Organizace půlročního miminka s prací, poraďte
Ahoj maminky,
chtěla bych Vás poprosit o případné rady, tipy a zkušenosti v rámci organizace malého půlročního miminka s prací. Zatím bych měla pracovat z domu a jen částečně pár hodin být ve firmě. Hlídání mám zajištěné tatínkem mimča, který pracuje z domu. Jen je zatím plně kojené a příkrmy zatím dáváme jen ochutnat, ale nenahrazujeme kojení...
Zajímalo by mě, jak se Vám vše podařilo skloubit tak, aby miminko bylo spokojené a Vy také 🙂 Aby netrpěl nikdo a vše bylo v pohodě a klidu. Na co si třeba dát pozor, čeho se vyvarovat apod.
Možná se ještě zeptám, zda to vůbec jde 🙂
Děkuji všem za případné postřehy, rady a zkušenosti.
@belliss já šla do práce když bylo malému 5,5 měsíce a nyjí již taky chodím. U prvního byl plně kojený a já dělala klasicky 8,5hod. V práci jsem odstříkávala a to měli na druhý den, v lednici to vydrželo. Hlídání bylo motané, protože přítel má odpolední, noční a ranní a já mám jen ranní, ale vždy jsme se nějak kryli. Takže to bylo logisticky náročné na zajištění, ale mám úžasnou rodinu a vždy jsme hlídání vyřešili. Nyní jsou hlídaní oba, starší zatím nechodí do školky. Menšího pořád kojím, většinou večer a v noci. Ráno vstávám v pět do práce to většinou kluci spí, tak se tiše plížím abych je nevzbudila, zatím se dost daří 😉 U prvního jsem ještě studovala, takže to byly i víkendy, to mi ho brácha ještě vozil v poledne na kojení, protože ve škole nebylo kde odstříkat. Takže celkově to bylo a je náročné, ale jak z nich nejsem po celém dnu utahaná, tak odpoledne a večery si fakt užívám a o víkendech podnikáme výlety a pod.
@belliss seděla jsem v kanceláři s kolegou, kterému jsem řekla, že musím odstříkat, tak šel dělat něco někam pryč 😉 Já si fakt užívám ty odpoledne, večery a víkendy 😉 Ač mám děti 2,5 roku od sebe, tak jsem mezi nimi dva roky dělala, jen jsem se tedy vyhýbala pracovním cestám, noci bez nich nechci být 😉
@belliss Kojila jsem před odjezdem, pak dostal 2 příkrmy a po návratu jsem zase kojila. A s večerním a ranním kojením jsme se pomalu loučili až po druhém roce. Je pravda, že jsem nebyla pryč každý den, ale třeba jen 3x týdně. Bylo to až u druhého dítěte, od prvního jsme se nemohla odejít 3 roky.
A jak už jsem psala, užila jsem si ten čas s ním mnohem více, než když jsem byla s prvním synem 3 roky celodenně doma.
@belliss no, šlo by to i bez práce, ale přítel byl měsíc bez práce a když jsem nastoupila, tak si jí našel. Asi bych to udělala stejně, mám s ním blízký vztah i když jsem s ním doma nebyla 😉 Nyní jsem šla v roce druhého a ke konci už jsem nevěděla co roupama, teď jsme spokojení všichni, jen trochu řešení při hlídání, ale to se zvládá 😉
Já mam dva kluky, jsou od sebe 2,5 roku, pracuju cca 15-20 hod. týdne. Hlídá manžel. Nepracova jsem jen v sestinedeli. Víc si čas s dětmi užívám, ale když je stres v práci, je to narocne. Na celý úvazek nechci, to bych si těch prvků nuzila. Jinak fyzicky v práci býval tak 10 hod týdne, jinak pracuji domu. Teď je mladšímu pul roku, kojime. V noci vstávám min 3x, prebaluji, latkujeme. Je to narocne, ale mne to tak vyhovuje. Myslím, že kdybych nechodila do práce, tak bych si neuvedomovala dost intenzivně, že jsem šťastná. Chci tím říct, že si těch chvil s dětmi užívám a zároveň nemám výčitky svědomí, že je zanedbávam. Kéž by nám to štěstí vydrželo co nejdyl.
@belliss Tohle je zapeklité plánování... proto jsem s nástupem na mateřskou u prvního syna definitivně sekla se zaměstnaneckým poměrem a jsem OSVČ. Postupně přibývají děti, ale i klienti. Dá se to skloubit docela dobře, protože jsem účetní, takže těm dokladům je absolutně jedno, jestli je zaúčtuju ráno nebo večer. Jsem typická sova, takže začínám pracovat až když děti usnou a pracuju tak do půlnoci, do jedné. Klienti jsou zvyklí volat a vozit doklady taky až večer, až když mají sami po práci volno, takže jsme našli souznění na všech stranách a dá se to v pohodě skloubit s kojením, nemocemi a vším okolo. Tak nějak jsem tím režimem, který si můžu úplně přizpůsobit podle sebe, "zlenivěla", takže je mi jasné, že návrat do práce s denní pravidelnou pracovní dobou absolutně nehrozí, jen bych ráda ještě vymyslela něco, co by mě nejen živilo, ale i bavilo, tak uvidíme... Každopádně je super pocit pořád udržovat hlavu v chodu, sledovat novinky, učit se. Jinak bych za těch 6 let, co jsem doma, definitivně zblbla... 🙂
U mě to šlo, pracovala jsem od 4 měsíců, ale jen na 3 hodiny pár krát týdně, protože jsem plně kojila. Od 8 měsíců jsem mohla být pryč od 8 do 15 hod., ale to už byl syn na ovocném a zeleninovém příkrmu. Kojili jsme až do 2,5 roku.
O to více jsem si pak užívala času, kdy jsem s ním byla doma. Hlídal manžel nebo tchyně.
Doporučuji se s manželem sednout a naplánovat časový harmonogram a taky si říct své představy, aby se vám pak nestalo, že budete potřebovat pracovat oba a budete očekávat od toho druhého, že bude hlídat.