Kojení dětí je přirozený a fyziologický způsob obživy dítěte mateřským mlékem7 z prsu. Dítě ale kojením uspokojuje mnohem více potřeb, než je hlad a žízeň, naplňuje to jeho potřebu cítit svoji matku, potřebu fyzického kontaktu, u prsu se zklidní. Sání přímo z prsu dále pomáhá dítěti regulovat dýchání, srdeční činnost a tělesnou teplotu, pomáhá mu usnout. Žádná umělá výživa nedokáže kojení nahradit ve všech jeho aspektech.
Rozhovor s odborníkem: Mgr. Radka Jakubová - laktační poradkyně
V rozhovoru s Mgr. Radkou Jakubovou zaznělo:
00:00 Úvod.
00:15 Představení hosta a tématu.
00:49 Co je to kojení?
01:22 Kdy vzniká mateřské mléko a jak se mění jeho složení po delší dobu kojení?
01:49 Co je to kolostrum?
01:58 Z čeho se skládá mateřské mléko v prvních dnech a týdnech po porodu?
02:14 Může mít žena slabé mléko?
03:10 Kojení a vpáčené bradavky.
04:02 Jak se na kojení připravit během těhotenství?
04:32 Co je nejdůležitější pro bezproblémové kojení?
05:50 Jak často a jak dlouho kojit?
06:35 Proč je kojení důležité?
07:09 Proč je kojení důležité pro ženu?
07:34 Jak rozeznat, kdy už kojení nestačí a je třeba dokrmovat umělým mlékem?
08:00 Jak zjistit, že má žena dostatek mléka a miminko není hladové?
09:48 Jaké pomůcky na kojení existují?
11:10 Které pomůcky ke kojení se nedoporučují?
11:59 Co jsou to ragády a jak si s nimi poradit?
13:40 Mastitida (zánět prsu) jako komplikace kojení.
15:07 Může se kojit i když je maminka nachlazená a užívá léky?
15:45 Co konzumovat, aby bylo mateřské mléko pro děťátko co nejvýživnější?
17:06 Ovlivňují bylinky na podporu laktace tvorbu mléka?
17:58 Kdy je vhodný čas na odstavení dítěte? Jak na to?
19:11 Shrnutí a rady na závěr.
Pro víc rozhovorů s odborníky klikněte na YouTube kanál Modrého koníka
Člověk, stejně jako např. opice, patří mezi živočišné druhy, které svá mláďata nosí49, jejich mléko je relativně nízkotučné a nízkokalorické a je tedy pro ně přirozené, že kojí relativně často (i více než 10-20x za den, obvykle každé 1,5 až 2h). Dítě může projevovat zájem se kojit kdykoliv, bez ohledu na dobu, která uplynula od posledního kojení. Opakem primátů jsou živočišné druhy, které svá mláďata skrývají, např. do nor, jeskyní, tyto druhy mají mléko poměrně tučné a vysokokalorické a kojí pouze několikrát za den.
Tvorba mateřského mléka laktace je ovlivňována řadou hormonů - např. estrogeny, gestageny, prolaktinem3 a oxytocinem4. Pro dostatečnou laktaci ale často bývá zásadní psychická pohoda maminky, těsný fyzický kontakt s miminkem a dobrý start - v idéalním případě ihned po porodu29 následuje bonding33 a během něj novorozenec dospěje k samopřisátí. Tyto rané dotyky kůže na kůži silně zvyšují sebevědomí matky při péči o děťátko a také pravděpodobnost, že se miminko bude správně přisávat a kojení bude dlouhodobější záležitostí.
K dostatečné laktaci je uzpůsobena převážná většina žen - měly by být schopné kojit plně po prvních 6 měsíců dítěte a s příkrmy10 ještě i několik dalších měsíců až let až do přirozeného odstavení21 (to obvykle nastává mezi třetím a pátým rokem života dítěte), WHO i Česká pediatrická společnost doporučují kojit do dvou i více let dítěte. Udává se, že jen přibližně 5% žen není schopno dítě plně uživit mateřským mlékem, většinou z důvodu stavby nebo změn v prsní tkáni a mléčných žlázách.
Mezi faktory způsobující vyšší riziko nekojení patří špatné sociální zázemí, nízký věk matky (největší podíl kojených dětí je mezi vysokoškolsky vzdělanými rodičkami, méně mezi středoškolačkami a nejmenší u žen se základním vzděláním), žití bez partnera (nejméně často kojí ženy rozvedené a vdovy), první dítě nebo naopak větší počet dětí (nejčastěji jsou kojeny druhorozené děti), vícečetné těhotenství, IVF5 (asistovaná reprodukce - pravděpodobně kvůli vyššímu podílu rizikových a vícečetných těhotenství), instrumentální porod, císařský řez81 (není ale významný rozdíl mezi plánovaným a akutním CŘ), použití medikace proti bolesti při porodu (zpomaluje nástup laktace) a nižší porodní hmotnost novorozence (čím je nižší, tím výrazněji stoupá pravděpodobnost nekojení) a vrozené vývojové vady dětátka. Poslední dva body mají více spolupůsobících důvodů, u těchto dětí často dochází k jejich separaci od maminky (v inkubátoru, na jednotce intenzivní péče), opoždenému přiložení, krmení nevhodnými metodami (z prsu přes kojicí kloboučky12, nebo z láhve41 či injekční stříkačky) a také tato miminka mívají různé zdravotní obtíže, které mohou bránit efektivnímu sání.
Překážkou kojení staršího dítěte obvykle nebývá ani těhotenství24 (ale je běžné, že se v těhotenství laktace snižuje) a následné narození dalšího dítěte, je možné současně kojit staršího i mladšího sourozence (kojit tandem).
Obvykle lze plně kojit i dvojčata3. Za určitých podmínek a s patřičnou pomocí je možné kojit předčasně narozené děti10, poměrně často je třeba pomoci i v případě nastartování laktace po císařském řezu27.
Dokonce i adoptované děti mohou být kojeny, vyžaduje to ale přípravu a většinou i pomoc zkušené laktační poradkyně10. Podobně se postupuje, pokud maminka s kojením přestala a chce se k němu znovu vrátit.
Kojicí maminky dnes mohou využít poměrně širokou škálu pomůcek15. Obvykle používají kojicí podprsenku16, jejíž košíčky se dají v horní části odepnout, odklopit a dítě tak pohodlně a diskrétně nakojit. Některé maminky s menšími prsy raději volí podprsenku pružnou sportovní, kdy při kojení dětí jen stáhnou materiál košíčku na stranu. Obvykle se do kojicí podprsenky používají jednorázové nebo pratelné vložky do podprsenky nebo sběrače mléka14, které absorbují, zachytávají unikající mléko. Některé maminky rády používají kojicí polštář17, jiné se obejdou bez něj, raději kojí vleže, v polosedu (tu. savčí poloze) nebo vsedě, kdy využijí jakýkoliv vhodný polštář, který mají doma.
Kojící žena může, podobně jako každý jiný člověk v rámci zdravé stravy1, konzumovat veškeré potraviny. Vyloučit ze svého jídelníčku by měla pouze to, co ji nadýmá, na co má ona nebo miminko alergii nebo jim jiným způsobem nedělá dobře. V závislosti na matčině stravě se mírně mění i složení mateřského mléka, což učí miminko vnímat a rozpoznávat různé chutě a navozuje toleranci k potenciálním alergenům.
Příčinou kojeneckých kolik25 jsou pravděpodobně jiné důvody než strava matky v období kojení, ale pokud je kojenecká kolika reakcí na nějakou potravinu ze stravy matky, jedná se spíše o reakci na bílkovinu kravského mléka než o reakci na potraviny obecně považované za nadýmavé (jako je např. čerstvé pečivo, luštěniny, zelí, česnek, cibule).
Relativně častým problémem bývá soor - moučnivka12 a kandidóza na prsech5, při jejím výskytu je třeba uvažovat o nadbytku sacharidů ve stravě matky, užívat probiotika6 a prebiotika (např. Hylak forte) a případně držet protikvasinkovou dietu10.
Sání mateřského mléka přímo z prsu chrání dítě proti průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku, snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku a kostí dítěte. Dále podporuje správný vývoj ústní dutiny, dodává probiotické baktérie a prebiotické látky, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění. Noční kojení pomáhá usnout miminku i mamince.
U matky snižuje přikládání miminka k prsu a následné sátí mléka ztrátu krve po porodu, urychluje zavinování dělohy, chrání ženu před rakovinou prsu a vaječníků, osteoporózou, kardiovaskulárními onemocněními a cukrovkou 2. typu, prodlužuje intervaly mezi těhotenstvími (za určitých podmínek má kojení antikoncepční účinek), podporuje kontaktní vztah17 matky a dítěte a je ekologičtější a výrazně levnější než umělé mléko, snižuje náklady na zdravotní péči.
Empatický, podporující a ohledně kojení dětí dobře vzdělaný člověk nebude tvrdit, že maminka si po porodu musí odpočinout bez miminka a je jedno, kdy se dítě přiloží. Naopak bude podporovat samopřisátí, není-li možné, pak alespoň co nejdřívější přiložení. Neřekne Vám, že problémy s přisáváním a laktací vyřešíte, až budete doma z porodnice. Jako řešení bolavých bradavek12 nenabídne kloboučky nebo kojení s omezováním jeho délky a četnosti, ale místo toho mamince pomůže se správným přisátím. Nebude maminku první dny po porodu stresovat, že nemá mléko, protože ví, že po tuto dobu prsy produkují kolostrum3.
Osoba znalá a podporující kojení dětí při problémech s kojením netvrdí, že stačí jen víc kojit, pro plačtivé miminko nedoporučí dudlík nebo umělé mléko (UM). Při novorozenecké žloutence nebo refluxu nedoporučí miminko nepřikládat k prsu a krmit ho umělým mlékem. Nedoporučí dokrmování UM jako první volbu, poradí nejprve řadu jiných postupů, které by měly pomoci, ví, že mateřské mléko je důležité a UM je jen nedokonalá náhrada a pokud je dokrmování UM nutné, doporučí dokrmovat suplementorem4 či z kádinky a ne z láhve nebo stříkačky. Při nemoci miminka nebo maminky nedoporučí miminko krmit jinak než mateřským mlékem z prsu, naopak bude maminku v kojení nemocného dítěte podporovat, nemocné mamince doporučí léky co nejméně rizikové pro ni i pro miminko.
Pokud miminko po přisátí kouše11, nedoručí dočasně nekojit nebo dítě úplně odstavit, ale poradí možnosti, jak problém řešit. Nebude mamince podsouvat, že dítě má velké přírůstky na váze a že má tedy miminko omezovat s kojením co do délky i četnosti, naopak jí vysvětlí, že má dál kojit na požádání.
Ví, že děti krmené UM se chovají jinak než děti kojené. Ví, že není vhodné dát večer UM, aby dítě spalo delší dobu v kuse. Ví, že usnutí u prsu a přerušovaný spánek6 jsou přirozené a normální. Ví, že i po 6. měsíci může mít dítě potřebu se kojit v noci20 a uspokojovat tak i své jiné potřeby než jen hlad.
Nebude tvrdit, že po roce nebo dvou již dítě mateřské mléko nepotřebuje, že mu čas u prsu nic nedává, naopak mamince vysvětlí výhody kojení i starších dětí, případně jí navrhne navštívit podpůrnou skupina kojících maminek.
Vážení dítěte před a po kojení dítěte je snahou popsat tento přirozený způsob výživy miminka analogicky ke krmení z láhve, což neodpovídá fyziologickému průběhu sání mateřského mléka z prsu a tedy z více důvodů neposkytuje o vypitém množství mléka relevantní informace. I správně umístěná a kalibrovaná váha má jisté odchylky měření (udává se až plus nebo mínus 30g, váha umístěná doma ještě více), dítě se pohybuje, což vážení znesnadňuje a znepřesňuje, dítě pokaždé vypije jiný objem mléka (podle toho, jaký má hlad, žízeň, podmínky - okolní ruch, nemoc, momentální nálada maminky apod.), dále dítě není přiloženo k prsu ihned při prvních známkách hladu, začne plakat, začne být nervózní a poté obvykle vypije z prsu méně, po nakrmení se přichází o důležitou fázi zklidnění až usnutí u prsu. Vyskytnou-li se při kojení dětí problémy, jedním z prvních kroků by mělo být kontaktování odborníka - laktační poradkyně.
Více o tom, jak se na kojení dětí připravit, jak podpořit správné přisátí a rozjetí laktace co nejdříve po porodu, jak správně kojit, jak poznat, zda miminko z prsu získává dostatek mléka a jak toto množství navýšit, jak poznat problémy při kojení a jaké jsou možnosti jejich řešení, naleznete v článku Jak kojit5.
Aby nedocházelo ke zbytečnému dokrmování kojenců umělým mlékem, předčasnému zavedení a překrmování dítěte příkrmy během kojení, je třeba při hodnocení přibírání výlučně kojených dětí brát v úvahu, že je jejich růstová dynamika specifická, odlišná od růstové dynamiky dětí plně nebo z části krmených umělým mlékem.
Při posuzování prospívání dítěte je třeba kromě umístění hmotnosti a délky dítěte v percentilových růstových grafech hodnotit také jeho celkový zdravotní stav (včetně toho, jak často a jaké množství moči a stolice vylučuje, jestli netrpí potravinovou alergií6), psychický a motorický vývoj, spokojenost, aktivitu, genetické předpoklady.
V případě výlučně kojených dětí jejich hmotnost obvykle první 2 - 3 měsíce stoupá rychleji, než by odpovídalo percentilové křivce růstového grafu, poté se často jejich přibírání zpomaluje a může i klesat natolik, že individuální růstová křivka dítěte kříží percentilové křivky růstového grafu - a toto bývá právě doba, kdy pediatři neznalí tohoto fyziologického zpomalení přibírání, doporučí mamince začít dítě dokrmovat umělým mlékem nebo co nejdříve zavést nemléčné příkrmy. Kojené děti jsou tedy v porovnání s dětmi částečně nebo plně živenými umělým mlékem štíhlejší, kojení přispívá k prevenci obezity.
Až do relativně nedávné doby byla miminka první měsíce pouze kojena, obvykle půl roku, do objevení se zájmu o jídlo, pouze. Pokud maminka z nějakého důvodu nemohla, nebo ve bohatších vrstvách nechtěla, kojit, existovaly kojné, ať už ženy z rodiny nebo najaté. Mléko1 jiných živočišných druhů děti dostávaly od doby domestikace zvířat (před 10 tisíci lety) a to jen ve výjimečných případech, často ale také s vážnými až fatálními následky, jakou jsou např. silné koliky, průjem, zvracení, neprospívání až smrt. Mléko každého živočišného druhu, tedy i lidské mateřské mléko je jedinečné, liší se obsahem makro i mikrosložek.
Na počátku 20. století s tím, jak se zvyšovaly znalosti o složení mateřského mléka, se začalo z poměrně dostupného kravského mléka vyrábět umělé mléko neboli kojenecká mléčná výživa. Současně s tím od konce 19. století docházelo ke stěhování obyvatel do měst, prudkému nárustu zaměstnanosti žen, rozpadu širokých rodin a následnému přenosu většiny péče o dítě pouze na rodiče.
Zásadní také byl rozvoj psychologie a dalších medicínských oborů, objevení způsobu přenosu infekcí, lékaři se snažili být lepšími odborníky v péči o dítě než jeho rodiče a zbytek rodiny, doporučovali děti odkládat do postýlek22 a kočárků, pevně zavinovat3, příliš nechovat, nerozptylovat je, co nejméně se jich dotýkat, kojení provádět podle harmonogramů. Výzkumy spánku malých dětí probíhaly na dětech spících odděleně a krmených umělým mlékem a toto bylo pokládáno za normu zdravého spánku, byly nabízeny metody "učení"spánku založené na principu nechání miminka vybrečet1. A rodiče kvůli nastavení společnosti a nedostupnosti jiných informací snadno těmto autoritám podléhali. Následky si lidé, jejich potomci (což je dáno nejen dále předávaným modelem autoritativní výchovy1, ale stres ze separace pravděpodobně způsobuje epigenetické změny DNA) i celá společnost nesou dodnes.
Dále v tomto období proběhlo přesunutí porodů do nemocnic a jejich vedení lékaři, docházelo k separaci maminek a jejich miminek v porodnici umístěním zvlášť na oddělení šestinedělí a na novorozeneckém oddělení. V Československu bylo miminko matce přineseno nejdříve za 24 hodin po porodu, pod mylným dojmem, že si tak oba nejlépe odpočinou. Během této doby bylo apatické nebo naopak plakalo a křičelo, což se považovalo za projev zdraví děťátka a ženám se říkalo, že přece ještě nemají mléko a dětem se podával čaj nebo roztok glukózy z láhve, někdy lžičkou.
Po jednom dni byl zesláblý a pevně zabalený novorozenec poprvé přiložen k prsu, takže se špatně přisával a rychle usínal. Pak bylo miminko nošeno ženě stále těsně zavinuté každé 3 nebo 3,5 hodiny maximálně na 20 až 30 minut a to pouze celkem šestkrát až sedmkrát za celý den, v noci vůbec (aby žena údajně nebyla rušena při spaní). Ženě se vlivem poporodních hormonů během několika dnů nalila prsa, pro děťátko bylo ještě obtížnější se přisát, takže bylo obvykle dokrmeno z láhve umělým mlékem a maminka trpěla retencemi mléka a záněty prsu14.
O miminku informoval maminku pouze lékař nebo výjimečně i zdravotní sestra, pokud porušila nařízení. Matka své dítě v porodnici viděla přibližně 10% času a to ne vždy bdící, nahé ho poprvé spatřila až doma. Rozbalit děťátko bylo totiž v porodnici zakázáno. Značná část žen z výše uvedených příčin odcházela s předpisem na umělé mléko již z porodnice. Jenže i ty, kterým se přesto povedlo kojit, dále dostávaly rady, že mají kojit v pravidelných intervalech, nechat miminko vybrečet a případně dávat mezi kojeními z láhve čaj. Poměrně brzy byly zaváděny i příkrmy, což laktaci ohrozilo ještě více.
Rozmach a propagace umělého mléka s sebou přinesly zkreslení názorů na to, co je fyziologická četnost krmení kojenců. Dílo zkázy ve statistikách počtů kojených dětí dokončila institucionalizace péče o malé děti. Společnost (nejen komunistická) vyžadovala po matkách, aby se brzy vrátily do práce, jenže většinu současných povolání je problematické vykonávat s dítětem u sebe, a proto tedy bylo nutné, aby děti nebyly na matkách jakkoliv závislé a byly odložitelné do jeslí, školky nebo k chůvě. Sytém kojných již byl rozpadlý.
Důsledkem všech těchto jevů bylo zhoršení sebevědomí matek při péči o miminko, narušení mateřských kompetencí a vzájemné interakce mezi děťátkem a jeho matkou, poporodní deprese žen a logicky i výrazné snížení počtu kojených dětí. Na počátku 20. století bylo v Československu ve 3. měsíci alespoň částečně kojeno okolo 80% dětí, v 50. letech 25% a kolem roku 1970 již méné než 10%. Krmení z láhve se stalo ve druhé polovině 20. století společenskou normou, možná dokonce i módou mezi bohatšími vrstvami.
S novými poznatky se v Československu miminka začala v porodnicích postupně ženám nosit 12, 6 hodin a ihned po porodu. Nakonec byl od 70. let 20. století zaváděn rooming-in3, kdy bylo dětátko s maminkou na jednom pokoji většinu dobu pobytu v porodnici. Novorozenec byl a někde ještě i v současnosti bývá v porodnici přiložen nevhodně teprve až po umytí a pevném zavinutí. V poslední době ale už začíná být na některých místech reálně podporován i bonding. V roce 1998 byla založena Laktační liga, která ve spolupráci s WHO/UNICEF podporuje certifikaci porodnic jako baby-friendly, propaguje kojení dětí a vzdělává laktační poradkyně. V současnosti v České republice působí i druhé sdružení laktačních poradkyň - Mamila.
Postupně začaly nárůstat počty kojených dětí. V posledních letech k prsu vůbec nebývá přiloženo 4,5 až 5% novorozenců. V 6 týdnech je plně kojeno 46 až 50% miminek, částečně kojeno a částečně umělým mlékem dokrmováno 78 až 80%. Ve třech měsících je ale plně kojeno jen 33 až 39% a částečně 60 až 64%. V 6 měsících jsou statistiky ještě smutnější, plně je kojeno jen 16 až 19% dětí a částečně 36 až 40%.
Sto let je v historii lidstva sice poměrně krátké období, ale za tu dobu názory, které jsou v rozporu s fyziologickým chováním malých dětí a tedy i normálním kojením, stačily ovlivnit řadu lidí, včetně odborníků. Tyto antikojicí mýty se tradují dodnes. A proto je podpora kojení dětí často jen teoretická, slovní a vede pouze ke stresu u žen, které z nějakého důvodu nemohou plně kojit a ne k dalšímu zvyšování podílu plně kojených dětí.
Víme, že separace mláděte od jeho matky má v přírodě zásadní negativní důsledky, jako je opuštění tohoto mláděte, nebo jeho neschopnost v dospělosti starat se o vlastní potomky (a u lidí je tomu velmi podobně). Pokud chceme maminku v péči o děťátko (včetně přirozeného způsobu výživy) podpořit, má se jí činnost ukazovat na modelové panence a žena má zacházet se svým vlastním dítětem, jinak jí saháním na její dítě naopak odrazujeme, potlačujeme její instinkty, ukazujeme jí, že není schopná se postarat sama.
Máme znalosti, že umělé mléko je pouze nedokonalá náhrada s řadou negativ (nekojení je rizikové pro zdraví děťátka i maminky), je výrazně hůře stravitelné než mateřské mléko a že postýlka či zavinovačka je (na rozdíl od těla matky) prostředí bezpodnětné, kde dítě upadá i na několik hodin do nepřirozeně až nebezpečně hlubokého spánku, zaspává potřebu se kojit a nemusí být schopné se při apnoické pauze probudit (zvyšuje se riziko SIDS). Prospání ideálního času na krmení způsobuje i dudlík. Také je prokázáno, jak velký pozitivní vliv má na správné přisátí a laktaci raný kontakt kůži na kůži miminka s maminkou.
V praxi v řadě případů nevhodná péče při a po porodu, rady personálu porodnice i pediatrů a členů rodiny a zkreslené představy o fyziologickém chování miminek vedou ke zbytečnému dokrmování dítěte umělým mlékem, předčasnému zavedení příkrmů i k odstavení dítěte. V širokém okolí se v dnešním světě stále setkáváme s reklamou na pokračovací umělá mléka, kojenecké láhve, dudlíky85 a s distribucí předmětů s logy výrobců umělého mléka. Situace se pouze velmi pomalu navrací ke vnímání minimálně přerušovaného těsného kontaktu s miminkem (bondingu, nošení, společného spaní apod.) a kojení na požádání jakožto standardu, tedy toho, co je normální a žádoucí. Značný pozitivní vliv mají dobře vyškolené laktační poradkyně, baby-friendly porodnice a šíření znalostí o přirozeném porodu a kontaktním rodičovství.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu