Práce + dítě, jak to zvládáte?

@liss_durman Ahoj, já mám naštěstí možnost pracovat z domova -tzn. že pracuju, když je čas... překládám a přítel podniká - takže po večerech/nocích mailujeme, rozpočtujem a řešíme... Kolem 1. porodu jsem si dala pauzu 14 dní, zpočátku to krásně šlo, dcera se kojila a spala, to jsem mohla i venku trochu pracovat (jsme zahradníci) a mít jí v kočárku. Pak ale dcera začala špatně spát v noci a vše je těžší, jak jsme nevyspalý. Otěhotněla jsem podruhý a vyřešila to hlídáním, bylo mi špatně....Takže od 1 a 1/4 roku mám možnost chůvy, a upřímně, dny, který propracuju jsou odpočinkem 🙂 Přítel taky pracuje furt, dokud jsem pracovala taky, tak mi těch 12-15 h denně nevadilo, teď bych ocenila, kdyby byl trochu doma. Ale aspoň má volněji teď přes zimu (jak je zahradník).... Že zvládáš školu máš můj obdiv, energie se učit by mne chyběla. Drž se, je to jen pár let! 🙂

@lenule77 🙂 koukám, podobné pocity jako já, taky látkuju, ale domácnost teda nijak extra nezvládám - popsala bych to stylem - máme v čem chodit a co jíst, uklízet mne nebaví 🙂

@lenule77
@calabasa
Holky, ono s tou školou to není tak žhavé. To je zase pro mě odpočinek 😉 Je fakt, že teda největší problém je teď udělat si čas každý den doma cvičit na nástroj (dělám konzervatoř), dříve to šlo, ale co malá přestala spát po obědě, jde to od 10 k 5 :-/ Ale učení moc nemáme, takže jde hlavně o to si denně na 2 hodinky sednout ke kytaře a hrát. Jenže ta práce mi prostě nějak nesedla, nebaví mě to, nevím, jak na to. Děti jsou hrozně zpruzené a vůbec nemají zájem. V hudebce takové poměry, že není žádný klavírista, takže si pro změnu ještě trénuju doprovody k písničkám pro děti na klavír 😀😀 Dcera je na to alergická, jakmile se začne hrát nebo zpívat, je úplně na nervy, dostane záchvat a křičí "Nehraj! Nezpívej!". No ani se jí nedivím, užila si toho dost v těhu a ještě hnedko po porodu 😀 Jsme taková divoká rodina 😀 Navíc v té hudebce mám děsnej pocit, když se jdu věnovat jiným dětem, přitom když odjíždím, Valentina už tradičně tropí scénu "Chci maminkuuuuu! Uááááá!", takže se fakt cítím jak nejhorší matka na světě. Jinak nám hlídá babička (tchýně), bydlí vedle nás, takže to je pohodička, protože je navíc v důchodu. Ale zase je dítě permanentně rozmazlováno, tak si člověk moc nevybere. Občas mám ještě takový přivýdělek na doma, ale to je vyloženě nárazovka, ale to mě celkem i baví a není to časově moc náročné. Vím, že bych doma nevydržela, ale když jsem jen studovala, bylo to přesně ono - na jeden den v týdnu vypadnout se vzdělat a pak zase domů, bylo to fajn. Tohle je nějak moc, navíc jsem teď furt nemocná a chodím do práce nachcípaná, protože za 1 den neschopenky by mi ani nic nezaplatili... Přítel pořád tvrdí, že prvních 5 let praxe je nic moc, ale pak že to jde 😀 No nevím, učím teprve 2. rokem, takže mě to moc nepovzbudilo...

Mám trochu jinou situaci, dceři je 15 měsíců, od jejího cca. půl roku pracuju z domu - průměrně 1,5 hodinky denně, když je potřeba, tak víc. Pracuju, když malá spí (což je po obědě tak ta hodina a půl). Hlídání obvykle nepotřebuju. Když je toho opravdu hodně, nebo potřebuju jet udělat třeba audit, tak pohlídá mamka, výjimečně manžel. Do kanceláře jezdím tak jednou za měsíc a beru si dceru s sebou - miluje moje kolegy a je v práci neskutečně šťastná a oni jsou rádi, že mají nějaké rozptýlení. Jsem za možnost pracovat při rodičovské strašně šťastná a vděčná, aspoň mi tolik neměkne mozek, udržuju se v kontaktu s kolegy, nezapomenu jazyk, zůstávám v kontaktu s oborem. Doufám, že jestli bude někdy druhé, tak budu moc s prací pokračovat a budu to stíhat. Strašně mi to prospívá a každá korunka dobrá. I když bych si občas radši na chvíli lehla, když malá v noci mizerně spí, ale aspoň udržuju pracovní morálku 🙂

@calabasa No já to s tím úklidem taky nepřeháním. Ale snažím se, abysme tu neměli blechy. 😀 Jo a mamča mi žehlí, což je vééééliká pomoc!

Já pracuju při 2 dětech, to starší dvouleté tedy chodí na 2 dny v týdnu do školky a na malé budeme mít na 1 den hlídání od babičky, takže jednou týdně budu moc jezdit do práce sama (zatím jezdím s malou) a jinak po nocích z domova.
Domácnost nestíhám, ale ono je to hlavně o tom, že se mi nechce 😀
PS: pořídila jsem sušičku a usoudila, že žehlit netřeba...

Ahoj. Když bylo staršímu 5,5měsíce, nastoupila jsem zpátky do práce a do školy najednou. Byl plně kojený, takže doma jsem jen odstříkávala, jinak domácnost ležela. Přítel byl bez práce. Za měsíc si ji však našel a dokonce ve svém oboru, tak jsme řešili co a jak. Nakonec jsme chodili do práce oba, já ještě o víkendech do školy. Měl směny a podle toho jsme plácali hlídání. Každý týden to bylo jinak. Jednou byl po noční, tak nespal, při odpolední jsme malého vozili k babičce na polední spaní a pak jsem ho vyzvedávala a při ranní jsme si brali dovolenou, nebo hlídala moje mamka nebo brácha. Při druhém otěhotnění jsem si svůj zástup našla sama a zvládá, takže mně do práce netahají. Školu jsem dodělala před porodem. Teď jsem doma a hrozně se nudím. To mám obě dítka u sebe. Takže od září půjdu na částečný úvazek, teď řeším stěhování a rekonstrukci bytu. Nemyslím, že jsem akční, spíš líná, ale mám hrozně hodné děti a babičky a brácha rádi hlídají a teď jim to chybí 😉 Ale pokud někoho práce nebaví, tak bych to nehrotila a byla radši doma, pokud to tedy není nutné zlo, aby se člověk uživil 😝

Ahoj, už jsem doma dohromady 4 roky, prcky mám dva, pracuju v podstatě non-stop, akorát ňa dohody a to nejen pro původního zaměstnavatele, ale i jinde. Hlídací příbuzenstvo nemáme, takže většinou pracuju v polední pauze, když je prcek v postýlce a starší ve školce, odpoledne, kdy si předáváme před prací s manželem děti, o víkendech, ... výjimečně si manžel bere dovolenou, když mám práci celý den. Starší chodil od 1,5 roku na 1-2 dny v týdnu do soukromé školičky, mladšího plánuju nechávat tam od 20 měs. Bez těch přivýdělků bychom vyšli horko těžko a já jsem ráda, že se udržuju v oboru.

Já mám naplánovanou po skončení MD práci z domova na poloviční úvazek, jedná se o práci na telefonu, takže se nedá dělat po večerech, do toho přesně za rok návrat do školy dokončit poslední semestr, napsat bakalářku a udělat státnice 😀 Mám strach, že jsem si toho naložila poněkud mnoho, ale mám obě babičky na jednom sídlišti, do toho tchýně nechodí do práce každý den, tak uvidíme, jak to půjde. Do práce mě ženou peníze, jen s rodičákem a manželovým přijmem bychom těžko vyšli.

@lrg Se školou jsem zjistila, že nejvíc se dá stihnout ze začátku, když je mimiko malinké a hodně času prospí. Doporučuji tedy pokud to je možné, alespoň něco do té školy začít dělat hned po porodu 🙂 Třeba tu bakalářku nebo třeba nějakou zkoušku, jestli ještě chybí a šlo by to. Pak všechno najednou by byl asi fakt záhul... Ale je to jen můj názor 🙂

ja se vratila do prace na plny uvazek v 18mes male (smeny), manzel dela tez smeny,ale jiny system,takze to placame uz rok a kousek 🙂 jednou je doma tatinek,jindy ja, kdyz vyjimecne mame stejnou smenu,pomahaji oboje rodice,dle sve prace.Bez pomoci rodicu bych do prace chodit nemohla.2 roky jsme zadali o jesle (byli u zapisu 2 roky po sobe a nic),takze vyspat se po 12hod smene nehrozilo,skoncila sluzba´,prisla jsem domu a jsem maminkou po cely den.Misty dost narocne, ale od 3let mi ji nyni prijali do skolky,coz nam pomuze. Kazdopadne nelituji, jsem v praci rada, doma uz mi hrabalo 🙂 vycistim si hlavu a domu se tesim,o to klidneji pak umim resit veci denodenni doma, nevytoci me hned nejake blbostinky a prezili jsme i obdobi vzdoru 🙂 V pocatku to pro me byl zlom velky, citila jsem se divne,ze od male odchazim,hlavne,kdyz plakala a volala maminkooo, to me i slza kapla u odchodu, ale brzy to preslo,pochopila,ze kdyz odchazim,take se vracim a nyni po vice jak roce je vse v poradku uplne (uvidime co skolka). Vse ma sve pro a proti, kazdy musi zvazit svou vlastni situaci a moznosti. drzim palce!

