Chtěla bych pracovat u policie, bohužel je manžel proti. Argumentuje tím, že má o mě strach. Maximálně by souhlasil, kdyby to byla práce v kanclu, což je blbost se tam hned dostat.
Cítím, že tu práci bych chtěla dělat, ale nevím jestli mi to stojí za hádky s manželem 🤷♀️
Tak jasně, nemá tě teoreticky co omezovat, tvoje riziko a tvoje rozhodnutí. Teoreticky. Mám kamarádku, její muž je voják, jiná má doma policajta, známá měšťáka. Kdysi dávno můj děda říkal, že by měl můj muž k policii, výsluhy a tak. Já nechtěla, naštěstí můj muž taky ne. Za mě to prostě riziko je. Pokud tě to tam hodně táhne, ještě to doma proberte, za sebe ale můžu říct, že tvému muži rozumím.
@mourovatakocka Mě to spíš přijde, že manžel žárlí, protože je tam hodně mužů, přitom nemá nejmenší důvod. No co, pokusím se to s ním ještě probrat.
No muj muz se taky o me boji a to ani nemusim delat u policie, ale ono i delat vlakoviu revizorku je nekdy ostry, co si budem 😀 U policie budes chodit vzdy ve dvojici s parťakem (tak asi na to žárlí?), ja jsem ve vlaku vetsinou sama.
Pro mě byl vždycky sen, dělat u policie. Šla jsem za tím už na střední, kdy jsem studovala veřejnou správu a právo. Doma mi to ale taky neprošlo, ani přes mojí rodinu 🤣 Ale u nás je tradice trochu jiná. Teď jsem na cestě k forenzní psychologii, tak aspoň něco. Vždycky mě taky lákalo to vzrušení a adrenalin, ale jako ženské máme holt stigma 🙄 Pokud můžeš, stůj si za svým. Pokud cítíš, že jde o žárlivost, pokus se manžela ujistit, že jde o práci a tvůj sen, ne nabalování chlapů v uniformě. Ono obecně co jsem já osobně vypozorovala, je většina chlapů na ty v unifromě žárlivá 😅
Jsem policistka už bezmála 20let. Je to nebezpečná práce, jdeš do místy odkud ostatní utíkají, tahas se s bezdomovci, násilníky. S kanclem na malém Oop nepocitej, na velkém je to běžné ale záleží taky jak funguješ, jestli ukážeš že umíš a taky ne opravdu, jak píšeš hned.
@martinka_33 nebude vždy chodit ve dvojici s parťákem. Záleží kde by byla zařazena. Mám za sebou dost jednočlenných dní, kdy jsem třeba i byla sama na srdeční masáž a pod.
@barulina 😯 tak to ja jsem zatim vzdycky videla jen dvojici a to i kdyz šlo jen o ztotozneni cerneho pasažera.
@martinka_33 záleží kde na jakém oop to je. Jsem bez 3 let policista z Ostravy, tady jsem nikdy sama nebyla. 3 roky na malém Oop na Valašsku a byla jsem sama celkem často, jinak to prostě nešlo.
@barulina jen jednou se mi stalo ze prijel na ztotozneni policista v civilu, prijel nadupanym cernym fárem a byl sám 😀 Asi kdyz nejsou lidi nebo je moc prace tak posilaj z kancelare, neptala jsem se teda z jake je složky.
@barulina vis ceho ja bych se bála? Ze si me ty existence pak najdou v civilu... Jako kdyz cikani vypalili barák socialni pracovnici protoze jim sevrala deti...
@martinka_33 v civilu se z oop moc nejezdí, ikdyz jde to, spíš Skpv do jejich spisu. Jo no, já mám jak píšu sama odjezdene, odslapane dost, ale jen na tom malém Oop. Ono v Ostravě kde jsem je ten nápad takový, že ty hlídky se prostě postavit musí, tedy jsou tu oddělení 1.typu, což znamená více policistů
A k te nebezpecnosti, je u nas strojvesouci ktery odesel od policie pote co mu bezdomovec pokousal ruku 😯 to prý byla posledni kapka...
@martinka_33 bych mohla vykládat, rvačky, neznámé sklepy, feťáci s jehlama, zadržené lidí musíš vyslikat, kontrolovat jejich špinavé smradlavé spodní prádlo a boty, ať je nedáme.do celý s něčím nebezpečným. Neberou ohled, teď si vzpomenu na jeden z mých 1.zakroku, pronásledovali jsme vozidlo, borec mě sejmul autem, střílelo se... Jako prostě podepíšeš slib, že nasadila svůj život a zdraví pro ostatní, záleží jak to pak máš nastaveno v srdci, protože ať chceš nebo ne, tahle práce se pro výplatu nedělá.
@martinka_33 jo stává se, kór když pracuješ i bydlíš v rajónu. Potkáváme se často s klienty, v minulosti proipichane kola atd
Já se tvému muži ani moc nedivím. Švagr je u policie a ty historky, které občas pouští… Je to záslužná práce, ale u manžela (nebo dětí) bych z ní nadšená nebyla.
Manželovi se nedivím , a asi to není o žárlivosti , ale o nebezpečí - viz výše . Přece jen pro ženu jsou asi vhodnější povolání , než toto , kde reálné můžeš byt ohrožena na životě …
Hele ja to píšu s pozice manželky policajta, když nastupoval k policii,chodili jsme spolu sotva rok,byli jsme mladí, bezdětní a myslím, že spoustu těch věcí jsme si nepřipouštěli, to je to přesně jak píše
@barulina nasazujes svůj život... když jsme se vzali a pořídili děti, manžel prestal nosit i snubní prsten, protože se bál i o náš život,kdy mi kolikrát bylo vyhrožováno ( to že byl ženatý by si stejně leckdo mohl vypátrat,nedelal na tak velkém obvodě a s ,,klienty,, se často setkával i mimo praci),ale je to hodně i o psychice,doma jsme se nikdy moc jeho práci nebavili, příběhu mi nikdy moc neříkal,ale jednou se mi doma ,,sesypal,, když musel jet řešit , utopené dítě (matkou, rodiči)....ted teda zmenil pozici na klidnější,kdy i ja jsem celkem víc v klidu, prostě se prostě nemusi nikde moc s nikym hadat, prát a bát o svůj a vlastně i náš život,ale trvalo to 10 let
Dcera ted prisla s tim, ze by chtela k jezdecky policii. Tak jsem na ni zvedava, jestli ji to vydrzi (ma cas jeste 3 roky do maturity)
@ajja87 já vím, co dělám za práci a co řešíme. Venku jsem byla 10lety teď dalších 10 jsem už v kanclu na velkým oop. V rajónu si bydlím, takže své klienty i potkávám běžné v životě. Zároveň já jsem přes děti, takže psychika dost. Ale tohle je o tom, co si nastavisy jak a co chceš. Mě má práce naplňuje, baví i po těch letech a mám dobrý pocit, pokud má práce přivede kriminálníka k soudu
Uspokojujici práce je pro me v zivote jedna z nejdulezitejsich veci,takže já bych si do toho kecat nenechala.stejne tak bych nebranila muži. To ale neznamená,že by mi nevadilo kdyby chtel jít treba do armady a znamenalo by to,že bude často pryč.ale kdyby se rozhodl zmenit obor a delat cokoliv jiného,tak bych mu nebranila. A detem taky ne.
Hm. Muj manžel ma dejme tomu nebezpečnou praci, kde to moc nevyrovná plat. Několikrát jsem řešila aby odešel. Nechce. Pak mi došlo, ze to neni o mne, ale o nem. 🙂 on tam bude chodit, on z toho živí rodinu, on se musi postarat o sebe a “svůj tým”… asi bych našla cestu jak manzela ubezpečit, treba se domluvit, ze kdyz to bude trvat jeste nějakou dobu a bude mit furt strach (treba rok) tak si o tom můžete zase promluvit.