Kamarádka ti říká, že máš vypravěčský talent a měla bys začít psát. Nebo si říkáš při čtení příspěvků jiných uživatelek, že bys to zvládla lépe. Ať už si chceš jen psát svůj blog pro radost nebo se stát budoucí držitelkou Pulitzerovy ceny, někde je potřeba začít. A protože nikdo učený z nebe nespadl, nabízíme ti několik praktických rad a tipů, kterými se řídí i ostřílení novináři a blogeři.
Aby tvůj článek působil důvěryhodně a uceleně, musíš si hned na začátku zvolit styl a tón. Než se pustíš do psaní, polož si tyto otázky:
Svůj autorský hlas musíš přizpůsobit obsahu textu. Pokud chceš, aby tvůj text vyzníval seriózně a oficiálně, dej si záležet na gramatice. Používej jen spisovná slova, vyhni se hovorovému stylu a slangu. Pokud máš naopak působit neformálně a přátelsky, piš tak, jakoby sis povídala s kamarádkou. Buď přirozená, emotivní, neboj se použít přímou řeč a slang.
Prozradím ti tajemství. Vymyslet dobrý nadpis je stejně důležité jako napsat poutavý a originální článek, dokonce možná i víc!
V době internetu, sociálních médií a 24-hodinových zpravodajských kanálů najdeš za pár minut jakékoliv informace. Stačí jen párkrát kliknout myší. Zadej do vyhledávače libovolné téma a okamžitě tě zaplaví moře článků, blogů a návodů.
Pokud chceš, aby si čtenáře všimli právě toho tvého, musíš je upoutat. V průměru osm z deseti lidí si přečte nadpis, ale jen dva z deseti i celý text. Zajímavý článek s banálním nadpisem je jako šťavnatý borůvkový muffin zabalený v šedé papírové krabici. Jen málokdo do ní nakoukne, aby ho ochutnal, když má na dosah ruky desítky jiných lákadel.
Nadpis může být vtipný, šokující, tajemný nebo velmi konkrétní. Může čtenáře inspirovat, lákat nebo jim názorně ukázat, že právě tvůj článek jim poskytne neocenitelné informace, změní život nebo zpříjemní nedělní odpoledne.
Například:
Tak už máš úžasný, šťavnatý nadpis, ale ještě jsi úplně nevyhrála. Pokud si čtenáře hned v úvodu nepřipoutáš a nenalákáš je, aby pokračovali dál, jedním kliknutím opustí stránku možná ještě dřív, než se dostanou k pointě.
1. Používej akční slova a zapoj při vyprávění jejich smysly. Přinuť je, aby cítili, viděli a slyšeli, o čem vyprávíš.
Například:
2. Vymaž všechna nadbytečná slova. Buď jako Hemingway. Ten nepoužíval skoro žádná přídavná jména a příslovce. Opakování a rozvláčnost zpomaluje děj. Pokud není nějaké slovo nutné pro pochopení souvislostí, nemá tam co dělat. Pryč s ním!
3. Místo opisných, pasivních a zdlouhavých vět zvol vždy radši kratší a aktivní. Krátké věy jsou dynamické, dodávají textu rytmus.
Například:
4. Navaž dialog. Angažuj čtenáře kladením otázek. Vytvoř napětí. Představ si svoji ideální čtenářku a promlouvej přímo k ní. I nejlepší učitelé nebo rozhlasoví "spíkři" nemluví k davu. Máš pocit, jako by promlouvali přímo k tobě.
Například:
5. Buď přesvědčivá - použij důkazy, konkrétní příklady, přidej barvité detaily nebo krátké příhody. Odvolej se na autority - cituj výzkumy, experimenty nebo slavné lidi z oboru.
Například:
"Nikdy nepoužívej metaforu, přirovnání nebo řečnický obrat, který pravidelně vídáš v tisku" -George Orwell
6. Buď poetická. Tropy a figury, obrazná pojmenování a zvukomalba nepatří jen do beletrie. Oživíš jimi jakýkoliv styl, třeba jen dodržovat správnou míru.
7. Uč se od mistrů. Všimni si, jaká slova používají jiní spisovatelé, novináři nebo blogeři. Mají vlastní symboliku? Jak popisují místa a události?
8. Dej tomu čas. Projdi si každý text ještě jednou s odstupem. Nejlepší je druhý den a potom ještě ten další. Určitě najednu najdeš dost věcí, které by bylo potřeba vylepšit nebo změnit.
Inspirovaly tě naše rady? Tak šup-šup psát a tvořit a přepisovat a publikovat. Už se těšíme na tvoje články. A napiš nám i to, jaké zaručené a odzkoušené novinářské triky a techniky používáš ty nebo které naopak podle tebe vůbec nefungují.
Vaše moderátorka rannazora