Dvouletá nemá oblíbené jídlo, nechce jíst
Ahoj, za celé dva roky se mi stalo dvakrát nebo třikrát, že mi dcerka snědla dobrovolně jídlo. Jinak můžu snažit jak chci, ale nic si nevezme. Normální stolování jsem zrušila, krmím u písniček, to je ochotná něco málo sníst. Nemá ráda sladký (pribiňáky, monte, kinder řezy atd), ani slaný (šunky, polévky, všechno od zdravého po chipsy, hranolky atd). Prostě NIC, je lenivá i kousat. Pít taky nechce, je to opravdu náročné a věřím, že se to jen tak nezlomí a já nad ní budu stát se lžičkou ještě ve škole.
Samozřejmě jsem zkusila nenutit, nabízet, nutit, být důsledná s konečným výsledkem pozvracení a ještě vytrvalejšího odmítání.
Byla bych i ráda za sunar nebo normální plnotučné mléko, ale i nad ním ohrnuje nos.
Vím, že je tu na to spoustu diskuzí, proto se omlouvám za moje nervové zhroucení tady na MK, ale ten můj terorista asi dorazil ze samotnýho pekla!!!! Ovšem jinak je zlatá 😀
Bohužel znám, až moc dobře. Taky mám pocit, že se celé dva roky točí jen kolem jídla. Dokuď mi jedla mixované, tak jsem do ní dostala alespoň trochu masa a zeleniny. Od podzimu se naučila konečně na kousky, ale jí jen těstoviny lehce omočené v nějakém nevýrazném sosu. Nejí maso, zeleninu, ovoce, pečivo, polévky no prostě nic. Takže ve dvou letech je živa z UM a špaget. Je hubená jako stažený králíček, ale kupodivu i přes tu nuznou stravu je zdravá, vůbec nebývá nemocná, naopak je pořád plná energie, je veselá, neobyčejně šikovná a bystrá. Za ty dva roky jsem se to naučila neřešit a netrápit se tím, naopak čím víc jsem jí nutila, prosila, přemlouvala, tím to bylo ještě horší. Mám jí přečtenou, vím, že nemá cenu na ní tlačit, tak prostě takhle fungujeme, taky jíme u notebooku, nebo za ní běhám když si hraje, na koulení očí ostatních lidí nereaguju a doufám, že z toho jednou vyroste 🙂
určitě jsi zkoušela kde co, takže i jinde, jindy, jiný talíř, miska, příbor, teplota, tekutější, hustější, z tvého talíře, sama jíst /nekrmím snad od roku a půl, sice je dost polívky na stole, na ní, na zemi, ale nají se sama/, sama si připravit co jde /třeba jen nabrat brambory/..
no vidíte a já řeším spíš opačný problém.jak omezit "žravost" u mladší holky.Jinak se mi obě u jídla hádají,která snědla o kousek víc rajčete nebo okurky,případně sýra a tak.Pokud náhodou něco nechutnalo,nenutila jsem,spíš počkala,až dostanou hlad.Třeba by to taky pomohlo,nenutit,počkat až si sami řeknou,že mají hlad.A neexistuje dělat opičky při jídle,nebo sledovat televizi a podobně,to jsem zažila u bráchy a pak z toho akorát byly problémy ve školce i v běžném provozu domácnosti.
@relay pokud prospívá tak bych jí nenutila, přece musí mít hlad. Můj syn nejí ovoce a zeleninu. Vůbec, v jakéholiv formě. Jako batole jedl všechno pak začal mít svojí hlavu a kolem druhého roku byl konec. Jsem z toho taky nešťastná, nejí ani polévku. Chtěla jsem jen aby ochutnal, vždycky mu říkám, že to může vyplivnout, ne prostě neexistuje aby to vzal do pusy. Jednou jsem dala na stůl kinder vejce a jahodu a donutila ho aby jí aspoň olízl. Pozvracel se. Když dám do omáčky cibuli, i úplně nadrobno nejí. Ze školky chodí hladový. Prostě tam nejí. Učitelka si myslela, že to zlomí taky to vzdala, je schopný celý oběd brečet. Teď mu jsou 4 roky a je živ z bílých jogurtů, sušenek a jeho jediné oblíbené jídlo, suchá palačinka s grankem. Dávám mu vitamíny ve formě prášku. Nemocný je normálně. Vývojově taky sice je drobnější ale v normě. Mám starší dceru, která je pravý opak na zahradě spase, co potká, vzor má ale je nám to prd platný.