S přítelem jsme nechali příchodu miminka do našeho života volný průběh. Už jsme si přeci jen uvědomovali, že věk na to máme, bydlení také vyřešeno, jen trochu se pak muselo naše obydlí upravit, ale když jsem jednoho dne zjistila, že dílko zdařilo, začala jsem uvažovat i nad jménem.
Týdny plynuly a když jsem byla na prvním velkém UTZ, tak jsem po dotazu lékaře, zda chci vědět, co to bude, odpověděla záporně, že to zatím nepotřebuji vědět ;-). I když okolí se dotazovalo, co tedy budeme mít a že by bylo zvědavé, že by to nevydrželi, jsem nakonec při dalším vyšetření si nechala říct, co to bude. Verdikt zněl - holčička. Pro mne bylo hlavní, že to malé je zdravé. A i když dnešní moderní počítače a veškeré vyšetřovací přístroje jsou na vysoké úrovni a lze vidět dítě, tak jak by si naše babičky před mnoha lety nedovedly ani představit, jsem stejně raději byla připravena i na variantu, že budeme mít v záloze i jméno pro chlapečka.
Jelikož s přítelem nejsme manželé, nechtěla jsem nic nechat náhodě a raději jsem s přítelem zašla cca měsíc před porodem na matriku, abych se ujistila, že to malé bude mít příjmení po tatínkovi a jméno bylo přijato bez dalších komplikací a dalšího jednání s úřady.
Na matriku jsem tehdy došla s představou, že vše bude hotové ten den a nic se již dále řešit nebude. Ale opak byl pravdou. Já jsem si zvolila jméno pro holčičku, které je naštěstí v seznamu ověřených jmen, které se užívají v ČR, ale tatínek měl představu pro chlapečka zcela mimo tento seznam a nastal problém. Paní magistra nám formulář nemohla uzavřít, dokud nebudeme mít dořešeno i jméno pro chlapce. Musí být uvedena obě. Jelikož tvar jména Maximus nebyl v seznamu, který je vedený dle knihy paní Knappové, která zpracovává i posudky na ,,zvláštní jména,, , nezbylo nic jiného, než se na zmiňovanou paní obrátit. Já jsem však již nechtěla déle čekat, než se posudek zpracuje a navíc za zjištění, zda dané jméno již se nevyskytuje v ČR a zda lze daný tvar využívat se platí i nemalá finanční částka (v té době to bylo 800Kč), jsem na přítele zatlačila, prostě nebyl čas - pro mne. Víme, že to bude holčička, tak využijeme tvar, který je v seznamu. Přítel to tehdy nesl těžce, moc se toho nechtěl vzdát a já pak po porodu jsem byla ráda, že dnešní moderní UTZ nelžou :-)