Prenatální diagnostika nabízí řadu možností, a tak jakmile se během běžných vyšetření v těhotenství objeví známky toho, že miminko v děloze neprospívá, lékaři mohou ženě doporučit podstoupení invazivního diagnostického zákroku. Řadí se k nim právě kordocentéza, tedy punkce pupečníku. Proč se ovšem využívá méně než ostatní indikovaná těhotenské vyšetření a jak v praxi probíhá?
Kordocentéza představuje diagnostické vyšetření, jehož úkolem je zjistit, zda miminko netrpí vývojovou nebo genetickou vadou.
Co je kordocentéza a jak probíhá?
- Kordocentéza v praxi představuje odběr krve plodu z pupečníkové cévy invazivní metodou – tedy zavedením jehly do pupečníku přes břišní stěnu matky. Zákrok probíhá pod neustálou kontrolou na ultrazvuku, kde lékař monitoruje směřování jehly, aby předešel poranění dítěte nebo vnitřních orgánů ženy.
- Odběr se většinou provádí z místa, kde se pupečník spojuje s placentou, přičemž se odebírají přibližně 3 až 4 ml krve. Z takto získané krve se stává cenný vzorek nesoucí mimo jiné genetickou informaci dítěte, který slouží ke stanovení krevní skupiny dítěte, zjištění případné infekce v jeho organismu a zhodnocení některých vývojových a genetických vad.
- Podstoupení kordocentézy může lékař těhotné ženě jen doporučit, finální rozhodnutí je však na ní. Přestože se jedná o nejlepší možný způsob, jak získat vzorek krve plodu, v praxi se kordocentéza využívá stále méně.
Proč se odběr krve z pupečníku plodu provádí?
- Cílem kordocentézy je potvrdit, specifikovat nebo vyloučit některé vývojové vady či genetické poruchy dítěte. Výsledek je definitivní a na jeho základě jsou zvoleny další kroky, mezi nimiž může být i rozhodnutí ženy ukončit těhotenství ze zdravotních důvodů – do 24. týdne těhotenství27.
- Vyšetření se provádí poté, co předchozí screeningy poukázaly na možné podezření, že by miminko nemuselo být v pořádku. Obvykle se punkce pupečníku provádí od 18. nebo až 20. týdne těhotenství. Ve srovnání například s amniocentézou nebo odběrem choriových klků jde o poměrně pozdní týden těhotenství, zmíněné dva invazivní zákroky se totiž mohou provádět již v prvním trimestru. Výhodou kordocentézy jsou však časné výsledky – obvykle jsou k dispozici do maximálně tří dnů od odběru.
Rizika a komplikace spojené s kordocentézou
Jelikož se jedná o invazivní zákrok, jsou s odběrem spojena i možná rizika. Nejčastěji jde o:
- bolestivost v místě vpichu,
- podráždění dělohy,
- problémy s placentou,
- předčasný odtok plodové vody,
- zvýšení rizika spontánního potratu o 1 %.
Mohlo by tě také zajímat
Vyšetření během těhotenství
Screeningová, diagnostická, doporučená a doplňková – vyšetření v těhotenství je velké množství a pro nastávající maminku není snadné se v nich zorientovat. Právě proto jsme připravili přehled, ve kterém ti vysvětlíme, jaké vyšetření k čemu slouží, které je propláceno zdravotní pojišťovnou a které můžeš podstoupit na vlastní žádost.
Asi každá nastávající maminka má strach, když jí lékař doporučí podstoupit amniocentézu, nebo jinak řečeno odběr plodové vody. Nejde totiž o rutinní vyšetření v těhotenství, proto si pojď přečíst, jak amniocentéza probíhá, jestli s sebou nese nějaká rizika a kdy se provádí.
Každý týden těhotenství s sebou nese něco nového. Některé události sice nejsou navenek vidět, ale rozhodně probíhají. Aby také ne, vždyť během 40 týdnů se ze shluku buněk stane miminko. Podívej se, co tě v jednotlivých týdnech čeká a na co bys neměla zapomenout. Stačí kliknout na týden, který tě zajímá.
Více na Modrém koníku
- Zařaď se do tematických skupin
- Napiš odborníkovi – zdarma a s možností anonymity
- Těhotenství týden po týdnu
- Co se děje v jednotlivých týdnech těhotenství, jaké změny a vyšetření tě čekají a jak se postupně vyvíjí miminko? To zjistíš v našich těhotenských týdnech, na kterých jsme spolupracovali s MUDr. Petrem Kolkem.
- Těhotenství po týdnech5