Dobrý den, omlouvám se za anonym. Ráda bych se zeptala, poprosila o radu. Před rodičovskou dovolenou jsem pracovala na vyšší kancelářské pozici. Práce to byla zajímavá, ale denně jsem se vracela domů až k večeru, unavená a s plnou hlavou povinností a starostí, co další den musím v práci udělat. Když po RD přišla otázka návratu do práce, věděla jsem, že do původního zaměstnání nastoupit nechci a vlastně ani nemůžu (během RD jsme se přestěhovali do menšího města). Začala jsem hledat v práci oboru či ve své kvalifikaci, ale vzhledem k současné situaci, to že mám dvě děti,to že potřebuji svou pracovní dobu přizpůsobit tak abych mohla dávat děti do školky a školy a jiné důvody jsem nesehnala momentálně nic. Všude jsem slyšela ozveme se vám, a nikdo se neozval. Pak mi kamarádka nabídla práci u ní v menších potravinách. Pracovní doba přesně takovou jako bych si přála, s čistou hlavou a bez nervů, finančně dobré. Tak jsem práci přijala a vše klapalo. Pak jsem si několikrát všimla a i slyšela, že mne známý, lidi z blízkého okolí "pomlouvají" - strašně mají na práci řešit, kde pracuji, proč už nepracuji ve svém oboru a jiné. Dost mě to trápilo, ale řekla jsem si pro hlupáka každý hloupý. Ale pak s tím domů začala chodit i starší dcerka, že si s ní děti tolik nebaví, že řeší co maminka dělá za práci atd. A to musím říct že mne zasáhlo na tom nejcitlivějším místě. úplně dobře nevím jak se k celé věci postavit. dcerka je velmi rozumná a ví, že nikoho nesoudíme, když nechodíme v jeho botách, ale i přesto nestydí se za mne, raději o mne nemluví..? Jak se k tomu postavit? Nikdy jsem nikoho nesoudila za to jakou práci dělá. Poradíte?
Zkus si s ní o to promluvit, jak se cítí. Vysvětlit ji proč jsi vzala takovou práci. A ať ostatní děti neřeší. U někoho to může být jen obyčejná závist. Pamatuji si, když moje mamka začala pracovat, jako uklízečka. Ve třídě rodice ostatních děti byli na dost vyšších pozicích. Ale ja jsem mamku měla každé odpoledne doma. Ostatní děti ne. Buď je vyzvedavali babičky nebo když jsne pak byli starší chodili domu sami a byli celé odpoledne sami než se jejich rodiče vrátili. Také jsem to dost poslouchala. Pak na konci devítky se spolužáci přiznali, že mi vlastně zavideli, že jsem mamku měla každé odpoledne doma a ze se mi věnovala.
To je co za blbost?
Práci prodavačky jako podřadnou nevidím. Pokud tobě vyhovuje, máš slušný příjem a výhodnou pracovní dobu, tak bych cizí lidi neřešila. Dětem bych to vysvětlila, že je dobrá a potřebná každá práce, že nebýt prodavaček, neměli by co jíst, když by jim nikdo nic neprodal.. A že ty jsi s dětmi díky tomu doma a můžeš se jim věnovat.
Já měla svou soukromou jazykovku, práce mě neskutečně bavila a peníze taky skvělý. Pak s dětmi jsem to musela ukončit. Jazykovka je práce hlavně odpoledne a večer, děti bych neviděla. Tak jsem šla do státního školství, nikdo to nechápal. Ale mám jistý příjem a pracovní dobu vhodnou k dětem. Každej ať si políbí..
práce prodavačky je jako každá jiná, holt každej nemůže bejt doktor nebo právník, kam by ti posměváčci chodili nakupovat, kdyby nebyly prodavačky....👎
K tomu lze říct jen to, že ty děti mají pitomé rodiče...
Zázračnou radu nemám, dceri bych v klidu vysvětlila co práce prodavačky obnáší a hlavně, že je to profese jako každá jiná. Asi bych se zeptala dcery co konkrétně ji vadí a nebo co konkrétně ostatní děti říkají a pak s tím pracovala dál. Na práci prodavačky nevidím nic špatného. Oba jsme s manželem vysokoškoláci, možná se pohybujeme v nějaké "bubline", ale zrovna u profese prodavačky jsem neslyšela, že by se někdo vysmíval. Vy žijete v nějaké milionarske lokalitě? Moc nechápu proč zrovna toto někdo řeší, je jasné že děti to budou mít od rodičů.
Me to připadá jako troll.Já jsem delnice .Moje deti mají kamarády zubařky,farářky,právnika.A jsou to normálni suprové deti z inteligentními rodiči.V živote jsem moji nej kámošku z VŠ neslyšela aby nekým opovrhovala.Práce prodavačky je úplne normálni.Já tomu neveřim.
Troll nejsem, opravdu nemám důvod si vymyslet. Neříkám rozhodně, že to dělá každy, jen bohužel zkušenost tam je. Já bohužel narazila už navíc lidí, kteří mají potřebu víc řešit druhé než sami sebe...
Šla jsem taky na rok prodávat, abych byla blizko, prakticky u domu, stihla vypravit do školky, no a? Jsem hrda, ze jsem se nevalela na UP a skliubila praci s rodinou.. Ted jsem v kanceláři, na 6h a staci mi to
@shaun40 já si myslím, že tady nejde o práci prodavačky jako takové, ale spíš o to že ji dělá někdo kdo by vzhledem k znalostem dělat nemusel, to je asi to co lidem přijde "divné" a řeší to. Mimochodem velcí hlupaci
A co rict dcerce, ze to děláš, abys měla víc času na ně, abyste mohli odpoledne zajít na hřiště, malovat si, jet na vylet apod. Treba pokud by takto odpověděla svým vrstevníkům, tak ještě budou závidět, jak má bezva mámu. To že každá práce je potreba je sice fajn a pravdivý argument, ale pro děti může být i dost abstraktní.
Radu moc nemam, jen jsem chtela rict, ze lidem jako vy fandim! 👏 Ucite totiz svou dceru skutecnym hodnotam... A klidne bych ji rekla, ze vas to bavi, ale i ze je vam lito, kdyz se na vas nekdo diva divne... proste rict, jak to je 🙂
Také nám dítě přišlo ze školy s tím, proč táta je jen automechanik... prakticky všichni tatínci pracují jako manažeři, lékaři, IT... ted si přítel dodělával už třetí vzdělání ( automobilová průmyslovka, má pedagogiku ( mistr OV ) a ted ještě elektroprůmyslovku .. tak jsme to prckovi vysvětlili, že opravdu těm lékařům, právníkům a managerům ty auta někdo opravovat musí, že každý umí něco a všechny práce jsou potřeba. Snad se to trochu povedlo.. ale je pravdou, že se kolem sebe setkávám bohužel celkem často s kastováním a od koho to ty děti mají?
Bohuzel,tento nezmar tady je.Vim o nem.!Rekla bych,ze to hodne delaji deti uspesnych rodicu.Vytahuji se...nemaji jeste rozum.Neporadim,co s tim.Ja tedy davam prednost taky detem,kariera mi nic nerika.Zasadne proto pracuji od rana do 2,vyzvednu kluka ze skolky a pote mame cele odpoledne pro rodinu,dum,zahradu atd.nemenila bych.
Otoc to. Udelej z toho prednost. Jednak si nemyslim ze je to podradna prace. Naopak, posledni dobou si vice a vice zacinam vazit lidi, co delaji rukama, protoze mam obcas pocit ze vysokoskolak je diagnoza....omlouvam se vysokskolakum, snad pochopi jak to myslim, bo vysokskolaku je hodne, ale tech na slovo vzatych uz mene. A jednak ja jsem jako inzenyr kvality take pak uklizela a umyvala zachody.l, tahala 50 kg datove skrine , se kterymi mi pomohli dobrovolne ukrajinci, pac ti jediny se na to nemohli divat ...dodnes jim neprestanu byt vdecna a nezapomenu na to, jak mi jeden z nich pak priznal, ze na Ukrajine studuje leteckeho inzenyra, potrebuje penize na skolu a u nas se na neho divaji skrz prsty, tak maka u pasu...koukala jsem na neho s otevrenou hubou a citila stud, ze mi pomaha clovek, ktery ma jeste vyssi vzdelani nez ja a pritom je pokorny a oddany sve praci jakou ma. A rozsirilo mi to jeste vic obzory....vysvetli dceri, to co mi vzdy rikal muj deda.....bez tech lidi dole, by nebyli ti lide nahore, protoze by si bez nich nemeli vcem vozit zadecek, co nakoupit, a vlastne ani kde spat. Kazdy ma svou ulohu a ty se ale podle situace proste meni. ...ja to vidim v praxi dnes a denne.
P.S. to vysokoskolske jelito v sousedstvi bych nechtela ani z rychliku. Blb.ejsiho, neschopnejsiho a linejsiho cloveka js nezazila. Jen o nem pisu, hned bych mu dala lopatou mezi svetla. A pritom je to tak namysleny, sebestredny narcis s x tituly a miliony na konte tlktere jen rozhazuje jako ja mouku na val a zkupuje baraky a nam vyhrozuje. O to vic si vazim sveho muze, co neni zadny inzenyr, ale na co sahne to spravi, rozumi technice a je na neho spoleh.
Popravdě bych nepovídala abstraktní "kecy" o potřebnosti každého povolání. To fakt dceři argumentovat nepomůže.
Prostě bych jí řekla, že jsi chtěla mít možnost být s nimi brzo odpoledne doma, aby sis je mohla pořádně užít. Určitě ale ne jako "obětovala jsem se kvůli vám", ale prostě jak to je - i v tom, že peníze za to jsou tak dobré, že ti to přišlo jako super nápad. A jak to vidí ony - zda preferují tak, jak to je nebo zda by chtěly, abys měla "lepší" práci, ale byla míň s nimi doma, že ty jsi ale moc ráda, jak jsi s nimi.
Mimochodem - nevím jak na vesnici, ale občas prohlašuji, že až mě přestane bavit učit, tak půjdu za větší peníze dělat prodavačku do Lídlu 🙂. Oni lidi mají často "nakastovaná" povolání a zvláště děti pak přebírají od rodičů, ale vůbec netuší, že někoho může bavit dělat i něco "podřadnějšího" za větší peníze. Mně se takhle na brigádě v MC Donalds divili, že se neženu na pokladnu a jsem raději na lobby (úklid, utírání tácků a další). Z pokladny mě bolely záda a přišlo mi to jako nuda, na lobby pořád něco, každá směna trošku jiná, byla možnost pokecat s dalšíma holkama, co tam dělaly (třeba při tom utírání tácků - dělala jsem v mekáči s jedním z největších obratů ve světě, takže i na tom lobby jsme bývali v maximu tuším minimálně 4, jedno klidné patro si zabíral jeden zaměstnanec a 2 jsme bývaly na prostředním, někdo ještě dole a venku a než utřete kupu tácků, dá se toho probrat dost).
Řekla bych dcerce, že to je hlavně z těch časových důvodu...já ještě budu chvilku doma, ale přesně toto plánuji pak také...práci, kterou nebudu tahat domu a která mi časově dovolí věnovat se rodině, zahradě atd...a co jako, že mám před jménem Ing...kdybych zpětné mohla něco změnit, tak na VS nejdu...jako brigády jsem ke škole vždycky prodávala v menších obchodech a strašně mě to bavilo (pekárna, zdravá výživa,...jo a mekáč, to byla nej brigáda vůbec asi, klidně bych tam šla i teď)...já se s podobným chováním setkala od spolužačky na VŠ, která měla neuvěřitelný kecy k tomu, že já se zasnoubila s truhlářem 😂 že mi to jako nevadí, že chodí v monterkach, že to přece dneska už chlapi dělat nechtějí takový podřadný práce a perlička na konec, že jsem své děti odsoudila k žití v bídě, protože prostě delnik 🙈😂 (mě to naopak vždy imponovalo, že se práce nebojí)
Proti prodavačkám vůbec nic nemám, naopak, před mateřskou jsem taky prodávala, ale jedna maminka v družině, prodavačka v Albertu, nade mnou ohrnuje pysk, že jsem pošťák, že to "by ona teda v životě nedělala". Ta je ale opravdu primitivní.
Bohužel se toto děje docela často. Stačí si občas přečíst některé diskuze,kdy se vysokoškoláci povyšují nad lidmi se střední nebo učňákem. Některé pisatelky narovinu i přiznají, že by dětem nikdy takovou "podřadnou" práci jako fabrika nebo obchod nedovolily. Aktuálně pár takových bylo na konkurenčním e-pipi.
Žádná práce není podřadná! A kdo má malé děti bez možnosti hlídání, ví, že skloubit práci s jejich potřebami je těžké. Obzvlášť na malém městě. A žes přešla z "vyšší" pozice do obchodu? No a?! Upřímně, já jako prodavačka jsem měla víc peněz než jako recepční v jedné luxusní budově.
Myslím, že důvody, proč se tak chovají jsou mi okamžitě zřejmé.
Za 1) maloměsto a smýšlení tam. Myslím, že v Praze by to bylo každému putna.
2) Omezenost rodičů dětí. To jsem takhle nedavno vyslechla rozhovor v Kauflandu. Maminka říká tak 4 létě holčičce, která projevila nadšeni nad tím být prodavačka:”Nikdy nesmis tak to dopadnout, to bych se za tebe pekne styděla” holcicka:”a proč ?”
Co by na to řekli lidi? Nikdo by tě neměl rád, protože tohle dělají jen hloupí lidi, jsi ty snad hloupá?” Musim podotknout, že to řekla opravdu na hlas, a schválně, aby to slyšela i ta pokladní.
Nemyslím si, že takových jednoduchých rodičů je mnoho, ale on stačí jeden, a to dítě pak strhne i ostatní.
Dcerka je jinak skvěle vychovaná, úcta ke všem je naprostý základ. ❤️
Promluvila bych si s ní právě o tom, co ta práce obnáší. Zeptala bych se jí, jak by se třeba dětem líbilo, kdyby si nemohly nikde nakoupit.
@benjik Asi tak. Pamatuju si, jak jeden čas jsme v bance řešili, ze v takovým lídlu mají vyšší základ než my. A odcházejí s čistou hlavou a ne s nervama, že musí plnit plány pojistek a vnucovat kontokorenty lidem, kteří o to ani nestojí. 😂
@95newmommy2020 no já ne vždy odcházela s čistou hlavou, někdy spíš vygumovanou. Záleží, na jaké zákazníky ten den člověk narazí. Ale má to jednu výhodu, práci na doma si člověk netahá.
@benjik To je výhoda. A chce to dodržovat. Já vždy hodila pracovní mobil do šuplíku a nebrala jsem si ho domu. Nikdy jsem si doma práci neotevrela, ale stejně kolikrát jdeš a myslíš na to. 😁
Jinak na střední jsem měla brigádu v Meku, a ty cheeseburgery jsem viděla i ve snech. 😂
No radši poctivě pracovat ( a ze tuhle práci nikdo dělat nechce- jsem taky prodavačka na MD)... dnešní lidi jsou zlý a jak nejste ředitel nebo generální manazer nebo já nevím co tak nejste nic.?
No nevím vyprdla bych se na to. Práce ve svém bydlišti, pracovní doba Vám vyhovuje. Dcerka jste říkala ze je rozumná a chápe ze se lidi takhle nerozlišují jestli děla to nebo to.
Neřešila bych to ... prave naopak ukázala bych jim proč tu práci děláte... a přesně jak jste řekla pro hlupáka každý hloupý ...
Děkuji. Moc si vážím vašich rad a zkušeností.
Já se po druhé rodičovské taky nebudu moct vrátit do původní práce, dělala jsem asistentku ředitele a obchoďáků. To už ale nehrozí věčně jsem tam byla přesčas a paradoxně finančně to zas až taková sláva nebyla. Mám udělané dva kurzy a ještě asi něco budu plánovat, buď přes pracák, nebo do toho půjdu sama. Kdybych měla větší dítě hned bych šla k nám na poštu, hledají na zkrácený úvazek a za relativně dobrý peníze a rozhodně bych se za to nestyděla, že jsem "klesla". Ale vím, že lidi jsou někdy neuvěřitelní tupci a řeší po čem jim je úplný houby. A svoje pokřivené nazory a hodnoty bohužel předávají svým dětem. Nikdy jsem se na nikoho nedívala z patra a učím to i svoji dceru a budu i syna. A rozhodně se nehroutím, že mi řekla, že by chtěla být kadeřnice. Ještě jsem ji podpořila, že když bude šikovná, bude mít dycky práce dost, protože lidem vlasy porostou pořád.
@goovana No generálni menežer.To jsem se pobavila.Na yutube je video z drogovým dílerem a jeho nejčastejší zákaznici jsou ředitelé a menežery firem mají velký zájem o kokaín😂😂😂.To jsem sice (blbá delnice v automontovne) ale aspoň nešňupu 😂.Osobne znám človeka kterému zemřela dcera na drogy.Byla studentkou medicíny.On obyčejný řidič autobusu maminka uklízečka dcerunka tvrdila že takhle dopadnout nechce.Její bratr se vyučil za instalatéra a žije si spokojený život.
Jsem deset let prodavačka pokladní na malém městě. V malém obchoďáčku (galanterie, papírnictví atd.) Mě docela práce prodavačky baví, do potravin bych upřímně nešla, to mě z určitých důvodů neláká, ale různé butiky, drogerie atd jsou pro mě fajn. Kolektiv u nás je celkem dobrý, jsme v kontaktu s lidmi, povídáme si s nima, radíme, rozčilujem se nad jejich hloupostí.. někdy 😁. Mě to baví, navíc jsme na hranicích tak k nám chodí hlavně Rakušáci, je to pestré. Mám to kousíček od domova a školy.
Cože? Tak tomu se mi nechce ani věřit. Nevěřím, že by někdo řešil, že prodavačka v potravinách je podřadná pozice. Je fakt, že v Praze ve velkých supermarketech jsou ty pokladní často Ukrajinky a ženy, které asi nejsou úplně výkvět inteligence, ale spíš proto, že je to makačka a nikdo to moc nechce dělat, když je v Praze práce dost. Ale myslím, že na malém městě si člověk asi nemůže moc vybírat, takže spoustu lidí dělá práci pod svojí kvalifikaci. Nevím, jak bych se k tomu postavila, taky by mě to ranilo a i když je dcera rozumná, těžko se nad tohle dokáže povznést - to často nedokáže ani dospělák. Asi bych se z ní snažila dostat, kdo o tom mluví a co říkají a spojila se s jejich rodiči, že ať tě klidně soudí a myslí si o tobě co chtějí, ale že je prosím, ať to neventilují před dětmi.