@liss_durman to mám v plánu, do toho půl roku, než začne být malá tak aktivní a dokud nebudu pracovat, tak zkusím udělat bakalářku.

Ja pracuji od zacatku- mame rodinou firmu, kancelar mimo domov. Zacala jsem uz v 6ti nedeli, kdyz byli tchanovci na dovolene. Pracuji denne 4-5 hodin, prcka mam sebou. Musim rict, ze prvnich 6 mesicu bylo dost v pohode- plne kojene dite toho tolik nevyzaduje. V kancelari ma ohradku s hrackama, lehatko a v nejhorsim pripade i kocarek. Stavalo se mi i to, ze jsem vyrizovala telefony a druhou rukou houpala kocarek.
Ted uz je to horsi- do vseho musim zakombinovat jeste krmeni. Obcas je to pekny zahul, ale na druhou stranu, kdyz jsem par dni doma docela se nudim a neudelam nic poradneho. Takhle mame oba rezim. Nejhorsi jsou pro me porad rana, vsechno pobalit, vypakovat sebe, dite a psa. 😝 😝
Jak to budu delat dal netusim- delame v zemedelstvi- takze dost sezonni prace, pres leto bych rada delala i venku a to uz budu muset resit nejake hlidani.
A prcek pres obed spi max. hodinu- takze to fakt neni prostor na praci- jsem rada v te dobe, ze se v klidu naobedvam, pripravim jidlo na vecer, vyvencim psa a pak uz je zase vzhuru.
Uprimne- obcas zavidim ceskou materskou a rodicak, tady to tak neni a jeden toho ma nekdy az nad hlavu.

Ahoj,já podnikám v gastronomii a zůstala jsem doma měsíc před porodem a po šestinedělí jsem se vracela do práce jak to šlo.Závidím všem hlídání,naše babi nám nepomůže a to jí máme kousek od práce,ale to už neřeším,Dcera byla úžasná,hodně spala,v noci max.2krát jídlo a zase spala.Manžel s ní byval celédny doma a já v práci,bylo mi smutno,ale zase bylo období když nebylo tolik práce,tak jsme se vyměnili a manžel byl v práci místo mě.Ten první rok byl strašnej,padala jsem na hubu,hlavně v létě,stěhovali jsme se,práce hodně,ale vydržela jsem to.Ted je krize tak se střídáme,jsem ráda v práci,jen s malou bych se zbláznila 😝 ,ale to je každého věc,znám maminy co mají dvě babi a nic nestíhají.My jsme si platili v roce chůvu,potřebovali jsme vydělávat a babi řekla,že takto je to lepší,než by jsme ji dovezli a zase si přijeli a kdesi cisi,no nemám slov.Tak to je něco z mého příběhu k tématu.

Já když nemůžu dělat z domu a potřebuji být zrovna v kanceláři. Tak malýho nám hlídá paní na hlídání, když je potřeba tak vyzvedne i holky z družiny a ze školky.

@j.a.n.i taky nežehlím, i bez sušičky 🙂 naštěstí je muž zahradník a ne kravaťák, zas je furt zabahněnej, on si člověk asi nevybere...teď zas po 2 letech asi vytáhnu žehličku, jde na mne s očekávaným novým miminkem hnízdicí reflex - posledně jsem vyžehlila jednou před porodem 🙂

A já tě potěším, mám dvě děti, postupně jsem si při nich dodělala VŠ, udělala kurz AJ a pracovala. U menšího až na 2/3 úvazku, manžel je denně 11-12 hod pryč, dojíždí do práce.Doděláváme průběžně dům atd... Teď jsem potřetí těhotná, mám úvazek 1/3. Starší chodí do školky, menší může na 5 dní v měsící, nicméně ted jsme pořád marod (rýma kašel, nic závažného, ale do kolektivu je dávat nechci). Doma nestíhám, vlivem stresu jsem dost přibrala (ale teda nám se to po narození druhého dost sešlo - nemoci, úmrtí v rodině, starosti...). Těším se, že se třetím budu alespoň rok doma bez práce, i když ji mám ráda a dodělám resty.