Kojení předčasně narozených dětí, tedy miminek, která se narodila dříve než ve 38. týdnu těhotenství22, je snad ještě přínosnější než kojení70 dětí donošených. Nedonošená miminka dokonce lépe koordinují sání a dýchání při kojení70, než při sání z láhve. Kojení je pro ně i méně stresující a při správném přisátí méně namáhavé, než sání z láhve41. Miminka pouze reagují na tok mléka, pokud je pomalý (při nízké tvorbě mateřského mléka, špatném přisátí), často usínají, pokud je rychlý (při dostatečné tvorbě mateřského mléka, správném asymetrickém přisátí, používání techniky stlačování prsu), tak pijí, dokud nejsou sytá. Laktace maminky se ale může hůře rozvíjet kvůli krátké době těhotenství či špatné funkci placenty, následkem čehož bývá nižší nárůst mléčných žláz a jejich výstelky než při porodu v termínu. Negativní vliv na produkci mateřského mléka má i stres, strach o život dítěte a oddělení mamiminky od miminka.
Nastartování laktace velmi pomáhá kontakt miminka a maminky kůži na kůži, bonding33 pomocí tzv. klokánkování3. V co nejvyšší míře fyzického kontaktu s miminkem by měla být maminka podporována od první chvíle, kdy je to možné. Odstříkávat nebo výkonnou odsávačkou mléka25 odsávát mateřské mléko7 obvykle jde nejlépe, pokud maminka na miminko vidí, např. sedí u inkubátoru. Odstříkávání či odsávání, ideálně alektrickou dvoufázovou odsávačkou připojitelnou na oba prsy současně, by mělo být zahájeno co nejdříve po porodu a mělo by probíhat osm až desetkrát denně po dobu 20 až 30 minut. Maminka by neměla po porodu váhat s kontaktováním kvalitně vyškolené a zkušené laktační poradkyně10, rozvoji laktace také napomáhají bylinky jako je moringa olejodárná1, benedikt lékařský1, pískavice řecké seno1 či jestřabina lékařská.
Nejprve je dítě, dle svého zdravotního stavu a míry nedonošenosti, vyživováno intravenózní infuzí (do žíly) a alespoň částečně nebo dokonce plně krmeno sondou do žaludku a to nejlépe odstříkaným mateřským mlékem jeho matky. Pokud miminko zvládne polykat, ale ještě nemá sací reflex, mělo by být první volbou krmení mlékem z pohárku. Přikládat k prsu předčasně narozené dítě je možné ihned, jakmile to jeho zdravotní stav dovolí a jakmile o kojení projeví zájem, což může být již od věku odpovídajícího 27.19 až 30. týdnu těhotenství27 či až po 34. týdnu těhotenství22, když dozrává sací reflex (první sací pohyby se objevují již na přelomu 1. a 2. trimestru těhotenství), zpočátku pravděpodobně bude nutný dokrm, ale sací reflex postupně sílí, maminka i miminko se učí kojit kojením a nakonec pravděpodobně, pokud je technika kojení5 v pořádku, dítě získá dostatek mléka přímo z prsu, bez nutnosti dokrmu, již ve věku odpovídajícím v 32. až 34. týdnu takto může probíhat i několik kojení denně.
I pokud je sací reflex nevyvinutý nebo oslabený, nedoporučuje se, stejně jako u všech ostatních dětí a ze stejných důvodů, krmení z láhve. Všechny náhrady bradavky (láhev, kloboučky, dudlík85) kazí techniku kojení - ohrožují u dítěte správné přisátí a efektivní sání, mohou snižovat laktaci a způsobit bojkot kojení8 (předčasné odstavení21), používaní kloboučků s sebou nese riziko poranění bradavek, vzniku bakteriální nebo kvasinkové infekce a mizí výhody sání přímo z prsu (např. tvorba mateřského mléka na míru dítěti), dudlík v puse dítěte může maskovat první signály hladu (dítě se uspokojí dudáním naprázdno), technika sání z láhve je jiná než z prsu a navíc z ní mléko teče rychleji.
Pro podávání dokrmu, ať již odstříkaným nebo odsávačkou mléka25 odsátým mateřským mlékem7 nebo umělým mlékem49, existují mnohem vhodnější způsoby, jako je použití suplementoru4 - laktační pomůcky přímo na prsu, není-li k dispozici nebo pokud se miminko nepřisává, pak krmení z pohárku, přinejhorším z injekční stříkačky s cévkou přes prst.
Povšimněte si, jak miminko vystrkuje jazýček, aby se napilo mléka. Mléko se miminku nelije z pohárku do pusinky.
Výzkumy ukázaly, že mateřské mléko7 chrání (nejen) nedonošence např. před celkovou infekcí organismu (sepsí), zánětem střeva, průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku, snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku a kostí dítěte, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění.
Navíc mateřské mléko obsahuje gastrointestinální růstové faktory, které výrazným způsobem ovlivňují zrání nezralé střevní sliznice u nedonošence a tím i to, aby střevo miminka bylo funkční, správně probíhalo trávení a efektivně se z mléka vstřebávaly živiny.
I mléko matek předčasně narozených dětí je obvykle dokonale uzpůsobené potřebám dítěte, obsahuje více bílkovin a více imunologicky aktivních látek. Ne všechny předčasně narozené kojené děti musí být dokrmovány fortifikátory (vyráběnými z kravského mléka15), je třeba důkladně zvážit veškeré možné přínosy a rizika fortifikace a pokud je k ní přistoupeno, nepodávat fortifikátor lahví, ale pouze suplementorem, případně z pohárku.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu