste druhy pes - nahac 😀 I ten automaticky na manzelovu pulku. Spali s nami vzdy, uz pred synem tak mi prijde i hnusny, ted najednou je vyhazovat. Vlezeme se vsichni 🙂 😉
manžel byl proti, ale kvůli kojení nakonec větší část noci spíme spolu. Ono to ani jinak nejde, když malý leckdy sosá od 2 ráno do 5ti ráno 😀
Mame 3 měsíční holčičku a od 3 týdnů spinká snami v posteli též, jakmile ji dám z postele do postýlky je během max půl hodiny vzhůru ,a v posteli mi přitom krásné spinká,takže i přítel říká ať už ji nikam nedávám a nechám ji u nás 🙂* a musím uznat že se všichni tri krásné vyspime 👶😴
Jinak já se s dítětem v posteli prostě nevyspím vůbec. Malá k nám ráno nebo nad ránem chodí a od té chvíle je po spánku 😣
První syn spal v postýlce. Často chtěl v noci krmit a půl roku jsem se nevyspal. Teď mu je 7let a stále chce u nás spát. S chlapem se nevyspime, tak chodím do jeho postele, abysme měli všichni prostor. Druhý syn spal s námi a jen 1 jsme krmili v noci a krásně jsme se vyspali. Teď mu jsou 3 a chce spát v pokojíčku sám. Někdy se budí a cestuje k nám a pak k sobě bez toho, aby nás budil. Prvni je nejedlik a druhý jedlik. Za mě určitě spát spolu v posteli, když jsou děti malé. Prvnímu jsme to nedopřáli a teď si to vybírá 😅Druhý měl naší blízkost a chce teď klid a být spíš sám. Nebo že by to bylo povahou? Na každém šprochu pravdy trochu.
Začni psát komentář...
Často si do postele nepustí dítě ti, kterým tam spí pes... Pro mě naprosto nepochopitelné.