Bojím se práce

Tak pokud to je jak píšeš, tak navrhuji začít být na sebe přísnější.
Dej svému životu řád. Ráno vstát v pravidelný čas (nespi až do oběda 😉 i kdyby tě dcerka sebevíc nechala )

Rozděl si den na části. Věnuj se úklidu, pak studiu- rekvalifikace, cizí jazyky, autoškola,-cokoliv, co ti jednak rozšíří ozory a co Ti dá šanci shánět lepší práci...Udělej si přes den čas pro sebe (hodinku, dvě), ale jinak na sobě fakt pracuj.. Protože pokud nemáš za manžela rentiéra, tak se Ti bez práce bude žít opravdu špatně..

Najdi činnost, která tě bude naplnovat, věnuj se tomu.. naplno.. Zkus najít činnost, ve které budeš potřebná.. abys zažila pocit, že práce může být i radost a bavit ... Buď někde užitečná, pomáhej ostatním.. Myslím takový ten pocit zažít, kdy Tě těší dělat něco pro jiné a nebereš to jako oběť.

A zvýšit si vzdělání bych fakt brala jako první věc,kterou bych doporučila..

a myslite ze kdyz si maturitu dodelam ze budu mit lepsi vyhlidky? vim o spouste kamaradek co s maturitou delaji ve fabrice to neni zrovna motivující k cemu to pak je ta maturita kdyz chce kazdy praxi? opravud si myslite ze by to k necemu bylo zacit ted studovat? neni lepsi se nejakym zpusobem vyrovnat s tim ze budu makat ve fabrice?

Myslím, že i ve výrobě jsou místa, kde se nemusí stát. Můžu vědět kolik je ti let? Pokud máš jen ZŠ a pracovala jsi jen chvilku, tak musíš být hrozně mladá.

Myslím, že ti pomůže buď čas - tím si prostě na tenhle režim zvykneš, nebo změna práce (a s tím spojené další vzdělání, rekvalifikace apod.). Taky by bylo fajn se pozeptat v okolí jakou kdo má práci a hlavně jaké to tam je. Přijdeš tak na to, že pokud je jediné mínus to, že tam budeš stát, pak je to práce, kterou by ti kdekdo záviděl.

@selenit Tak např. si můžeš dodělat zdrávku - dobrá sestřička se váží zlatem, vím o čem mluvím...🙂

Ale je to hlavně na tobě... Buď se v tom můžeš utápět, litovat se a hledat v okolí případy kdy i lidi s VŠ vzděláním jsou na tom blbě a nebo do toho půjdeš, postavíš se k tomu a ono i to samotné pomůže. zaměstnavatelé poznají že člověk je schopný, zabojoval a toto se taky cení...

já bych teda začala s tim studiem,ale nemám dostatecnou motivaci, já budu 8 let na materske,chceme dve deti totiz takhle jsme domluveni s pritelem a menit to nebudeme. Chci se zeptat jestli si myslíte, ze nekdo zamestná 33letou ženskou bez praxe v nejakem zajímavém oboru? Nebo je to spis vysoce nepravdepodobne? ptam se proto abych vedela jestli to ma vubec cenu se snazit,nebo se spis srovnavat s tim ze me ceka fabrika, jak byste toresili vy na mojem miste?

🙂 Ted budeš 8 let na mateřské, ale pak se taky může stát že nastoupíš do práce a děti uvidíš možná hodinku večer... Máš 8 let na to si dodělat vzdělání, to je skvělé... A rozhodně má cenu se snažit, o tom ani potom...

@selenit Když ono to ve finále není jen o vzdělání, ale taky hodně o přístupu. Rozhodně s maturitou, s jazykama, s znalostí účetnictví, s řidičákem se možnosti práce v různých oborech a na různých pozicích výrazně rozšiřují. Pokud ale někdo i tak radši z vlastní pohodlnosti dělá ve fabrice u pásu - je to jeho volba.

Být tebou zkusím se do začátku zamyslet, co by tě bavilo, v čem jsi dobrá, v čem bys mohla vyniknout - a tím směrem bych se zkusila rozvíjet. Někdo má hlavu na studia, jiný je třeba manuálně zručný, umí dobře jednat s lidmi nebo si naopak rozumí se zvířaty, někomu jdou jazyky, jiný dobře počítá. Někdo potřebuje při práci různorodost, pohyb a sedět na zadku by ho deptalo, jiný se nemá problém přizpůsobit nebo naopak vyžaduje určitou rutinu.....
Opravdu platí "každý svého štěstí strůjce". A není pravda, že po práci už ti nezbývá čas na žití. Jo, je ho míň, to nezpochybňuju, ale zas se ho člověk (překvapivě) naučí opravdu efektivně využívat, protože čas rázem začne být vzácná veličina a ne něco, čím lze plýtvat. Nemluvě o tom, že při zaměstnání má člověk podstatně víc prostředků, které může do toho "volného času" investovat a výrazně si ho tak zpříjemnit.

Dekuju za rady moc mi to pomaha potrebuju se odrazit, najit ten svuj motor a jit si za tim, chcu se s tim poprat ale nejdriv si potrebuju ujasnit co vlastne chcu, takze myslis ze se mam teda snažit rozsirit vzdelani ikdyz je vysoka pravdepodobnost ze mi to k nicemu nebude a stejne v te fabrice skoncim?

Je ti tedy kolem 25 let a zatím jsi nepracovala a máš jen základní vzdělání? Můžu se zeptat, co jsi tedy dělala celou dobu?

Podle mě je jedinou tvou šancí na lepší pracovní vyhlídky právě dostudování školy, či rekvalifikace, protože alespon tak máš nějakou šanci a rozhodně se má cenu snažit...tvé obavy chápu, chodit někde na směny, víkendy, dnešní doba je zlá a přísná a najít si dobře placenou práci je problém i pro lidi ,,studované,, manžel je Ing a nastoupil za pár šušňů ( já jako zdravotní sestra jsem měla mnohem víc ) a vypracoval se...
Mojí mamce bude 55, teď přišla o práci, má střední školu a spoustu odpracovaných let a je to pro ni mnohem těžší si teď něco najít- je prostě ,,stará a neperspektivní,, a výběrové řízení se dnes dělá už i na uklizečku, takže zjistila, že taky bude muset na nějakou rekvalifikaci, aby neskončila bez peněz. Zrovna včera jsem ji nějaké kurzy hledala a dá se tam něco najít a to jsou jen kurzy, které trvají pár měsíců...ty máš na to spoustu let, takže běž do toho a to co nejdřív!!!!

Pokud tě tolik děsí práce "ve fabrice", tak je určitě ještě varianta jít do nějakého obchodu/ obchodního řetězce. Berou tam skoro pořád, nestojí se u toho, vzdělání jaké máš bude na tuto pozici dostatečné, navíc většinou bývá "krátký a dlouhý týden", což ti umožní mít nějaké dny pro sebe a netrávit je jen v práci. Na pátou hodinu ranní prodavačky do práce většinou nechodí 🙂 a je tam rozhodně i možnost postupu nezávislého na vzdělání, pokud budeš šikovná, můžeš být brzy třeba vedoucí.

@selenit ano, tím vzděláním bych také začala, ale ne tak, jak ot popisuješ ty - že rovnou počítáš s tím, že ti to k ničemu nebude...vzdělání není jen maturita na "obchodce" (napřídklad)..to by bylo opravdu k ničemu, pokud bys pak třeba nedělala účetní a nebavila tě práce s číslama..nejdřív se sama nad sebou pořádně zamysli..co by tě bavilo...a v kombinaci se znalostí tvého okolí - koho kde shání nebo začít dělat pomaličku sama na sebe...teřba tě bude bavit aranžování a práce s květinama - mohla bys pak prodávat někde v květinářství...baví tě péct dorty ? zkus cukrařinu...nebo t o zdravotnictví..či účetnictví..apod...dnes máš opravdu širokej výběr různých rekvalifikačních kurzů - to nění jen o té maturitě...spíš bych to směřovala ke konkrétní činnosti, kde v tom kurzu budeš mít k tomu i praxi...neupínala bych se na to, abych měla jen "nějakej papír" o ukončení středoškolského vzdělání...to ti pak opravdu moc pomoc nemusí

@elinkal děkuju si užasná !!!!!! To me vubec nenapadlo, to by me fakt bavilo ! opravdu strasne moc dekuju za radu 🙂

@filipatereza Nevím, jestli prace zdravotní sestry je sedava prace, ale na urazovem odd. urcite ne, smenny provoz od 6:00 do 19:00, noční od 18:30 do 7:00. Jak psala @hojda, to samé napadlo me. Ze zakladky jste vyšla v 15 a do 25 jste pracovala jen chvíli, rozumím tomu dobře?

@selenit Nezlob se na mě, ale mám pocit, že se akorát vymlouváš a pracovat né že nezvládneš, ale prostě nechceš. Mít vzdělání je vždycky lepší, než nemít žádné. Zvlášť když ani nemáš žádnou praxi. Jasně že na tebe nebudou nikde čekat s otevřenou náručí a nedostaneš hned super místo s platem 20 tisíc čistého. Ale můžeš se časem vypracovat nebo alespoň i v té fabrice získat nějakou praxi a potom hledat jinou práci, když budeš mít co nabídnout. Ale pokud práci vzdáš po dvou dnech a ani se nesnažíš si zvyknout a nějak se s tím vypořádat je to těžký. Spousta lidí dělá práci, která je fyzicky náročná, blbě placená, kolektiv nebo šéf stoji za prd nebo je prostě jen nebaví. Ale v dnešní době si málokdo může dovolit ten luxus nepracovat.

Ty kráso, to je téma... Jako fakt nikdo z nás, co chodíme do práce nežije ale živoří? máme se hrozně? nemáme ani kousek volného času??? Tohle mně fakt nadzvedlo...

Já jsem začala pracovat v 18ti! Hned po matuře jsem se sebrala a šla do krámu. Postupně jsem se vypracovala a dostala jsem se až do pozice středního managementu, odkud jsem si v klidu odešla na rodičák. I při rodičáku pracuji na různé zkrácené úvazky a brigády, rozhodně by mně nenapadlo si každej den vyspinkávat do dvanácti, ale ráno brzo vstávám, odvezu muže do práce, starší dceru do školky a pak v průběhu dne, co se dá sedím u PC a makám... O objíždění schůzek, zařizování věcí a ježdění do kanclu ani nemluvě... Chodím spát mrtvá před půlnocí - ještě večer makám - a ráno v 6 zvoní budík mužovi a musím s ním na vlak... A to si ještě pískám, kolik mám času a jak je to super!!!

Prostě pracovat se musí... Naši předci celý dny do úmou dřeli na poli, aby si zajistili alespon základní obživu, o tom, že by vysedávali X let doma na rodičáku s dětma ani nemluvě - ještě naše prababky rodili "za pochodu" někde přičaplé u pole a pak pokračovali v práci!!! A ty si stěžuješ, že musíš na 8 hodin denně chodit do práce? Hustý...

@anetka1701 mám to podobně, brigádně jsem pracovala od 16ti let, ať už za barem, v cestovce nebo na vysoké škole na recepci hotelu., Kolikrát jsem šla z noční rovnou na přednášky a potom šup zase na noční do hotelu. A to jsem nemusela, rodiče bez peněz určitě nejsou, ale já jsem si jaksi nedokázala představit, být na nich závislá. U první dcerky jsem při rodičáku pracovala, někdy 4 dny v týdnu 12 hodin denně, střídali jsme se s manželem, který chodí výhradně na noční, teď u druhé dcerky mi manžel řekl, ať si to užiji a nepracuji, takže jsem z počátku roznášela letáky, ale když jsem si vypočítala, že mám asi korunu na hodinu, tak to byla spíš ztráta času....
Někdo prostě na práci je, někdo ne.. Ano, - teď doma jsem "pánem svého času" a až nastoupím do práce a do toho dcerka do školy a druhá do školky, bude to asi první měsíc šok, ale bát se toho...? Nevím, bojím se jiných věcí... 😖

No holt prostě budeš muset pracovat. Čeká to drtivou většinu z nás. Mě taky, a jestli chceš vědět, jak dopadne 32 ženská bez praxe na trhu práce, tak ti brzo řeknu. Akorát že já mám VŠ, a nějaké pracovní zkušenosti taky (zrovna teď chodím na brigádu, kde si za směnu v podstatě nesednu. Zpočátku mě bolelo všechno, teď po půl roce už je to v pohodě). Maturitu má dneska kde kdo, to jo, ale pořád lepší než ZŠ. Tu má každej, a není to žádná kvalifikace, žádné pořádné vzdělání. S maturitou máš v práci aspoň šanci na postup,se ZŠ těžko.
Jo, bohužel, když jsem v práci, tak vidím děti dvě hodiny ráno a 1,5h večer. O to víc si cením když s nimi můžu být celý den. Peníze jsou potřeba a realizovat se jinde než doma taky. Každý normální a slušný člověk ví, že bez práce nejsou koláče a že pracovat se musí. Takže máš buď možnost se na všechno vykašlat, nechat si nulové vzdělání, nebo vzít osud do svých rukou a snažit se neskončit tak jak nechceš.
Spát do oběda je luxus, přála bych ti moje děti, které jsou v 6h naprosto ready.
A když si dobře zorganizuješ všechno, tak vyjde čas na všechno, práci, děti, volný čas..flákání to bohužel nebude.

@selenit na jednu stranu by se mi chtělo říct "dlouhej bič a krátkej dvorek na tebe", na druhou tomu trochu rozumím. Taky nejsem nějak extra pracovitá. Proto jsem dlouho studovala a pak se mi povedlo najít místo, kde jsem se zbytečně nenadřela a peníze tam v rámci možností byly slušný. Takže doporučuju jako už spousta přede mnou nějakou rekvalifikaci a vzdělávání, protože kancelář/laborka/obchod je pořád víc uspokojující než osmička u pásu 😉

@filipatereza jenomže v dnešní době jí na pozici zdravotní sestry už pouhá střední zdravotnická nestačí... To by byla pouze asistentem.

A co se týče vyhlídek do budoucna s dodělanou maturitou, tak je to v této době trochu sporné. Víceméně všechny obory, které jsou na SŠ jsou udělané jako VŠ obory, které každý rok chrlí až nespočetné množství absolventů, kterým zaměstnavatel dá vždy přednost. Lepší vyhlídky bych viděla u nějakého učebního oboru, ale zcela upřímně mi autorka nepřijde jako náruživý studentský typ ;)

Čili mi z toho vylezlo pípání u pokladny...

@selenit Myslím, že máš pravdu, že když si doděláš maturitu, možná si zas tak moc nepomůžeš, pokud nebudeš mít maturitu třeba z účetnictví, tak ti to pracovní obzory asi fakt moc nerozšíří. Spíš bych třeba uvažovala o nějakém vyučení, které by tě bavilo, ledacos bys třeba mohla dělat i doma. Například kadeřnici, švadlenu apod.
Jinak pokud tě tak děsí fabrika, což chápu, tak hledej třeba práci v nějaké kavárně - tam sice budeš celý den na nohách, ale ne jen stát, navíc budeš ve styku s lidma, mohlo by tě to bavit víc než u pásu. Anebo pak můžeš dělat na pokladně v obchoďáku, jako asi to není žádný med, ale aspoň bys mohla sedět...

@mon_88017 Moni,ja jsem asi blazen,ale ve fabrice jsem pracovala 12 let na 3 smeny,vystridala jsem ruzne pozice,kdyz jsem odchazela,tak jsem byla uz na pozici zastupce predaka dilny. Dalkove si dodelala maturitu a myslela si,jak to bude plus... Sla jsem pracovat do jedne velke medialni spolecnosti,nejdriv call centrum,pak planovani marketingu... kamarad me pak ukecal na praci u nej ve firme,jako referent financniho oddeleni..vetsi pakarnu jsem nezazila... Doted vzpominam s nostalgii na krasnou dobu ve fabrice 😉😉😉 Jo a s obchodem mam take sve zkusenosti,meli jsme doma 8 let soukromy obchod... ☹

@kamino tak věřim, že může bejt fajn i ve fabrice, můj otec v jedný pracuje cca 30 let a je tam náramně spokojenej, jemu třísměnnej provoz vyhovuje 🙂
Já jen že zakladatelka diskuse se na tu fabriku nějak moc netvářila 😉

Mě přijde jako kdyby ten dotaz psala nějaká naivní patnáctiletá holčina. Jinak si nedovedou vysvětlit, že někdo nechápe nebo se nedokáže smířit s tím, ze život není jen zábava, užívání si a vyspáváni do dvanácti. Ženská v pětadvaceti letech by už přece měla vědět, že dělat se prostě musí, pokud nemám to štěstí, že mě někdo živí...

@selenit to si piš, aspoň s maturitou se ti bude práce hledat lépe a když budeš mít řidičák, nebo nějaký jazyk, tím lépe. Jde ale o to změnit přístup, protože tohle je hrozně pasivní uvažování, zaměstnavateli totiž kolikkrát záleží i více na tom, jak je ten daný člověk aktivní, snaživý, flexibilní. Jestli budeš 8 let na mateřské (já bych to nevydržela) stagnovat a jenom se litovat, tak je to zlé. I kdyby ses měla rekvalifikovat na ÚP na servírku, kuchařku, sekretářku, účetní, proboha tak to udělej! Nebo chceš radši zůstat nevzdělaná a bez perspektivy? Jsou i programy pro matky na mateřské, které jim pomohou rozjet podnikání, pokud něco umíš, jsi manuálně zručná, můžeš těch 8 let třeba šít nebo něco dělat na sebe. Vezmi taky v potaz, že potenciálním nicneděláním dáváš příklad svým dětem a budou to ty děti, díky jejichž práci budeš (nebo nebudeš) mít jednou důchod! Chceš, aby pracovaly, učily se, studovaly? A jak jim to předáš, když sama se sebou nechceš nic dělat a jen se vymlouváš, že škola asi k ničemu není?
Nelituj se, nebuď líná a něco se sebou dělej, bude ti líp, uvidíš svoje výsledky, získáš sebevědomí, že za něco stojíš, budeš dětem vzorem a hlavně a nebudeš další sociální případ, který pracující musí z pojistného a daní živit 😉 .

@mon_88017 asi je fabrika a fabrika..ja delala autoelektroniku a neni lepsi pocit,nez za sebou videt vic,nez par bezcenych tabulek a rozboru,ktere stejne nikdo nechce ale hlavne ze jsme se vsichni tvarili dulezite....😉

@elinkal V obchodu/obchodním řetezci se nestojí? Ne tam se pobíhá. Nikdy jsem tu práci nedělala, ale vídám tam holky co procházej mezi stojanama, od rána do večera přeskládaváj oblečky do komínků, hlídaj kabinky, doplňujou ze skladu zboží na prodejnu. To je to samý co fabrika ne?

Zakladatelku radši nekomentuju. Pořizuje si děti aniž by sama dospěla.