Jak naučit dítě při jídle otevírat pusu?
Ahoj, mám 6ti měsíčního chlapečka. Od ukončeného 4 měsíce jsme začali zkoušet různé druhy zeleniny a před necelým týdnem zkoušíme také na večeři kašičky. Už se i hezky naučil jíst ze lžičky, ale náš problém spočívá v tom, že když začínáme jíst, tak je celý natěšený, že se bude papat a otevírá hodně pusinku. Jenomže s každým dalším malým soustem (ca1/2 lžičky) tu pusu otevírá méně a méně, až ji nakonec nechá zavřenou a už ho to vůbec jakoby nebaví. Pro představu sní tak cca 1/4 z velikosti přesnídávkové skleničky. A je jedno, jestli je to zeleninka, nebo sladká kaše na večer. Najezený určitě není, protože pak se dokojí mlíčkem, jakoby ani předtím nic nesnědl. Jinak od malinka jsme mu vždycky říkali HAM na dávání dudlíku do pusinky, aby věděl, že ji má otevřít, ale nějak nám to teď nefunguje. A takové věci jako pochválit každé sousto a při jídle se usmívat, jsou samozřejmostí. Máte někdo nějaký tip, co by se s tím ještě dalo dělat? Jinak všechno jí hezky bez plivání, takže to ani není o tom, že by mu to nechutnalo...děkuji 🙂
Dej tomu čas, nic víc to nechce.... první dítě mi takhle bojkotovalo jídlo do 8. měsíce, že prostě držela pusu u sebe a nechtěla otevřít 🙂 Pak jí to přešlo...
Já myslím, že postupujete úplně správně 🙂 Příkrmy nejsou hlavní jídlo, proto se jmenují příkrmy. To hlavní je pro miminko pořád Tvoje nebo umělé mléko. S příkrmy si jen zvyká na nové chutě, vůně, konzistence. 1/4 skleničky v 6 měsících mi přijde úplně v pořádku, uvidíš, že se porce budou zvětšovat samy a postupně. Naopak kdyby Ti teď jedl třeba celou skleničku, a pak už nechtěl mléko, byla by to nejrychlejší cesta a k odstavení. A to je předtím, než mu bude jeden rok, veliká škoda 😉
Není třeba unavený? Před spaním?
Asi je to fakt, že to prostě jen bude chtít čas. Já jen že se teď klade takový důraz na to, aby děti v tomto věku ochutnaly snad prostě všechno kvůli případným alergiím, nevyjímaje informace o ideálním snězeném množství...tak alespoň že to ochutnávání nám trošku jde 🙂
Rozhodně se s tím netrap. Já to měla s malou podobné. Nenutila jsem jí a časem se to samo upravilo. Hlavní je, že mu to chutná. Jsou maminky, které do dítěte nevpraví ani sousto. Kupuj malé skleničky, ohřívej menší množství a nabízej častěji v menších dávkách během dne. Uvidíš, že za chvíli budeš řešit opačný problém 😀
Podle mě na to může být fakt malej, některý děti nechtějí jiný jídlo než MM. Dle toho, co popisuješ, spíš ochutnává, já dávám příkrmy o dost později a taky toho moc nesní.
Jinak děti jí obv. nejlíp z talíře rodiče a/nebo totéž, co rodič (což právě u o něco staršího jde snadno). Nějak nevím, proč máš potřebu do něj ten příkrm dostat. Ideální vývoj je, že se dítě toho jídla začně dožadovat, takže ho chce. Druhý super vstup je, když ho necháš jíst samotnýho - naše děti se musí nakrmit samy, když chtějí jíst a nikdy to nebyl problém. Děti si zpočátku potřebují jídlo osahat, takže je dobrý jim dávat věci, na který sahat můžou - jablko, křupka, okurka, jahody ap. U těch větších věcí dávám velké kusy, aby to nemohly spolknout.
Zájem dítěte je se nakrmit, nevidím vůbec důvod, proč chválit. Je to přirozená věc a je jeho starost, aby se nakrmilo. Zjednodušeně: chceš se najíst? Tak se nakrm! Takhle napsané to zní tvrdě, ale je to prostě jejich jediná starost a vede to k tomu, že se o sebe starají samy. Ono je to navíc baví. Rozhodně nehodlám chystat pětadvacetiletýmu vysokoškolákovi tác a nosit mu to k notebooku s facebookem, mamahotel nevedu, s více malými dětmi to ani nejde. Samozřejmě děti dostanou jídlo ve formě, v jaké ho sníst zvládnou - maso, meloun nakrájené ap. Pokud nechtějí jíst, nejí. Důvodů je více: někdy i dospělý nemá chuť nebo to, co jindy jí, je pro něj těžké, mám masový dítě, který tu a tam 3 týdny maso nejí... (a babička samozřejmě "aspoň to maso sněz" - to jemu fakt nemusí říkat.
To jen tak pro inspiraci.