Kojení je přirozené, ale ne vždy zcela snadné. Jak správně přiložit miminko, aby bylo kojení pohodlné a bezbolestné? Co dělat, pokud máš jako maminka potíže se správným přisátím? V našem článku najdeš rady a tipy od laktační poradkyně, praktické video a užitečné informace, které ti pomohou zvládnout kojení s jistotou a klidem.
Správná technika přisátí
Pro tebe jako maminku je důležité naučit se správnou techniku kojení, aby se předešlo bolestem, problémům s přisátím a zajistilo se dostatečné mléko pro dítě. Někdy to není snadné a občas se kojení neobejde bez slz, probděných nocí a pocitů frustrace. Ale stojí za to! Vytrvat se vyplatí a s každým dnem to bude snadnější.
Správné přisátí je klíčové pro úspěch kojení. Při nesprávném přisátí může kojení způsobit bolest bradavek a dítě nemusí přijímat dostatek mléka.7
Miminko by mělo mít ústa doširoka otevřená, jako kdyby se chystalo obejmout prso co nejširší.
Rty by měly být otočené směrem ven, ne schované dovnitř.
Fotbalová poloha – miminko je podopírané pod paží, skvělá poloha pro dvojčata nebo po císařském řezu.81
Frekvence a délka kojení
Novorozenci se chtějí kojit neustále a je to normální! Někdy se zdá, že jsou u prsu nonstop, ale to je jen začátek. Časem se intervaly prodlouží a bude to jednodušší.
Tvé miminko si kojením uspokojuje mnohem více potřeb než jen hlad a žízeň. Kojení naplňuje jeho potřebu cítit svou matku, potřebu fyzického kontaktu, u prsu se uklidní. Kojení dále pomáhá dítěti regulovat dýchání, srdeční činnost a tělesnou teplotu, pomáhá mu usnout6. Je přirozené a normální, že se děti kojí relativně často (i více než 10–20× za den).
Jak kojit vícerčata
Kojení vícerčat může být náročnější, ale s trochou organizace a praxe to zvládne každá z vás. Důležité je najít systém, který ti bude vyhovovat. Několik tipů pro úspěšné kojení dvojčat či vícerčat:
Synchronizované kojení – pokud je to možné, koj děti současně. Ušetříš čas a podpoříš tvorbu mléka.
Střídání prsů – pro rovnoměrnou stimulaci prsou můžeš miminka při kojení střídat.
Správná poloha – fotbalová poloha nebo kombinace různých poloh mohou být pohodlné při současném kojení.
Podpůrné polštáře – speciální kojicí polštáře17 pro vícerčata mohou výrazně usnadnit kojení.
Pokud ti kojení vícerčat přináší potíže, neváhej vyhledat pomoc laktační poradkyně.10
Noční kojení20 může být únavné, ale není to navždy. Zkus se uvolnit, najít si pohodlnou polohu a přijmi fakt, že miminko tě v noci potřebuje. Spánek na etapy se stane tvojí novou realitou, ale dá se to zvládnout! Měj po ruce vodu, ať jsi i ty hydratovaná. Připrav si polštáře, které ti pomohou udržet pohodlí. A hlavně – pokud to jde, přes den si zdřímni, abys byla alespoň trochu odpočatá. Noční kojení může být vyčerpávající, ale existují způsoby, jak si ho usnadnit:
Boční poloha – kojení vleže ti umožní více odpočívat.
Společné spaní29 – můžeš spát blízko miminka, což minimalizuje přerušování spánku.
Střídání prsů – je dobré v noci střídat prsa, aby byla stimulace rovnoměrná.
Maximální odpočinek – když miminko přes den spí, snaž se odpočívat.
Možné problémy při kojení a jejich řešení
Bolestivé bradavky – pokud bolí, něco není v pořádku! Zkontroluj přisátí a zkus lanolinový krém.
Velmi dobře přisáté a dostatečně z prsu pijící dítě (s dlouhou pauzu v bradě) - video (ENG)
Dobře přisáté a dobře z prsu pijící dítě (s pauzu v bradě) - video (ENG)
Dudlající dítě (bez pauzy v bradě), které z prsu nezískává dostatek mléka - video (ENG)
Dítě opakovaně dudlá a pije (sledujte pauzu v bradě), jak matka používá stlačování prsu - video (ENG)
Video: Vše co jste chtěli vědět o kojení.
Rozhovor s odborníkem: Mgr. Radka Jakubová - laktační poradkyně
V rozhovoru s Mgr. Radkou Jakubovou zaznělo:
00:00 Úvod. 00:15 Představení hosta a tématu. 00:49 Co je to kojení? 01:22 Kdy vzniká mateřské mléko a jak se mění jeho složení po delší dobu kojení? 01:49 Co je to kolostrum? 01:58 Z čeho se skládá mateřské mléko v prvních dnech a týdnech po porodu? 02:14 Může mít žena slabé mléko? 03:10 Kojení a vpáčené bradavky. 04:02 Jak se na kojení připravit během těhotenství? 04:32 Co je nejdůležitější pro bezproblémové kojení? 05:50 Jak často a jak dlouho kojit? 06:35 Proč je kojení důležité? 07:09 Proč je kojení důležité pro ženu? 07:34 Jak rozeznat, kdy už kojení nestačí a je třeba dokrmovat umělým mlékem? 08:00 Jak zjistit, že má žena dostatek mléka a miminko není hladové? 09:48 Jaké pomůcky na kojení existují? 11:10 Které pomůcky ke kojení se nedoporučují? 11:59 Co jsou to ragády a jak si s nimi poradit? 13:40 Mastitida (zánět prsu) jako komplikace kojení. 15:07 Může se kojit i když je maminka nachlazená a užívá léky? 15:45 Co konzumovat, aby bylo mateřské mléko pro děťátko co nejvýživnější? 17:06 Ovlivňují bylinky na podporu laktace tvorbu mléka? 17:58 Kdy je vhodný čas na odstavení dítěte? Jak na to? 19:11 Shrnutí a rady na závěr.
Pro víc rozhovorů s odborníky klikněte na YouTube kanál Modrého koníka
V našich tematických skupinách se spojují uživatelky, které mají něco společného. Seznámíš se zde s maminkami, které právě řeší stejné záležitosti, problémy a situace jako ty.
Odborné poradny
Máš otázku, na kterou neumíš najít srozumitelnou a jasnou odpověď? Zeptej se některého z našich odborníků v Poradnách. Jsou zdarma a nabízejí možnost anonymity. Například: Odborná laktační poradna
Ještě než se syn narodil, byla jsem přesvědčená, že chci kojit. Ani mě nenapadlo, že by to nešlo, nebo že bych prostě nekojila.
Předčasným porodem se ale situace trochu zkomplikovala. Syna jsem držela v náručí až 3. den po porodu a do kojící místnosti jsem chodila frustrovaně odsávat a koukat jak ostatní matky kojí. Neustále mi říkali: " On je moc mladý, on nemusí.." No to vím taky , že nemusí, ale proč by neměl do prkvančic!!!
Tak jsem si to nakonec vynutila, že to oba zvládneme a že se po přiložení uvidí a heleme se, synáček hned na poprvé i se žloutenkou vypil 10 ml. Neustále jsem mu říkala, jaký je bojovníček, jakej je to frajer a šikulka. A tak nám to tak hezky šlo, že náš propustili 9. den po porodu. Všem tam spadla brada. Ano , rozkojili jsme se. Chce to rozhodnutí, pevnou vůli a cit.
Šestinedělí jsem prožila naprosto krásně. Bez stresu, bez tápání. Byla to nádherná souhra matky, otce a dítěte. Ale po šestinedělí to přišlo. Koliky, snížení laktace a bojkot. Takže jsme začali lítat po laktačních poradkyních. Mimochodem je to dobrá investice, ať už to stojí cokoliv. Bez nich bych už dávno nekojila.
První laktačka ( zároveň staniční nejmenované porodnice) mi ihned poradila společné spaní s dítětem v posteli a naučila mě kojit v leže ( užasný!!!! doporučuju!! kvalitní spánek všem a všude plno lásky :-) a oxytocinu :D ).
Druhá laktačka mi poradila savčí polohu a neb jak držet dítě aktivní po čas kojení, aby si vytáhlo co nejvíce a nespalo. Zároveň mělo možnost využít vrozené reflexy. Skvělé!! Dále mi poradila kojit kůži na kůži. Bylo více mléka a více instinktivního chování.
Třetí laktačka mi poradila ve chvílích, kdy jsem mléko opravdu neměla, ať kojím pomocí po domácku vyrobeného suplementoru: Nasogastrická sonda a lahvička s dírkou. Konec sondy jsem spolu s prsem šupla dítěti do pusinky a ono si tak nezvykalo na flašku. Dále mi poradila, ať si koupím pískavici a benedikt lékařský, a to se mi hrozně osvědčilo. Z dob, kdy dítě mělo téměř pořád nutrilon, se staly doby, kdy je plně kojeno.
Teď ještě bojujeme s ABKM, ale můj boj o kojení mi za to stál a stát bude! :-)
Už při prvním těhotenství jsem se moc těšila na to, až se prcek narodí a já si ho prvně přiložím a budu kojit. Četla jsem spoustu knih a článků o kojení a hlava mi z toho šla kolem, ale nikdy mě ani trošinku nenapadlo, že to z nějakého důvodu nepůjde :-)
Při přípravě výbavičky jsem si koupila pro jistotu aspoň tu nejmenší a nejlevnější lahvičku, říkala jsem si třeba na čaj či vodicku časem. Nechtěla jsem utrácet zbytečně za něco, co bych třeba ani nevyužila, a dnes se dá láhev a mléko koupit kdekoliv.
Když se mi Honzík narodil, bylo to v srpnu a padaly teplotní rekordy. Měla jsem děsnou hrůzu, že se nerozkojim a ten můj čtyřkiláček bude mít hlad. Sice se hned po porodu přisál, ale než se začlo tvořit mléko místo mleziva, tak to trvalo pár dni a on mi mezitím zhubnul asi půl kila. Sestřičky mě stresovaly, pořád do mě hučely, že mám kojit po třech hodinách a deset minut z jednoho a pak deset minut z druhého prsu. Nakonec mi ho chtěly i přikrmovat, ale on to jejich mléko vše plival. Váha se mu zastavila a mě se začlo tvořit mléko a pustili nás domů :-).
Doma jsem hodila za hlavu všechny rady sestřiček z nemocnice a malého začala kojit, jak on si řekl, někdy po hodině, někdy po čtyřech. Musela jsem si opravdu hodně hlídat svůj jídelníček, protože trpěl na bolesti bříška. Ale zvládli jsme to a nakonec jsem kojení ukončila já sama před jeho druhými narozeninami, na doporučení dr. Aby se něco nestalo s druhým miminkem, které jsem měla již tři měsíce v břiše :-). Teď opět už rok kojím dceru a říkám si, že kojení či nekojeni hodně záleží na psychice. Já jsem si za žádnou cenu nechtěla připustit, že by to nešlo. :-)
Moje rada zní - rychle z porodnice do klidu a pozvěte si laktační poradkyni. V porodnici mě pediatrička při propouštění tak vystresovala, že jsem jela domů se slzami v očích a plnou hlavou toho, že Kubík umře hlady. A to jsem ho dokrmovala svým mlékem... Druhý den u nás byla laktační poradkyně, ukázala mi pohodlné techniky kojení, půjčila váhu a já zjistila, že Kubík pije to, co potřebuje, a naprosto jsem se vyklidnila. A kojení? Plně téměř 7 měsíců, do 10 se chtěl výhradně kojit, pak už se mi povedlo mu podstrojovat trochu víc. Teď je mu 14 měsíců a pomalu přemýšlím, jak z toho ven. :-)
Že budu kojit jsem věděla už od začátku těhotenství. Když jsem se však začala pročítávat tím, jak kojit, zjistila jsem, že to nebude tak jednoduché. Hrozně jsem se bála, že nebudu mít mléko. Za celé těhotenství jsem neměla větší prsa a ani mi z nich nic neteklo.
Přišel den D, porod a hned první přisátí. Byla jsem hrozně překvapená, jak snadno se to podařilo. Další dny to začínalo být těžší. Prsa bolavá, bradavky bolavé a miminko se budilo co tři hodiny. Myslela jsem si, že to nezvládnu, bála jsem se, že jí nemám už co dát. Pila jsem kojící čaje a gravimilk, mazala si bradavky bepanthenem, ale větší prsa jsem prostě neměla.
Moc mi pomohla podpora sestřiček v nemocnici a jejich vysvětlení, že žaludek miminka je jako třešinka. Taky jsem dostala hydrogelové vložky od Medely a ty mi moc pomohly. Po propuštění z nemocnice jsem prostě kojila dále, neměla jsem doma pro jistotu žádné UM. Teď je mojí dceři skoro sedm měsíců a kojíme dále. Důležité je si věřit, věřit ve své tělo a hlavně nečíst nic o slabém mléce.
Můj chlapeček se narodil teď v srpnu a mám za sebou necelé čtyři měsíce kojení, rozhodně mi nepřijde, že kojení mám v malíku a že jsem to zvládla! Chtěla bych ale podpořit i ostatní maminky, že to jde i s velkými obtížemi jakž takž zvládnout.
Vše začalo tím, že v porodnici nebylo při porodu moc času na bonding, vše trvalo tak pět minut a chlapeček se mi nepřisál. Podle rad sestřiček na šestinedělí jsem zkoušela přikládat každé tři hodiny, ale pořád nic. První dva dny, jsem neměla mléko, a bála jsem se, že když se nepřisaje, mléko se mi ani neudělá, tak jsem celou dobu v porodnici stimulovala bradavky alespoň ručně- Třetí den mě sestřičky vystresovaly, že když nepije a nepřibírá, nepustí mě z porodnice domů, tak jsem teda po nátlaku souhlasila s příkrmem a syn dostal Nutrilon HA. Stále jsem zkoušela přikládat, ale syn se prostě nedokázal přisát. Čtvrtý den po porodu jsem si zašla půjčit odsávačku a začala pravidelně odsávat, mlíčko se mi začalo tvořit a já dokrmovala stříkačkou vlastním mateřským mlékem. Z porodnice jsem tedy odcházela nekojící, ale syna jsem krmila stříkačkou vlastním mateřským mlékem.
Ihned po příchodu domů, jsem si domluvila schůzku s laktační poradkyní. Ta mi doporučila kloboučky, podotýkám, že nemám žádný problém s bradavkami, jsou celkem normální, jak velikostí tak tvarem. S kloboučkem už syn sát začal. Hlady neplakal, hodně spinkal, a tak jsem si myslela, že je vše v pořádku. Po pár dnech opět začal problém s přisátím a já zjistila, že když chci odstříkat, že nemám už skoro žádné mlíčko! Synova spavost a klidnost byla pravděpodobně způsobena novorozeneckou žloutenkou. Konzultovala jsem to s laktační poradkyní a problém byl patrně v tom, že jak chlapeček málo a špatně sál, nedostatečně mě stimuloval k tvorbě mléka. bylo tedy třeba opět do boje povolat odsávačku. Mimo to jsem pila po litrech kojící čaje a jedla More milk. Tak jsem přikládala, syn spíše nesál a s prsem dost bojoval a vztekal se, po takovém boji u kojení jsem odstříkala a bradavky stimulovala odsávačkou (každou 15 minut) a pak syna dokrmila. Byla to celkem náročná procedura a krmení trvalo hodně přes hodinu. Takto se mi dařilo udržovat množství mléka, ale po necelém týdnu a krmení 7-8 denně jsem byla úplně na dně svých sil. Konzultovala jsem opět s laktační a přestala zkoušet syna přikládat. Jen jsem odsávala a syna dokrmovala. Tuto strategii jsem vydržela aplikovat celé šestinedělí. A pak se to zlomilo. Syna jsem zkusila přiložit, přisál se a pil bez problémů vytáhl si i 130 ml, což byl obrovský úspěch. Občas sice prso bojkotoval a tak jsem musela vytáhnout odsávačku, ale těchto případů výrazně ubývalo.
Teď je synovi 14 týdnů a já stále plně kojím. Sice s kloboučky, ale už jen pětkrát denně a nedokrmuji. Syn spí celou noc, tak v noci nekojím. Pořád je to boj, ale stojí mi to za to , aby syn měl moje mlíčko! Přeji všem, kdo ze začátku bojují, ať vytrvají! A ono to nějak půjde!
3 lidé považují za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu