Noční kojení pomáhá relativně snadno usnout miminku a díky vyplavování hormonů do krve při kojení pomáhá usnout i mamince. Usínání u prsu je pro děti přirozené a normální, uspávání je jednou z významných funkcí kojení70, kojení neslouží pouze k nasycení a utišení žízně, naplňuje také potřebu miminka cítit svoji matku, potřebu těsného fyzického kontaktu, pomáhá miminko zklidnit, účastní se také regulace jeho dýchání, srdeční činnosti a tělesné teploty. Poměrně často je noční kojení nezbytné pro zachování dostatečné laktace a toku mléka.
Rozhovor s odborníkem: Mgr. Radka Jakubová - laktační poradkyně
Miminka a leckdy i starší děti většinou spí klidněji v blízkosti matky29. Děti často mívají večer problém se zklidnit a pokojně usnout (ale je to naprosto normální, fyziologické chování), vyžadují proto častější a delší kojení i neefektivní sání (dudlání) prsu. Časté kojení nemůže ublížit, miminka jsou z období těhotenství zvyklá na neustálý příjem živin, nemůžou se přepít, mateřské mléko je velmi dobře stravitelné7. Není třeba, aby maminka stresovala sebe a stresovala i své dítě odpíráním a oddalováním kojení.
Při oddělené spaní kojenců v postýlce22 či zavinovačce3, tedy v bezpodnětném prostředí, dochází k dezorganizaci cyklů spánku6 a příjmu potravy, miminko se budí příliš hladové, pláče, rozhazuje rukama, kope a propíná se, nemusí již být ochotné se přisát k prsu a to navíc správně. Jak miminko i několik hodin nepřirozeně hluboce spí, nemusí být schopné se při apnoické pauze probudit, zvyšuje se tedy riziko SIDS. Riziko SIDS zvyšuje i podání umělého mléka49 nebo mléčné kaše22 (obsahují UM), po kterých někdy maminky sáhnou v domnění, že se miminko budí často kvůli nedostatečnosti kojení. Z kojenecké láhve ale dítě pije, i když nemá hlad, je to dáno kombinací sacího a polykacího reflexu a principem fungování láhve. Navíc používání kojenecké láhve kazí techniku kojení5 a dokrmování umělým mlékem nebo mléčnou kaší sníží laktaci a může dítěti zvyšovat pravděpodobnost různých zdravotních problémů.
Často jsou miminka (kojená i nekojená) večer neklidná, mohou se chtít i po dobu několika hodin před usnutím kojit dlouho nebo naopak krátce, ale velmi často, při kojení se mohou trhat od prsu a znovu přisávat, to vše je naprosto normální a fyziologické chování, miminko zpracovává zážitky z celého dne, večer může být i nižší tok mléka. Nejedná se ale o známku slabého mléka nebo nedostatku mléka, často po tomto kojicím "maratonu" následuje nejdelší úsek spánku. Kvalitní spánek malých dětí vypadá jinak než u dospělých, spánek dětí6 je mělčí a spánkové cykly kratší než si obvykle lidé představují a přejí, většinou miminka neprospí v kuse ani 2 až 3 hodiny.
Bez ohledu na kojení nebo hlad dítěte se spánkové cykly6 s rostoucím věkem mění. Intervaly mezi probuzeními se s rostoucím věkem nemusí prodlužovat, často se děti po 4. až 6. měsíci začnou v noci budit častěji než během prvních několik měsíců, příčinou bývá rychlý psychomotorický vývoj dítěte (pokroky v hrubé i jemné motorice8, rozvoj mozku a řeči, poznávání světa všemi smysly a zpracování těchto zážitků), růst zoubků4 či separační úzkost11.
Kojení dítěti pomáhá se zklidnit a usnout, časem ale dítě dospěje fyzicky i psychicky k tomu, že se naučí usínat po probuzení uprostřed noci samostatně, nicméně toto většinou nastává ve vyšším věku dítěte, než bývá tradováno. S rostoucím věkem se tedy děti i bez různých rizikových postupů tzv. trénování dětí1, jako je např. Estivillova metoda, naučí usínat samy, bez prsu. Každé dítě má jiné spánkové potřeby a rytmy, četnost probuzení, míra schopnosti rychle usnout. Věk, kdy dítě začne spát delší dobu v kuse, spát samo a nakonec i usínat samo, velmi závisí na vrozeném temperamentu.
Časté noční buzení není nejvhodnější řešit kaší22 na noc, vysoké množství sacharidů bez výdeje energie zatíží slinivku a rozkolísané hladiny cukru v krvi podporují vznik cukrovky II. typu, navíc pro malé děti (přibližně do roku věku) jsou obilniny obtížně stravitelné (projevuje se např. jako bolesti břicha, zácpa, časté noční buzení nebo naopak nepřirozeně dlouhý spánek v kuse). Kaši je ideální zavádět10 až jako jeden z posledních příkrmů a to ráno nebo dopoledne.
Stejně tak není vhodným řešením podávání umělého mléka49 (nese s sebou nemalá zdravotní rizika pro dítě), vody nebo čaje místo večerního a nočního kojení, dojde k utlumení laktace, snížení toku mléka, což může, obzvlášt u malých miminek, vést až k bojkotu kojení8, předčasnému odstavení dítěte21. Navíc umělé mléko se obtížněji tráví, na požádání kojené děti tuto nedokonalou náhradu vůbec nepotřebují (ani jako tekutinu, ani ve formě mléčné kaše). A ani zrušení nočního kojení nezaručuje, že se dítě nebude v noci budit a volat své rodiče. Navíc pro značnou část žen konec nočního kojení vede k takovému poklesu tvorby mléka, že dříve či později to znamená konec kojení veškerého.
Vhodným postupem je zvýšení fyzického kontaktu s dítětem během dne a používání metody stlačování prsu, aby bylo dítě motivováno k efektivnímu sání a co nejvíce se před usnutím nakojilo. K večeři je možné podávat typově stejné jídlo jako k obědu, nebo husté maso-zeleninové či luštěninovo-zeleninové polévky, k nasycení poslouží stejně jako kaše, ale nazatíží dítěti nadměrně trávení a slinivku.
Noční kojení velmi úzce souvisí se společným spaním29, které podporuje častější a poklidné kojení a pomáhá tak udržovat laktaci, matka se budí často dříve než dítě a může tak lépe reagovat na jeho potřeby, kojit v polospánku, zároveň klidné dítě vypije více mléka a tedy lépe přibývá. Společné spaní je projevem důvěry rodičů v pláč dítěte12, dítě se naučí, že noci jsou bezpečné, není samo, je zde maminka, která mu pomůže usnout. Při nočním kojení by si maminka měla nalézt vhodnou polohu nejlépe v leže, kdy ji nebude nic bolet nebo tlačit, nebude jí vadit, když v této poloze usne. Po usnutí dítěte u prsu s ním není třeba manipulovat, přendávat ho do postýlky a riskovat, že se probudí, zbytečně trávit čas místo spánku opakovaným ukládáním do postýlky a různými způsoby uspávání dítěte, jako je nošení, houpání apod. Psychické pohodě maminky obvykle pomáhá, pokud počet probuzení nepočítá, nedívá se v noci na hodinky. Doporučit lze také i to, aby si maminka odpočinula, kdykoliv dítě spí během dne, lehla si a případně i spala současně s dítětem.
Noční kojení nemá na chrup negativní vliv, na rozdíl od pití umělého mléka z láhve nezvyšuje riziko vzniku zubního kazu3. Při kojení dítě většinou mléko polyká, aniž by přišlo do kontaktu se zuby. Zubní kaz je způsobován množením baktérií Streptococcus mutans na narušené zubní sklovině. Baktérie zubního kazu neumí dobře využívat mléčný cukr laktózu. Mateřské mléko7 nesnižuje pH v ústech, nerozpouští zubní sklovinu, ale naopak ji remineralizuje, obsahuje totiž pro člověka ideální poměr vápníku a fosforu. Mateřské mléko dále obsahuje IgA a IgG protilátky potlačující růst streptokoků a baktericidní laktoferrin.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu