Nemám nárok na nemocen., prot. ji nemají z čeho počítat
7. únor 2011
Psali mi z práce, že zpracovatel mezd jim oznámil, že nemám nárok na nemocenskou, protože mi ji nemají z čeho vypočítat
Takže byl by mi někdo schopen poradit jak to je??
S Dorou jsem otěhotněla v roce 2008 - byla jsem zaměstnaná na plný úvazek, po dvou měsících jsem nastoupila na PN až do začátku mateřské dovolené.Po ukončení MD nástup na rodičák po dobu 2let do 17.01.2011.Pracovní neschopnost mi byla vystavena gyndařkou od 18.1.2011.
Děkuji za reakce.
Podobné diskuze
- Nárok na nemocenskou. Mám?4
- Nárok na proplacení dovolené. Jak to prosím je?2
- Mám nárok na mateřskou? Možná nebudu mít odpracováno 270 dní1
- Učitelka - proplacení dovolené, na kolik dní mám nárok?11
- Jak to bude s výší neschopenky a PPM po snížení platu?2
- Rizikové těhu-přes 180 dní PN-dostanu normální mateřskou?4
Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru
dle mého názoru na PN nárok máš, pokud ti mezitím na RD neskončil prac.poměr a počítat se ti bude prostě z platu před první mateřskou....půjdou zpátky tak dlouho, až budeš mít započitatelný příjem pro výpočet PN 🙂 pro tebe platí ten odstavec 6
cituji zákon:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Část třetí
Dávky
Hlava II: Denní vyměřovací základ
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z
rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7 8), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné
na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla
sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce
kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance,
je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo jsou-li v
tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.