Pohledy na tábor - kolik jich poslat?

My dostali adresu předem a poslali už v pátek před odjezdem a pak po,ut,st.. když byly děti na týden.. k tomu poslala i babička.. takže měli 3-4 pohledy vždy.. a je fakt,že děti mají vždy radost 😉😉

Dej si do mobilu aplikaci české pošty pohledy online, vyfotíš cokoliv , pošleš. Denně. Používám. Žádné kupování pohledů a známek, žádné kdy to poslat a dojde to vždy druhý den.

@hermelinah Dcera byla loni poprvé na táboře a posílala jsem každý den jeden s tím, že první jsem odeslala už v pátek aby v pondělí přišel. Posílat čtyři denně mi příjde naprosto zbytečné. já jsem třeba zaúkolovala všechny tety a babičky aby jí taky napsaly tak některé dny měla těch pohledů víc. Dokonce i v propozicích tábora bylo uvedeno že dětem stačí jeden pohled denně. A dcera byla spokojená.

Holky děkuji 🙂.

@keerka Děkuji paní vedoucí, v to sem doufala 🙂)

@misakri taky máme adresu, odjíždí vprostřed týdne, tak pošlu asi až v den odjezdu, a druhý den by to tam mohlo být 🙂 Děkuju 🙂

@berenika39 Děkuji za tip, Aplikaci mám je super, babičkám posíláme z každého výletu, ale tady si užiju ty papírový obrázky 🙂

@barborka09 jeejda takový blázen nejsem, to bych dala české poště pěknej balík 🙂) myslela sem čtyři za ten týden, ne za den, asi sem to špatně napsala 🙂

Ja mam zkusenost z pozice hl.vedouci, ze to ne vzdy dela dobrotu a doporucuji si to poradne promyslet prip.behem tabora zkonzultovat s vedoucimi. Stalo se nam, ze deti byly uplne v pohode a jeden jedinej dopis je uplne na nekolik dni rozhodil. Zvlast, kdyz dite jede takto poprve. Ze svych detskych let si vzpominam, ze mi to sice delalo radost, ale to uz jsem byla na druhem stupni. Opravdu bych to zvazila.

Jezdím na tábor jako zdravotnice a doporučuji posílat pohledy. Nepsat tam, že se vám stýská a už aby dítko bylo doma. Spíš, že si to tam určitě užívá, ať vám napíše, co dělá (u nás děti "povinně" posílají domů pohled - starší zapomínají a mladším se musí pomoct 🙂 ). My jezdíme na tábor celá rodina, takže naše děti nedostávaly pohledy a bylo jim to líto, i když tam mají rodiče 🙂 TAkže rozesíláme info a babičky, dědečci i tety píšou. Moje máma posílá dětem na pohledech krátké říkanky nebo básničky nebo hádanky - to děti hrozně baví a čte to vždycky celý oddíl 🙂

@berenika39 Tak to jsem vůbec netušila, že něco takového existuje. Zrovna jsem přemýšlela, jak skloubit práci a poštu, kterou bohužel zavírají brzy, děti máme na táboře týden a já stihla poslat jeden pohled a druhý už nosím dva dny v tašce. Teď jsem díky té aplikaci v mobilu dětem poslala pohled s jejich fotkami s námi rodiči, moc moc děkuji za tenhle super odkaz!!!

@jatecka tak to mám radost, že jsem pomohla ti to objevit🙂)). MY to už řešíme právě taky jen tak, vyfotíme , co chceme a pár kliknutí a je to.

naše děti ( Anička 7 let, Vítek 5 let) jedou na tábor od neděle do pátku ... máme zkušenost i z loňska, kdy jsem vedoucí dala již nadepsané pohledy, a ona jim to dávala ... byl to každý den jeden pohled pro každého od rodičů + něco navíc poslala teta, babička a tak ...
zároveň jsem každému dala 2 koresponďáky s nadepsanou adresou, aby nám nakreslili/napsali jak se mají a co dělají ... aby měli radost, že nám mohou napsat ...
Měli jsme možnost dětem i volat, každý den během poledního klidu, ale to nám vedoucí moc nedoporučili - s ohledem na stýskání ...

@berenika39 ano, je to super, zítra jim vyfotím jejich králíčka 🙂 Vážně skvělé, moc děkuji 🙂

@glimmer Naše děti jsou na táboře, kde je přes 80 dětí, tak si moc neumím představit, kdyby to vedoucí dělala pro všechny děti 🙂). Naštěstí v místě táboru není signál na žádného operátora, takže děti si hrají v lese, u vody, na louce, bez novodobých vymožeností, kdyby jim bylo smutno, mají pevnou linku a mohou zavolat. Tábor je pro děti od 6 let, ač byly naše děti zvyklé cestovat, na tábor, kde tedy spí bez rodičů, jsme je poslali až od 8 let, pětileťáka to si vůbec neumím představit.

@jatecka naše děti byly na tomto táboře už v loňském roce, to bylo Aničce necelých 7 let a Vítkovi necelých 5 let ... je to tábor u Orlické přehrady, takže také celý den lítají venku, v lese, mají projížďky na koni, lodí po Orlíku, prohlídku zámku a tak ... je to tábor pro děti od 5-9 let ... loni tam byly 3 oddíly a v každém bylo max. 10 dětí ... a každý oddíl měl 2 dospělé ... když jsme odjížděli tak Vítek brečel, ale asi za 15 minut volala vedoucí Terezka, že je Vítek v pohodě a hraje si 🙂 a když jsme pro ně v pátek přijeli, tak pro změnu Vítek brečel, že tam chce zůstat s Terezkou, že jí má rád ... a brečel skoro až do Prahy ... letos jedou na dva tábory ... teď v červenci a pak ještě na týden v srpnu, oba jsou na stejné místo a od stejné firmy ... vzhledem k tomu, že máme jen jednu babičku a to ještě pracující ... tak jsou tábory "nutností" každé prázdniny 🙂

@glimmer Tak přesně takhle si představuji náš první tabor, že bude ve finale brečet, že nechce domu 🙂) uz 3 měsíce se ob den ptá kdy už se pojede na tábor, tak snad mu to nadšení vydrží a užije si to 😀

Mě rodiče hodně posílali na tábory a hlavně do ozdravovny, tehdy to bylo na 2 měsíce. A nejhorší asi bylo, jak mi vždy bylo líto, že jsem dostala 1 pohled za 14 dní. Jiný děti měli i několik denně a já to špatně nesla. Když jsem se mámy potom ptala proč jich posílala tak málo, tak odpověď byla: aby se mi nestýskalo po domově... Spíš to mělo opačný efekt. Určitě bych posílala pohledy ob den, nebo aspoň jednou za 3 dny. I když nevím, teď je taková doba, že třeba když posílám svému synovci a neteři pohledy na tábor, tak sice vědí že jsem jim pohled poslala ale ani si ho nečetli. Prostě takový nezájem... asi že jim jich chodí hodně...??

Z pohledu dítěte, které jezdilo na tábor od 8 let i z pohledu pozdější táborové vedoucí - pohled denně potěší. Nemyslím, že by jejich nadměrné množství samo o sobě vyvolalo stesk. U mě to bylo spíš naopak - člověku přišlo líto, pokud ostatní děti dostávaly a on nic...

@hermelinah nenapisu to z pohledu rodice, ale ditete... nejlepsi je pohled kazdy den, deti v nasi dobe na to cekaly a kdyz neprisel dopis nebo pohled, byly zklamane a smutne. Kamaradi meli a dotycny ne. Ja mela to stesti, ze opravdu chodily kazdy den a nekdy i vic, kdyz poslali i jini. Ale jednou na tabore byla holcicka, ktera nedostala za cely pobyt ani jeden pohled. Byla z tohl hrozne nestastna. Posledni den tabora prisel pohled s vysvetlenim - malovali, nebyl cas na pohledy. Mela obrovskou radost, ze i ona dostala svuj jeden jediny pohled. Bylo to hrozne smutne a od jejich rodicu necitlive

Jezdívala jsem od šesti let na tábor na 14 dní, naši obvykle poslali jeden dopis týdně a já jim 1 - 2 pohledy. A přišel třeba i jeden pohled od babičky. Stačilo mi to bohatě. Ostatní dostávali víc, ale mě to nevadilo. Měla jsem na táboře spousta zábavy a kamarádů. Jeden pohled denně mi přijde hodně. Nebo ano, ale v tom případě už s dětmi po celou dobu pobytu nekomunikovat po telefonu.

@hermelinah Ještě možná upřesním, že u nás na táboře vlastně nejde telefonovat. Když má děcko mobil, tak si ho stejně hned vybije (není kde ho dobít) nebo je riziko, že zmokne apod., takže ho většinou s sebou nemají. A pohledy jsou de facto jediné spojení s domovem. A jasně, stává se, že dítko je po doručení pohledu ,,stýskací", ale v 98% pohledy budí nadšení 🙂

@jancabr Na táborech děti obvykle přístup k mobilu nemají. Nemůžu mluvit za ostatní, ale mě by taková malá korespondence hodně mrzela , a to jsem se na táborech nenudila, milovala jsem je a jezdila tam zcela dobrovolně.

Já byla vždycky exot 😀, ale spíš v dobrém. Psali mi všichni. Naši, prarodiče, tety...Takže já měla každý den tak 3 pohledy 😀.(někdy i víc) Mám je dodnes. A byla jsem strašně šťastná, když mi přišly 🙂))

U nás děti mobil mít nesmí (i když si nedělám iluze, hlavně ti starší ho mají, ale dlouho nevydrží a elektřinu ve stanu nemají a ke mě na marodku nesmí 🙂 ). Pokud je potřeba, rodiče kontaktujeme my (já jako zdravotník nebo vedoucí) a veškerá komunikace mezi dětmi a rodiči probíhá dopisy nebo pohledy. Denně hospodář doveze pohledy, vedoucí si je rozeberou a rozdávají ve svých oddílech, takže hlavně menším dětem je fajn denně pohled poslat. Jak jsem psala, našim dětem bylo líto, že pohledy nemají, i když tam mají oba rodiče 🙂 A taky jsme měli holčičku, které maminka vůbec nepsala. Byla z toho smutná, a to tam měla tatínka. Tak jsme se domluvily s mou ségrou a ta jí psala, aby slečna dostala nějaké pohledy 🙂

mamka to zaridila vždy tak, ze psalo cele pribuzenstvo a my tri sourozenci jsme byli vždy na tabore za pozitivni exoty, protože jsme dostavali pohled myslim skoro každý den, byla jsem stastna, spokojena a na to pysna…, doporucuji tedy každý den, na tabor jsem jezdila rada, ale pohledy mi delaly velkou radost

@glimmer Jo to chápu, my to máme taky tak. Jediná babička, bohužel věkově už to moc nejde, má přes 70 let a je nemocná. My jsme to museli řešit příměšťáky, protože kluci s přespáním nechtěli. Já sama jezdila na tábory každý rok, ale vím, že ty první roky jsem tam brečela, rodiče neměli žádnou možnost hlídání, tak mě tam přesto posílali, i když jsem nechtěla. Tak jsem si říkala, že to nikdy svým dětem neudělám a pošlu je na noc, až sami budou chtít. Letos ten osmiletý jel poprvé a v pátek nám přišel dopis, kde píše, že chce domů ☹. Vidíme denně fotky na internetu a vypadá tam vesele, dopis psal první den, snad už si zvykl, no na náladě mi to moc nepřidalo ☹. Když jsou Vaše děti zvyklé a znají to, tak už aspoň ví, co je čeká, což je skvělé, někdy prostě to jinak nejde.

Podávám hlášení 🙂 pohledy jsem nakonec vyřešila tak, že jsem je nadepsané poslala vlakem už se slečnou vedoucí, ať mu každý den jeden dá, a mělo to úspěch, přijel nadšený o každém pohledu věděl co tam je napsano a kdo mu ho poslal - jeden psala mama, jeden bráška, jeden mu poslal i pes 😀 Všem ještě jednou dekuji za odpovědi a uzijte si krásný zbytek léta 🙂