Nová pracovní smlouva - kdy je fér otěhotnět?

@sklepka kazdy sef ktery prijima zenskou od 18 do cca 40 musi pocitat s tim ze mu muze casem rict ze je tehotna. ono taky dost bude zalezet na dalsich vecech, jako jestli hned budes na PN nebo naopak budes chtit co nejdele pracovat, tak to u nich bude taky plus ze uvidi ze si tehotna ale nechces je v tom nechat. samozrejme ze zalezi na zdravi, ale v dnesni dobe je moda ze jeste neni ani zaschlej tehu test a uz je na PN. to jaks e zachova sef ti nikdo dopredu nerekne, ale prece kvuli tomu aby si nenastvala sefa nebudes bezdetna.

neriesila by som firmu, ale zariadila by som sa podla seba. bez debaty. ako by sa mal sef zachovat? nerozumiem.. ved je to uplne normalne. ked som odchadzala z mojej druhej prace, kolegyna, co po mne nastupovala otehotnela asi po 2 mesiacoch. a ked som odchadzala z poslednej prace, tak som otehotnela ja este pred skoncenim projektu, na ktorom som pracovala a uplne v pohode vsetko. neboj, nezhodi ta zo schodov a dieta je dolezitejsie ako akakolvek praca. pracovat mozes do 60, 70, 80 rokov ked budes chciet, ale dieta je rozumne mat co najskor.

@zitova Tak úplně normální to není, pokud o tu práci tak stála a šéf za ní bojoval, tak by bylo celkem sprostý ihned jít na mateřskou. Navíc pokud by se jednalo o nějakou vyšší pozici a ne jen řadovou.

@sklepka Počkala bych minimálně půl roku, ideálně rok.

@xpila a keby otehotnela nahodne, tak co ma urobit, ked normalne nie je otehotniet tak skoro?

@zitova Tak náhodně to je něco jiného, nemyslíš?

@xpila z pohladu zamestnvatela je to uplne jedno. ide len o "svedomie" zakladatelky a tej radim, nech mysli v prvom rade na seba

@zitova Z pohledu zaměstnavatele to je sice jedno, ale ne z jejího pohledu. Ale to je jedno, já bych prostě "přes mrtvoly" nešla. Nicméně to je o tom, jak si kdo váží svojí práce a svého zaměstnavatele. Pro mě by to byl prostě na něj podraz, když za ní takhle bojoval. @olga_

@sklepka já bych taky počkala tak ten rok, nebo aspoň toho půl roku, než se začnete snažit

@sklepka pokud ti na firmě záleží a chceš se vrátit zpět tak bych netěhotněla hned...přesně jak píšou holky, "to se nedělá" ještě když o Tebe takhle stál šéf... pokud ti je jedno že tě po příchodu zpět třeba propustí "za zradu" (fakt i tyhle případy znám) tak těhotni hned....... 🙂

Ahoj, mám podobnou zkušenost 🙂, tak oživím diskuzi. Pracovala jsem 2 roky v bance na nic moc pozici a měla jasný cíl, kam se chci dostat. Ještě na staré pozici jsme začali plánovat svatbu a řekli si, že po svatbě necháme dítěti volný průběh. Měsíc před svatbou se mi podařilo vyhrát výběrko na vysněnou práci a změnit i pobočku. S novou vyšší pozicí jsem dostala po 2,5 letech smlouvu na neurčito, lepší práci, vyšší plat, kratší dojíždění .. prostě všechno super. A přišlo dilema ... užívat si v nové práci a být šéfovi vděčná nebo plánovat rodinu, jak jsme chtěli? Po půl roce v novém jsem oslavila 29. narozeniny a biologické hodiny začaly neúprosně řvát, že je nejvyšší čas. Měli jsme štěstí a hned napoprvé se zadařilo. Na MD budu nastupovat po 13M od nástupu na nové místo. V práci byli hodně překvapení, ale nevzali to ve zlém. Sice mi trochu pohrozili, že když se za mě nenajde náhrada, kterou zapracuji, tak moje místo zruší, ale co ... Jsem ráda, že jsme nečekali déle. Mám kolem sebe tolik kamarádek, které by rodiny chtěly, ale nedaří se. Nechtěla jsem si později vyčítat, že jsem dala práci přednost ...

@sklepka já bych počkala aspoň půl roku

@sklepka Já ti něco napíšu ... já jsem 18 měsíců čekala na mimi, když jsem otěhotněla a byla jsem na uplném začátku, nabídli mi v práci smlouvu na dobu neurčitou. A já jsem mimi zamlčela a smlouvu podepsala, i když jsem věděla, že moc fér nejednám. Za 14 dnů jsem šla na přerušení, protože miminku přestalo bít srdíčko. A byla šťastná, že mám práci. Tohle nikdy ideálně nevymyslíš. Když píšeš o mimi výhledově, tak pracuj a uvidíš, jak se situace vyvine...

@sklepka to je otázka priorit. Nicméně myslím si, že ten rok, o kterém uvažuješ by ti mohl poskytnou dost časového prostoru, abys zjistila, jestli je to pravdu práce, která tě naplňuje, jestli třeba máš možnost někam růst a taky blíž uvidíš jak se chovají k těm "navrátilcům". Jsou firmy, které pokud si "vychovají" člověka na určitou pozici, tak pak mu místo drží, třeba se domluví, že se po roce vrátí na částeční úvazek, nebo mu vyjdou vstříc s homeo fficem, školkou a pod. Na druhé straně očekávají loajalitu i od toho zaměstnance (ale to jsou opravdu ty velké firmy a jen určité pozice).
Třeba za ten rok zjistíš, že práce sice ujde, ale kariérní postup je v nedohlednu a personální politika za moc nestojí. A s klidným svědomím odpochoduješ na mateřskou 😉

@sklepka Ahoj, nejspíš nemáš jednoduché rozhodování. Já jsem se snoubencem rodinu plánovala, v listopadu 2015 mě končila šéf mi ji prodloužil zase na rok. Na konci listopadu jsme se dohodli, že to budeme zkoušet a uvidíme co bude dál, jenže jsem hned v prosinci otěhotněla, bohužel kvůli okolnostem jsem v PN, kterou jsem dřív odmítávala. Pro šéfa jsem byla na pozici, kterou plně neovládali všichni, v podstatě jsem určité části dělala jen já, ale nebral to jako zradu, pogratuloval mi a dokonce mi řekl,že se klidně můžu pak zase vrátit. Proč to, ale píšu, můj gynekolog se mě ptal, jak dlouho jsme se o miminko pokoušeli, na to jsem mu odpověděla,že se zadařilo na poprvé, sám mi řekl,že to tak má málo kdo a že skoro polovina matek jde na umělé oplodnění a další část se pokouší roky. Já budu mít za chvíli 29let a neberu to jako zradu,že jsem otěhotněla hned ten měsíc co mě byla prodloužela smlouva. Dej v tomhle na sebe a to co chceš TY a ne dětátko můžeš pak čekat dlouho, ale také se může zadařit hned. 🙂

