Návrat do práce po rodičovské. Jaké jsou vaše zkušenosti?

vrátila jsem se do původní práce loni v květnu a jsem naprosto spokojená

@krystufek3 já budu hledat nový "flek" , do původního zaměstnání bych se vrátit nemohla. Nevím zda budou fungovat i po zákazu (hotel/restaurace) a navíc jsem dělala od Po do Ne cca 13h denně a to bych si malého vůbec neužila, navíc,nebylo by ani hlídání, ale to bych neudělala, odcházet od syna při snídani a vracet se,když už by spal ...

Já ma rodičovské v podstatě nebyla, jsem v práci rok a půl a v zásadě jsem spokojená. Vystoupila jsem z komfortní zóny a pracuju hodně jinak, než dřív. Svou milovanou nemocniční práci jsem osekala na minimum (je mi líto, ale je placená tak blbě, že když na misku vah čas bez dcery a bez muže a co z toho mám, tak si to nechávám spíš jako hobby) a víc se věnuji věcem, co nejsou tak srdeční záležitosti, ale živí mě. Jedna z prací je mimo můj původní obor, jedna je můj obor, ale něco, co jsem nikdy moc nedělala (jsem intenizivista, teď kromě aro dělám praktika a uspávám v privátu).

Ja delam stejnou praci jen v jine firme a super mega spokojenost. Po materske se mi vubec nestyska. Porad vymyslet nejaky program.. takhle ty dny vodcejpaji, maji pravidelny rytmus a me to tak vyhovuje. Navic mam ted i vic penez, jsem porad mezi lidma..top

Ahojte, mňa mateřská taky moc neba :D děti jsou radost ale chybí mi práce, akorát si neumím představit dělat co jsem dělala před tím s malými dětmi...tak jsem začala hledat jak to mají jiné maminky s organizací práce a rodiny a začala nahrávat rozhovory se ženskými podnikatelkami, herečkami, blogerkami, koučkami,...podcast se jmenuje mlikovhlave.cz, pokud by jste si chtěli poslechnout, budu pak ráda za feedback, posledný díl je s advokátkou o právach matek behěm mateřské a po návratě do práce, příšti týden vyjde díl o zaměstnávání maminek z pohledu HR a o chytrom hospodaření na mateřské...Tak držím palce ať každá najdete co vás baví!

Po 5 letech (stihli jsme rovnou dve) jsem se v unoru vratila na stejnou pozici do stejne organizace, jen na nizsi uvazek. A zatim jsem nadsena. Prace je vic,mame jednou tolik dotaci... Ale kolegyne kterou jsem prijala misto sebe byla volbou na jednicku a ted mi to predava lepsi nez predtim. Plus tam zustava na nove pozici, pro me pohoda, mam na koho se obratit.
Tri dny v tydnu vypadnu mezi lidi, zacala jsem i vic myslet na sebe, zacala chodit behat (i kdyz vlastne jsem doma mnohem mene casu)... Ten cas s rodinou si mnohem vic uzivam, planujeme a tesime se na sebe.
Chybelo mi to (ale tech 5 let jen s detmi, zadna prace, bylo nej rozhodnuti)

Já jsem zpátky po cca roce, na mikroúvazek 0,2. Spokojenost maximální. Uvidíme jak to bude, až to budu později postupně protahovat. Ale už teď pomalu koketuju s myšlenkou, že na plný se hned tak rychle nevrátím. Minimálně se mi moc nechce do služeb (dvanáctky, víkendy) než bude malá větší. No uvidíme.

Ahoj, já se po první dceři vracela do práce, když měla rok a čtvrt. Nejdřív na zkrácený úvazek, od jejího roka a půl na plný. Jde o kancelářskou pozici ve velkém korporátu. Byla to jiná pozice ve stejné firmě, trochu níž, než jsem byla před mateřskou. Práce mě ze začátku moc nebavila, ne tou prací jako takovou, ta byla v pohodě, ale jak píšeš, motivace byla celkem nízká a necítila jsem pracovní uspokojení. Prostě to byla práce, která platila účty a dovolené, nedávala jsem jí nic navíc (ani čas, ani energii). Navíc jsem záhy znovu otěhotněla, tak jsem věděla, že tam dlouho nepobudu. Ale musím říct, že pak ke konci než jsem nastoupila na druhou mateřskou mě to začalo víc bavit a trochu mě můj odchod mrzel. Teď má druhá dcera rok a já příští měsíc opět nastupuju do stejné firmy na jinou pozici na malý úvazek, který se bude postupně navyšovat. Musím říct, že se na jednu stranu celkem těším (můj mozek teď pomalu odumírá), na druhou mám z toho obavu a úplně nebudu spěchat na navyšování úvazku, pokud mě do něj nebudou tlačit. Spočítala jsem si, že nám stačí, abych pracovala 20 hodin týdně, abychom finančně žili tak nějak v pohodě plus mínus každý měsíc, takže to tak chci udržet co nejdéle to půjde. Druhá rodičovská mě baví nějak víc, i když je to víc práce se dvěma dětma, není to jednotvárné, asi jsem si taky už zvykla být víc doma a nemám to nutkání "žít jako před dětmi". Také vím, že další dítě mít nebudu, tak se snažím si to víc užít a zapamatovat si tyhle časy.
Moc bych si přála mít podnikatelského ducha a otevřít si něco vlastního, abych byla časově flexibilnější a tvořila něco zajímavého. Ale ačkoli mám ekonomické vzdělání a přehled o fungování firem atp, tak mi chybí ten sklon k riziku. Navíc začínat v něčem úplně novém znamená začít ode dna a to by byl i velký finanční sešup, což si nemůžeme (a nechceme) dovolit.
Takže shrnuto - rozumím Ti, obdivuju každého, kdo si jde za svým snem i po dětech. Před nimi bych tu napsala úplně jiný sloh, priority byly totálně jinde. Takže držím palce, ať buď najdeš odvahu to změnit nebo ať Tě současná práce začne bavit a uspokojovat aspoň do určité míry.