Pracovaly byste raději na RD z domova, nebo z kanceláře?
Ahoj, mám dvouletou holčičku a od jejích 6. měs. jsem pracovala na 4h denně z domova, dělám administrativu v pojišťovně. Když byla malá, šlo to docela dobře, ale čím byla starší, tím to bylo náročnější. Mohla jsem pracovat jen když spala, nebo když jí někdo hlídal. Naštěstí máme v domě hlídací babičku, která sice ještě pracuje, ale vždycky jsme to nějak společně zvládli, abychom mohla pracovat. Teď mám miminko a od září bych měla zase pracovat, ne že by se mi tak chtělo, ale jen mateřská a manželův příjem nás bohužel neuživí. Vím, že se dvěma dětmi už to bude úplně divočina, proto se snažím už předem vymyslet nějaký systém, aby to fungovalo. Na jednu stranu je fajn dělat z domova, nikam necestovat, být vždy po ruce když je potřeba, ale na druhou stranu přeci jen v té kanceláři se člověk může opravdu věnovat jen té práci, nemusí si každý den hledat ten čas a nic ho nerozptyluje. Tak se Vás chci zeptat, kdybyste měli na výběr a měli možnost hlídání, pracovali byste raději 4h každý den doma, nebo třeba 2x týdně 10 hodin v kanceláří? Každý komu to řeknu si klepe na čelo, proč chci někam jezdit, když mi zaměstnavatel umožní fungovat z pohodlí domova, ale ono se o nezdá, ale bylo to pro mě docela náročný si denně hledat ten čas a valit ty povinnosti před sebou jako kámen, navíc jsem pořád odbíhala udělat to a tamto. Ta představa, že sice 2 dny v týdnu totálně zabité, ale pak 5 dní s dětma s čistou hlavou........ Co si o tom myslíte?
Já jsem pracovala u obou dětí,má profese to vyžaduje a jsem ráda,že mohu odjet,vyčistit si hlavu pryč,o to raději se vracím nabitá a natěšená domů.Když jsem občas dělala zákaznice doma,nebylo to ono,děti pořád něco chtěli a rušili,ale Vy pracujete na PC,to je poněkud jiné.Každý to má asi jinak nastavené,na PC se dá pravda dělat,když dítě spí,ale nesmíte přemýšlet nad domácností,člověk je hold v práci 🙂
Přeju správné rozhodnutí 😉
Jezdila bych do kanceláře.. pokud tě ovšem nebudou místo dětí rozptylovat kolegové :o)) Já osobně jsem efektivnější mimo domov.
Občas pracuji z domu a nemám zajištěné hlídání, většinou v době nemoci syna. Je pravda, že pokud jsem s ním doma udělám asi míň než v práci. Volila bych asi ale práci z domova, dojížděním opravdu člověk ztrácí čas. Asi by to chtělo najít nějaké řešení mezi - např. poprosit babičku, aby došla s dětmi ven, abys měla opravdu klid. je mi jasné, že s dětmi není jen tak třeba vydržet venku celé odpoledne, ale... případně jak bys to měla, kdyby prcek onemocněl, mohla bys do kanceláře jiný den?
Taky bych asi radši jezdila do kanceláře. Teď když někdy pracuji z domu, dělám u toho plno jiných věcí, když je pres jsem občas na malého nepříjemná a pak mne to mrzí. V kanclu se soustředím jen na práci a pak padla a potom zase jen na mrňouska.
Radši víc hodin najednou v kanceláři. Vidím to i u sebe. Chodím sice jen na brigádu, ale je pro mě rozhodně lepší jít na 10h (8,5, ale skoro 2h je cesta) pryč, plně se věnovat práci a neřešit co je doma (o děti je postaráno bezvadně) a pak se těšit na 5 dní, kdy se můžu věnovat jen jim a domácnosti, než pořád myslet na to, že si musím urvat denně 4 hodiny a žádný den vlastně nemít úplně klid.
@baterie Resim uplne to stejne jako ty. Dokud bylo 2. dite miminko, jeste to slo pracovat, ale ted to jde horko tezko. Tahnu to pred sebou jako balvan, odkladam, posouvam. Zvazujutaky navrat do kancelare, kde bude cas jen na praci a doma cas jen na deti. ted mi pripada, ze delam vse a nic poradne ...
Ahoj, já mám také dvě děti a vybrala jsem si 2x týdně 9,5 hodiny v kanclu. Ten den jsem teda pak k.o., protože ještě musím dojíždět, ale je to přesně o tom, že pak se můžu věnovat jen dětem. A to že vypadnu do kanclu, tak je super v tom, že se dostanu mezi lidi, kde si rozšířím obzory i dál než jen kolem dětí. Když jsem telefonicky se domlouvala se šéfem, jak to tedy bude, tak během toho hovoru mi stačil malej zmalovat sedačku fixou, takže si fakt nedovedu představit, kdybych měla dělat z domova 🙂
ahoj, já jsem taky pracovala z domova od 2 měsíce a od 5 měsíce 1x týdně chodila do práce. Taky dojíždím cca 50 minut cesta..Pak jsem to po dohodě se zaměstnavatelem změnila a pracuju 3 dny..zbytek mám volno.. hlídání nemáme takže malý musel do jestliček (teď je mu 20 měsíců). když jsem v práci, vyřídím si všechny schůzky, a udělám toho podstatně víc, než když jsem si to musela kouskovat.. ty tři dny jsem sice vyřízena, ale večer se strašně těším na prcka.. čteme si spolu, jdu ho koupat, a jdu s ním i spát.. :D a pak nás čekají 4 dny volny, kdy si to užíváme, chodíme na výlety, za kamarádkami, které mají stejně starý děti.. tenhle stav mi vyhovuje víc než ten předešlý.. (asi je to i tím, že si v práci i pokecám o věcech které se netýkají jen dětí.. 🙂 ) Ale asi to má každý jinak.. za mě tedy varianta v práci..
Při nemluvněti jsem pracovala z domova - starší dcerce jsme platili školku. Pak jsem postupně začala chodit 1 x, posléze 2 x týdně do kanceláře - v cca půl roce.
To, co popisuješ, je dost komplikované... Nevím, jak u vás, ale i když jsem měla dohodnuté "volno", stejně vždy někdo volal mi mimo dohodnuté dny, takže jsem nakonec dělala ještě víc, než bylo dohodnuté.
Ale máš pravdu - v té kanceláři nakonec u tak malých dětí člověk udělal mnohem víc, protože se dalo lépe soustředit. A hlavně - i když jsme měli hlídání - děti stejně neustále běhaly za mnou a zamknout se před vlastními dětmi prostě nedá. Děcka v presu a já dvojnásob.
Když pak chodily do školky obě děti, výrazně se mi ulevilo. Psychicky.