Taky jsem to zažila. Dlouho jsem studovala, dělala doktorát, takže jsem do práce nastupovala v září roku xy. Bylo mi 28,5. S manželem jsme byli domluveni, že se o miminko začneme snažit v březnu roku xy+1, tedy po půlroce v práci, tak abych ve firmě odpracovala alespoň rok. Práce, lidi v ní i prostředí firmy byli skvělé, byla jsem moc spokojená. 17. prosince roku xy my skončila zkušební doba a má smlouva přešla automaticky na dobu neurčitou (už to samo o sobě svědčí o velmi vstřícné firmě, protože to dnes není moc obvyklé). No, 1. ledna roku xy+1 se stala nehoda a já nečekaně otěhotněla. Prvně to pro mě byl šok, ale zpětně jsem za to moc ráda, protože to vlastně bylo krásné přirozené otěhotnění bez jakýchkoliv nervů. Když jsme se snažili o druhé ty nervy byly příšerné a to to trvalo jen 3 měsíce. Ale zpět k tématu. Samozřejmě jsem se bála reakce šéfa, ale těhu bylo přednější. Rozhodla jsem se tedy normálně pracovat a sdělit to po I. trimestru, až to bude jisté, tak aby měli dost času se do mé mateřské nějak zařídit. Bohužel přišlo krvácení a já na 6 týdnů dostala neschopenku, takže jsem to musela říct šéfovi hned. Vzal to skvěle, řekl mi, ať se tím netrápím a hlavně ať vše dobře dopadne. Když jsem se po PN vrátila do práce, vše bylo jako dřív a já pro firmu dělala poslední školení 14 dní před porodem, takže jsem ve výsledku ten rok ve firmě odpracovala. Při jedné služebce jsme o tom se šéfem mluvili a on mi řekl: "Co si budeme nalhávat, já jsem to čekal už, když jsem tě přijímal, jen jsem doufal, že to bude o něco později." Firmě jsem malinko vypomáhala už na mateřské po porodu z domova a když bylo malé 6 měsíců vrátila jsem se do práce na 2x4 hodiny týdně. Tak to běželo víc jak rok, než se narodilo druhé dítko, a věřím, že to tak poběží dál, jen co bude druhému dítku alespoň půl roku. Zdá se, že vůle na obou stranách by byla.

Takže bych se zařídila dle sebe a na firmu moc nekoukala. Pokud jsou rozumní a stojí o tebe, tak to vážný problém nebude. Na druhou stranu se mi zda odpracování toho roku před nástupem na mateřskou celkem fair a důležité i pro tvé zaběhnutí. Na druhou stranu ono to opravdu nemusí vyjít hned a vyčítat si později, že děti nemám kvůli práci je úplně nejhorší varianta.

@hllucie když tohle je hrozně individuální. Já jak ve 32, tak ve 36 otěhotněla hned. Určitě je pravdou, že věk ženy sehrává významnou roli při plánovaní rodiny, ale není nutné se tím svazovat pokud je ve hře rok nebo dva. To je právě ta otázka priorit.
Ono pak je to dítě potřeba taky z něčeho živit a jestli je možnost si tím rokem pomoct k dobrému a perspektivnímu místu, pak bych to pořádně zvážila. Pokud bych věděla, že moji absolutní prioritou je dítě, nebo že mám potíže, které by mohly početí komplikovat, tak - pominu-li, že i těch 29 by bylo zřejmě pozdě - šla bych do toho hned.

@zuzineckah Proto jsem paní psala ať dá na sebe to je podle mě důležité,záleží co chce ona víc. 🙂 Bohužel, ne každá má možnost otěhotnět hned, znám páry, kterým to vyšlo hne,ale větší míra je těch co několikrát potratili a nebo čekaly roky. Myslím si,že je důležité,aby paní dala na sebe a to co chce víc ona. Pokud chce počkat,když za ni bojovali v práci tak ať počká, ale pokud je pro ni silnější touha po dítěti ať se o něj pokusí. Tohle je věc,kterou si musí rozmyslet se svým partnerem a to jsou přesně ty priority, kde musí dát sama na sebe. 🙂

No, otěhotněla bych tehdy, kdy bych chtěla já.
Chápu, že je to trošku blbý vůči firmě, ale to je tak všecko. Jde o tvé zdraví, tvůj život a nikdy nevíš, kdy můžeš propásnout vlak.. Takže pokud chceš, tak bych to neřešila. Pokud je ti to jedno, nechala bych tomu čistě volný průběh..
Aby to nesklouzlo k tomu, že rok budeš čekat, řekneš si TEĎ a ouha, ono to hned nejde a snažila by ses třeba další rok...

@hllucie jj,ja souhlasim. Treba ji vsechny tyhle nazory pomohou najit pro sebe tu spravnou cestu.

Jsem na tom podobně..v listopadu jsem změnila práci,dostala jsem nabídku na pozici, kterou mam vysněnou ,předtím jsem pracovala rok a půl v jedné firmě a než jsem odešla, vysadila jsem antikoncepci, že tomu necháme volný průběh...teď mam novou vysněnou práci a chci dítě a nevím co ... 😢