Kaše je polotekutý pokrm vyrobený z jakýchkoli potravin. Nejčastěji se ale používá pro označení ve vodě, mléku1 nebo jiné tekutině doměkka rozvařených obilnin3.
Nové studie doporučují, kvůli snížení rizika vzniku celiakie1 a cukrovky2 1.typu, zařazovat lepek již v začátcích zavádění dětských příkrmů10 v malém množství od ukončeného 4. do 7. měsíce, pravidlo plně kojit70 nejlépe do půl roku stále platí, lepek se má, například ve formě na kaši rozvařených vloček z lepkové obilniny3, zavést v symbolickém množství (jedna lžička až lžíce 2-3 x týdně) v době, kdy je ještě dítě co nejvíce kojeno70 (kvůli ochrannému vlivu mateřského mléka7). Plné dávky lepku je vhodné dávat nejdříve po 8. měsíci.
Kaši dítěti podáváme lžičkou, láhev41 se savičkou je pro kojené děti nevhodná (kazí techniku kojení) a nekojené děti se potřebují naučit, že jídlo nedostávají z láhve, navíc je schopnost polykat jídlo ze lžičky jedním ze signálů připravenosti dítěte na příkrmy. Pokud dbáme na zdravou stravu1, je třeba být při nakupování na pozoru, protože značná část průmyslově vyráběných kojeneckých kaší obsahuje bílý cukr a jiná sladidla7 pro kojence nevhodná. Je také třeba zmínit, že prospívající kojené dítě nepotřebuje kravské mléko v jakékoliv formě, tedy ani jako umělé mléko (UM) v mléčných kaších.
Je třeba si uvědomovat, že děti do jednoho roku potřebují ke zdravému fyzickému i mentálnímu vývoji především bílkoviny (mateřské mléko7 nebo nekojené děti UM49, vejce1, maso, ryby, luštěniny3, ořechy4, semínka3) a tuky2 (mateřské mléko nebo UM, žloutek1, maso, ryby, avokádo, některé rostlinné oleje1, ořechy4, semínka3, sádlo a máslo). Kaše dodá především sacharidy na úkor zdravější, výživnější stravy (mateřského nebo umělého mléka, zeleninového příkrmu). Nadbytek sacharidů ve stravě zvyšuje riziko vzniku zubního kazu3, nadváhy a cukrovky a také ohrožují zdravou střevní mikroflóru, protože podporují růst nežádoucích mikroorganismů, hlavně kvasinek10. Přitom zdravá a správně mikrobiologicky osídlená střeva jsou základním kamenem dobře fungujícího imunitního systému.
Na trávení složitých sacharidů (obilnin) nejsou děti příliš dobře enzymaticky vybaveny až do dvou let věku (projevuje se např. jako bolesti břicha4, kolika25, zácpa3, časté noční buzení nebo naopak nepřirozeně dlouhý spánek6 v kuse), takže ani kaše by neměly být podávány ve větším množství v začátcích přikrmování. Kaši je v některých zdrojích doporučeno zavádět až jako jeden z posledních příkrmů, po 8. měsíci dítěte, kdy lze zkusit dávat malé množství kaše třeba ke snídani. Jiné zdroje ale doporučují kaši již od 4. ukončeného měsíce (obvykle rýžovou1) a to na noc, aby miminko spalo déle v kuse.
Malé děti mají jiný spánkový cyklus. Relativně časté buzení6 malých dětí na noční kojení20 nebo krmení umělým mlékem49 je přirozené a normální a není nejvhodnější řešit ho kaší na noc. Vysoké množství sacharidů bez výdeje energie zatíží slinivku a rozkolísané hladiny cukru v krvi podporují vznik cukrovky II. typu. K večeři je možné podávat typově stejné jídlo jako k obědu, nebo husté maso-zeleninové či luštěninovo-zeleninové polévky, k nasycení poslouží stejně jako kaše, ale nazatíží dítěti nadměrně trávení a slinivku.
Kaši lze připravit z různých druhů obilnin3, ať již bezlepkových (rýže1, kukuřice, jáhly, pohanka, amarant, quinoa, teff, čirok, oves), nebo lepkových (ječmen, žito, pšenice), a vhodné tekutiny - vody, mateřského nebo umělého mléka, či rostlinného nápoje1 (např. rýžového1, ovesného, jáhlového, mandlového, kokosového nebo jiného ořechového), pro starší děti (nejdříve od roku) také z kravského nebo kozího mléka1 (ale nezakysané mléko není úplně vhodná potravina). V řadě případů není nutné k přípravě kaše používat kojeneckou vodu, kohoutková bývá často vhodná pro kojence i při dlouhodobém používání, je třeba zjistit si složení u dodovatele vody nebo nechat udělat podrobný rozbor studniční vody a dle výsledku zvážit, jestli je nutné kupovat kojeneckou vodu. Postup přípravy kaše se liší podle použité suroviny. Do hotové kaše je možné přidat čerstvé nebo podušené ovoce, ovocnou přesnídávku, ořechy4 či semínka3 rozmixovaná na pastu (kupovanou nebo doma vyrobenou), vhodný tuk či olej2 (např. za studena lisovaný kokosový6, konopný či vlašskoořechový olej) nebo i zeleninové pyré.
Připravují se z vody, mateřského nebo umělého mléka, živočišného mléka1 (kravského, kozího) a nebo z rostlinných nápojů (kupovaných nebo doma vyrobených - např. ovesného, rýžového, jahelného, mandlového, ořechového, makového, konopného). Kaše z dlouho namočených, fermentovaných a povařených obilnin3 jsou i složkou stravy přírodních národů, při tomto způsobu přípravy jsou obilniny stravitelnější a rozloží se v nich antinutriční látky, lidské tělo z takové kaše vytěží maximální dostupné množství minerálních látek. Pokud je kaše připravována z celých zrn, vloček nebo krupice, je tedy vhodné obilninu předem na alespoň jeden den namočit do vody, poté přidat tekutinou a uvést do varu, uvařit do měkka až rozvařit na kaši. Obilniny je možné rozmixovat na hladkou kaši před vařením kaše nebo až měkké, uvařené. Na 6 vrchovatých lžic obilniny je obvykle potřeba celkem 300 až 500 ml tekutiny.
Průmyslově jsou vyráběny kaše instantní, jejich výhodou je snadná a velmi rychlá příprava, nevýhodou vyšší cena, nižší nutriční vlastnosti (nižší vstřebatelnost živin, ztráty některých aminokyselin při procesu extrudace). Instantní kaši stačí pouze vmíchat do teplé tekutiny. Druhy obsahující různá aditiva, cukry7 (např. sacharózu, glukózu - dextrózu, maltodextrin) nelze označit za vhodné pro nikoho, zvláště ne pro děti.
Nebsahují žádné živočišné mléko ani jeho složky. Připravují se z vody, mateřského nebo umělého mléka, živočišného mléka (kravského, kozího) a nebo z rostlinných nápojů (kupovaných nebo doma vyrobených - např. ovesného, rýžového, jahelného, mandlového, ořechového, makového, konopného).
Obsahují sušené kravské mléko, kozí mléko1 nebo umělé mléko49. Jsou nevhodné při alergii na bílkovinu kravského mléka15. Připravují se z vody.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu