Zajímalo by mě, jak se tato práce slučuje s rodinným životem a jaké to je, mít takovou velkou zodpovědnost hned za 2 životy? Mám magisterský titul, vystudovala jsem bez problémů, obor který mě baví a který má budoucnost. Bohužel je v něm tak strašně málo pracovních příležitostí, které i často obnáší výjezdy na několik dní, dojíždění, případně stěhování. Což si prostě nedovedu se 2 dětmi představit. Stěhování vůbec nepřipadá v úvahu a odjíždět od dětí na několik dní taky nechci. V rámci manželovi práce by to ani nešlo. Mám za sebou 2 velmi nepovedené a traumatické porody, způsobené ze strany personálu - tlak na vyvolávání, urychlování porodu, četné zásahy, stresovaní a vyvolávání strachu, volba velmi nevhodných poloh, prostě všechno pěkné, co nám může náš porodnický systém nabídnout ... Po těchto zážitcích jsem se začala zajímat a scházet s různými komunitními PA, dulami, jinými ženami s bolavým srdcem a přijde mi to jako velmi krásný a hlavně smysluplný obor. Je tu někdo, kdo je sám PA nebo má někoho v rodině, jaký dopad to má na osobu samotnou (krása zrození vs obrovská zodpovědnost) a i na rodinný život (čas pro rodinu)? Podporu ve studiu bych měla od rodiny i manžela.
Ne vsechny univerzity umoznuji studovat dalkove, pokud nemas stredni zdravku. Nebo bys chtela denni? Behem 3 let studia je mraky hodin praxe. Jednak povinne, ale i nad ramec, kdy jsi v nemocnici zdarma a ve svem volnem case (musis nasbirat vykony, porody). Povinne je tusim 1900hodin. Ale behem toho to stejne nestihnes. To ke studiu.
Ja na porodnim sale pracovala, ale uz se tam vracet nechci. Jednak kvuli velke zodpovednosti, ale me uz hrozne unavovaly ty rodicky. Jakoze v porodnim planu veci typu “nemluvte na me ale na muj doprovod”, primarne agresivni pristup s tim, ze my zdravotnici jsme ti co chteji ublizovat.
Porodni asistentka nemusi delat jen na sale, ale jsou i oddeleni gynekologie, rizokove tehotne, onkogynekologie, ambulance, komunitni pa.
@hezz17 Naprostý souhlas. Na tohle si mohou stěžovat všichni zdravotničtí pracovníci. Namísto sledování a vykonávání léčebných postupů a výkonu dávat pozor na individuální požadavky a mnohdy i výmysly. Při množství pacientů , které je třeba ošetřit a vyšetřit je to to pro perzonál stresující. Takže každý pracovník musí mít i pevné nervy, trpělivost,ale i neústupnost v některých případech.
Chceš dělat zdravotní sestru a mít čas na rodinu?Jedine že by si dělala na poloviční úvazek....Sestry nejsou na žádném oddělení....přes zimu když marodí deti nebo samotný personál to jsou neustále telefony ,aby si přišla do práce....jsem ráda,že jsem ze špitálu odešla.
Dělala jsem na novorozeneckém oddělení a už bych se tam nevrátila.Mas zodpovědnost za človíčka ,který má pár hodin.Do toho Tvoji práci neustále bojkotují matky ,které ve finále u vizity nejsou schopné lékaři říct ,že vážit kojeni nechtějí.
A to nemluvím o tatincech pod vlivem alkoholu,doternych návštěvách,pak jsou to matky- alkoholicky a narkomanky, porody mrtvých děti, atd.
A nejlepší jsou matky ,které neví rozdíl mezi 10 a 100 ml.To bylo top 👍
Nikdy víc .....
@hezz17 to se ti nedivím, že se vracet nechceš, naše porodnictví je asi tak 100 let za opicema (teda vlastne ne, ty opice totiž rodí přirozeně 😅), ale chápeš jak to myslim 😀 A porodní asistentka stojí mezi doporučenými postupy a zodpovedností za jejich provedení (že ty postupy jsou kolikrát mimo a nežádoucí je v tu chvíli jedno) a maminkami, které chtějí rodi zdravě a přirozeně (bez těch nežádoucích postupů). To je nezáviděníhodná pozice 😪 Komunitní porodní asistentky nemají svázamé ruce, ale zase balancují na hraně zákona. Pohybují se v šedých zónách. Tedy hlavně ty, které doprovází k domácím porodům.
Svoje děti jsem porodila doma, porodní asistentku jsem měla u každého porodu jinou, se všemi jsem byla spokojená. A teda, všechny na mě během porodu mluvily 😂😂😂
@levandule_k porody jsem si zpracovala jak s péčí o duši (terapie), tak i s pomocí fyzioterapie. Mrzí mě právě, že je tolik žen ve stejné situaci a místo krásného zážitku z toho je vzpomínka plná bolesti a smutku. A ještě to okolí zlehčuje a ženu s traumatem bere jako hysterku, která si neváží zdravého dítěte. A takových žen je v dnešní době opravdu hodně, proto čím dál víc o tomto směru uvažuji.
@hezz17 mě by spíše právě zajímala ta cesta komunitní PA. Ale ne ihned. Ráda bych nejprve nasbírala zkušenosti a pak se vydala totou cestou. Já chápu, že tato práce je náročná a těžko se to soudí. Hodně mě k tomu i tíhne zážitek s mou první PA, která neměla vůbec potuchy o fyzio,práci s pánevním dnem, polohováním miminka, aby dobře sestoupilo a druhý porod už jen navázal na ten předchozí. Nevím,jestli tomu ta PA opravdu nerozuměla nebo to nechtěla řešit nebo měla jinou práci, ale tenkrát jsem porodní plán neměla, spoléhala jsem na ně a o pomoc jsem jí žádala. Přesto jsem se žádné pomocí ani podpory nedočkala. K druhému porodu jsem se rozhodla pro soukromou asistentku, ale byl to vyloženě nadlidský úkol. Je jich opravdu málo a přijde mi, že poptávka po nich roste, protože porodnice jsou prostě továrny a chápu, že není v jejich silách se věnovat každému individuálně. Ale všechny PA, které jsem kontaktovala, nevěděly kam dřív skočit. U duly je super, že je to opora, ale zas tam není to vzdělání... Přijde mi to jako lukrativní obor, ale z té zodpovědnosti mi běhá mráz po zádech. S praxemi samozřejmě počítám. Jak jinak by se to taky člověk naučil, z knížek asi těžko. 🙂
@martinka_33 to je presne ono… hned rict vsechno stoji za prd a na sale je stredovek.
Studium vyžaduje opravdu hóódně hodin praxe,porodní sály,šestinedělí ,gynekologie,ambulance.(i noční) Pokud by jste chtěla pracovat na porodním sále,tak ve většině nemocnic se čeká na místo na porodním sále,někde neberou čerstvé absolventky,až po určité době praxe na jiném oddělení( gynekologie,šestinedělí,novorozenci).Ale nemusí to tak být všude. Za mě top práce na porodním sále,ale zodpovědnost a stres balancovat mezi rodičkou , partnery a lékaři je obrovsky vyčerpávající. Poslední roky je velký posun k přirozeným porodům,což je super. Ale ne vždy to jde podle představ.Poslední dobou fakt zvažuji,že zvolím jiné povolání,protože chování lidí mě obrovsky vysává. Přeji dobré rozhodnutí.
@finist děkuji za odpověď. Ještě k tomu studiu, náhodou nepamatujete si, zda byly praxe již v prváku nebo až od druhého ročníku?
Od prvaku, od prvniho semestru
Spolužačka dělá PA a dost lobuje za přirozené porody a tu krásu kolem nich. Je i v nějaké organizaci ohledně porodu. Své děti porodila v 18/19 a 21 letech myslím, pak sla studovat dále. Miluje to, miluje to kouzlo kolem toho, hodně se nad rámec zajímá, píše články, přednáší, má několik webovek.
@martinka_33 myslím ze za opicema to nebude, jen mají kupu práce a nějak nemají chuť a čas se věnovat 😎 no měla jsem trosku jiný představy o PA u porodu… jako třeba už můžete tlačit … a víte co… půjde vám to lip beze me .. kdyby něco ať manžel zazvoní 😂😂😂měla jsem přestavu, ze tam na tu tlacici fázi bude když ne pořad, tak většinu času ..
Je tam opravdu hodně hodin praxe.
Já jsem sestra a premyslela jsem, ze bych si ji udělala. Ale… deti máme tři. A praxe je tam přes 2000 hodin. 🙈 a to je pro mě už nereálné.
@janule0123 no to je taky blbý, že ve velkých porosnicích rodí tři maminy najednou a jedna asistentka mezi nimi běhá 😪
@martinka_33 přesně. Mýtus "kdyby se něco stalo, tak v porodnici se to vyřeší včas". Rodila jsem v Podolí, v neděli v noci. Jedná PA na dva porody, když jsem měla kontrakce a v pohodě si je dávala ve svém transu, tak mě řešila se zbytečným vyšetřením a když jsem jí u sebe potřebovala, tak jsem na ní 15min zvonila. Kdyby se něco stalo, tak je mi celé Podolí k hovnu.
Koukni na instagram Příběh_Porodní_Báby. Ma tam vse o studiu bc kolik hodin praxe naroky atf. Ted uz studuje dal plus u toho dela.
@20190418 já zas rodila přes den v době, kdy zas běží poradna pro těhotné, takže PA jsem taky neviděla. Já vím, že někdo nechce, aby na něj kdokoliv sahal, mluvil, nic, jenže já jsem byla zrovna opak a potřebovala jsem tu podporu, ukázat nějakou úlevu. Manžel se sice snažil, ale ten co pomůže, když neví jak a jak došlo na komplikace, tak se tam ještě složil i on. 😀 Věřím, že při tom stresu a práci a zážitcích s různými ženami jsou pak i ty PA vyčpělé a že se to postupně stane velké části z nich ... V tomhle ohledu mi přijde krásná ta cesta komunitní PA. Věnuje se individuálně, po celou dobu, takže to není rutina, ale co žena, to individuál, takže taková smysluplná cesta životem.
@kkkt děkuji, kouknu. 🙂
Napřed bych si zpracovala svoje traumata z porodu, abych si je neprojektovala do rodiček a dál to nechala otevřené.