PAPP-A

PAPP-A (z angl. pregnancy associated plasma protein-A), nebo také specifický těhotenský protein A je glykoprotein (bílkovina obsahující sacharidovou složku), který je tvořen čtyřmi podjednotkami placentou⁹.

Hladina specifického těhotenského proteinu A se zvyšuje během těhotenství²⁴ úměrně s růstem placenty a maximálních hodnot dosahuje v termínu porodu⁷⁴.

Význam měření PAPP-A hodnot v prvním trimestru

Placenta i plod produkují během těhotenství několik látek, které se v rámci NT screeningu¹⁴ vyšetřují a měří v mateřském séru. Tyto markery se vyšetřují z krve nastávající maminky. Nejčastěji vyšetřovanými látkami jsou:

• PAPP-A - specifický těhotenský protein A,
• hCG¹ - lidský choriový gonadotropin,
• fβhCG - free beta hCG - podjednotka hCG,
• uE3 - volný estriol (ženský pohlavní hormon produkovaný placentou, patřící do skupiny estrogenů).

Jednotlivé hladiny těchto látek se vyjadřují v absolutních číslech, pro potřeby prvotrimestrálního screeeningu se však převádějí do tzv. MoM (multiples of median). To znamená, že se výsledky násobí daným gestačním týdnem. Více o prvotrimestrálním screeningu a jeho hodnotách naleznete v samostatných článcích NTscreening¹⁴ a Hodnoty NT¹.

O čem vypovídá hladina PAPP-A

Sérová hladina specifického těhotenského proteinu A je v prvním trimestru³⁷ a na počátku trimestru druhého¹⁷ velmi nízká zejména u gravidit, kde je plod postižen Downovým syndromem. Avšak po 14. týdnu těhotenství¹⁸ se produkce PAPP-A zvyšuje na úroveň bezproblémového těhotenství. Tedy vykazuje hodnoty stejné jako u zdravých, nepostižených plodů.

Snížené hodnoty PAPP-A v kombinaci se zvýšenými hodnotami fβhCG mohou poukazovat na zvýšené riziko postižení plodu trizomií 21-tedy Downovým syndromem, naopak nízké hodnoty obou markerů mohou signalizovat vyšší riziko trizomií 13 a 18, tedy Patauova a Edwardsova syndromu.

Nízká hodnota PAPP-A zvyšuje také riziko nitroděložní růstové retardace plodu¹ a riziko pozdějšího vzniku preeklampsie¹⁸. Jsou proto vhodné kontroly růstu miminka⁸² ve 26.¹⁶, 30.²⁷ a 34. týdnu těhotenství²². Nízká hodnota PAPP- A nezvyšuje riziko vrozených vývojových vad srdíčka, mozku atp.

Obecně platí, že je-li naměřená hodnota MoM nižší než-li 0,5 MoM, znamená to zvýšené riziko postižení děťátka Downovým syndromem.

K celkovému zhodnocení možných rizik postižení plodu je používán počítačový program, který mimo hodnot PAPP-A, fβhCG a naměřených hodnot šíjového projasnění (nuchální translucence), zohledňuje i délku gravidity, věk²⁰ a hmotnost maminky¹⁵. Vypočítané riziko je následně porovnáváno s tzv. nastaveným rozhodovacím limitem, většinou jde o limit 1:150. Je-li naměřené riziko vyšší, než-li hodnota rozhodovacího limitu, je výsledek brán jako pozitivní a nastávající mamince jsou nabídnuta další podrobnější vyšetření (např. amnocentéza¹⁷, odběr choriových klků¹), která pomohou určit správnou diagnózu.

Více o PAPP-A na modrykonik.cz

• Diskuze: Špatný screening. Nízké PAPP a vysoké volné HCG.
• Otázka: Hodnoty Papp-A a hCG - jaké jsou v pořádku?
• Diskuze: Velice nízké PAPP-A. Kdo řešil? Co dál?
• Diskuze: Špatné výsledky ze screeningu v 1. trimestru.

Použité zdroje

1. http://prenatalnecentrum.sk/?menu=odborne&menu2=brozura
2. https://web.archive.org/web/20140701092635/http://www.labtestsonline.cz/understanding/index.html