Vícečetné těhotenství vystavuje nastávající maminku i těhotenství samotné vyšší míře rizika a komplikací. Právě těhotenství s dvojčaty totiž může přinést i takové problémy, se kterými se jeden plod v bříšku nikdy nesetká. Mezi tyto závažné stavy patří také transfúzní syndrom dvojčat. O co přesně jde, čím je tento syndrom specifický a jaké jsou jeho důsledky?
Tranfuzní syndrom dvojčat je nesmírně závažná komplikace, která vzniká, pokud se plody dělí o jednu placentu.
Co je transfuzní syndrom dvojčat?
Tento termín můžeš na internetu nalézt i pod zkratkou TTTS, která vychází z anglického názvu Twin to Twin Transfusion Syndrome. Jde o komplikaci při víceplodovém těhotenství, příznačnou zejména pro jednovaječná dvojčata, která se v bříšku dělí o jednu placentu, ale každé má svůj plodový vak - tzv. monochoriální (jedna společná placenta) a biamniální (dva plodové vaky) těhotenství.
Za příčinu TTTS se považuje nerovnoměrné cirkulování krve, které vede k nerovnováze mezi přítokem a odtokem krve u jednotlivých dvojčat do krevního řečiště v placentě. Dá se tedy říci, že jedno dvojče dostává z placenty více krve, než dává zpět do oběhu (toto dvojče se nazývá recipient nebo přijímající dvojče), a druhé má zase přísun krve snížený, tedy jí dostává méně, než by potřebovalo (dvojče se nazývá donor nebo dárcovské dvojče). U obou plodů tento jev vyvolává závažné problémy, které mají negativní vliv na jejich růst, vývoj a přežívání v děloze.
-- Dvojče recipient má nadměrně zatížené srdíčko, které musí vyvíjet obrovskou snahu k pumpování zvýšeného objemu krve. To vede ke vzniku onemocnění srdce, a dokonce až k jeho selhání. Přetížené jsou také jeho ledviny – jednak důsledkem zvýšeného krevního tlaku a také jejich nadměrnou činností, která je způsobena skutečností, že přijímající dvojče mnohem více produkuje moč. Tu vrací zpět do prostředí svého plodového vaku, kde vzniká nadbytek plodové vody – polyhydramnion.
-- Dvojče donor naopak trpí podvýživou, anémií a nedostatkem plodové vody – oligohydramnionem. Raritní není ani stav, kdy si plodovou vodu důsledkem méně častého močení celou spotřebuje – naprostý nedostatek plodové vody se nazývá anhydramnion. K tomuto stavu se přidružuje selhávání močového měchýře, srdce a ledvin.
Týká se transfúzní syndrom pouze dvojčat?
TTTS je diagnostikován u 15–20 % dvojčat, která mají samostatné plodové vaky a společnou placentu. Jen výjimečně se vyskytuje u dvojčat s jedním plodovým vakem a společnou placentou, případně dvěma plodovými vaky a dvěma placentami.
Postihnout však může i trojčata vyvíjející se v bříšku, a to za předpokladu, že alespoň dvěma z nich proudí krev z jedné placenty. V případě, že všechna tři trojčata čerpají živiny ze společné placenty, může TTTS postihnout všechny tři plody.
Příznaky a diagnostika transfuzního syndromu dvojčat
Transfúzní syndrom dvojčat se diagnostikuje prostřednictvím ultrazvuku – lze díky němu zjistit nadbytek i nedostatek plodové vody v jednotlivých plodových vacích, stejně jako stav a zatížení orgánů dvojčat – ať už srdce, ledvin nebo močového měchýře. Vyskytnou-li se tyto symptomy, dvojčata mají společnou placentu a nacházejí se v samostatných plodových vacích, diagnóza je víceméně jasná.
Prognóza a medicínský postup po diagnostikování transfuzního syndromu dvojčat
Vyhlídky pro těhotenství s TTTS bohužel nejsou příliš příznivé. Pokud se nepodaří podniknout léčebné kroky včas, většina těchto těhotenství končí smrtí jednoho nebo obou plodů ještě před začátkem třetího trimestru13. Podaří-li se zachránit alespoň jeden plod, ohrožuje ho vyšší riziko předčasného porodu a zdravotních komplikací, kterými by po porodu trpěl. Jedná se především o neurologické problémy, které se vyskytují ve 25 % případů.
Léčebný postup lze rozdělit na konzervativní a invazivní, přičemž rozhodujícími faktory, kterou možnost zvolit, jsou:
týden těhotenství, ve kterém se TTTS diagnostikoval,
míra poškození plodů a jejich podmínky, ve kterých se vyvíjejí,
přání těhotné ženy, jak se bude léčba vést.
Konzervativní cesta v léčbě TTTS
Za konzervativní způsob se považuje tzv. vyčkávací postup, sledování těhotné ženy i vyvíjejících se plodů, přičemž jsou během toho ženě podávána léčiva. Jedná se například o tokolytika – léky na udržení těhotenství, které potlačují kontrakční činnost dělohy.
Za součást konzervativní terapie se považuje i amnioredukce – tedy snížení objemu plodové vody u dvojčete, které jí má nadbytek. Provádí se podobně jako amniocentéza17 – přes břišní stěnu se zavede jehla až k plodovému vaku, z něhož se doslova „odčerpá“ přebytečné množství plodové vody. Je však třeba říci, že amnioredukce v tomto případě neřeší problém samotný, pouze dočasně upravuje podmínky, které toto dvojče v bříšku má.
Obvykle se konzervativní cesta volí tehdy, pokud si nastávající maminka nepřeje invazivní, tedy operační postup léčby.
Invazivní způsob léčby TTTS
Invazivní zákrok, který jako jediný dokáže vyřešit příčinu transfúzního syndromu dvojčat, se jmenuje fetoskopicky řízená laserová fotokoagulace. Jeho podstata spočívá v tom, že se pomocí laseru zničí společné krevní cévy mezi dvojčaty.
Zákrok probíhá buď v celkové nebo ve spinální anestezii. Chirurg přes menší řez na břiše matky projde fetoskopem až do děložní dutiny, kde nejprve zmapuje krevní placentární řečiště plodů. Následně laserem přeruší abnormální cévní spojení a následně formou amniodrenáže sníží množství plodové vody v plodovém vaku dvojčete, které trpí polyhydramnionem.
Po operaci zůstává těhotná žena minimálně jeden den v nemocnici, kde se monitoruje nejen její zdravotní stav, ale především stav obou plodů.
Video: Vše o předčasném porodu
Rozhovor přednostou gynekologicko-porodnické kliniky JLF UK a UNM, doc. MUDr. Kamilem Biringerem, PhD.