Na odstavení dítěte a ukončení kojení70 existují různé názory. Průměrný věk přirozeného odstavení je 3 až 5 let, že se takto "staré" děti chtěji kojit, není závislost, ale fyziologický a normální stav.
Světová zdravotnická organizace (WHO), po zvážení dostupných vědeckých důkazů, vydala doporučení následujícího znění: "Doporučujeme výlučné kojení do 6 měsíců6 a poté s postupným zaváděním příkrmů10 do 2 let a pak dále tak, jak to matce a dítěti vyhovuje." Toto stanovisko k době kojení sdílí i Česká pediatrická společnost.
Výlučné kojení znamená, že dítě kromě mateřského mléka7 nepřijímá žádné jiné tekutiny či jinou potravu. Do přibližně šestého měsíce by tedy dítě mělo být jen kojeno. Nepotřebuje nic jiného, ani pár lžiček čaje nebo vody, a to ani v nejžhavějších letních měsících. Dítě však musí být kojeno tzv. na požádání5, v horkých měsících opravdu nestačí dítě nakojit každé 2 hodiny a spoléhat se, že nebude dehydrované, protože by mu výlučné kojení mělo stačit.
Pak přichází čas přibližně šestého měsíce života dítěte, kdy dítě začne projevovat zájem o potravu, např. upřeně hledí na dospělého člověka, který si nabírá sousto do úst, slintá, natahuje se po jídle ostatních lidí. Je připraveno na zavádění příkrmů10, přǐjem tuhé nemléčné stravy. Světová zdravotnická organizace hovoří o tom, že období, kdy se dítě učí přijímat tuhou potravu, trvá přibližně do 2 let. Období od 6-ti měsíců do 2 let života dítěte je tedy obdobím, kdy se ke kojení, tak jak probíhalo do 6. měsíce6, přidává jiná potrava34, minimálně do roku je základem stravy mateřské mléko, kojení by nemělo být nahrazováno příkrmy, ale příkrmy by měly být podávány jako doplněk ke kojení.
Pokud dítě do zhruba 2 až 2,5 roku věku odmítá kojení, nejedná se o přirozené odstavení, ale o bojkot kojení8 jako reakce na nízký tok mléka (špatná technika kojení5, příliš rychlé zavádění příkrmů, používání kojenecké láhve41, kojicích kloboučků12, dudlíku85, dokrmování umělým mlékem, užívání hormonální antikoncepce, ukončení nočního kojení20 nebo jiné příčiny snížení laktace), který lze obvykle zvládnout, vhodnou volbou je kontaktování laktační poradkyně10.
Po 2. roce života dítěte Světová zdravotnická organizace doporučuje pokračovat v kojení tak, jak to matce a dítěti vyhovuje. Výzkumy dokazují, že pokud by si mohlo vybrat dítě, vybere si prs a kojení a dále, že pokud ponecháme rozhodnutí o délce kojení na dítěti a nezasahujeme do kojení rušivě, kojí se obvykle 2,5 - 7 let, nejčastější přirozené odstavení nastáva po 3. až 4. roce.
Dítěti tedy s největší pravděpodobností bude kojení vyhovovat i po 2. roce života. Pokud tato situace vyhovuje i matce, dlouhodobé kojení posílí i její duševní a fyzické zdraví a není důvod v něm nepokračovat. Překážkou kojení staršího dítěte obvykle nebývá ani těhotenství (ale obvykle se laktace během těhotenství snižuje, někdy maminku mohou bolet bradavky) nebo kojení dalšího miminka.
K předčasnému odstavení miminka by vždy měly existovat vážné důvody. Měly by to být silné reálné důvody, které skutečně neumožňují mamince v kojení pokračovat. Kojit je možné i při užívání většiny léků a onemocnění. Pokud se však maminka přece jen rozhodne kojení ukončit, mělo by to proběhnout citlivě, bez stresů, pláče či bolavých prsou, s ohledem na fyzické i psychické potřeby miminka.
Od šesti měsíců až roku, pokud již dítě jí dostatečně pestře, zdravě i dostatečně množstevně a maminka trvá, přes všechny negativní dopady tohoto rozhodnutí (na zdraví dítěte, na zdraví svoje, vznik stresových situací), na ukončení kojení, není třeba mateřské mléko nahrazovat UM ani kravským mlékem v jakékoliv podobě, vše potřebné ke svému vývoji dítě získá z vhodné stravy a nápojů. U mladších dětí je třeba použít umělé mléko49.
Je třeba se snažit napodobit situaci jako při přirozeném odstavování staršího dítěte, nadále kojit na požadání, ale prsy aktivně nenabízet. Zároveň je třeba snížit produkci mléka pomocí méně častého vyprazdňování prsů, miminko obvykle poměrně rychle na slabý tok mléka zareaguje a začne preferovat jiný způsob krmení, např. láhev. Dítě i v tomto čase potřebuje nadále, ba dokonce ještě více, velmi úzký kontakt s maminkou17, společné spaní29, kontakt kůže na kůži, nošení49, krmení umělým mlékem49 z láhve na požádání, a to ve stejné poloze, jako se kojí, s pohledem z očí do očí. Není dobré přenechávat krmení jiné osobě, stále by to měla být, pokud je to možné, soukromá doba maminky a děťátka. Většinou se takto podaří miminko odstavit během jednoho až dvou týdnů.
Ke snížení laktace lze použít i několik postupů naráz. Postupně maminka začne kojit z jednoho prsu víckrát po sobě, nejdřǐve 2 kojení po sobě, jakmile se laktace upraví, že nevznikají zatvrdliny, tak 3 kojení po sobě, počet za sebou jdoucích kojení z jednoho prsu se stále zvyšuje, poté maminka kojí půl dne z jednoho prsu a půl dne z druhého prsu, následuje nabízení jednoho prsu jeden den a druhého prsu druhý den. Jakmile miminko při kojení zareaguje rozčilováním se a odtahováním od prsu, maminka mu nabídne láhev nebo hrneček, aby miminko nezůstalo hladové. K omezení laktace lze také pít odvar ze šalvěje. Důležitá je i prevence vzniku retencí mléka a zánětů, je třeba při bolestivém nalití prsů odsát nebo ručně odstříkat mléko, ale pouze do úlevy, protože nalitá prsa tělu signalizují, že vyrábí nadbytek mléka a je potřeba jeho tvorbu omezit. Prsy je také pro zmírnění nepříjemných pocitů možné chladit, např. zábalem z chlazeného tvarohu, přiložením sáčku mražené zeleniny zabaleného v látce nebo studených kapustových listů, masáží chladným olejem s vyluhovaným oregenem, mátou nebo meduňkou. Někdy jsou prsy méně bolestivé při spaní v polosedě, v případě nutnosti lze užívat ibuprofen , který má i protizánětlivé účinky a lze ho při kojení užívat. Nevhodné je prsy stahovat.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu