Organizace práce při home office. Jak s 9měsíčním mimčem?
Dobré ráno, přicházím si pro radu. Domluvili jsme se zaměstnavatelem na částečné práci z domova. Jsem mu za to vděčná, ale zjišťuju, jak mi práce postupně přibývá, že mám hrozný problém si zorganizovat čas. Vždycky jsem pracovala v nemocnici, vyhovovalo mi i to, že se z civilního oblečení převleču do modrého či červeného a že prostě mám pěkně striktně oddélenou tu pracovní a civilní drep (jasně, že jsem i z domova řešila pacienty nebo dělala přednášky, ale gró jsem vždycky udělala v práci). Navíc jsem vždycky byla taková výkonná tryskomyš. Já bych asi byla i teď, ale dost mě brzdí 9měsíční mimino na noze 🙂 navíc dcera oč lépe spí v noci, o to hůř přes den, takže sice když usne, snažím se dělat, ale ona spí tak půl hodiny a někdy i jen jednou denně, takže pracuju i když nespí. Jak se dokážete doma oprostit od pohledu na nezalité kytky nebo neomyté nádobí nebo nevyžehlené prádlo? A při práci vařit příkrmy a druhou rukou házet míček a k tomu něco datlovat? Přijde mi, že co bych normálně za hodinu teď dělám dvě, protože vždycky je něco, co u toho dělám souběžně😒
Pracovala jsem na veterině a teď co jsem doma tak úplně jiný obor - na pc a telefonování. Nedokážu pracovat konkrétní hodiny, taky spíš vychytávám volný chvíle. Vykašlala jsem se právě na vaření příkrmů a kupuju (když už pracuju, tak si ten luxus zasloužim :D )..snažim se taky pracovat když spí, telefonuju když je vzhůru - to na ni dělámobličeje a jednou rukou si s ní hraju..někdy to jde líp s něldy hůř, ale jako první vždycky uklidim doma, protože jinak bych se na nic nesoustředila :D R je 5 měsíců, tak začíná bt trochu soběstačnější na dece sama 🙂
Já mám čtvrtinový úvazek na práci z domova a bohužel s dítětem nejsem schopná, a vlastně ani nechci, pracovat přes den, je to na její úkor a to už je větší. Přes den ta efektivita prostě jde do kytek. Takže pracuji jen večer, když usne, přes den jen rychlovky typu vyřídit telefonát nebo mail, jinou variantou je dítě vykýblovat s někým pryč.
Domácí práce dělám přes den s dítětem a večer už jen home office.
Já jsem to vzdala, protože ve chvíli, kdy usednu k pc, spolehlivě se do minuty připlazí mimino, visí mi na noze a řve. Nebo mi starší hrozně chce pomáhat - mlátí do klávesnice. To se pak soustředí jedna báseň... 🙄 A večer se u nás usíná nejdřív v 10., takže abych se plně soustředila od 10 třeba do 2, to jsem fakt nedávala. 🙄 Jinak rada asi moc není, dát na hlídání nebo když spí, co chceš vymýšlet. 😀 Žehlit až tak nemusíš, jenom to nejnutnější, příkrmy kombinuji vařené a kupované, ne že bych se s tím denně matlala. Ale stejně musím denně varit a dlouhodobě nepořádek nesnesu.
Potrebuji se na praci soustredit, takze pres den si max predpripravim praci (seradim doklady, vytisknu maily atp.) a pracuji vecer/v noci. Partner je partak, jenom ho upozornim, ze potrebuji ted 3 dny pracovat a snazi se uspavat/ukladat do postele on. Kdyz je te prace narazove vic, naplanuji to na vikend a prijede na pomoc babicka nebo deti odjedou s tatinkem za druhou babickou.
Jde to těžko... já mám štěstí, že si dítě bere k večeru na hlídání manžel, jdou ven nebo třeba nakoupit a jednou za 14 dní si dítě bere babička na víkend, takže mám klid aspoň něco udělat... nicméně dost jsem rezignovala na úklid (z podlahy se sice jíst nedá, ale úplně chlív tu také není) a vařím rychlejší jídla. Část práce sice můžu dělat doma, ale část doma dělat nejde, musí se udělat na velkých strojích - s tím mi o víkendu na přístích pár měsíců pomáhá manžel, než doroste další špunt a nebude na mě úplně viset...
Ale jsem ráda, že můžu zase trochu fungovat a zapojit mozek, těch pár měsíců bez práce, jen s dvouletým dítětem a panděrem, bylo na hlavu 🙄
U toho úplně malého mimca to ještě jakžtakž je možné, ale jakmile se začne plazit a chodit a tak... a nespí už přes den, tak už člověk nic neudělá...
@drep Delam z domova uz temer 12 let (ted i pri dvou pidatech) a musim rict, ze to je hodne o sebediscipline. Clovek nemusi drzet pracovni dobu, ale kdyz uz si k tomu sedne, tak nesmi lelkovat. Chvili mi trvalo, nez jsem se to naucila, to je asi normalni, ze to trva. Cloveka rozptyluje hromada veci. Ted to delam tak, ze dopoledne, kdy si holky nejlepe hrajou samy (starsi uz konecne ted ve skolce), venuju pripravam. Tj. komunikaci s lidmi, mailum, srovnavanim podkladu, resersim a tak. Finalni praci ale delam az v noci, kdyz vsechno spi, nebo pres den, kdyz jsou holky rozstrkane po rodine 🙂 Manzel to ma podobne, taky je osvc a taky dela hodne z domu, takze to vzdy delame tak, aby ten jeden mel klid na praci. Je to trochu na palici, ale nestezuju si 🙂 Ten system si casem najdes, musi ti vyhovovat a chvili to fakt trva, ale zvladnes to 🙂
@drep pracuju homeoffice sice už dlouho, ale pořád hledám lepší a lepší způsoby jak pracovat efektivněji. Mám 3,5letou kočku, která se už umí zabavit sama pokud není ve školce, tak s ní se dá už něco dělat. Horší je to teď se 4mesicnin mimcem. Ve výsledku dělám přes den jen to nejnutnější a převážně pracuju v noci. Díky bohu malý v noci spava dobře , jestli přestane tak fakt nevím co budu dělat 😂🤪 a je to hodně o sebediscipline, taky abych místo googlovani kravin pracovala a nebo to neodkladala na další a další noc. Jde to těžko, ale jde to a ve výsledku jsem ráda za tu moznost pracovat z domu. Říkám si, vyspim se v hrobě. Teď není čas ztrácet čas spánkem 😂😂
Zaháčkuji se do diskuse. Slíbila jsem pár projektů v práci a nejsem schopná si na to najít čas ☹. A přitom před porodem jsem dělala z domu docela dost.
Pracovala jsem od synovych trech mesicu a nastavila jsem si nasledujici pravidla, ktera fungovala ke spokojenosti vsech:
- nasla jsem si pani na uklid (financne se mi to vyplatilo)
- nepracovala jsem, kdyz byl syn vzhuru - vzdy jsem byla 100% s nim a delala jen to, kde ho neodsunuju na drohou kolej a muze to delat se mnou
- nikdy jsem synovi nerikala to klasicke “pockej, ted nemuzu, musim pracovat”
- maximalne jsem vyridila telefonat a to jenv pripade, kdyz mi nevadilo, ze syna v klidu neukociruju a bude do toho mluvit - vzdy to vsichni chapali a bylo to v pohode
- kdyz byl syn vzhuru, snazila jsem ho zapojit do domacich praci - uklid hracek, pracka, susicka, mycka atd. - kdyz byl mensi, tak jsem ho mela chvili v nositku, satku
- pracovala jsem jen, kdyz syn spal a ja se na to mohla soustredit
- delala jsem si poctive seznamy pracovnich povinosti podle dulezitosti a casove narocnosti
- vyhradila jsem si vzdy urcity cas jen na vyrizovani jednoduchych mailu, aby kolegove nemeli pocit, ze s nimi nejsem v kontaktu
- zajistila jsem si hlidani na jeden az dva pul dny v tydnu a odjizdela do kancelare - sice jsem ztratila cas na cestu, ale byla jsem mezi dospelymi lidmi, prisla na jine myslenky a vyresila spoustu veci osobne
- s manzelem jsme si domluvili, ze se synem travil predem urcene odpoledne, kdy jsem byla zavrena v pracovne a opravdu efektivne pracovala
Mně se to zatím netýká, ale vůbec bych si nedělala hlavu s domácími pracemi, o ty se přece můžete podělit s partnerem. Takže neumyte nádobí a nesetreny prach bych neřešila
Hlavne si hned se zamestnavatelem ujasni,cobudes delat. Ja kdysi taky delala home office, protoze mi to slo docela rychle,praci mi pridali, pak 1x do kanclu a pak jsem zjistila,ze misto materstvi musim makat. Ze s ditetem si ten cas neuzivam a syn uz mel skoro rok....
Já jsem dělala na home office půl roku, ale teda bez dítěte. Já jsem teda asi měla "výhodu", že jsem fakt musela být přítomna (online a telefon od do), takže jsem prostě vstávala na budik a tak. Ale určitě si myslim, že je nepodstatnejsi sebedisciplina: udělat si každej den seznam ukolu, co se prostě musí udělat a pokud to není, tak prostě nádobí počká a tečka. Prostě se zavřít sama do sebe, jako bys byla v kanceláři. Já teda měla i opacnej problém: když bylo moc práce, tak jsem dělala nonstop celej den, pak si šla zabehat, najíst se a ještě jsem u toho seděla do noci...:-/ Jak byl ten počítač furt dostupnej, tak jsem měla nutkani to furt kontrolovat....🤔
Ale s dítětem těžko radit, to nemám zkušenost....
Holky, děkuju za rady. Je to pro mě úplně nová situace a trochi v ní plavu. Sama mám jasno v tom, že odmítám pracovat v noci (probděla jsem fakt hodně nocí a ještě dost jich probdím, ale to jsem ochotná praktikovat jen kvůli ohrožení života pacienta), pracuju i když dcera spí nebo si sama hraje (ona nás ke hře obecně moc nepotřebuje), nemám problem se k práci dokopat, respektuji termíny a obecně nejsem zvyklá si nějak kupot před sebou práci, ale pořád mě hrozně rozptyluje to domácí prostředí. Přitom je to zvláštní, já byla schopná se pekelně uzavřít do sebe a soustředit v prostředí ara, kde na mě v jednu chvíli mluvily tři sestry a jeden doktor a houká aspoň jeden monitor a injektomat nebo ve výjezdu, kde na mě ještě ječela početná rodina pacienta a já to uměla ignorovat a soustředit se na práci, ale neumytý nádobí mě rozptyluje🙈 muže zapojuju, ale nikdy home office neměl, tak má tendence na mě stejně mluvit a v našem pidibytě nemůže být s dcerou moc jinde než já. Za pracovni bych vyměnila jednu ledvinu 😂
Obecne je to narocny a musim rict, ze s takhle malym ditetem si to nedokazu vubec predstavit, klobouk dolu pred vama vsema, co to zvladate. Mam kluky 3 a 5 a home office si s nima beru jen v pripadech nezbytne nutnych jako je nemoc, pripadne ted pres leto, kdyz nebyla skolka, a nesnasim to. Vzdycky to ve mne vytvari hrozny pocit viny, ze delam vsechno napul, ze se poradne nevenuju ani praci, ani detem. Obcas jim pustim pohadky, ale zas nechci, aby koukali sest hodin, ze jo, nebo je teda necham, at si ziji vlastnim zivotem, coz ma ale za nasledek naprosto silenej bordel. Nejsem OSVC, takze nemuzu pracovat kdy chci, musim byt online, kdyz jsou online ostatni. Za me idealni zapojit co nejvic partnera, babicky, pani na hlidani, taky obcas zvladnu, ze se mnou kluci sedi u stolu a kresli si, ale celkove je to proste pakarna, a spis se timto prispevkem hackuju, jestli se tu treba neobjevi nejaka uzitecna rada😀
@drep Já pracuju doma přes 4 roky, začala jsem asi měsíc před porodem. A ten nepořádek doma mě taky strašně rozčiloval. Tak jsem si prostě stanovila priority: 1) dítě, 2) práce, 3) ... no, na to třetí nikdy moc nedošlo. Pracovala jsem po nocích, a protože synáček byl nespavec, tak jsem většinou začínala někdy v 11 v noci a končila ve 3 ráno, kdy on se zase probudil. Výhoda teda byla, že takhle v noci mě nikdo nerušil a jak jsem se mohla v kuse soustředit, byla jsem opradu hodně efektivní. Přes den jsem počítač otevřela jen asi dvakrát, abych odpověděla na e-maily, když syn spal nebo si hrál. Dneska když to vidím s odstupem času, tak bych to ale udělala úplně jinak. 1) Domluvila bych si hlídání syna u nás doma ve vedlejším pokoji, abych mohla pracovat přes den (babičky, placené hlídačky, to je jedno), plus zaplatila bych si paní na úklid, abych volný čas mohla trávit jen se synem. Bohužel s tou paní na úklid nesouhlasil manžel, ale kdybych věděla, jak mě to strašně vyřídí, tak bych byla nekompromisní a trvala na ní.
Ja cez semester popri praci a skole mam upratovacku. Pracujem ked dieta spi a trvam na tom, ze sa musi podielat partner na starostlivosti ked dojde z prace. Ked nemam skolu, upratujem spolu so synom, ked je hore (ma 11 mesiacov). Spim tak 4-5 hodin denne, ale ja som nespavec takze mi to nevadi. Syn vstava medzi 8-9, ja medzi 5:30-7. Inak varim pocas meetingov (mavame ich online), v praci uz si zvykli - potrebuju ma takze ma za to vyhodit moc nemozu 😂 proste multitasking no.. ale ked je syn hore a som na neho sama tak nepracujem ani sa neucim, to sa nemozem sustredit na 100% ani na jedno ani na syna..
