S kamarádkou podnikatelkou jsme nedávno řešily, že nebude mít mateřskou - neplatila si zdravotní. A celkově by mě to zajímalo, jak to vlastně s těmi podnikatelkami je. Říká se, že jsou na tom finančně hůře. Na čem vlastně závisí výše jejich PPM, na tom, kolik si platí to zdravotní? Nebo kolik si vydělají. Předem děkuji za osvětlení této problematiky (a prosím - dámy - bez urážek a hádek, ano?)
Jasně, ujelo mi to, myslela jsem nemocenské, omlouvám se. takže čím vyšší platí nemocenské, tím vyšší má PPM? vím, že se v problematice velmi dobře orientujete - nebyl by konkrétní příklad? Díky moc.
Pro nárok na mateřskou je potřeba si platit nemocenské pojištění, které je pro OSVČ nepovinné. OSVČ musí navíc splnit víc podmínek než zaměstnankyně, nestačí 270 dní během posledních dvou let před nástupem jako zaměstnankyně, ale musí navíc 180 z toho být během posledního roku. Další nevýhodou je, že nemocenské nelze platit podle aktuálního příjmu, ale pouze ve výši, která vyplývá z podaného přehledu za předchozí rok. A největší nevýhodou podle mě je, že zatímco zaměstnankyně s trvajícím pracovním poměrem má po dalším porodu nárok na stejnou mateřskou jako měla při prvním dítěti, OSVČ musí podmínky pro nárok splnit znovu, jinak nárok nemá. Zaměstnankyni se navíc rodičovská započítává jako náhradní doba nemocenského pojištění (pokud při prvním porodu nárok neměla kvůli nedostatku odpracovaných dní, může jí během rodičovské vzniknout), OSVČ si musí platit pojistné, aby se doba započítávala. Těch nevýhod vůči zaměstnancům je tedy opravdu dost a nevyplývají z nižšího pojistného, jak píše @j.a.n.i - OSVČ platí v zásadě stejné sazby jako zaměstnankyně. Vzhledem k tomu, že nemocenské je vzhledem k ostatním platbám spíš symbolická platba, je dobré na to s přestihem při plánování těhotenství myslet a k jeho placení se přihlásit, aby žena měla alespoň něco. Je ale potřeba si to dobře hlídat, protože OSVČ mají ještě jednu nevýhodu - stačí pojistné zaplatit jen o den později nebo o korunu méně, než vyplývá z přehledu, a pojištění je automaticky ukončeno, aniž by ale sociálka měla povinnost o tom informovat. Žena tak platí pojistné v dobré víře, že se jí dny započítávají, a přitom ne ☹
@j.a.n.i Myslíš z poloviny tržeb, ne? Tržby fakt nejsou zisk! Copak zaměstnankyním se do platu započítává pronájem kanceláře, počítač, elektřina nebo náklady na účetní ve firmě?! OSVČ platí ze zisku stejně jako zaměstnankyně, jen v Česku nemusí vést účetnictví, ale může uplatnit výdajový paušál, a to proto, že je to pro stát výhodné. Vyplatí se to ale jen při kancelářské práci, když něco vyrábíš, nikdy se na 50% zisk nedostaneš a stejně účtuješ. Od tržeb odečteš náklady, tím dostaneš zisk, a z celého zisku platíš pojištění a daně.
@rebe Ne to fakt nemyslím, myslím polovinu zisku, protože zisk fakt u OSVČ není vyměřovací základ! Z celého zisku platíš pouze daně, sociální a zdravotní platíš z vyměřovacího základu, který je polovina zisku.
Stačí se podívat do pokynů k přehledu pro ČSSZ, tam je to jasně uvedeno:
ř. 31 Vypočtený vyměřovací základ
● OSVČ, která v roce 2015 vykonávala jen hlavní SVČ, stanoví vypočtený vyměřovací základ jako 50 % daňového základu. Součin ř. 26 a částky 0,5 zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru.
A jen tak mimochodem, paušál je 60% pro volné živnosti a pro řemeslné živnosti a pro zemědělce je to 80%, takže se nemusí dostat na 50% zisk, ale na 20%, aby se jim paušál vyplatil.
@j.a.n.i Aha, takhle jsi to myslela. Omlouvám se, když člověk pořád od politiků poslouchá o parazitech, kteří si polovinu "zisku" strkají do kapsy bez zdanění, a o instalatérech, kteří mají hodinovou "mzdu" vyšší než kardiochirurgové, čeká podobná zjednodušení i tam, kde k nim nedochází...
Ano, vyměřovací základ se u OSVČ stanovuje jinak. On celý ten výpočet je jiný. OSVČ platí 29,2 % z vyměřovacího základu (který je, ano, polovina ze zisku, jak píšeš ty). Zaměstnankyně mají vyměřovací základ ve výši celé hrubé mzdy, ale zase z něj odvádějí jen 6,5 %. Další procenta platí zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Celkově to vyjde poměrně podobně, rozhodně to není tak, že by OSVČ platily stejné procento z polovičního základu - je to 29,2 % vůči 6,5 %.
Na co se zapomíná velmi často, je ovšem také to, že zaměstnankyně nejen nemají stanovený minimální základ, ale dokonce mají stanovenou minimální mzdu, pod kterou nemohou jít. U OSVČ nic takového není, když rozjíždíš podnikání nebo máš krátkodobý výpadek, nemusíš si vydělat vůbec nic, minimální zálohy přesto pořád platíš, takže se ti klidně může stát, že jsi v záporu.
Celkově bych řekla, že živnostníci mají některé věci výhodnější, ale v jiných jsou naopak výrazně znevýhodněni. To, zda převažují výhody nebo nevýhody podle mého názoru dobře ukazuje poměr mezi živnostníky a zaměstnanci. Kdyby to bylo takové terno, byl by živnostník každý...
A k otázce paušálů - paušály jsou v českém právním řádu proto, že je to pro stát výhodné. Když totiž lidé dělají účetnictví, dají si do nákladů kde co a stát opravdu není schopen to ukontrolovat. Když je dobře nastavené procento paušálu, pro lidi je jednodušší jej využít, i když třeba platí o něco více. Stát tedy celkově vybere víc. Vzhledem k tomu, že podstatná část živnostníků jej nevyužívá a vede účetnictví, je IMHO stanoven dobře, tedy ne přehnaně výhodně. V mém oboru je třeba paušál 60 %, přičemž zisk je při úspěchu podnikání někde kolem 20 %. Paušál tedy opravdu nevyužívám 🙂
@rebe Jen jedna drobnost - z jakých peněz myslíš že platí zaměstnavatel ten zbytek pojištění? Dotuje toho zaměstnance ze svého? Nikoliv, to je placeno z peněz, které mu ten zaměstnanec vydělal... tedy například pokud zaměstnanec i OSVČ vydělají 50 000,- za měsíc, pokud vezmeme že už je to očištěno od nákladů, tak počítejme:
Zaměstnanec:
Sociální 6,5% zaměstnanec + 25% jak ty píšeš zaměstnavatel (ale z jím vydělaných peněz, takže sčítám) = 31,5%, ale ano má v tom už nemocenské
Zdravotní 4,5% zaměstnanec + 9% "zaměstnavatel" = 13,5%
tedy zaplatí na sociálním 15 750,-
na zdravotním 6 750,-
zůstane mu 27 500,- když neřeším daň
OSVČ:
Sociální 29,2% z poloviny zisku
Nemocenské 2,3% z poloviny zisku
Zdravotní 13,5% z poloviny zisku
tedy na sociálním 7 300,-
nemocenském 575,-
zdravotním 3 375,-
a zůstane mu 38 750,- opět když neřešíme daň... tedy o víc jak 11 tis. více
Ono kdyby bylo tak výhodné být zaměstnancem a mít zaměstnance, tak by nebyl zakázaný a tak hlídaný švarc systém, ale klidně by ho stát povolil...
@j.a.n.i Ovšem to "očištěno do nákladů" znamená, že OSVČ musí vydělat úplně jinou částku než zaměstnanec. On je fakt rozdíl, když fixní náklady rozpočítáš mezi celou firmu a když je všechny neseš sama. OSVČ, aby se dostal na stejný příjem jako zaměstnanec, musí vydělat úplně jinou částku než zaměstnanec. Ale i když toto všechno pominu, i kdyby nakrásně za stejnou práci získal větší čistou odměnu, tak nezapomínej, že práce zaměstnance je placena za celou dobu, kdy pracuje. Živnostníkovi fakt nikdo celou jeho práci nikdo nezaplatí, nikdo nedokáže fakturovat 100 % své práce. Navíc nemáš žádnou dovolenou, první dva týdny nemocenské ti nikdo nezaplatí, nemáš žádnou výpovědní lhůtu, žádnou minimální mzdu, když zrovna není práce, ...
Další věc je, že takhle výhodně pro OSVČ to vychází opravdu až při těchhle vyšších částkách. Když zrovna není práce, zaměstnanec dostává přesto mzdu. Když si OSVČ vydělá třeba 5 000 měsíčně, stejně na zálohách musí odvést téměř čtyři tisíce na zálohách... Když si nevydělá nic, což se taky občas stane...
Řeč byla ale především o mateřské. Tam za hlavní nevýhodu OSVČ vidím, že si nemůže platit zálohy z vydělaných peněz stejně jako zaměstnankyně, ale podle podaného přehledu za předchozí rok. Takže když nastoupí na mateřskou v superúspěšný rok, který následuje po hladovém, tak bude mít mizivou mateřskou na základě mizivých záloh, po podání přehledu bude mít doplatek jako blázen, který už se jí ale do žádné dávky nepromítne, nikdo jí zpětně nezvýší mateřskou a nárok na rodičovskou to také reflektovat nebude. V případě druhé mateřské po dvou letech od prvního porodu je to nevýhoda jako blázen - nejenže nemáš automaticky nárok na mateřskou jako zaměstnankyně (což mi připadá jako regulérní diskriminace, když ony nejen mají nárok, ale ten dokonce během rodičovské může vzniknout!), ale ještě navíc se vypočítává ze záloh odpovídajících příjmu v roce hned po porodu, kdy půl roku ani nesmí vykonávat výdělečnou činnost osobně...
A švarcsystém funguje, netvařme se, že stát zakázal a on není. Ale spousta zaměstnanců to prostě nechce, ona jistota zaměstnání a dovolená jsou bonusy, které ty peníze navíc převáží dokonale. Já osobně bych třeba mnohem raději byla zaměstnanec, i když je to teoreticky míň peněz. Ona ta teorie totiž funguje fakt jenom ve výpočtech, s prací na 40 hodin týdně přímo od zaměstnavatele se fakt vydělává jinak, než když si zakázky nebo investory sháníš sama...
@j.a.n.i Ještě dodám, pokud osvč vnímáš jenom jako švarcsystémáky, tak tam jsou výhody jasné, všechny výhody zaměstnanců a příjmy osvč. Ale většina osvč jsou živnostníci, kteří podnikají na vlastní triko a riziko. A zkusit to taky nikdo žádnému zaměstnanci nebrání. Jen je tam těch výhod prostě výrazně méně...
Myslím, že tady ještě ohledně výše PPM u OSVČ nezaznělo, že výše pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ je má nejen dolní hranici, ale také horní hranici. Na první mateřskou jsem nastupovala jako zaměstnankyně, nyní jsem OSVČ. Abych si mohla platit maximální pojistné na NP, musela bych vydělat cca 40.000,-- čistého měsíčně (což je teda mimo realitu), PPM bych ale s takovým pojistným dostala nižší, než jakou jsem měla jako zaměstnanec se mzdou lehce pod průměrnou mzdou.
@smaug Jo, to vychází právě z toho, že vyměřovací základ je polovina zisku, tedy platíš pojistné pouze z poloviny a proto z toho vychází i menší mateřská. Jinak dříve šlo to pojistné navýšit, jak je to přesně teď jsem nestudovala, teď by se myslím muselo sociální navýšit rok předem, aby to prošlo přehledem.
@j.a.n.i Při stejných příjmech odvede méně, s tím souhlasím, ale na ty stejné příjmy musí většinou (většinou, jasně že ne vždy!) víc pracovat. Ale v tom, že při nižších odvodech dostane nižší plnění, problém nevidím, to by bylo snadno řešitelné tím, kdyby, tak jako to bylo dřív, šlo odvody navýšit dle svého uvážení nebo dle aktuálního příjmu. Tedy abys mohla odvést více a pak také více dostat (plus sjednotit podmínky, abys jako OSVČ měla stejný nárok při splnění stejných podmínek jako zaměstnankyně). To ovšem bohužel nelze. Sociální můžeš vždy platit jen takové, jaké vychází podle přehledu za předchozí rok. Pak by taky bylo fajn nemuset, stejně jako zaměstnanci, platit na mateřské a rodičovské zálohy...
@mariti No, zdravotní na to nemá vliv - platit zdravotní je povinné a je pro ošetření, pro mateřskou je nemocenské. A jinak na tom podnikatelky s ohledem na PPM jsou finančně určitě hůř a to z jednoho prostého důvodu, protože taky výrazně méně na tom nemocenském a sociálním zaplatí. A závisí to tedy na odvedeném nemocenském a potažmo sociálním, protože nelze platit vyšší nemocenské, než jaké odpovídá zaplacenému sociálnímu, výše výdělku nehraje roli.