Po potratu, konec pracovní smlouvy - co teď?
Ahoj 🙂 Zkusím se zeptat. V březnu jsem potratila, v srpnu mi končí pracovní smlouva, která nebude prodloužena. Přemýšlím, co dělat. Hlásit se ted do nové práce, když pravděpodobně budu chtít odejít brzy (za měsíc, dva, tři...?) na mateřskou, resp. na rizikové? Nepřijde mi to úplně fér, na druhou stranu nevím, kdy se podaří otěhotnět, jestli bude vše v pořádku. Ale tím, jak mi to nepřijde fér se trošku bojím, co udělá moje psychika, abych byla schopna vůbec v klidu otěhotnět a nestresovala se myšlenkami "teď ještě přece nemůžu odejít, když jsem sotva nastoupila". Jak jste se rozhodovaly vy nebo jak byste se rozhodovaly?
Určitě bych si novou práci hledala, nemůžeš přece sedět doma a uzirat se tím kdy otehotnis. Pak ještě také záleží v jakém sektoru práci chceš? Co by sis tak představovala?
@espere No nokde není psany ,ze se zadari hned, tudis budes celou dobu bez práce?Me zase neprijde fer nic nedělat jenom proto co kdyby nahodou.Praci si normalne hledej a az otěhotníš tak to proste oznámíš zamestnavateli,nic tak hroznyho to není.
Práci bych určitě hledala. Hlavně proto, že jinak se opravdu upneš jen na otěhotnění a ono to pak leckdy nejde právě proto...
@espere Já bych práci rozhodně hledala. Přivede tě to na jiné myšlenky a nebudeš se pořád ubíjet v duchu tím, že bys měla co nejdříve otěhotnět. Nevíš, jak bude těhotenství probíhat, třeba se budeš cítit dobře, po zdravotní stránce bude všechno v pořádku a budeš moci normálně do práce mezi lidi 🙂 Taky si to promysli, aby ses vyčkáváním zbytečně nepřipravila o PPM.
Ahoj, práci určitě hledej. Moje zkušenost je taková, že bohužel nikdy nevíš, jak věci dopadnou a jak dlouho bude trvat, než se miminko podaří. Určitě práci najdi a pak případně řeš to, co přijde/nepřijde.
Jinak má zkušenost je taková, že po x letech se mnou můj zaměstnavatel raději rozvázal pracovní poměr dokud neotěhotním, než abych mu odešla na mateřskou, takže já se po mých zkušenostech spíš přikláním udělat to, co je pro tebe nejlepší a to se mi teď zdá nastoupení do práce nezávisle na okolnostech zda mu utečeš, nebo neutečeš. Ono je to těžké - nikdy nevíš, jak se zaměstnavatel bude chovat, zda bude to korektní a pěkné jednání na obou stranách. Být na tvém místě, určitě bych nikomu nic o otěhotnění neříkala a snažila se najít práci kam můžu nastoupit. Co bude později, vyřešíš později. Ono to bohužel taky může chvíli trvat, než se zadaří. Takže klid a rozvahu 😉 🙂
Ahoj, nikdy nevíš co bude....na tvém místě bych práci normálně hledala a pak se zařídila podle situace. Může se vám zadařit hned, ale taky se můžete snažit třeba ten rok. Takže bych žila naprosto normálně a nechala tomu volný průběh...Stejně ti sezení doma a zevlování miminko nevyrobí =) takto aspoň budeš mít nějakou náplň dne, než se zadaří a nebudeš na to furt myslet..Navíc i kdyby se podařilo brzy, tak na rizikovém třeba nebudeš a budeš moct normálně pracovat a žít, aniž by tě omezovaly nějaké pitomé vycházky ;)
Děkuju všem za odpovědi. Takhle když to čtu, přijde mi to úplně jasná věc, že mám jít do nové práce. Ale mám trošku problém s tim, že vykonávám VŠ pozici, na kterou se člověk zavazuje na rok. Chtěla bych hledat mimo obor, klidně nižší pozici, nevadí mi to, hlavně mít práci pokud možno v klidu...
Tak záleží, jak je na tom finančně partner. Pokud tvůj příjem potřebujete, tak bych normálně žila dál, jakobyste nic neplánovali. Fér nefér, tak jako co máš dělat? Peníze na stromě nerostou.
Podobné diskuze
- Konec pracovní smlouvy a těhotenství. Jak se to řeší?17
- Konec pracovní smlouvy, co teď?21
- Smlouva na dobu určitou x těhotenství x pracovní nesch.?1
- Těhotná, končí mi prac. smlouva. Na co mám nárok? 6
- Přechod z nemocenské na MD, ukončení pracovní smlouvy7
- Nástup na mateřskou, když mi končí pracovní smlouva6
Ahoj, můj příběh ve zkratce: strašně moc jsme s mužem chtěli miminko a veškeré plánování probíhalo stylem "co když už budu těhotná". No a otěhotnět se samozřejmě nedařilo, protože jsem na to furt myslela a moc to chtěla. Nakonec jsem si řekla, že musím žít svůj život a nějak to s mimčem dopadne. Vzala jsem luxusní nabídku našeho šéfa na vyšší pracovní post a za tři měsíce byla těhotná 😀 A ono se to nezbláznilo. Všechno se dá řešit za běhu, vždycky to nějak dopadne 😉 Pokud zaměstnavatel přijímá ženu v produktivním věku, musí počítat s možností že otěhotní. Kamarádka nastoupila do práce a za dva týdny zjistila, že je těhotná, šla za ředitelem a ten ji tam nechal až do porodu. Situace jsou různé, zaměstnavatelé taky, novou práci bych hledala, miminko přijde až bude jeho čas a není třeba se trápit dopředu "co by bylo kdyby", důležité je abys byla v pohodě a když otěhotníš, nový zaměstnavatel ti hlavu neutrhne 😉