@drep S jednim ditetek jsem taky prilezitostne pracovala z domu. Osvedcilo se mi jit dopoledne na velkou prochazku, syna hodne unavit. Po prichodu snedl obed a spal 2 az 3 hodiny. Jinak jsem sova, takze jsem pripadne pokracovala vecer. Ale tak max. od 22 do pulnoci ci do jedne. Kdyz jsem byla tehotna, vecer uz jsem byla unavena. A ted se dvema jsem zatim rada, ze se najime a prezijem 🙂).
K odprosteni se od domaciho prostredi mi pomohlo prave to, ze syn spal a v byte byl klid.
Já když tu znova pročítám vaše příspěvky, tak si uvědomuju, že část problémů si vyrábím sama svou potřebou být furt “dokonalá”. Ale paní na úklid si zatím představit neumím (Přes den nevím nikdy přesně, kdy dítě usne, někdy vstane v 6:30, někdy v 9 a aby tu byla a musela být potichu a nemohla vysát, to je na houby a nechat někoho samotnýho v bytě když jdu s dcerou ven taky zatím nechci). Ale možná za chvíli pochopím, že na blbý uklízení je můj čas fakt moc drahej🙈 Látkových plen se vzdát taky nechci, ale s příkrmama bych možná mohla nebýt tak striktní. A asi zkusím víc zapojit tchána s tchýní, vezmou dceru ven a já tu budu mít klid. Protože jinak bychom potřebovali aspoň trochu větší byt, kde bych mohla někam zalézt, ale ten se zatím nedaří najít.
Já pracuju na částečný z domu při dvou dětěch a pracuju a odbíhám, takže mi to trvá obvykle 2x délé, než kdyby mi dali hodinu absolutní klid. Teď jsou ve školce a pohoda. S mužem jsem 3x týdno ráno cvičit na hodinu a pak pracujem. Stihnu v pohodě i navařit a uklidit. Když mě nikdo pořád nevyrušuje.. napít, vysmrkat, hrát, převlíct, vyčurat...
@drep Tu uklízečku fakt dost doporučuji. Úklid není jen o vysávání (a vysát si pak koneckonců můžeš případně sama). Od října budu 1 dopoledne v týdnu učit a už jsem předběžně paní na úklid domluvila. Podle mě se to prostě vyplatí. Mládě se mi začlo plazit a mám pocit, že pořád lítám s hadrem.
@drep paní na úklid doporučuji všemi deseti. Za sebe říkám, že to je jedna z nejlepších rodinných investic. Za prvé čas úklidu věnuje člověk sobě, nebo dětem, nebo praci, nebo manželovi, a toto všechno je prinosnejsi než treba myt záchod, atd. A za druhé, u nás odpadly diskuze s mužem, kdo umyje vanu, atd., protoze proc bych to mela pořád delat jen ja, že? A jemu se logicky nechtělo, mě vlastne taky ne, tak proč bychom se měli dohadovat....
Delala jsem doktorat pri materske a s ditetem to jde opravdu tezko.pracovala jsem jen kdyz dite spalo ,prip.kdyz slo s tatinkem ven nebo vecer.pres den byl zapnuty pc jako magnet.navic jsem mela pocit ze nechci ten cas co mame pro sebe travit praci.takze jsem pracovala v case sveho odpocinku.chvili to jde ale ne dlouhodobe.jinak ja pri rodicovske pracovat nechci,je to kratky cas co chci svoji energii venovat hlavne detem.pracovat pak budu cely zivot...
Ja take pracovala z domova s obema dětma,ale na pocitaci ne,kdyz byly vzhuru,v takove situaci za nic nestala prace a přislo mi ze sidim deti take.Navic to bylo o nervy.Takze jak pisou holky,chce si to v hlave rozdelit.Kdyz dite spi,nebo se nahodou postesti ze ho nekdo hlida,pak se intenzivne venovat praci,zadne jeste dam vyprat pracku a tak.Naopak nemam problem s detmi se venovat domacnosti,prijde mi fajn je zapojit i kdyz samozřejmě pak vsechno trva mnohem dele,ale setrim si tim cas na praci a svuj odpocinek,navic detem neskodi videt,jak se co dela.Na prochazkach s kocarem sem pak vyrizovala telefony.Byla jsem za tu moznost vdecna,ale na druhou stranu jsem rada,ze mensi uz je ve skolce a ty nervy mi skoncili.Timto zpusobem je clovek totiz v praci 24h denne.
@drep pracuju podobne od synovych 8 měsíců, teď je mu rok a půl. Přes den s ním udělám úplně minimum, telefon, rychlý email. Jinak pracuju v noci, když spí. Potřebuju na práci delší čas v klidu, jinak jsem fakt neefektivní. Je to občas hodně únavný, když v devět večer místo abych si šla lehnout, tak musím ještě do půlnoci pracovat. Domácnost se snažím obstarat přes den, to s ním zvládnout jde. Taky to chce podporu tatínka, aby si dítě vzal obcas hned když když přijde z práce a tys měla čas a práce se ti nehromadila.