Ahoj, shanime uz par let pozemek. Nyni jsme ve 3+kk byte vlastnim, uplne nespechame, ale chceme z bytu pryc, mit zahradu pro decka, atd. Nyni mame 2 decka a chceme jeste jedno, takze byt nam bude tesny. Bydlime nyni na vesnici, kde je skolka, hospoda, obchod, hodne mladych, k rodicum to je 3 km do vedlejsi vesnice. Situace na trhu je hrozna. Pozemky se tu prodavaji bezne 4-5 mil, coz si nemuzeme dovolit. Nyni se naskytl pozemek ve vesnici u rodicu. Krasny, slunny, na jih. Cena pod 3 mil. Ale vesnice je polovicni, je tam jen obchod. Malo mladych. Neni kam poradne jit. Jsem s detmi hodne venku, prochazky, hriste. S rodici mame super vztah, ale myslim si, ze je to i diky tomu, ze se nevidime porad, ale treba jednou za dva tydny. Bojim se, ze kdyz bychom byli v jedne vesnici, decka budou chtit porad za babi, vlastne prijdou o to jet k ni na prazdniny, coz ja se jako dite na prazdniny k babicce hrozne tesila. Druha babicka je z mesta a skoro k ni nejezdime, ona k nam skoro vubec.. Take predstava, ze my se pestujeme se zeleninou a babicka taky, prijde m
@lobella 3 km do vedlejší vesnice mi nepřijde jako hrůza. Stejně budeš hodně taxikařit do města, až půjdou na střední.
Časem i do vesnice rodičů se můžou přistěhovat další rodiny.
Já bych pozemek koupila, pokud je to dobrá lokalita, dá prodat, když vám to nebude vyhovovat.
@levandule_k prave ze to jsme nyni 3 km vedle nam vyhovuje, jsme proste vedle a zaroven po ruce, kdyby neco a kdyz ho koupime, tak chceme samozrejme hned stavet, takze takove to koupime a pak prodame moc ve hre neni
@lobella Hele, já jsem na takové vesnici bydlela nejprve jako malá holka a potom i dospělá s dětmi. O babičku a prázdniny u ní jsme nepřišly. Naopak, jsme si tam chodily spát klidně i v týdnu. Babička po ruce je k nezaplacení, zvlášť když máš malé děti. Ani teď jsem se neposunula daleko, bydlím 2 km od rodné vesnice. U nás na vsi je taky jeden obchod, takže si nakupuji ve městě 1x týdně (pokud máš auto, o nic nejde) a u nás v krámě jen pečivo nebo to, co nutně potřebuji a třeba došlo. Za ten klid to stojí. Na vesnici mají k sobě lidi blíž. Kdyby tě něco zajímalo, tak dej se klidně ptej. 🙂
@sebestka mne kde spis o to, ze tam nejsou lidi, chodim s detmi hodne ven, potrebuji potkat jinou maminku, popovidat si, aby si mela decka s kym hrat a vyblbnout se, tam neni nikdo, uz ted co bydlime se skoro s nikym nevidame, ale deti je tu spousta, tak aspon obcas nekoho potkame, to ze ve vesnici neni zadne zazemi mi nevadi, vyrostla jsem tak, vadi mi jen to neni kam jit a s kym se videt
Je mi jasne, ze az decka budou ve skole, bude to jine, my v praci, sejdeme se doma vecer, ale ted jeste me ceka cca5 let doma s detmi
@lobella jestli tě čeká pět let doma s dětmi a ještě nemáš ani pozemek, projekt a nestavíš,tak reálné dřív než za dva roky bydlet nebudeš. Spíš déle... Takže nechápu co řešíš. Pak už budou chodit děti do školky a školy za chvíli takže nebudeš potřebovat na vesnici někoho "potkávat" denně... Já bych do toho šla 🙂
Já bych neviděla problém v tom, že tam máš rodiče, už teď jste od sebe velmi blízko a problém to není. Mě by spíš vadilo, že ve vsi není škola a školka, znamená mnoho dalších let děti pořád někam vozit. Taky bydlíme na vesnici ale škola a školka byly důležitým kritériem pro výběr místa.
Proste nevim, zda to vzit, kdyz tam nejsou velka ALE, na druhou stranu chci bydlet tam, kde budeme spokojeni a okoli (prostredi, priroda, vyhledy do okoli) nas uspokoji, proste hledame misto, kde vychovame deti a pak zestarneme, tskze nejsem moc naklonena kompromisum, na druhou stranu sleduji situaci na trhu nekolik let a vim, ze rozum mi rika, ze to vzit mam 🤷
Kdyby to bylo, že budete bydlet všichni v jednom baráku, tak to bych asi zvažovala, ale tohle mi nepřijde jako problém vzhledem k situaci, jaké je na realitním trhu,takže bych do toho určitě šla.
Taky bych spíš řešila to taxikaření.
@lobella já bych řekla, že pokud nemá člověk neomezený rozpočet na stavění, tak si ten luxus vyberu si, kde chci bydlet, nemůže v dnešní době dovolit. Prostě stavím tam, kde je možnost a jsem za to ráda. 🙄 Příbuzní bydlí přes silnici a s prarodiči mají skvělý vztah, děti tam u nich spí už od malička, berou je pořád někde na výlety, někdy i do školky, že školky. Já bydlela s miminkem 130 km od rodičů a radši bych je měla přes silnici teda. Teď bydlíme na vesnici, autobusová doprava nic moc, takže je to vyloženě na auto, dětí sice mraky, ale zas nestačí kapacita školky. A my tu taky nikoho neznáme, takže za kamarádkami či zábavou dojíždíme nebo ony dojedou k nám. Přijde mi to v pohodě. Prostě vesnice. 🙂
Jak bylo psáno výše, tak než koupíte a postavíte, asi budou děti větší a budou už chodit min do školky. Jinak s malýma dětma na malé vesnici, kde nic není a ty jsi navíc společenskej tvor, je peklo. Vím o cem mluvím. Mám to tak. Trpím psychicky, ale já to mám ještě o něco horsi, ty bys měla aspoň rodiče k ruce. Já osobně bych do toho nešla.
@me_druhe_ja tak rodice mame sice kousek, ale ma deti jsem sama, tata jeste pracuje a je cely den v praci nebo pak dela na baraku a mamka je v invalidnim, takze se obstara jen sebe, ale hlidani, nebo vyletovani s deckama nehrozi, jako ted je fajn, ze kdyz jsme chteli, sla jsem k nasim vedle do vesnice prochazkou, holka se vyblbla na zahrade, v lete jim ozrala zahradku a sli jsme zase dom
My máme tchánovce doslova za plotem, a ač vztahy s tchánem nejsou ideální, jsem za tu blízkost ráda. Teď pomůže tchýně s hlídáním, když potřebujeme, děti tam chodí rády, o prázdninách se těší i na přespávačku, až budou tchánovci potřebovat péči, budou blízko a nemusí se na stará kolena nikam stěhovat, s tím máme v rodině špatné zkušenosti. Ale každý to vnímá jinak, navíc bydlíme na okraji města, takže vyžití a soc. kontakty dle libosti s minimem dojíždění.
@lobella Za mně je to fajn mít rodiče za rohem, taky bydlíme ve stejné vesnici a neměnila bych. Jakože jsou tu dva malé obchody, hospoda, hřiště... na velké nákupy stejně jezdíme do města. Rodiče coby kamenem dohodil jsou super, jednak když člověk potřebuje pohlídat není to až takový problém pro obě strany, protože malý je tam jako doma, nebojí se nic, je na ně prostě zvyklý a oni taky ví, co s ním dělat. S kočárkem tu teda taky moc nikoho nepotkavám, ale prostě jsme venku je to super i tak, pohoda klid. Kdyžtak se domluvím s nějakou kamarádkou a dojedeme autem, stejně s tím, jak jsou děcka napřeskáčku nemocné nebo mají jiný režim, bychom se nevídaly denně. Jinak když jsem byla malá, babička bydlela taky kousek vedle a prázdniny jsem trávila normálně u ní. Jako ty vzpomínky na babičky/dědy ti pak už nikdo nevezme, si nedovedu představit, že bych je viděla jednou za měsíc nebo tak.
@lobella v dnesni dobe kdy je vetsina lidi rado ze bydli bych fakt neresila jestli bude babka pect burt sama nebo s vama ...
Nereknu pokud byste se meli stehovat do dvojdomku ...ale takhle ?
Podle me neni rozdil jestli 3km na bo 8km nebo 0.5 km...
Ja vyrostla na malinke vesnici (cca 100 obyvatel), kdyz jsem byla dite, byl tam obchod (smisene zbozi) a knihovna. Ted tam neni nic. Absolutne nic. Neda se tam vubec nic delat, bydli tam hlavne duchodci a tech par deti/pubertaku se tesi, az odtamtud vypadne.
Ale detstvi jsem tam mela hezke, co se prostredi tyce, babicka s dedou bydleli velmi blizko (doslova par metru od naseho domu) a mam na ne krasne vzpominky. Pro deti je to asi super mit prarodice blizko, pokud jsou rodinne vztahy v pohode.
Spis nerozumim tomu, proc, kdyz jsi ty i dcera spolecenska, proc chces bydlet na vesnici, kde nic a nikdo neni. Moje mati je taky spolecenska a na te male vesnici, kam se provdala, tak dost trpela. Dnes uz je v duchode, za ty roky si zvykla, ale kdyby si mohla znovu vybrat, sla by do mesta, protoze za kazdou zabavou se muselo dojet (driv autobusem, dnes autem). Proste to neni jako ve meste, ze se jdes po kafi s kamoskou cournout mestem atd. Musis si to vsechno naplanovat podle jizdnich radu autobusu nebo pokud ridis, tak predem planovat, ze na zadne akci nemuzes pit atd.
A jeste me napadlo: kdyz babicka s dedou zemreli, bylo to pro nase dost psychicky narocne divat se na jejich prazdny dum (stoji v podstate hned vedle domu nasich)....proste ti prarodice nebudou zit naveky a je treba s tim pocitat. Otec se seknul a rekl, ze ten jejich dum neproda, protoze nesnese, ze by se v dome, ktery patril jeho rodicum, promenadoval nekdo cizi. Prarodice jsou po smrti uz 11 let a ten dum tam jen tak stoji - sice nechatra, protoze nasi delaji nezbytne opravy, ale nic z nej nemaji. Otec se stale nemuze psychicky prenest pres to, ze jeho rodice jsou pryc a vidi to tak, ze ten jejich dum je to jedine, co mu po nich zbylo....znam z vesnice vic takovych pripadu: kdy jdou mladi kolem domu, kde bydleli jejich rodice/prarodice, tak se zastavi a teskni....v tomhle je zase asi vyhodat mit bydleni oddelene, protoze alespon clovek nema dum po rodicich/prarodicich porad na ocich... ale to uz je otazka osobni preference.
Ale chapu, ze pekny pozemek za cenu, kterou si muzete dovolit, to je lakadlo. Sama nevim, jak bych se rozhodla.
@lobella já bych ten pozemek brala...jak píšeš sleduješ pozemky už nějakou dobu...další takový se nemusí naskytnout...blízkost babičky je jen výhoda, když máte dobře vztahy...a to jestli ve vesnici jsou ,nebo budou maminky na hřišti dopředu nikdo neví...u nás na malé vesnici se za poslední 2-3 roky narodilo přes 20 děti...když jsme se jako bezdětni stěhovali taky jsem myslela že tu je málo mladých rodin...budouci ditko si nebude mit s kym hrát...opak byl pravdou...
Ještě mě napadá - teď chodíš s dětmi hodně ven, protože jsi v bytě. Až budete mít dům a zahradu, možná nebude tolik času a ani potřeba tolik chodit jinam. Aspoň u nás to tak je, ale je pravda, že náš dům je ve fázi rekonstrukce 🙂
3 km nebo stejne vesnice je uplne putna. Vzdyt je to skoro stejne. Pokud bys resila ve stejne dome, tak reknu, bezte od toho. Ale stejna dedina?? Nasi bydli v dome, kde bydleli babicka s dedou (od lonska jen babicka uz). Takze my spodni patro, babicka s dedou horni. Mamka ma dve segry. Jedna bydli ve stejne ulici (ona na zacatku, nasi ve 3/4 ulice) a druha mamcina segra bydli kousek pres zahrady a pole. Takze tez kousicek. Bylo to super, ze jsme meli se sestrenkama blizko. Ano mit babicku s dedou vecne za zadkem, dohadovat se o kazde zmene v baraku, bylo silene a nikdy bych do toho po mych zkusenostech nesla. Ale ve stejne dedine uplne v klidu.
@lobella my to tak máme. Klidně napiš SZ. Ono to fakt tak horké není. I přesto že rodice od manžela bydlí 150 od nás tak se vidíme tak 1x týdne. Když opékame burta tak opékame klido pido bez nich. Máme každý svůj plot, on ten plot dost udělá. Navíc nasi rodiče chtějí mít svůj klid a jako že by potřebovali pořád celý den ať kolem nich skáčou a křičí děti, raději ani na návštěvy moc nechodi😄 taky tu moc není maminek s dětmi, ale mi to nevadí, není problém se sbalit a vyrazit na výlet. Nebo se s kamarádkami navštěvujeme a dáváme si na terase zákusky a děti pobíhají v klidu na zahrade. Navíc budeš i rada, že ti děti vyzvednou ze školky. Já bych nevahala a šla do toho.
Pokud nemáte navíc, tak nemáš na výběr....jen uvedu pár věcí na pravou míru....Pravidlo, že na vesnicích mají lidé k sobě blíž.... Je utopie 😆 to rozhodně už neplatí. A pokud jsi společenský typ, tak tě život na mrtvé vesnici do 3 let od nastěhování rozezere a začneš "utíkat" i třeba jen autem na vylety. Že si na vesnicích děti spolu hrají? No také utopie už...v místech kde si lidi závisí i nos mezi očima jsou přirozeně řádně poučena i dečka s kým se bavit a s kým ne.
Prijde mi to na hlavu, abychom delali totez, kdyz bychom bydleli skoro spolu. Proste si predstavuju, jak si peceme s detmi burta a 100m od nas si pece babicka s dedou svyho, ale kazdy zvlast. Ma nekdo zkusenost? Vůbec nevim, jestli do toho jit. Byt ten pozemek v jine vesnici, okamzite do toho jdeme. Ale takhle jsem nerozhodna. Jednak ze na te vesnici nic neni, jednak ze si nebudeme tak "vzacni"? Na druhou stranu az budou nasi potrebovat pomoc, byli bychom po ruce.