Tubární abort patří mezi nejčastější komplikace mimoděložního těhotenství.
Při mimoděložním těhotenství22 se blastocysta, tedy oplodněné vajíčko usadí mimo dělohu3**
. V 95% je to ve vejcovodech3, ve zbylých případech pak do vaječníků nebo břišní dutiny.
Mimo dělohu však není zárodek schopen přežít. Děloha mu dává výživu, kterou potřebuje, je schopna se zvětšovat a růst, aby mělo miminko dostatek prostoru. Později se v ní vytváří placenta9, která obstarává výživu z mateřské krve, přestupu plynů (jako je třeba kyslík) a odvod odpadních látek z miminka. Jiné orgány toho schopné nejsou. Výsledkem tedy je, že vejcovody buď prasknou (ruptura) nebo se zárodek odloučí a nastane tubární potrat13, neboli abort. **
Ruptura vejcovodu je život ohrožující stav, náhlá příhoda břišní, při níž žena z plného zdraví náhle kolabuje a pociťuje silné bolesti. Tato situace může vygradovat, a dosáhnout tak až šokového stavu, což může mít fatální následky.
Tubární abort (lat. abortus tubarius) je také velmi vážná komplikace. Jedná se o stav, kdy zárodek odumře. Následně se vejcovod stahuje a snaží se ze sebe vypudit zbytky z oplozeného vajíčka spolu s jeho plodovými obaly. Mohou vznikat intenzivní, křečovité a periodické bolesti, většinou jen na jedné straně podbřišku. Často jsou popisovány jako bodání nožem při pohmatu břicha, které jsou ale o něco slabší a méně výraznější, než při ruptuře. Zajímavé je, že bolest při tubárním abortu se může projevit i stálou bolestí nebo vystřelováním do pravého ramene. Jsou známy i případy, kdy pacientky neměly žádné příznaky a žádnou bolest nepociťovaly.
Žena také přibližně 6-8 týdnů od poslední menstruace začne krvácet tmavě hnědou krev, protože ustane tvorba progesteronu (hormon, který podporuje těhotenství) a začne se odlučovat děložní sliznice, která už byla připravená na zahnízdění oplozeného vajíčka. Velmi často tento stav může být zaměněn s chronickým zánětem vejcovodů, kdy také může docházet ke krvácení, doprovázenému anémií. Anémie se vyznačuje sníženým množstvím hemoglobinu, tedy krevního barviva a erytrocytů, červených krvinek. Velmi často vzniká při dlouhotrvajícím krvácení, které může být i jen mikroskopické.
I v tomto případě nakonec může dojít k prasknutí stěny vejcovodu a následnému krvácení do dutiny břišní, což může být pro pacientku život ohrožující stav.
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu