Kojení adoptovaných dětí

Kojení adoptovaných dětí je po přípravě a s pomocí kvalitně vzdělané a zkušené laktační poradkyně¹⁰ často možné, byť i jen částečně. Kojit dítě mohou i ženy, které nikdy nerodily, nemohly kvůli hormonálním problémům otěhotnět, nemají dělohu či vaječníky, již prodělaly menopauzu. Nicméně ani předchozí kojení vlastního dítěte nazaručuje, že se mamince nakonec podaří adoptované dítě kojit. O kojení je možné se začít snažit v jakémkoliv věku adoptovaného dítěte, ale starší děti již nemusí být ochotné se přisát. Prsní žlázy lze na kojení připravit imitací těhotenství - užíváním hormonů progesteronu a estrogenu (hormonální antikoncepce bez pauzy až do adoptování dítěte), ale je třeba zvážit možné nežádoucí účinky a nejistý výsledek. Po adoptování dítěte lze v určitých případech nasadit oxytocin ke zlepšení spoustění mléka.

Pro adoptované děti je kojení⁷⁰ stejně důležité nebo snad i důležitější než pro děti vlastní, pomáhá vytvářet kontaktní vazbu¹⁷, i bez příjmu mateřského mléka má kojení význam uklidňovací, citový, psychologický, vztahový, pomáhá regulovat dítěti tělesnou teplotu, srdeční tep a dýchání, příjem i jen malého množství mateřského mléka⁷ má významný příznivý dopad na imunitní systém dítěte. Kojení má i přiznívé dopady na zdraví ženy, může jí pomoci s přijetím adoptovaného dítěte a sebe jako matky.

Jak napomoci přisátí adoptovaného dítěte?

• být pevně rozhodnutá, do snahy o kojení vložit veškerou možnou fyzickou, psychickou i emocionální energii
• mít na paměti, že kojení může způsobit nepravidelnosti menstruačního cyklu a zároveň je míra laktace ovlivňována fázi menstruačního cyklu, také bude mít žena pravděpodobně vyšší chuť k jídlu, může zhubnout (z důvodu vyšších nároků těla na přǐjem živin) nebo naopak přibrat (z většího příjmu potravy a ze zadržování vody v těle působením oxytocinu), z důvodu nezvyku a případně špatněho přisávání může být kojení bolestivé¹² a může dojít k poranění bradavek
• počítat s tím, že kojené děti se, především v noci²⁰, chovají jinak než děti krmené umělým mlékem, obvykle se budí častěji, mají mělčí spánek, mívají potřebu se kojit častěji a déle
• mít podporu nejbližší rodiny, pomoc laktační poradkyně¹⁰, případně navštěvovat podpůrnou skupinu kojících maminek
• velmi důležité je zvýšit a udržet laktaci⁷⁰, dostatečný tok mléka - např. používáním techniku stlačování prsu, užíváním benediktu lékařského¹, pískavice řeckého sena¹, jestřabiny lékařské, moringy olejodárné¹, či léčiva Motilium¹
• pomoci může i orofaciální stimulace (orofaciální regulační terapie dle Castillo Moralese)
• zajistit co nejčastější fyzický kontakt¹⁷, především kontakt kůži na kůži
• provádět masáže tělíčka dítěte
• provozovat společné spaní²⁹ v jedné posteli
• přikládat dítě v polospánku
• dítě nosit v šátku nebo ergonosítku⁴⁹ v blízkosti odhaleného prsu
• provádět společné koupání
• nepoužívat náhrady bradavky (láhev⁴¹, kloboučky¹², dudlík⁸⁵), protože kazí techniku kojení, ke krmení odstříkaným mateřským mlékem⁷ nebo umělým mlékem⁴⁹ používat suplementor⁴ - laktační pomůcku přímo na prsu, není-li k dispozici nebo pokud se miminko nepřisává, pak krmení z pohárku
• kojení nabízet, ale v žádném případě nenutit

Použité zdroje

1. http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/dojcenie-adoptovaneho-dietata/
2. https://web.archive.org/web/20140703084130/http://kellymom.com/bf/got-milk/adoptivebf/
3. http://www.rodina.cz/clanek6816.htm