Zavádění dětských příkrmů můžeme rozdělit do několika fází, etap, kdy dítěti do jeho stravy postupně zařazujeme různé druhy potravin s tím, že vnímáme a sledujeme jeho reakce na danou potravinu.

Od narození do ukončeného 4.- 6. měsíce

Na zavádění dětských příkrmů¹ je ještě čas, proto v tomto období dítěti nepodáváme žádné příkrmy ani nápoje kromě mateřského mléka⁷ (tekutiny nejsou potřeba ani ve velkých vedrech, protože pokud je miminko kojeno opravdu na požádání, kdykoliv projeví o prs zájem), nebo, pokud se kojení⁷⁰ ani při pomoci laktační poradkyně¹⁰ nedaří, či žena nemůže ze zdravotních důvodů kojit, kojenecké mléčné výživy (tzv. umělého mléka⁴⁹) a vody.

Předčasné zavádění dětských příkrmů, před ukončeným 4. měsícem, má řadu rizik. Může dojít ke snížení laktace a následné podvýživě dítěte. Dále se zvyšuje zatížení ledvin, což může ohrozit jejich vývin. Z důvodu nevyzrálosti trávicího a imunitního systému jsou předčasně přikrmované děti také více ohroženy průjmovými onemocněními a vznikem alergií, mají až pětinásobně vyšší riziko vzniku celiakie¹. Některé studie naznačují i možný vliv na budoucí rozvoj civilizačních chorob, např. cukrovky², obezity, Crohnovy nemoci⁶ a ulcerózní kolitidy.

Více se o prevenci vzniku alergií, atopického ekzému, astmatu, senné rýmy a autoimunitních onemocnění pomocí úpravy stravy můžete dočíst i v poslední kapitole článku na téma: Potravinová alergie⁶.

Od ukončeného 4. do 7. měsíce (imunologické okno - zavedení hlavních alergenů)

Pokud se k zavádění dětských příkrmů přikloníme před ukončeným 6. měsícem, nemělo by se u většiny dětí jednat o nahrazení kojení nebo dávky umělého mléka, ale pouze o seznámení dítěte s novými chutěmi a setkání se s potenciálními alergeny, tedy podávání podání i jen jedné lžičky příkrmu denně.

Po 4. ukončeném měsíci můžeme začít s příkrmy u velmi vyspělých dětí, které projevují velmi vysoký zájem o jídlo a brzy po kojení (za předpokladu, že je technika kojení⁷⁰ v pořádku a dítě je kojeno na požádání), či dávce umělého mléka se jeví hladově.

Nepřestáváme kojit, pokračovat v kojení je podle WHO i České pediatrické společnosti vhodné až do 2-3 let dítěte i déle (do přirozeného odstavení²¹), prospívající kojené⁷⁰ dítě nepotřebuje umělé mléko (ani ve formě mléčných kaší²²) ani kravské mléko v jakékoliv formě. Umělé mléko podáváme minimálně do doby, než dítě začne jíst dostatečné množství pestré stravy.

Příkrmy začínáme podávat buď ve formě kaše či pyré v malých dávkách (1-3 lžičky), nebo metodou BLW (baby led weaning - podávání celých kousků měkkých potravin), po příkrmu dokojíme. Kojit je možné i před podáním příkrmu, nebo podávat příkrm mezi kojeními, volba denní doby je především na dítěti, kdy má chuť a hlad. Vždy se řídíme projevy dítěte při jídle i při kojení (zda se nesnižuje tok mléka). Příkrmy podáváme zásadně lžičkou nebo z hrnečku, nikdy z láhve⁴¹. Při zavádění dětských příkrmů dáváme lžičku dítěti tak, aby na ni vidělo a hlavně na počátku přikrmování na střed nebo mírně ke kořeni jazyka, aby zafungoval polykací reflex dítěte. Ke zkoušení příkrmu zvolíme dobu, kdy máme dostatek času a klid a dítě je v dobré náladě, příkrm mu nevnucujeme a nenutíme ho dojídat, mohlo by začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo začít zvracet.

Zavádění lepku

Nové studie doporučují, kvůli snížení rizika vzniku celiakie¹ a cukrovky 1.typu, zařazovat lepek v malém množství již od ukončeného 4. až 7. měsíce, tedy hned při startu zavádění dětských příkrmů. Pravidlo plně kojit nejlépe do půl roku stále platí. Nejde přímo o konkrétní věk, lepek se má zavést v symbolickém až malém množství v době, kdy je ještě dítě co nejvíce kojeno (kvůli ochrannému vlivu mateřského mléka) a nadále pokračovat v kojení. Podávání vysokého množství lepku naopak riziko vzniku celiakie zvyšuje.

Jeden druh obilniny³ obsahující lepek zavádíme v množství jedné lžičky denně a to 4-5 dní po sobě. V této době samozřejmě nezkoušíme zařadit žádnou jinou novou potravinu. Vhodnou formou jsou 24h předem do vody namočené a poté na kaši rozvařené obilné vločky. Postupně zavádíme obilniny dle vzrůstajícího obsahu lepku a alergenicity, tedy v pořadí oves (obsahuje maximálně stopová množství lepku jako nečistoty z jiných obilnin), ječmen, žito a naposledy pšenice (klasická pšenice, špalda, jednozrnka, dvouzrnka, kamut).

Může se také objevit alergie⁶ na jiné bílkoviny obilniny než je právě lepek. Pokud se neobjeví alergická reakce (jeden nebo kombinace více příznaků z široké škály koliky²⁵, průjem, zácpa¹, zvracení, hleny či krev ve stolici³, ekzém¹, kopřivka, otoky, časté nemoci dýchacích cest, časté záněty středouší⁸, dlouhodobá rýma⁹ či kašel¹¹, astma³, nechutenství⁴, nepřibírání, chudokrevnost, neklid, poruchy spánku⁶, poruchy chování), tak můžeme libovolnou z otestovaných obilnin podávat až několikrát do týdne v postupně rostoucím množství (až jedna lžíce) a navozovat tak postupně k lepku toleranci, ideálně je dítě nadále kojeno. Nicméně dítěti napřímo nenabízíme obilniny, na něž se projevila alergie již při plném kojení (i bílkoviny obilnin přecházejí ve stopovém množství do mateřského mléka).

Při zavádění dětských příkrmů podáváme obilninu samostatně nebo ji později přidáváme například do zeleninového, maso-zeleninového, ovocného příkrmu nebo bezlepkové kaše. Aby byla případná celiakie¹ odhalena a nedošlo k jejímu latentnímu průběhu z důvodu nespecifických příznaků, podáváme plnou dávku obilniny³ obsahující lepek (porci kaše²² nebo přílohu) 4-5 dní po sobě až po ukončeném 8.měsíci až 9.měsíci¹, kdy je již trávicí soustava a imunitní systém dítěte vyzrálejší.

Zavádění ostatních častých alergenů

Z důvodu snížení rizika vzniků alergií (potravinových i inhalačních) je možné dítěti od 4. do 7. měsíce zavést (opět jen jednu novou potravinu 4-5 dní po sobě) a podávat ji občas v malém množství (1-2 lžičky, první den stačí okolí kolem pusy otřít danou syrovou potravinou) i další možné hlavní alergeny - bílkovina kravského mléka (nejlépe jako ricotta, jogurt nebo parmezán), vejce¹ včetně bílku, ryby i ořechy⁴ (v nedusivé formě "mléka"¹, "másla“), případně také sója³ (v tradiční fermentované podobě), rýže¹, kukuřice, semínka³ (podobně jako ořechy v nedusivé formě). Stejně jako v případě lepku nejde o konkrétní věk, ale o zavedení těchto potravin při co nejvyšším podílu kojení. Při pozdějším zavedení se riziko vzniku alergií nepatrně zvyšuje. Samozřejmě nezkoušíme dítěti napřímo podávat potraviny, o kterých již víme, že na ně alergicky reaguje (jedná se o jakékoliv potraviny přes mateřské mléko nebo kravské mléko či sóju z umělého mléka).

Od ukončeného 6. měsíce do 1 roku

Ani přes zavádění dětských příkrmů nepřestáváme kojit. Pokračovat v kojení je vhodné až do 2-3 let dítěte i déle. Prospívající kojené⁷⁰ dítě nepotřebuje umělé mléko (ani ve formě mléčných kaší) ani kravské mléko v jakékoliv formě. Základem předcházení bojkotu kojení⁸ a zachování laktace i při podávání příkrmů je uvědomění si, že příkrmy nejsou prvním krokem k odstavení dítěte²¹, ale jsou, jak vyplývá i z jejich názvu, pouze doplňkem ke kojení.

Kojíme tedy jako dříve a k tomu nabídneme příkrm. Volba denní doby je především na dítěti, kdy projevuje o jídlo zájem a jeví se nejhladověji. Dítě by mělo být nadále kojeno⁵ na požádání a ne dle nějakého časového harmonogramu, či tabulky. Prs mu aktivně nabízíme, nepoužíváme kojící kloboučky¹², snažíme se vyhnout používání kojenecké lahvičky a dudlíku⁸⁵ (tedy umělých náhrad bradavky). Úplně vhodné nejsou ani různé netekoucí hrnečky. Ideální je dítě naučit pít z obyčejného hrnku nebo kelímku. Je velmi vhodné kojit večer, v noci a brzo ráno, protože v tuto dobu je nejvyšší hladina hormonů řídících laktaci. Mezi dvěma příkrmy by mělo být alespoň jedno plné kojení, aby nedocházelo k velkým pauzám a tím v těle matky k tvorbě látek tlumících laktaci.

Zavádění dětských příkrmů by nemělo probíhat příliš rychle a v příliš velkém množství. Množství příkrmu můžeme postupně zvyšovat a také začít nabízet další příkrmy během dne, ideálně podle projevů a potřeb dítěte. Časem může, ale nemusí, příkrm nahradit kojení nebo umělé mléko. Kojit je možné po nebo před podáním příkrmu a nebo příkrmy nabízet mezi kojeními. Stále se řídíme projevy dítěte při jídle i při kojení (zda se nesnižuje tok mléka, neobjevuje se bojkot kojení⁸). Mateřské mléko⁷ by mělo být základem výživy dítěte alespoň do věku jednoho roku a příkrmy se ke kojení přidávají, nemají ho nahrazovat. V případě umělého mléka⁴⁹ je naopak jeho brzké nahrazení pestrou a vyváženou stravou žádoucí. Umělé mléko podáváme tedy minimálně do doby, než dítě začne jíst dostatečné množství pestré stravy, není nutné používat pokračovací mléka, počáteční lze podávat i starším dětem.

Zavádění dětských příkrmů, resp. jejich podávání, může probíhat buď ve formě pyré v malých dávkách (1-3 lžičky), nebo metodou BLW (baby led weaning - podávání celých kousků měkkých potravin). Po příkrmu dokojíme nebo podáme umělé mléko.

Pokud dítě příkrm odmítá, zkusíme mu ho ochutit mateřským nebo u nekojených dětí umělým mlékem a nebo zavádění příkrmu odložíme o týden až dva. Příkrmy podáváme zásadně lžičkou a nápoje z obyčejného hrnečku či kelímku, nikdy z láhve. Lžičku dáváme dítěti tak, aby na ni vidělo a hlavně na počátku přikrmování na střed nebo mírně ke kořeni jazyka, aby fungoval polykací reflex dítěte. Ke zkoušení příkrmu zvolíme dobu, kdy máme dostatek času a klid a dítě je v dobré náladě. Příkrm mu nevnucujeme a nenutíme ho dojídat, protože by mohlo začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo je začít zvracet. Krmíme nejvýše 15-30minut a pokud má ještě hlad, tak dokojíme nebo podáme umělé mléko.

Od 7.měsíce¹ nebo 8.měsíce dáváme lžičku do ruky i dítěti, aby se učilo jíst samo.

Nové potraviny, při zavádění dětských příkrmů, vnášíme do jídelníčku postupně, naráz podáváme pouze jednu novou potravinu (jakoukoliv - i maso, rýži) a to alespoň 4-5 dní po sobě, aby bylo možno vysledovat případné alergické reakce⁶ - může to být jeden nebo kombinace více příznaků z široké škály koliky, průjem, zácpa, zvracení, hleny či krev ve stolici, ekzém, kopřivka, otoky, časté nemoci dýchacích cest, časté záněty středouší, dlouhodobá rýma či kašel, astma, nechutenství, nepřibírání, chudokrevnost, neklid, poruchy spánku, poruchy chování. Novou potravinu je možné vyzkoušet samostatně nebo ji přidat k jiné, již ověřené potravině. Nové potraviny dáme první den testování jen 1-2 lžičky, další dny množství můžeme postupně zvyšovat. Pro snížení množství alergenů první příkrmy tepelně zpracujeme - pozor na semínka a slupky.

Děti do jednoho roku potřebují ke zdravému fyzickému i mentálnímu vývoji především bílkoviny (mateřské mléko⁷, vejce¹, maso, ryby, luštěniny³) a tuky² (mateřské mléko, žloutek, maso, ryby, avokádo, rostlinné oleje¹, ořechy⁴, sádlo a máslo). Na trávení sacharidů nejsou příliš dobře enzymaticky vybaveny až do dvou let věku a obilniny³ by tedy neměly být podávány ve větším množství.

Vyhýbáme se umělým tukům (margarínům), sladidlům⁷, příchutím, barvivům a konzervantům. Z tuků² jsou vhodné některé za studena lisované rostlinné oleje (olivový¹, kokosový⁶, avokádový, vlaškoořechový, konopný, dýňový, sezamový, preferujeme oleje bohatší na omega-9 a omega-3 mastné kyseliny), máslo (ideálně žluté, od krav konzumujících trávu, volně pasených, má vyšší obsah vitamínů), sádlo a rybí tuk. Nepoužíváme žádné nízkotučné potraviny. V řadě případů není nutné k přípravě příkrmů používat kojeneckou vodu, kohoutková bývá často vhodná pro kojence i při dlouhodobém používání.

Nadbytek jednoduchých cukrů⁷, obecně ve vyšší míře sacharidy zvyšují riziko vzniku zubního kazu³, nadváhy a cukrovky a také ohrožují zdravou střevní mikroflóru, protože podporují růst nežádoucích mikroorganismů, hlavně kvasinek¹⁰ (jejich množení podporuje i mléko a mléčné výrobky¹. Přitom zdravá a správně mikrobiologicky osídlená střeva jsou základním kamenem dobře fungujícího imunitního systému. Trávení bílého cukru také spotřebovává vitamíny (hlavně ty ze skupiny B) a minerály. Dítěti do jednoho roku proto nedáváme sladkosti a při zavádění dětských příkrmů nepoužíváme do příkrmů cukr, hroznový cukr, javorový sirup, med¹ ani jiná sladidla⁷. Med navíc může obsahovat Clostridium botulinum a pylové alergeny. Nikdy nevíte, z jakých všech rostlin med pochází. Dnes dostanete naprosto běžně koupit i směsné medy ze zemí EU i mimo EU. Různé druhy cukrů jsou obsaženy i ve značné části kojeneckých kaší, v piškotech, dětských sušenkách a dětských instantních čajích. Tyto potraviny jsou tedy pro kojence nevhodné.

Přibližně do jednoho roku příkrmy nesolíme a z důvodu vysokého obsahu soli raději nepodáváme ani běžné pečivo (1 rohlík nebo krajíček chleba obsahuje více než denní dávku sodíku pro dítě do 1 roku a téměř pokryje denní dávku sodíku u dítěte starého 1-3 roky), protože kojenci ještě nemají vyzrálé ledviny a nadbytek sodíku tedy neumí dostatečně regulovat. Denní příjem sodíku je naprosto dostatečně zajištěn z mateřského nebo umělého mléka, zeleniny, ovoce a obilnin. Kolem jednoho roku lze začít malinko solit, nejlépe nerafinovanou mořskou solí, protože obsahuje více minerálních látek a neprochází chemickým procesem čištění.

Pro děti do jednoho roku dále nejsou vhodné tvarohy a sýry (obsahují příliš mnoho bílkovin a zatěžují tedy ledviny), ve větší míře celozrnné výrobky (potřeba vlákniny je bohatě pokryta zeleninou a ovocem), silné černé a zelené čaje (mohou bránit vstřebávání minerálů, hlavně železa) a čaje obsahující ibišek.

V případě histaminové intolerance³ nebo z důvodu histaminoliberace, která má podobné příznaky jako alergické projevy, ale na rozdíl od alergie závisí na množství požité potraviny, se nedoporučuje při zavádění dětských příkrmů podávat nebo být velmi opatrní při podávání kakaa a čokolády², sýrů, uzených, konzervovaných (do této kategorie patří i skleničkové příkrmy), zrajících a kysaných potravin (jedná se i o jogurt), velmi zralého ovoce a zeleniny (pozor hlavně na citrusy, jahody a rajčata), hub, luštěnin a mořských ryb. Většina druhů koření se nedoporučuje z důvodů rizika alergie, histaminoliberace i pouhých dráždivých reakcí z důvodu vysoké koncentrace aromatických látek - především vanilka, skořice, hřebíček, nové koření, muškátový oříšek, bobkový list, paprika, pepř, zázvor, kurkuma, bazalka, dobromysl (oregano), tymián, majoránka, máta, rozmarýn, saturejka, meduňka, koriandr, libeček, kopr a kořenící směsi (např. curry, provensálské koření, adžika). Kolem tři čtvrtě roku je možné dítěti jídlo ochucovat bylinkami, jako je petrželka, pažitka, fenyklová nať a postupně dalšími, do jídelníčku dítěte lze také postupně zařadit kmín a kolem jednoho roku i další, výraznější druhy koření.

Od ukončeného 6. měsíce

Zavádění dětských příkrmů nejlépe nastartujeme vařenou zeleninou, aby si dítě nenavyklo na sladkou chuť ovoce či kaše a zeleninu pak neodmítalo. Během krmení a po něm můžeme začít nabízet čistou vodu, nejlépe z obyčejného hrnečku či kelímku. Na první příkrm použijeme např. vařenou dýni (na rozdíl od mrkve nezpůsobuje zácpu¹) či lépe zelenou zeleninu³, ta nepodporuje množení kvasinek⁵ a alergie na ni jsou méně časté, avšak při špatné střevní mikroflóře je vyšší riziko její nadýmavosti. Dále můžeme zvolit bramboru, cuketu, mrkev (pozor, často je jednou z příčin kvasinkové infekce u dětí), batáty, brokolici a syrové avokádo.

Po zavedení několika druhů zeleniny k ní můžeme přidat maso. Ncméně pokud je hlídán dostatek živin (hlavně bílkovin, železa a vitamínů D a K2), je i kojence možné stravovat vegetariánsky. Maso pak dáváme až několikrát do týdne, zpočátku zhruba 1 lžíci (20-30g), vstřebatelnost železa z masa i zeleniny se zvyšuje při konzumaci s vitamínem C a snižuje se při konzumaci bílkoviny kravského mléka (tedy i umělého mléka). Občas dáme místo masa půl až jeden celý dostatečně povařený vaječný žloutek, pokud dítě toleruje, tak i bílek. Do příkrmu dáváme na 1 porci 1 lžičku (5ml) vhodného tuku nebo oleje² kvůli lepšímu vstřebávání vitamínů, dostatku tuků a prevenci zácpy. Příkrm můžeme také zahustit některou již zavedenou obilninou (např. rozvařenými vločkami) nebo naopak naředit odstříkaným mateřským mlékem nebo připraveným umělým mlékem. Plná porce zeleninového nebo maso-zeleninového příkrmu bývá 150-200g, ale může to trvat i více než několik měsíců, než dítě toto množství sní. Některé děti takové porce nesní nikdy a jí menší porce a častěji.

Zelenina s nižší alergenicitou: dýně, brambory, brokolice, cuketa, patison, květák, kapusta, růžičková kapusta, špenát, mangold, hlávkový salát, všechny druhy zelí, batáty, kedlubna, tuřín, zelený hrášek, kukuřice, syrové avokádo (jen pozor na množství, je hodně tučné), syrová okurka (oloupaná a bez semínek)
Zelenina s vyšší alergenicitou: baklažán, červená řepa, pastinák, bulvový fenykl, černý kořen, chřest, pórek, cibule, pažitka, zelené fazolky (lusky), loupaná červená čočka³, červené fazole, mrkev, petržel, vařený celer, paprika
Nevhodná zelenina: neoloupané okurky se semínky (těžce stravitelné), rajčata, ředkvičky, ředkev, křen, kysané zelí, česnek, syrová cibule, syrový celer včetně natě, syrová petržel včetně natě, houby (těžce stravitelné), bílé fazole, sója (později můžeme občas zařadit v tradiční fermentované podobě sójové omáčky, tempehu, miso či natto)
Vhodné maso: králík, jehněčí, telecí a hovězí, drůbeží (kuře, krůta, husa, kachna), sladkovodní i mořské ryby, vepřové, divočina, vnitřnosti (ne moc často a pouze z bioprodukce nebo kvalitního domácího chovu)
Nevhodné maso: uzené a konzervované maso, uzeniny

Od ukončeného 7. měsíce

Při zavádění dětských příkrmů dále zařadíme ovocný příkrm tak, aby mezi dvěma příkrmy bylo kvůli bezproblémovému udržení laktace minimálně jedno plné kojení. Zpočátku podusíme ovoce oloupané, bez slupky, protože ta obsahuje nejvíce alergenů. Varem se také rozkládá pektin (hodně ho mají jablka, hrušky, broskve, meruňky, třešně, kdoule a bobuloviny), který může v nezralém trávicím traktu malých dětí působit dráždivě. Je vhodné začít např. rozmačkaným banánem, podušeným sladším jablkem, hruškou. Do ovoce lze přidat trochu mateřského nebo umělého mléka nebo velmi zřídka ricottu, živý bílý smetanový či plnotučný jogurt, na pastu rozmixované ořechy⁴ či semínka³, nebo také namočené a povařené obilné³ vločky. Obvyklá plná porce ovocné svačiny je zhruba 100-200ml.

Ovoce s nižší alergenicitou (možno později dávat i syrové): jablka, hrušky, banán, meruňky, vinné hrozny bez slupek a pecek, melouny vodní i žluté a oranžové, citrón (ale jen pár kapek na ochucení)
Ovoce se střední alergenicitou (dávat jen vařené): broskve, třešně, švestky, borůvky, mirabelky, mango, rybízová šťáva
Ovoce s vysokou alergenicitou: všechny druhy citrusů, ananas, kiwi, datle, fíky, hrozinky, bobuloviny - jahody, rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Od ukončeného 8. měsíce

Úplně začátky zavádění dětských příkrmů má dítě pomalu za sebou, a proto můžeme zařadit obilnou³ bezmléčnou (z vody připravenou) či mléčnou kaši²² a to opět tak, aby mezi dvěma příkrmy bylo kvůli snadnějšímu udržení laktace minimálně z jedno plné kojení, přǐkrmy jsou doplňky ke kojení, ne jeho náhrada. Do kaše je možné přidat ovoce, na pastu rozmixované ořechy nebo semínka. Kaši je možné připravovat doma vařenou či instantní (pozor na složení). Mléčnou kaši připravujeme z mateřského, umělého mléka či z rostlinného nápoje ("mléka")¹, u nekojených dětí z umělého mléka (ale není nutné ho používat) nebo z rostlinného nápoje, u kojených dětí z odstříkaného mateřského mléka nebo z rostlinného nápoje. Prospívající kojené dítě nepotřebuje umělé mléko (ani ve formě mléčných kaší) ani kravské mléko v jakékoliv formě. Plná porce obilné kaše bývá až 150-200ml, ale není nutné ji podávat v takovém množství. Kaši obvykle zavádíme jako jeden z posledních příkrmů. Nadbytek sacharidů (jednoduchých i složitých) a kravského mléka a výrobků z něj může vést k přemnožení kvasinek v organismu.

Pro malé děti jsou obilniny³ obtížně stravitelné (projevuje se např. jako bolesti břicha, zácpa, časté noční buzení nebo naopak nepřirozeně dlouhý spánek v kuse). Malé děti mají jiný spánkový cyklus⁶. Časté noční buzení malých dětí⁶ je přirozené a normální a není nejvhodnější řešit ho kaší na noc. Vysoké množství sacharidů bez výdeje energie zatíží slinivku a rozkolísané hladiny cukru v krvi podporují vznik cukrovky II. typu. Můžete zkusit dávat malé množství kaše třeba na snídani.

Do jídelníčku teprve nyní, ve větší míře, vnášíme při zavádění dětských příkrmů i nápoje - nejlépe vodu nebo neslazený (neinstantní) dětský čaj, případně i ředěné (minimálně 1:1) ovocné šťávy. Nápoje dáváme dítěti nejlépe z obyčejného hrnečku nebo kelímku.

Bezlepkové obilniny: rýže¹, kukuřice, jáhly (loupané proso), pohanka, amarant, quinoa, teff, čirok
Obilniny obsahující lepek dle jeho vzrůstajícího obsahu: oves (obsahuje nanejvýš stopová množství lepku), ječmen, žito, pšenice
Vhodné čaje: rooibos, ovocný čaj bez ibišku, lipový, bezový, šípkový, fenyklový, kmínový, slabý černý nebo zelený čaj, bylinný neobsahující druhy bylin příliš silné nebo z jiného důvodu nevhodné pro děti (např. lapacho, chmelové šišky, mátu)

Od ukončeného 9. měsíce

Je vhodné dítě nadále kojit až do přirozeného odstavení²¹. Start zavádění dětských příkrmů má už dítě určitě za sebou, a tak můžeme pomalu začít zařazovat jemnější druhy bylinek a koření (petrželka, pažitka, fenyklová nať, kmín). Příkrmy připravujeme stále kašovité, ale již s malými kousky, postupně zvyšujeme množství kousků proti kašovité formě. Kolem jednoho roku by dítě mělo jíst stravu ve stejné konzistenci (ne stejné jídlo) jako dospělí. Preferujeme vaření, dušení, případně pečení před smažením. Úplně vhodné k pravidelné konzumaci nejsou ani konzervované potraviny (jedná se i o skleničkové příkrmy, ty navíc často obsahují málo bílkovin a málo vhodných tuků).

Více o zavádění dětských příkrmů na modrykonik.cz

• Diskuze (CZ a SK): Začínáme s příkrmy. Jaké máte zkušenosti, tipy?
• Diskuze (CZ a SK): Baby led weaning aneb první příkrmy jinak
• Diskuze: Máte roční dítě, které odtmítá příkrmy a chce jen MM?
• Diskuze: Příkrmy ve skleničce. Které jsou podle Vás nejlepší?
• Fotoalbum: Jídelníček naší Elišky
• Skupina uživatelek: Domácí příkrmy - recepty, nápady.
• Skupina uživatelek: Zdravé stravování od miminek po dospělé
• Skupina uživatelek: Baby led weaning
• Skupina uživatelek: Dlouhodobé kojení a přirozené odstavení

Použité zdroje:

1. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition 46:99–110 # 2008 by European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition and North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition
2. http://www.alergieimunita.cz/2012/05/16/prevence-alergie-kdy-zavadat-jednotliva-pokrmy-jadelnaaku...
3. MUDr. Martin Fuchs - Alergie číhá v jídle a pití
4. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/02/06.pdf
5. http://www.maminkam.cz/vyziva-ditete
6. http://www.kojeni.net/prikrmy.php
7. Nikki Duffy - River Cottage Baby & Toddler Cookbook
8. http://www.westonaprice.org/childrens-health/nourishing-a-growing-baby
9. https://www.mamila.sk/clanky-o-dojceni/ako-pokracovat-v-dojceni-po-6-mesiaci/
10. https://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/dlhodobe-dojcenie/
11. http://www.margit.cz/zdravy-talir/
12. https://web.archive.org/web/20120727013714/http://www.margit.cz/zdrava-strava-pro-deti/
13. http://www.margit.cz/vyziva-deti/
14. http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/Prakticky_lekar_4_2007.pdf
15. http://files.gastroped.cz/200000163-4a2514c70f/doporuceni-vyziva-kojencu-a-batolat-2014.pdf
16. https://www.modrykonik.cz/blog/kam.zyk/article/kvasinka-cnfkpc/
17. http://ajcn.nutrition.org/content/75/5/914.full