Kolegyně se neustále ptá na finance
Holky, jste na tom některá podobně? Mám kolegyni, která se neustále ptá na peníze, při každé možné příležitosti - kolik beru já, kolik manžel, jaký máme měsíčně příjem dohromady (např. když jsme se bavily o hypotéce), kolik měsíčně vydáme.. přijdu třeba s novou bundou "Máš hezkou bundu, za kolik?" Mám na to už averzi ale zároveň nevím, jak jí mám "utřít".. už mi to jde krkem!! 😠 😠 😠
@ma_cherie prostě jí řekněte slušně, ale na rovinu, např. "nezlob se, ale nechci se o tom bavit"
někdy to bohužel jinak nejde, soukromí si člověk musí chránit a každý máme svoji hranici jinde... je potřeba respektovat ostatní, ale také sebe, aby nás ostatní respektovali 😉
@dc2015
@alassel
@bachovy_esence_poradna je to jednostranné, mě tyhle věci o druhých vůbec nezajímají.. jenže ona si pořád jede tu svou linii je to na hlavu.. už to zkouším ignorovat / vyhýbat se.. Moje mamka se kvůli podobné situaci dost urazila. Po svatbě jsem jí ukazovala myslím, že nějaký domácí spotřebič, a že jsem si to pořídili ze svatebního daru od tchánovců a máma se mě ptala "A můžu se zeptat, kolik jste od nich dostali?" "Ne." "A proč?!!" - nafoukla se a urazila 😔
@ma_cherie Já si zas neumím představit, že bych se se svými rodiči nebavila otevřeně o financích. Tím to nechci kritizovat, jen chci říct, že každý máme skutečně tu hranici jinde. A je dobré ji svému okolí slušně, ale pevně sdělit. Mnohdy to nemusí být zlý úmysl. Jen mají lidé kolem nás prostě věci jinak 🙂
@ma_cherie na otázku "a proč?" bych odpověděla, že je to soukromá věc...
lidé nás respektují jen natolik nakolik my respektujeme sebe
nikdo nemá povinnost říkat o sobě druhým cokoliv...
pokud někdo tyhle hranice soukromí nemá správně nastavené, tak o to víc je i pro něj dobré, aby si uvědomil, že tam nějaké hranice jsou 😉
už právě proto, že může někoho zranit a nebo přicházet o kontakt s lidmi, protože mu nebudou tolik důvěřovat...
@ma_cherie mně třeba napadlo, že kolegyně uvažuje o hypotece nebo něčem a dělá si obrázek, jeslti by to byla s vyšším/nižším příjmem schopná utáhnout? Jinak že se zeptá, kolik stála bunda....nevím no, mně když se něco na někom líbí, taky se zeptám....to mi nepřijde nějaké katastrofální....ale zas chápu, jeslti s tím otravuje furt a báká se na všechno....Leda ji odbýt tím, že už si cenu nepamatuješ....
mě teda docela vadí, když se mě tchán ptá, kolik jsem brala. Protože on to pak roztrubuje dál a protože rodina žije na severní moravě, kde jsou platy jiné než ty v praze, pak mi to hodně lidí předhazuje - nj, to se ti žije z mateřské co? Takový já nemám ani hrubý příjem 😠 a ještě ty pohledy kolem. Jednou jsem to řekla...a už nikdy.
A cizím lidem už vůbec ne...
a neni nahodou z prajske??? 🙂)) prajzaci taky vse prepocitavaji na penize a furt o nich mluvi 🙂)))
Otázka "Kolik ta bunda stála?" mi nepřijde nijak divná. Osobně ji považuju za takový klasický "holčičí" dotaz. Ale záleží, jak jste si s kolegyní blízké nebo spíše jak váš vztah vidí ona. Běžnému kolegovi v práci bych výši platů a hypotéky nesdělovala, s kamarádkami nemám problém se o příjmech (výdajích) bavit.
Spíš než bych ji "utřela", bych jí slušně narovinu řekla, že se o financích nechci bavit. Hotovo. 🙂
Někteří lidé jsou takový docela nesoudní a někdy už neví, kdy přestat. Také máme v okolí jednoho takového člověka, který je schopný se ptát na podobné věci, navíc třeba v situaci, kdy poslouchají cizí lidi a není nám to příjemné. Na tyhle otázky odpovídám zásadně vyhýbavě - nevím, ale bylo to levné/dostala jsem od manžela/dražší, ale udělala jsem si radost atd. Částky neříkám. Něco jiného je samozřejmě s kamarádkou, rodiči... ale nikdo v našem okolí až na tento jeden případ nemá potřebu vše rozebírat po finanční stránce. Mamka má zase kolegyni, která chce vědět cenu a pak závidí. kdyby mě ten člověk hodně štval, asi bych se snažila dát mu důvod závidět 😀 když nepochopí že to je neslušné, tak ať je tam, kde chce být 🙂
A je ona v tomhle taky "otevřená", nebo je to jednostranné? Pokud jednostranné, řekla bych jí narovinu, že je to prostě pro mě soukromá věc, ať se nezlobí.