Podnikání. Začínáte nebo plánujete?
Začínáte někdo s podnikáním, nebo to plánujete?
Ještě právě nevím, hodně přemýšlím, co by asi tak bylo nejlepší, mám víc věcí....Ty podnikáš?
Já o tom pořád uvažuju, protože byť mám (tedy před mateřskou jsem měla) relativně dobré a dokonce i dobře placené zaměstnání, tak se mi tam nějak nechce vracet... 😕 A mám strašnou chuť už v životě vůbec ve svém oboru nepracovat - což je na jednu stranu děsný, protože jsem 5 let dělala vejšku při práci a teďka bych to vlastně zahodila... 😀 No ale což... prostě mám chuť se pustit do něčeho úplně jinýho. Akorát mi je líto, že v rodině nemám žádnou podporu - právě proto, že moje práce byla (a po mateřské by zase měla být) tak dobrá... tak nikdo nechápe, proč bych měla jít do nějaký nejistoty, příp. si třeba vydělávat míň... 😖 Když někomu řeknu, že to, co jsem dělala dosud, nebylo vysloveně takový, že by mě to nebavilo, to zas ne, ale prostě mě to nenaplňovalo... tak si všichni klepou na hlavu... 😖
A co jsi dělala a v čem bys chtěla podnikat?
Já zas nějak nemám ráda tu "pracovní disciplínu" 😀 😀 😀
sirael4: Pracovala jsem jako ekonom na univerzitě v Centru pro transfer technologií (zabývá se komunikací s vědci, patentování jejich objevů, mapování trhu, hledání potenciálních zájemců o odkoupení licencí, investorů pro aplikovaný výzkum atp.). Moje práce spočívala v sestavování rozpočtů pro naše hospodářské středisko, kalkulací jednotlivých obchodních případů, poradenství projektovým manažerům, práce s projekty financovanými Evropskou komisí nebo teba Ministerstvem průmyslu a obchodu (od podkladů pro žádost o poskytnutí dotace, přes jejich administraci, vyúčtování, kontroly atp.), spolupráce při tvorbě směrnic, které souvisí s evidencí (především účetní) a nakládáním s duševním vlastnictví atp.
Jednak docela zajímavá, druhak docela náročná (nevěřila bys, kolik různých předpisů, zákonů, vyhlášek a podmínek poskytovatele dotace člověk musí znát...) práce... ale na druhou stranu úžasná v tom, že mám šéfa, pro kterýho je důležitý, aby práce byla hotová... a je mu úplně fuk, jestli jsi to udělala v kanceláři od osmi do čtyř... nebo jsi seděla doma a makala na tom třeba v jednu ráno... Takže ideálka po mateřské, to si řekněme upřímně. Šéf Ti nestojí za zadkem... a pokud je Tvoje práce v pořádku a včas hotová, tak ho nezajímá, jestli sedíš v kanceláři na zadku nebo sedíš v parku v trávě s notebookem na klíně... Na druhé straně mi tam strašně vadí ten úřední šiml, kterej na univerzitě prostě je, je to kolos (v době, kdy jsem tam ještě byla, jsme měli 35 tis. studentů a asi 5 tis. zaměstnanců), spousta lidí tam pamatuje ještě "starý dobrý časy" a jediný, o co mají starost, je, aby neměli náhodou nějakou práci navíc a aby se nemuselo něco dělat jinak, než to dělali posledních 20 let... 😒 A oblíbenou disciplínou je tam házení špíny jedním na druhýho místo podání rukou za dosažením společného cíle...
No ale když to tak celkově shrnu... tak "pracovní disciplína", jak tomu říkáš, tam (tedy na mé pozici) je potřeba částečně. Prostě v kanceláři člověk být musí tak, aby se tam potkal s ostatníma lidma, se kterýma spolupracuje... ale nemusí tam zařezávat každej den od - do. Pracovat se dá fakt kdykoliv, kdekoliv... To je určitě fajne. 🙂
Tak to je ideální, sním o práci, kterou můžu udělat kdykoliv, ale bude. Prostě mít termín kdy to bude a je jedno, jestli budu dělat s přestávkami, bez, jestli jeden den úplně vynechám.... Jenže v mém oboru a vzdělání se takových věcí moc nepoštěstí 😖
já mám i ten nápad,ale nemám čas a zatím to tady nikdo moc nezná a vůbec netuším, zda na to vůbec mám talent atd.... 😉 ale jo, v pondělí tam zavolám a uvidím
jak říká můj manžel - když to neskusíš, tak nepoznáš, jestli na to máš 😉
takže vzhůru do toho 🙂
co más v plánu? 😉