Ahoj všem, bude mi 25, jsem po škole, během které jsem od svých 17 pracovala na poměrně hezkých pozicích, tak jsem začala hledat práci na hlavní pracovní poměr. Hledala jsem celkem dlouho, aby mě to i bavilo a dostala jsem hezkou nabídku - jak náplní práce, kariérním postupem, tak penězmi. Jediná nevýhoda je, že po mě chtějí v počátku vycestovat. Abych Vám sebe přiblížila, jsem takový ustrašený a hlavně nesamostatný člověk. Vždy jsem byla úzkostnější a po tom, co jsem se o tom zahraničním výjezdu dozvěděla, spustily se mi celkem silné panické ataky. Ataky jsou ale asi z dlouhodobého stresu - studium, 2 vedlejší práce, rodina.. atd. Ani neřídím auto, není to asi o překonání strachu, ale o nějaké mé povaze. Od září mám nastoupit a hrozně se to ve mně pere, vím, že jde o to vyjet jen na pár dní, navíc budou řídit za mě ostatní, ale bojím se, že to bude hop nebo trop- buďto mě to posílí nebo mě to dorazí úplně. Moje povaha by nejradši vše odvolala a šla bych dělat klidně jen někam "do obchodu", jen abych měla jistotu, že po mě nebudou chtít žádné výjezdy. Obecně jsem v tomto takový autista. Šli byste do té práce i tak ?
Já musela v nové práci sama sednout do letadla a absolvovat skoleni v Anglii 😅 létání ve mě vyvolává panicke ataky... Nebyl kolem mě nikdo... dala jsem to a bylo to nejlepší rozhodnutí mého života 🤩 jdi do toho. Bude to super...
@kacenkaaa12 otázka jestli si z toho zralá na psychiatra nebo jen v brutálním stresiku… me tyhle situaci vždycky v něčem pomohli a posunuly, jinak bych se nedonutila … a nesla do toho.. ale byl to takový ještě “zdravý” a kraktodoby stres..následovala pak radost a nadšeni… a zas me to pak dalo jiný možnosti do budoucna .. to vystoupení z komfortní zóny a překonání sebe sama
Hodně bych zvážila, jestli je to jeden úvodní výjezd, nebo jestli jsou výjezdy očekávané i v budoucnu. Jestli je to jeden výjezd, tak bych se hecla a šla do toho. Jestli jsou výhledově pravidelné, tak mě by to vadilo i v rámci fungování s rodinou a podobně a odmítla bych.
Hele měla jsem to stejně. Takže úplně chápu čím procházím. A prostě jsem to vzala, tak zkusím to a uvidím. Rozhodně bych neházela flintu do žita předčasně. Jako za mě skončit dřív než si začala, než si to vůbec vyzkoušela je nesmysl. Už jen kvůli sobě, pak budeš někde za kasou a budeš si říkat měla jsem to zkusit. Skončit můžeš vždycky.
Pokud se bavíme o vycestování z kterého máš strach, byla by škoda dělat někde v obchodě pokud Tě pracovní náplň a ostatní lákají. Půjde pravděpodobně o nějaké školení, nebo služebka do sídla firmy aby ses seznámila, neříkám, kdyby to byla třeba půlroční stáž, která by Ti nevyhovovala, tak ok, ale viděla bych to jako příležitost se svojí nesamostatností v 25 letech něco udělat. A mimochodem strach z neznámého je staletým běžným jevem, který lidstvo posunul k přežití, ale v dnešní době už je to jen otázka zvládnout psychiku. Třeba se Ti tam bude líbit a určitě to bude zážitek. Pokud negativní, skončit a najít si jinou práci můžeš vždycky. A ještě Tě tam kolegové dovezou, určitě bych stahovala kalhoty až před jezem.
Ahojky, já bych spíš doporučila odborníka, který tě naučí s těmi stavy bojovat. Protože se přesně můžou stát ty dvě situace, co píšeš... posílí a nebo semele. Chce to naučit techniky jak překonat panické stavy ještě v počátku než se to rozjede... Tady ti běžný člověk, který má jen obavy a strachy z neznámého nepomůže se rozhodnout.
Odpovez si na to, ceho se vlastne bojis... Je to cesta jako takova? Strach z noveho prostredi/hotelu? Z neznamych lidi? Mas obavu z toho, ze nekoho zklames?
Já mívala služebek v zahraničí plno. Není to vůbec nic složitého, zvlášť pokud jedeš s někým. On bude řídit, on bude dělat check-in s tebou na hotelu, většinou budete chodit i na snídaně spolu, pokud se tak dohodnete, takže ti vše ukáže. Do firmy taky spolu dojdete. Školení nebo jiná práce tam taky není nic těžkého, nečeká se od tebe (většinou) žádný větší výkon, jen se tak sedí. I vykazování cestovní výdajů můžeš od někoho opsat, to oni ti poradí. Do jaké je to země?
Jeď, co může být horšího než, že to nezvládneš. To se pak vrátíš a přinejhorším, budeš mít den dva ostudu a pak na to všichni zapomenou a ty už příště budeš vědět jak na to líp. Je škoda přicházet o příležitost, která by tě těšila, kvůli pár nepříjemným chvílím. Třeba zjistíš, že to je sakra dobrý a zazáříš hned v úvodu.
Mas vystudovanou skolu, pri skole si pracovala, mela jsi dobre pozice a i takhle zrejme bude dobre misto. Pokud chces dobrou praci a trochu budovat karieru, tak se tomu strachu musis postavit. Z toho co pises nerozumim tomu, ceho se vlatne bojis? Ridit budou ostatni, takze nejedes sama, neni to asi nejaka nekonecna vzadalenost, jazyk urcite umis. Pokud to opravdu nedava, zkus zajit za odbornikem, at ti pomuze jak se strachem bojovat
Alternativou je si rict, ze se stresovat a strachovat nechces a najit si poklidne mistecko, kde nic z toho nebude. Ale bude to velmi pravdepodobne horsi misto - kariera nebo klid
Pokud je to takhle, tak bych do té práce nenastoupila . A hledala jinde ,kde se budeš cítit dobře