Ahoj maminky,
Chtela jsem se zeptat, zdali jste nechavaly spat svoje miminka od zacatku v pokojíčku, nebo nejdrive v loznici a pak v pokojicku a odkdy. 🙂 děkuji...
Souhlasim ve vsem s nazorem Dora13. Moje holka 1,5 roku spi s nami v loznici a jeste asi dlouho bude. To bych ani neusnula, kdybych ji nemela nadosah. A strkat malinky miminko od narozeni samotne do pokojicku mi pripada jako nejaka pitoma moda. Jak se to malinke asi musi v noci citit, kdyz se vzbudi a maminka nikde.
V roce jsme malou vystehovali, kdyz jsme vysadili nocnimleko. Nekdy jsem tam musela dojit, kdyz plakala, ale jinak k nezaplaceni a ja se mnohem lip vyspala. Od narozeni je to hodne brzo, ale pokud by vam nevadilo casto vstavat, tak je to na vas. A rozhodne si nemyslim, ze jde o nejakou modu 😩
Malá je od narození v pokojíčku.
Malého jsem mela, a mam, od narození samostatne v pokojíčku. Pokoj je hned vedle loznice. Od narození mi spal krasne, takze jsem v noci na kojení k nemu sla max dvakrat. Coz se dalo zvladnout. Jen kdyz byl nemocný, tak se na par dni nastehoval k nam do postele.
V roce šla do svého pokojíku, spala v té době celou noc, přechod pro ni byl úplně v pohodě. Navíc spala o hodinu dýl, než u nás v ložnici. Mě to chvíli trvalo, než jsem si zvykla, ale zároveň už od dítěte mám špatné spaní a tím že jsme se vzájemě nerušily se to zlepšilo. Teď ma téměř 3 jsou noci, kdy s ní musím občas jednou za noc j´t na záchod, ale nemám s tím problém, i když byla kojená musela jsem vstát k postýlce. Když je nemocná spí s ní v pokojíku. Čím jsou děti starší, tím je pro ně přechod horší protože si víc uvědomují a navykají.
od narozeni ve svem pokojicku, samozrejme ze s chuvickou a monitorem dechu... mel klid a ja na kojeni hold vstala a usla tech 5 kroku do vedl. pokoje🙂 kazdemu ale vyhovuje neco jineho...
Ne, proč? Vždyť potřebuje kojit tak často jak chce, mazlit a nosit a to nemělo teda žádný pravidelný intervaly, takže spal celý rok v postýlce vedle nás, abych nemusela nikam běhat a hlavně když ho máš vedle sebe, budeš klidnější a je to přece i hezký spát s dítětem u sebe v místnosti 🙂
Jen ze zvedavosti....je tu nekdo kdo mel mimco v jinem pokoji a kojil do samoodstavu?...
Mam dvouleteho syna u sebe v postylce bez bocnice.Az se prestehujeme do vetsiho tak bude mit pokojicek a spat tam pujde az bude sam chtit.Od narozeni byl u me.Nesverila bych sve dite nejakemu pristroji jako je monitor dechu.
Doporučuju knížku naše děti naše světy, je to taková kompilace studií z různých částí světa a tamních pohledů na výchovu dětí. Není to žádný návod, jenom inspirace k zamyšlení... Mě osobně to zvedlo sebevědomí, že věci které dělám intuitivně nejsou asi úplně mimo😉
Sto lidi, sto nazoru. Udelejte to dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi. My jsme prestehovali obe deti do svych pokojicku jeste pred prvnima narozeninama. Jediny nasledek to melo, ze se vsichni lepe vyspali. A kdyz se nahodou v noci vzbudi vzdy za nima hned jdu a neni zadny problem 🙂 v pokojicku jsou radi a starsi syn mel obrovskou radost, kdyz v roce a pul dostal velkou postel a mohl se poradne rozvalit 🙂🙂 to bysme mu treba v loznici doprat nemohli, protoze by se tam postel nevesla.
do 6tydnu v kosiku v loznici a pak hned do pokojicku do postylky. Nemame jediny problem s usinanim, uspavanim apod...
ze své zkušenosti nedoporučuji, mám v péči hodně maličkých, které mají noční děsy a všichni spinkají sami, vysvětluji si to tím, že pokud mám dítě u sebe, dokáži jej hned utišit a ditě vnímá, že tam jsem, když jsem jen na chůvě, dítě vnímá, že je samo, ale je to jen mé vysvětlení, určitě je spousta zdravých maličkých, kteří to zvládají bezvadně a vůbec se to na nich nepodepíše negativně.
My jsme to měli od začátku tak , ze malá byla od začátku v pokojicku v postýlce ale ja tam měla postel a spala s ni . Neznám ze by se někdy budila pláčem . Vždy mě vzbudilo jen ze se protahuje když byl čas kojení . Malá teda spala krásné od narození jen tak max 2x za nic na kojení . Když ji byly 4 měs . Takmse začala více budit a ja jednu noc zkusila spát v ložnici a ejhle malá začala spát celou noc . Už jsem ji budila . Ale teď ji je 2,5 a vynahrazuje si to tím , ze jak má velikou postel tak za nama každou noc přijde 🙂 teď máme druhé mimi 3 měs . A dělám to strjne . Spím s ji v pokojicku . Kdy se odstěhuju se uvidí podle malé .
Omlouvám se za překlepy🙂
Malý je ve svem pokojiku od narození. Spal ve své postylce a do pokojiku jsme koupili válendu na které jsem spala já, když brečel a na ni je od 1,5roka. A máme videochuvičku, takže jsem se o něj nebála, když jsme byla v ložnici.
No i kvuli SIDS a i z psychologickeho hlediska se doporucuje alespon prvni rok v loznici s rodici
Dceři jsme před narozením přichystali krásný pokojíček včetně postýlky, po příchodu domů s námi šla do ložnice. To miminko bylo prostě mojí součástí a přišlo mi pro všechno naprosto přirozené a příjemné mít jí nadosah ruky. Nebylo období kdy bychom v noci vylézali z postele, svítili, budili se navzájem. Stejně pohodové, přirozené a bezproblémové nám to přišlo i další dva roky...To je teď a v srpnu se má narodit druhé miminko. Na téma tedy přišel vlastní pokojíček ... jenže jsme nevymysleli jediný důvod, proč bychom ji tam potřebovali odsunout, náš bezproblémový pupek světa, který si chceme maximálně užívat. Zatím máme v plánu být v ložnici ve 4. Co bude dál, budeme řešit podle aktuálních potřeb, které se samozřejmě s příchodem nového člena mohou rapidně změnit. Jediná rada, která se mi pravidelně osvědčuje je "Udělejte si to podle sebe" a "Správná řešení si často najdou ve správný čas cestu sama" ...jo a něco ve smyslu "Člověk míní, pánbůh mění" platí taky 😁 U nás funguje to, co jinde ne a naopak. Tady se inspirujte, pak si to nějak naplánuje podle toho, jak to budete cítit a pak buďte připravená to kdyžtak přeplánovat podle aktuálních potřeb. My byli připravení na komfort vlastního pokojíčku a po dvou letech a něco jsem se dneska někdy ve dvě v noci smála nad tím, jak dcera ze sna naháněla kočky 😂
Starsi byla v pokojicku od druhe noci doma, az dorazila chuvicka, samozrejme s monitorem dechu. V loznici se s ni spat nedalo, nevyspal se tak nikdo.
Druha byla v kolibce v loznici, az z ni cca v pul roce vyrostla, sla do sveho pokoje do postylky, ale mam tam postel i pro sebe, kdyz jeto potreba.
miminko patří samozřejmě k mamince. Já mám dceru u sebe od narození. Monitor dechu ani chůvičku jsem nikdy neměla.
nejdřív samozřejmě s náma. neznám snad nikoho, kdo b ymimino dal hnedka do pokojíčku. mně to osobně přijde krutý i odstěhovat tam tak ročního prcka, asi i staršího. mrňous s náma bude do tý doby, než nám to všem bude vyhovovat tak jak to je. uvažovala bych o odstěhování staršího z důvodu narození druhýho a jeho častýho buzení, aby nebudil to starší. kdbych viděla, že starší chrupká a je mu to fuk, tak ne. hodlám si tohle užívat🙂 malý děti samotný do pokoje nepatřej.
Malý je ve svém pokoji od svých 3 týdnů, kdy nás pustili z nemocnice, má monitor dech a chůvičky. Sem tam se stane, že u něj spím na jeho "velké" posteli, když máme třeba návštěvu přes noc. Bohužel nekojím, ale malý se budí stejně když tam spím, i když spí sám.
@terka2018 První šel do svého pokojíčku v 11 měsících (po přestěhování do většího bydlení) a mladší byla ve svým pokoji od narození, ale rok jsem tam s ní spala já (ona v postýlce, já v posteli). Ani jedno dítě jsem nekojila, tak to bylo snažší. Všechno úplně v pohodě, nevidím na tom nic špatného. Naopak já bych nemohla spát s miminem v jedné posteli. Vyjímkou jsou jen horečnaté onemocnění. V posteli klasických rozměrů spí děti od necelých 2 let.
to je stejně tak divná doba...mimino šoupnu do vedlejší místnosti, zapnu jeden přístroj, zapnu druhej přístroj a je to cajk🙂))))
@cherris ježiši díkyyyy, přesně něco takovýho jsem dlouho hledala! kdybys měla ještě nějaký tipy na jinou antropologii rodiny ve smyslu dětí, výchovy...tak napiš prosím🙂
Nikdo nechce usinat sam nekde na samotce. Sami spite vedle svych partneru, ale male miminko vysoupnete nekam do izolace? Ze spite ,,jenom" ve vedlejsi mistnosti to dite fakt nepochopi. To fakt nechapu a je mi tech deti lito. To ho muzete rovnou strcit nekam do sklepa, at moc neotravuje. Mate prece chuvicku, no ne?
Dcera od narození v pokojicku, já půl roku s ním, pak už sama. Začaly jsme pak obě lépe spát, prostě jsme se rusily.
Do 10m jsem spala s nim v pokoji a potom uz spal sam v pokojiku.Bez sebe mensich problemu.
Starsi syn sel do pokojicku az ve dvou letech, a to tam vetsinou nekdo spal s nim, sam tam spi az tak od tri let.
Chapu, ze kazdy to ma a vnima jinak, ale treba pro me osobne je predstava, ze bych dala male miminko samotne do pokojicku, uplne sci-fi — jednak mi to prijde strasne neprakticke skrz nocni kojeni a tak nejak celkove, neumim si proste predstavit, ze bych klidne spala, kdyby to male miminko bylo ode me tak daleko.
Ale urcite ti hodne maminek i napise, ze je to super a jak jim to vyhovuje, ve finale se stejne budes muset rozhodnout podle sebe a potreb miminka🙂