Jedním z nejdůležitějších orgánů v těhotenství je placenta – téměř po celou dobu vyživuje děťátko, díky čemuž má možnost růst a formovat se do podoby človíčka, který se jednoho dne začne chystat na svět. Stejně však v těhotenství v souvislosti s placentou může nastat několik komplikací. Příkladem je abrupce placenty, tedy její předčasné odlučování od děložní stěny. Co přesně se tehdy v ženském těle děje a jaká má abrupce placenty rizika?
Co je placenta a jaká je její funkce?
Placenta neboli plodový koláč je orgán, který vzniká v prvním trimestru těhotenství. Přibližně od 12. týdne těhotenství22 naplno vyživuje miminko a zajišťuje mu přísun kyslíku i živin.
Kromě toho je také žlázou, která produkuje hormony, a zajímavostí je, že jí protékají dva druhy krve – krev matky i krev dítěte. Avšak tak, jak je placenta pro těhotenství důležitá, dokáže jej v některých případech i zkomplikovat.
Jedna strana placenty je během těhotenství přirostlá k děložní stěně a odloučit by se měla až během třetí doby porodní, tedy až po porodu dítěte. Přibližně v jednom ze 150 těhotenství však nastává odloučení placenty v dřívějším stádiu těhotenství, a to buď v posledním trimestru nebo v průběhu 1. a 2. doby porodní. Ve velmi výjimečných případech se odtržení placenty objevuje i dříve – po 20. týdnu těhotenství21.
V praxi jde o závažnou komplikaci, která v těch nejhorších případech může skončit fatálně – vykrvácením matky nebo předčasným porodem, na který dítě ještě není připraveno. Nebezpečí abrupce placenty spočívá i v tom, že se nedá nijak předvídat.
Placenta se může předčasně odloučit i bez jakýchkoli příznaků, které by signalizovaly blížící se hrozbu. Může se vyskytnout také u žen, které měly dříve zcela bezproblémový průběh těhotenství.
Často však za abrupci placenty odpovídá preeklampsie18 a zároveň se k tomuto stavu mohou přidružit i další komplikace – DIC neboli diseminovaná intravaskulární koagulace, která je však „jen“ další život ohrožující komplikací, nikoli faktorem, který by předčasné odloučení placenty „vyvolal.“
Odloučení placenty během porodu může nastat i tehdy, byl-li ženě diagnostikován polyhydramnion – příliš velké množství plodové vody. Obsah dělohy (plodové obaly, nadměrné množství plodové vody) se v krátké době rychle vyprázdní, což může vést k předčasnému odloučení placenty od dělohy.
V souvislosti s odlučováním placenty mohou nastat dvě situace:
Částečné odlučování placenty – může jít o méně závažný nález, který si nemusí žádat razantní kroky, ale rovněž může nastat i situace, při které se odloučí jen část placenty a její okraj zůstane přirostlý k děloze, důsledkem čehož dochází ke krvácení ve svalovině dělohy. Vaginální krvácení se dostavit může i nemusí. Ve druhém, závažnějším případě částečného odloučení placenty, je dítě většinou ohroženo na životě, kdy lékaři mají jen pár minut na to, aby učinili kroky k jeho záchraně.
Úplné odloučení placenty - pokud se odloučí i okraj placenty, krvácení je většinou patrné, což způsobí, že žena má (i když jen krátký) čas na to, aby vyhledala lékařskou pomoc. Úplné odloučení placenty je mimořádně nebezpečný stav.
Důvodem krvácení nebo krevního výronu je narušení cév mezi placentou a děložní stěnou. Jakmile lékaři nabudou podezření, že by mohla nastat abrupce placenty, provedou ultrazvukové vyšetření, krevní testy a CTG, pomocí kterého zkontrolují činnost dělohy a srdeční ozvy dítěte.
Odloučení placenty v průběhu těhotenství nebo prvních dvou dob porodních zapříčiňuje 2 až 15 % úmrtí rodiček a 25 až 55 % úmrtí plodu/dítěte.
Jak se postupuje při abrupci placenty?
Drtivá většina případů předčasného odloučení placenty vede k předčasnému porodu císařským řezem. Vaginální porod by byl nesmírně riskantním krokem s dopadem na život matky, ale také dítěte. Bohužel, aktuální týden těhotenství se v těchto případech nezohledňuje – důležité je jednat bez ohledu na to, zda je dítě schopno života i mimo dělohu.
Vyčkávací metoda je jen raritní, volí se v časných týdnech těhotenství při mírném nálezu, ne rozsáhlém odloučení placenty. Žádá si permanentní monitoring těhotné ženy, přísný klidový režim a konzervativní léčbu, která se skládá z podávání léků a ledových obkladů na břicho.
Jak se projevuje předčasné odlučování placenty
Předčasné odloučení placenty může být doprovázeno některými z těchto příznaků:
vaginální krvácení mírné, středně silné až mimořádně silné intenzity,
projevy anémie – bledost, únava, pokles tlaku,
bolest v oblasti břicha a podbřišku,
bolesti zad,
bolesti dělohy a nástup kontrakcí.
Jaké faktory zvyšují riziko předčasného odloučení placenty?
Přestože může tato komplikace vzniknout i v nízkorizikovém těhotenství, tedy v takovém, během kterého nebyly zaznamenány žádné komplikace, přece jen lékaři znají faktory, které hrozbu předčasného odloučení placenty zvyšují:
vysoký krevní tlak a preeklampsie – zvýšený tlak v cévách placenty a dělohy často vede k jejímu předčasnému odloučení,
myomy na děloze,
vícečetné těhotenství – pokud žena čeká dvojčata, trojčata apod.,
kouření,
vyšší věk matky (obecně se uvádí věk nad 35 let),
úrazy v břišní dutině nebo v křížové oblasti,
polyhydramnion.
Komplikace spojené s abrupcí placenty
Krvácení a hrozba vykrvácení
Jelikož krvácení nastává důsledkem narušení cév v nesmírně prokrvených orgánech – v děloze a placentě, krevní ztráta může být skutečně velká. V pozdě podchycených případech si již lékaři nemusí s touto komplikací umět poradit. Výjimečné není ani to, pokud se na operačním sále rozhodnou pro hysterektomii – chirurgické odstranění dělohy.
DIC
Diseminovaná intravaskulární koagulopatie je specifický, ale nesmírně závažný stav, který se ke komplikacím s předčasným odlučováním placenty může přidružit. Laicky řečeno, jedná se o rozvrat krevních elementů, při kterém dochází ke shlukování krevních destiček na místech, kde by k tomu docházet nemělo. Takto vytvořené sraženiny ucpávají cévy a blokují správný průchod cévami.
Ohrožení života dítěte
Jelikož důsledkem krvácení a narušení funkce placenty dítě přichází o kyslík a živiny, kterými ho placenta do té doby zásobovala, je ohroženo na životě. Tento stav se nazývá také nedostatečnost nebo insuficience placenty. Nebezpečné jsou proto i ty formy odloučení placenty, při kterých žena vaginálně nekrvácí. Na to, že se něco děje, přichází teprve tehdy, když kromě postupně nastupujících bolestí pociťuje i změnu pohybů dítěte, které důsledkem nedostatku kyslíku bojuje o svůj život. Bohužel někdy stav vede k jeho úmrtí.
Předčasný porod
Předčasný porod je častým důsledkem abrupce placenty. Pokud to mírnější forma odloučení placenty umožňuje a zvolí se vyčkávací metoda, jsou matce podávány kortikoidy k dozrání plic dítěte. Často se však předčasný porod císařským řezem volí urgentně a vyčkávání není možné.
Video: Vše o předčasném porodu
Rozhovor přednostou gynekologicko-porodnické kliniky JLF UK a UNM, doc. MUDr. Kamilem Biringerem, PhD.
Častou otázkou maminek, u kterých v prvním těhotenství nastala abrupce placenty, je, zda by se stejná komplikace mohla objevit i ve druhém těhotenství. Bohužel jednoznačně se na to odpovědět nedá, protože předčasné odloučení placenty se může, ale i nemusí opakovat.
Ženě tehdy poradí její lékař, který zohlední závažnost komplikací v předchozím těhotenství a zároveň posoudí její současný zdravotní stav. Každopádně by druhé těhotenství bylo pravděpodobně od začátku pečlivě sledováno a žena by si na sebe musela dávat větší pozor.
Co když se placenta během třetí doby porodní naopak neodloučí?
Může nastat i opačná situace, pokud po porodu dítěte do přibližně hodiny nedojde k odloučení placenty od děložní stěny přirozenou cestou. V takovém případě se může jednat o adherentní placentu nebo její další stupně závažnosti – placenta accreta, increta či percreta a musí se provést manuální vyjmutí.
Jedná se o zákrok v narkóze, během kterého lékař jednou rukou vnikne přes pochvu k děloze a druhou rukou vyvíjí tlak na břicho. Důsledkem tohoto úkonu se naruší spojení dělohy a placenty, která může vyjít z těla ven.
Měla jsem plánovaný císařský řez z důvodu vyššího odhadu váhy dcery (nakonec měla 4050g), kvůli předchozí sekci u syna (3800g) a navíc jsem byla uzamčená na 1000 západů - (1. porod zakončený akutní sekcí mě vyvolávali 4 dny). Den sekce měla být středa s tím, že dojdu do porodnice až v ten den ráno. V pondělí večer jsem měla kontrakce, ale pokládala jsem je za poslíčky (po vyvolávaném 1. porodu mě přišly slabé), sprcha nezabrala, ale nakonec jsem nějak usnula.
Vzbudila jsem se v úterý ráno přesně v 6:50 s pocitem, že ze mě něco teče, nevěděla jsem, jestli mě praskla plodovka, tak jsem utíkala na záchod. Tam jsem zjistila, že se nejedná o vodu, ale že ze mě teče krev a to hodně. Volala jsem manželovi, který akorát dojel do práce ( měl to cca 40 minut autem). Věděla jsem, že je zle, tak jsem volala záchranku. Starší syn ještě spal. Na 155 mi řekli, ať si okamžitě lehnu a dám nohy nahoru a čekám na záchranku. Přijela asi do 10-15 minut, nevím přesně. Mezitím přišla sousedka pohlídat syna, než přijede manžel.
Záchranáři mě vyšetřili s tím, že té krve moc na první pohled není, a že mám dojít po svých do sanitky. Tak jsem šla, krev mi začala téct proudem po nohách, ale nějak jsem to zvládla až do sanitky. Za celou dobu jsem necítila pohyby malé a myslela na nejhorší. Nějak jsme se dokodrcali do porodnice v Bohunicích v Brně. Měla jsem s sebou jen vyplněné papíry k zítřejší plánované sekci, telefon, na sobě noční košili a pantofle, peněženku s doklady jsem nechala doma, ale to nebyl problém, manžel později všechno dovezl. Až v porodnici ve výtahu jsem malou konečně zase ucítila.
Po ultrazvuku se přešlo k okamžitému císařskému řezu při plné narkóze. Dcera se narodila 8.8. v 8:00 hod. přesně. Podle zprávy byla lehce promodralá a nehybná, ale po chvíli se naštěstí chytla sama. Měla jsem velké štěstí a dcera ještě větší. Příčina abrupce placenty nezjištěna, ale měla jsem placentu na přední straně dělohy a opravdu, a to ani ke konci, jsem se nešetřila a fyzickou aktivitu dost přeháněla, tak to možná bylo tím.
1 člověk považuje za užitečné
Těhotenský newsletter
Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu